Mám dál posílat narozeninová přání synovi?

... přání je pěkný, ale já je neposílám nikomu ... preferuju raději ústní kontakt, když má někdo cokoli, vždy raději mezmu mobil a zavolám ... popravdě, z tónu hlasu se toho dá poznat daleko víc ...

... kašli na všechno, zvedni telefon a zavolej ... nikdo neví, kterej ten rozhovor bude poslední ...

Dobrý den. Pokud mezi vámi nebyla žádná rozepře, popřála bych mu. I když chápu, že to zamrzí.

Také by mne to mrzelo. Ale posílala bych dál. (Pokud někomu chci pořát k narozeninám, svátku apod., dělám to i v případě, že on/a na mé narozeniny či svátky zapomene.)

Zrovna před pár dny jsem posílala přání kamarádce, ke které jsem jednu dobu měla velice blízko, ale nějak to pominulo a teď jsme se pár let neviděly, ačkoliv bydlí v mém rodném městě. A přitom jsem si uvědomila, že jí už 3. rokem přeju sama, ona mě ne. Pohodila jsem rameny, řekla jsem si "Chci jí popřát vše nejlepší? Chci..." a přání odeslala.

Já bych mu popřál, ale zároveň bych mu připomněl že má otce, který na něj myslí. A že příští narozeniny by jste mohli oslavit společně.

Pokud není možnost jiného osobnějšího kontaktu, tak bych posílal dál alespoň jednostranně - aby věděl, že cesta je stále otevřená.

Maily? FB atd? Nějaká jiná možnost kontaktu? Od rodičů bydlím taky daleko, vidíme se málo, tak jsme alespoň mámě pořídily chytrý telefon a posíláme si fotky, ač se chytrého telefonu bála. Zvládá to v pohodě.

Je to divné, něco za tím bude. Třeba vedle přání čekali také nějaký dárek, pozornost. Nepíšete, jak to u vás chodí, ale píšete,že on přidá fin.dárek. Co třeba jeho manželka, neovlivňuje ho nějak. Ale protože nevíte co za tím je, že již 2x nepopřál a předtím ano, tak bych to přání stejně poslala nebo popřála.

Dobrý den, budu ošklivý - pokud je to posílání přání jedinou celoroční komunikací mezi otcem a synem, tak jste si vzájemně "ukradeni" a jeden druhého zřejmě nezajímáte. A protože píšete, že netušíte, proč Vám syn přestal posílat přání, tak to musí být komunikace během roku jediná - jinak už byste to věděl. Jestli má jeden z Vás zájem o bližší kontakt, tak by to měl dát tomu druhému více najevo (což může být mezi muži, kteří své city skrývají problém). Napište, zavolejte, poptejte se na zdraví, rodinu, finanční situaci apod. Zdravím!

Zahoďte své ego, pýchu nebo nevím co. Zveďnete telefon a zavolejte. Ne abyste na syna vybafl, proč vám nepřeje. O narozeninách se nezmiňujte, poptejte se syna jak se mu daří a že byste jej rád viděl.

Hned budete vědět na čem jste, buď se to zlepší a nebo to zůstane tak jak je. Vy ale nebudete pořád přemýšlet PROČ ...

Syn si asi neuvědomuje, jakou to jeho přání pro vás má cenu, prostě v denním shonu zapomněl nebo to vypustil jako zbytečnost, vždyť se to opakuje stále dokola . Jasně to tak není, nikdy nevíme, zda to naše přání není poslední, ale mladí to vidí jinak. Klidně se mu ozvěte, jak vám zde ostatní doporučují, uvidíte, jak žije a co se děje. Co když jsou vydání s přáním pro něj najednou přiliš? No a přání samozřejmě pošlete, jako dřív.