Víte co je paradox? Přijít ze školy v 16:30 (končím v 16:15) domů potom se učit na 3 testy který mám zejtra, spát 8 minimálně 8 hodin a bejt kreativní a užívat si života.. Pak doma rodiče ať se hodně učím že mám trojky, nemyslim si že trojky jsou něco špatnýho naopak si myslim že když má člověk trojky a užívá život tak je docela v poho. Víte já nevydržim se učit víc jak 2 a půl hodiny doma denně, to byl rekord a rovnou jsem padl na hubu a usnul, jinak se učim do hodiny pak to nemá kvalitu a sere už mě to. A to chci mít hezký vánoce (jakože dárky drahý dárky a ne neptejte se proč potřebuju drahý chci kvalitní počítač dostal ho jen tak i sourozenec a já ho potřeboval víc než on tak vidim že to neni problém koupit dárek za x desítek tisíc takže si o něj řeknu) takže se snažim se učit víc ale moc to nejde, učim se na matiku a učitelka se nám na to vysere ale zase píšu z angličtiny kterou totál neumim (domluvim se, všechno, ale jak učí ta učitelka.. Bože naprosto ztracenej čas duolingo mě za měsíc naučilo víc než ona za rok.)
Dneska jsem naprosto bez života, na učení se už nedokážu soustředit, spát se mi nechce, nevim co dělat nemám ani sílu vztát z postele jak jsem vyčerpanej duševně. Naprosto ubíjející a co z toho mám? Pár informací co se v životě hodí ale zase převažujou naprostý hovadiny 90% věcí zapomenu po 2 týdnech protože nemají žádnou hodnotu a smysl. Mám možnost volby? Pche v malo městě kde jsou 3 školy? Jedna od domova 500 m (tam chodím) a druhá 3,5 km na druhym koraji města a další je gymnázium což samozdřejmě nejde. A zase do prahy 35 km jezdit denně je taky lahodný. Fakt jsem teďka v nejhoršim věku snad, nemůžu sám nic, nejde si sám vybrat, sám nemůžu ani přivydělávat. Tak co je tohle kurva za život? Nemůžu si na nikoho otevřít hubu protože maminka je známá u sousedů jako vlezdoprdelka a nerada jde proti lidem, ale zase je hodná no častěji ale na špatný lidi.. Táta kapitolka sama o sobě muž na venek dost příjemný, klidný, reprezentativní, normálně sympaťák. Poznáte ho a zjistíte že jakmile se snažíte argumentovat o věci kterou má "zmáknutou" k tomu se na ní zeptal a víte že špatně a snaha mu to vysvětlit příjemně a klidně ho nezajímá dá vám to sežrat tam kde jste podlě něj slabší. Dám příklad z včerejška "no taťko ono to stahování filmů funguje tak že si najdeš tady dabing a potom dodáš takhle titulky" on na mě "heleď se mladej nebuď moc chytrej raději se jdi učit matiku" Víte co mu říct? Já jsem trošku punkově založen takže bych jednoduše odvětil: že si může přístě políbit prdel když ví všechno nejlíp a najít si jinýho blbce na kterym si bude vylejvat vztek z práce. Ale pořád je to táta co mu mám takovouhle věc říct? Pak ze mě chce mít vysokoškoláka což se mu nepovedlo tak do toho tahá mě
Ale brácha to je "mazel" má jedničky dobře se učí nedělá problémy ve škole (občas přinesu poznámku ale za minulý pololetí to byly 2 obě za vyrušování v hodině). Neumí si namazat chleba, zavázat tkaničky, umejt nádobí, vyluxovat, umejt po sobě stůl kterej jako prase zasral, připravit věci do školy, udělat kakao, uvařit si vajíčka, naučit se něco sám, vanu neumí napustit ale zadek si už utře. 11 let šestá třída
Ale víte čeho se bojim ta pár let? Až rodiče budou nemohoucí po letech tak kdo jim bude nakupovat, doma uklízet, podporovat je, dělat jim prostě šaška? Já a brácha jen schrábne peníze po nich za pár desítek let a bude po všem. Naprosto jako z tátovi strany, můj strýc, hovado, čurák, zmrd ho vystihují. Nestaral se o babičku i když dostával její důchod, platil za to dluhy. Když babička umřela vyraboval barák div nevzal i koberec. A já v bráchovi vidím strejdu.. Uvidíme čas ukáže snad si to uvědomí rodiče.. No nic díky za dočtení a užijte si den a zbytek týdne
