Potřebovala bych poradit, mám přítele a jsem s nim opravdu šťastná. Budou to dva týdny ale známe se už par let, chci to oznámit rodičům, my rodiče jsou velice zvědavý a nechci jim nic zatajovat. Říkám si, čím dřív tím líp ať nemají pak pocit, že jsem se jim to bala říct a tak podobně. Má to ale dva háčky, první je, že je o 9 let starší- teď už většina z vás asi řekne proboha co to je, ale nějak nám to nepřekáží a já si uvědomuji do čeho jdu. Druhy háček je horší: dříve bydlel nad námi a můj táta ho opravdu nemá zrovna v lásce... vím že rodiče chtějí hlavně abych byla šťastná a pochopí to, ale i tak jsem z toho dost nervózní. Nemáte nějakou radu, jak to říct, aby to lépe vzali nebo jak nebýt tak nervózní?
2x
Dobrý den. Chybí to podstatné - Váš věk.
doplněno 25.10.18 10:18:
Píšete, že víte, že to rodiče pochopí. Ale připravte se i na to, že Vám známost budou rozmlouvat. Dva týdny známosti je moc krátká doba, nechcete ještě počkat s tím oznámením rodičům? Pokud už jim to říci mermomocí chcete, pak si s nimi sedněte a v klidu jim řekněte - mami a tati, chtěla bych vám říct, že jsem se začala více scházet a kamarádit s tím a s tím, rozumíme si a je mi s ním fajn. No a pak si počkejte na jejich reakci.
17-26 to je relativně velký rozdíl..ale je to vaše věc.
Ovšem fakt, že ostatní odhadují vašeho přítele na 15..to o něčem svědčí. Buď ho odhadují na 15 podle vzhledu, což je v 26 zvláštní, nebo podle intelektu a chování, což je ještě podivnější.
No úplně jistě to samozřejmě nevím, ale když jsme se bavili v minulosti, tak mamka vždy říkala, že i kdybych si přivedla kluka, který by se jim nelíbil- mamka ho vždy popisovala jako kluka, který plive na každém rohu a neumí ani pozdravit- tak oni s tím nic nezmůžou, protože mám svojí hlavu a jim nezbyde nic jiného, než jen doufat, že jsem opravdu šťastná. Ráda bych s tím počkala, ale jak jsem psala rodiče jsou zvědaví. Už jsem se dostala do situace, že jsem dostala od přítele růži a pak jim to vysvětlujte... To samé je, že táta má účet na facebooku, vysvětlete jim, že spolu máme několik fotek :D Radši jim to říct, než se dostávat dále do takovýchto situací. To, že se s ním už více bavím vědí- proto taky doufám, že to oznámení o vztahu nebude tak hrozné, protože už něco tuší.
2x
Rozhodně bych doporučil rodiče připravit předem než ho rovnou přivést na návštěvu jako překvapení. Minimálně táta bude potřebovat pár dnů/hodin aby se ujasnil svou averzi k němu. Můžete se pokusit vysvětlit proč by ho měl mít rád a že se třeba plete v názoru na něj (dal na první pohled?) popř se od té doby změnil apd. Ne ho přímo obhajovat to si měl udělat sám, ale můžete pomoci změnit první dojem.
No a jinak není co radit. V dobré náladě na to zaveďte téma a rodiče seznamte s fakty. Nejlepší je to u společné činnosti, kdy nehrozí že by nebyl dostatek času to probrat. 
Tak na to, že bych ho přivedla jsem ani nepomyslela :D Pokud si to rodiče nebudou přát nemám v plánu ho k nám brát ani v budoucnu. Hlavně chci, aby tolerovali, že s ním jsem, o nic víc mi nejde. S tím, že táta bude potřebovat více času počítám. Naštěstí už mám v rodině podporu, sestra už to ví a kromě hromady otázek to vzala v pohodě a to ho taky zrovna moc nemusí. Takže doufám, že s rodiči to bude podobné. Doufám, že k tomu vysvětlování nedojde :D Navíc souhlasím s tím, že pokud chce aby ho mý rodiče přijali bude muset dokázat, že to myslí vážně a tak podobně. A co jsem tohle s ním probírala opravdu jim chce ukázat, že není takový - jak se nazval- debil jako, když byl kluk.
S tím souhlasím, doufám, že to vyjde.
Děkuji moc za odpověď.
Ale souhlasím s @kapkanadeje, že po dvou týdnech hodně spěcháte. Nechejte to pro rodiče na později. Vždyť zatím prostě chodíte s/za klukem a poznáváte se. Přece už teď si nemyslíte (možná přejete), že je to ON. Jiná věc je, pokud rodiče tlačí na to, aby věděli s kým se stýkáte. Pak ano.
Ano vím, že je to krátce, ale jak jsem psala, známe se už opravdu dlouho, asi necelé dva roky.
A moji rodiče se zajímají o to, s kým se scházím a tak. Proto myslím, že je lepší jim to říci teď. Navíc často padá otázka jestli jsem si našla kluka, jestli se mi někdo líbí a tak podobně a lhát jim nechci.