Dneska jsem naprosto bez života, na učení se už nedokážu soustředit, spát se mi nechce, nevim co dělat nemám ani sílu vztát z postele jak jsem vyčerpanej duševně. Naprosto ubíjející a co z toho mám? Pár informací co se v životě hodí ale zase převažujou naprostý hovadiny 90% věcí zapomenu po 2 týdnech protože nemají žádnou hodnotu a smysl. Mám možnost volby? Pche v malo městě kde jsou 3 školy? Jedna od domova 500 m (tam chodím) a druhá 3,5 km na druhym koraji města a další je gymnázium což samozdřejmě nejde. A zase do prahy 35 km jezdit denně je taky lahodný. Fakt jsem teďka v nejhoršim věku snad, nemůžu sám nic, nejde si sám vybrat, sám nemůžu ani přivydělávat. Tak co je tohle kurva za život? Nemůžu si na nikoho otevřít hubu protože maminka je známá u sousedů jako vlezdoprdelka a nerada jde proti lidem, ale zase je hodná no častěji ale na špatný lidi.. Táta kapitolka sama o sobě muž na venek dost příjemný, klidný, reprezentativní, normálně sympaťák. Poznáte ho a zjistíte že jakmile se snažíte argumentovat o věci kterou má "zmáknutou" k tomu se na ní zeptal a víte že špatně a snaha mu to vysvětlit příjemně a klidně ho nezajímá dá vám to sežrat tam kde jste podlě něj slabší. Dám příklad z včerejška "no taťko ono to stahování filmů funguje tak že si najdeš tady dabing a potom dodáš takhle titulky" on na mě "heleď se mladej nebuď moc chytrej raději se jdi učit matiku" Víte co mu říct? Já jsem trošku punkově založen takže bych jednoduše odvětil: že si může přístě políbit prdel když ví všechno nejlíp a najít si jinýho blbce na kterym si bude vylejvat vztek z práce. Ale pořád je to táta co mu mám takovouhle věc říct? Pak ze mě chce mít vysokoškoláka což se mu nepovedlo tak do toho tahá mě
Ale brácha to je "mazel" má jedničky dobře se učí nedělá problémy ve škole (občas přinesu poznámku ale za minulý pololetí to byly 2 obě za vyrušování v hodině). Neumí si namazat chleba, zavázat tkaničky, umejt nádobí, vyluxovat, umejt po sobě stůl kterej jako prase zasral, připravit věci do školy, udělat kakao, uvařit si vajíčka, naučit se něco sám, vanu neumí napustit ale zadek si už utře. 11 let šestá třída
Ale víte čeho se bojim ta pár let? Až rodiče budou nemohoucí po letech tak kdo jim bude nakupovat, doma uklízet, podporovat je, dělat jim prostě šaška? Já a brácha jen schrábne peníze po nich za pár desítek let a bude po všem. Naprosto jako z tátovi strany, můj strýc, hovado, čurák, zmrd ho vystihují. Nestaral se o babičku i když dostával její důchod, platil za to dluhy. Když babička umřela vyraboval barák div nevzal i koberec. A já v bráchovi vidím strejdu.. Uvidíme čas ukáže snad si to uvědomí rodiče.. No nic díky za dočtení a užijte si den a zbytek týdne
3 odpovědi na otázku
Řazeno dle hodnocení
mladost
0x
Dal jste se na vojnu, tak bojujte.
Když se Vám zdá, že nestíháte a neučíte se to, co je potřeba, tak jste se měl dát na řemeslo. Není pravda, že byste si nemohl sám vybrat. Můžete a můžete si stát za svým, rodičům navzdory.
Středoškoláků a vysokoškoláků je jak naseto /možno napsat vaší mluvou na..áno/ o kvalitního a poctivého řemeslníka skoro nezavadíš.
Předjímat, co bude za dvacet, třicet, čtyřicet, padesát let, kdo bude dělat rodičům ,,kašpárka,, je úplně zbytečné. Život to může zaonačit úplně jinak.
olinl
0x
V osmnácti můžeš nastoupit do Amazonu nebo podobné rachoty a vyšplhat kariérně, případně si od pracáku udělej papíry na náklaďák/kamion a jezdi cizinu za 40ooo-50ooo,-Kč (v současnosti). Rodiče si nevybíráme, ale můžeme je v dospělosti opustit, osamostatnit se a žít svůj život. No a potom jsou tu ženy a případně manželství.. Nevím kolik ti je, ale dodělal bych školu a v případě, že se budeš hodně nudit, tak do práce a k tomu případně i do podnájmu-osamostatnit se.
Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.