2x
Věk nehraje roli, není tu až tak velký rozdíl.
Setkala jsem se s přístupem, kdy jeden z partnerů řekl svým rodičům - až to bude vážné /před svatbou/ tak Vám ho - ji představím.
Takže bych to i takhle viděla, co bych spíše řešila nyní, tak antikoncepci. Vy nemáte jetě dostudováno, nemáte přehled o pracovním zařazení, jak je dnes těžké se postavit na vlastní nohy. Takže je Vám s přítelem dobře, protože jste zamilovaná a zřejmě jste okusili svůj první společný sex. Není divu, že vidíte vše přes růžové brýle, to asi každý.
Dejte tomu čas a s rodiči spíše probírejte Vaše vzdělání a budoucnost, Vaši pomoc v domácnosti, jak vést domácnost a naučit se nakupovat, vařit.
Nepředstavovala bych nyní, dala bych tomu čas, až bude vztah s dotyčným trvat déle. Řekla bych základní, důležité věci /podle skutečnosti/, například že je to člověk, který již pracuje, má určité postavení, jaký má vztah s rodinou /rodiče, sourozenci/, jestli byl již ženatý, nebo má třeba již děti, v které oblasti bydlí, jestli nebyl ve VT apod.
Děkuji, za názor ohledně věku.
Antikoncepci mám již od svých patnácti let, takže to není problém. Co se týče toho, co píšete dál, chápu, že vzhledem k tomu, že je mi 17 máte představu o dívce, která neví nic o práci a tak, ale mohu vás ujistit, že vím co vše obnáší samostatný život. Samozřejmě, ale máte s růžovými brýlemi pravdu, ale to si myslím není ani tak o věku, jako o té zamilovanosti. S rodiči o tomhle vše diskutujeme často, vědí, že studium beru vážně a jednou to chci někam dotáhnout. Co se týče vedení domácnosti mamka mi dává lekce už více než rok - jak prát, žehlit, rady ohledně toho, vaření, pečení a takové věci.
O představování zatím neuvažuji, souhlasím s tím, že to chce až když vztah bude pevnější. Zatím mi jde opravdu jen o to, oznámit jim, že ten vztah s ním má. Aby akceptovali to, že s ním budu chodit ven, plánovat různé akce, nebo u něj občas přespím. Jsem připravená na to, že tyhle otázky padnou. Když to zjistila ptala se na takové otázky taky. S tím jsem smířená a úplně to chápu. Ale myslím, že v tom nebude žádný problém.
0x
Jste zamilovaná a máte asi i ty růžové brýle. To by věku odpovídalo. Po 14 dnech ho tzv. představovat rodičům, i když píšete, že znají z dřívější doby, je divné. Raději bych se zmínila o setkání, kamarádství apod. Myslela na antikoncepci, je to přece jen starší muž a ne spolužák. A raději pozvolna chystala cestičku. Takových vztahů můžete mít do 25 r. ještě několik. Těžko uvažovat ve Vašem věku na nějaký trvalý vztah až k svatbě.
Ano jak jsem psala, růžové brýle určitě jsou, ale myslím, že to spíše patří k té zamilovanosti než k věku. Také jsem již zmiňovala, že představovat ho nehodlám, pouze jim chci oznámit vztah s ním. Píšete, že bych se měla zmínit o kamarádství, o tom, že se s ním kamarádím vědí. Více se s ním bavím už více než dva měsíce. A vemte si situaci, kdybych jim neřekla, že spolu chodíme a najednou nás někde potkají a my se budeme držet za ruce, co potom? Vysvětlovat jim, proč jsem jim to tajila? Není lehčí jim to říct už na začátku a takovýmto situacím se vyhnout? Navíc jsme v době sociálních sítí ... Bude společná akce s kamarády, já s přítelem tam budeme u sebe nebo něco takového a rodiče to uvidí... Zase nastává ta situace, že to zjistí jinak než ode mne a bude to ještě horší, protože jsem jim něco zatajovala, což uznejte je podobné jako kdybych lhala.
Uvědomuji si i, že tento vztah nemusí trvat dlouho, ale i tak si myslím je lepší jim to říct. Už kvůli tomu, že co kdyby? Co kdyby vztah trval třeba i pár let? To jim po půl roce oznámím, že už mám několik měsíců přítele ale neřekla jsem jim to?
0x
@jezevec - Sedativa do kafe. Tátovi i mamce. Hodně sedativ...
Zbytečné zatěžování organizmu chemií Co takhle po ránu oznámit:
"Mami, tati, potřebovala bych s vámi nutně mluvit... co nejdřív... s oběma. Co dneska večer?" - a rodiče, kteří budou do večera uvažovat, jestli je dcera gravidní nebo ji "jenom" chtějí vyhodit ze školy, si oddechnou a nového přítele budou považovat za menší zlo.
@pajulkaa - Hlavně v klidu, "nedupat" a spíš se snažit rodiče přesvědčit, že se do žádného maléru spadnout nehodláte. Ale jestli má pan otec k averzi důvod, pak to asi bude horší.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.