Můj bratr vysiluje rodinu

Máma, máma, máma... To chce chlapa který to z něho vytřepe. Pevnou ruku.

Dobrý den. Vychovávat musí rodiče, ne Vy. Sourozenci si často dělají naschvály, necítí v sobě potřebnou autoritu, ani toleranci. Bratr je v pubertě, snad se srovná. Nezbývá, než zatnout zuby a vydržet než se budete moci osamostatnit.

Tady výchova nic nezmůže. Vydržte ještě 3 roky a pak prostě vyžeňte z baráku. Chápu, že je to Váš bratr, ale s tímhle se nic jinýho dělat nedá.Když rodičům dojdou síly, život vychová... Věřte mi.

Dobrý den, jestli jsem něco nepřehlédl, tak v rodině není žádný dospělý muž. Kde je otec Vašeho bratra, resp. stýkají se spolu? Nemohl by na svého syna více zapůsobit? Takto se zdá, že Váš pubertální bratr žije v rodině s matkou a starší sestrou, chybí mu mužský vzor a nemá s kým probrat své "mužské" starosti - z toho možná pramení i jeho chování, kdy se hledá, resp. hledá si své místo "muže" v rodině. Myslím, že to vyřeší až čas nebo snad k tomu zklidnění přispěje jeho otec či dědeček (pokud bude z jejich strany zájem a budou o chování Vašeho bratra informováni). Zdravím!

meda943 - děkuji Vám za odpověď. No, zdá se, že otec i dědeček mají zcela jiné starosti a ani se nedá hovořit o mužském vzoru (spíše naopak). Bohužel, žádnou novou radu nemám, tak snad jen vydržet a zkusit nedopustit, aby šel Váš bratr cestou svého otce a dědečka.

No jo, rozvrácená rodina, tak to tak vypadá. Doma místo otce s pevnou rukou jakýsi "strýček". Pak není divu. To jsou tedy vzory, to je teda spořádaná rodinka. Těžko radit, když není otce, který by mu dal přes ústa. Nic jiného na něj zřejmě neplatí. Na slabou matku si dovoluje, nevím, zda by na ni nevztáhl ruku. Odstřihnout od peněz. A pokud se nesrovná, v 18 letech vyhodit z domu,ať se živí sám. A kdyby se situace stala neúnosnou, zavolat policii, oni ho zavřou do nějakého pasťáku. Vaši matku lituju, ale evidentně byla zanedbána bráchova výchova, vám radím, co nejrychleji se osamostatnit, vy to máte v hlavě v pořádku, vy se neztratíte.

Možná by pomohlo, kdybyste doplnila, kolik je Vám let.

A jak píší ostatní, chybí zde řád a systém. Rodičovská autorita.

Také mě zarazilo, že mu jdete vzít mobil, aby se postaral o svoje mazlíky.

Takhle se to neřeší a vidíte, že násilí plodí další násilí.

Možná by pomohlo zamykat si /lze to vůbec?/ svůj pokoj a mít svoje soukromí, aby si nebral Vaše potřeby do školy, a zároveň nechodit bez pozvání do pokoje bratra.

Matka by měla každý den kontrolovat péči o zvířata, co chová syn. Kontroluje péči, dostatek krmiva a vody, zdravotní stav a žádá po synovi nápravu.

Napište si rozvrh, co kdo a kdy bude dělat, běžné domácí věci, aby se bratr trochu zapojil do chodu domácnosti a nebylo vše nárazové, ale aby se dopředu připravil. Lze použít nástěnku a něco podobného jako školní rozvrh. Tedy, že bude jednou týdně chodit nakupovat, a Vy třeba dvakrát týdně luxovat. Po měsíci si to můžete prohodit. A tak podobně naplánovat i jiné úkony potřebné ve Vaší domácnosti /vynáška a třídění odpadu, mytí či úklid z myčky nádobí atd..

S tím kartáčkem asi nepomohu, protože rada schovávat si to do svého pokoje nic neřeší. Možná mít své kelímky a kartáčky a zubní nitě atd opravdu oddělené, udělat si každý svoji poličku, skříňku s piktogramem-označením na dvířkách.

Je to asi problém dospívání, ale pokud by byla situace neúsnoná, je potřeba, aby se matka zkusila zeptat u nějakého odborníka na výchovu problémového potomstva.

Jinak - matka zařve a syn řve také. Nní něco dědičného, psychická nevyrovnanost?

Není povětšinou chyba jenom u jednoho, ale zpytovat svoje jednání a chování by měli všichni nejbližší.

se ségrou jsme se rvali jako koně. Úplně přesně vím, kam by mi ten kartáček vrazila Když mi sebrala knížku, tak dostala takovou facku, že spadla ze židle. Na oplátku jsem od ní dostal jednu na bradu, že jsem druhou chytnul o kamna. Krásný dětství, do dneška se tomu spolu tlemíme, když vzpomínáme

Dal bych za ni ruku do ohně.

Medo za pokus to stojí. Třeba se máma vzpamatuje.

Domluvte se s mámou i s tátou (určitě nějaký je) na placení výživného. Pokud se nedomluvíte, dejte návrh na soud. Chodíte na brigády + výživné určitě dá na poplatky na intr či spolubydlení. Vypadněte z domu.

Na kolejích ses už ptala? Já jen, že na těch našich byl v každém druhém pokoji nějaký mazlíček, tak by tě s tvým psem taky třeba ubytovali.

Bratr je ale na vychovávání už dost veliký, už je prostě skoro dospělý. Proto bych se tak k němu zkusila začít chovat. Například ví vůbec kolik tvoje mamka vydělává? Můj brácha sice věděl, že máme málo peněz, ale jak málo mu došlo až ve chvíli, kdy začal bydlet na internátě a musel vyjít s tím málem, co mu mamka mohla dát.

Prostě si jeden večer všichni v klidu sedněte a začněte se s ním bavit jako rovný s rovným. Zkuste to podat tak, že byste rádi, aby vám všem bylo doma dobře a k tomu prostě musíte pomoci všichni. Naplánujte si, co kdo bude mít na starosti, udělejte si na to graf. Klidně si sestavte i rozpočet rodiny - kolik máte jako rodina k dispozici peněz, kolik je nájem... a kolik vám zbyde na jídlo a další aktivity. Nezapomeňte i na ukázkový rozpočet za jídelníček na týden.

Ve vašem dotazu nevidím jen nevychovanost, ale promiňte mi ten výraz duševní poruchu. Nejdřív bych ho nechala vyšetřit psychiatrem. Podle výsledku vyšetření bych postupovala dál. Bílý kruh bezpečí, www.rodicovskalinka.cz. Problém je třeba řešit urychleně. Pokud jde o výživné, doporučuji stránku www.alimentydetem.cz. Všechny doporučované stránky poskytují pomoc zdarma.

Pokoj si zamykejte a pokuď nechce zajít nakoupit potraviny,tak ať nejde a večer se bude divit,že nemá nic k večeři.Pár dní bez večeře a půjde nakoupit i bez úplatku. :--))

Rada:
Na žalobu o neplacení alimentů je nejlépe podat žádost o předběžné opatření. Je to pak rychlé.

Rozbor situace:
Změnit doma chování, mezi členy rodiny. Nemluvit negativně o chlapcově otci, záležitost alimentů je věc matky a nemá smysl s tím zatěžovat dítě, protože neznám dítě, které by se rozvedlo se svým rodičem.

Chlapec je nervově labilní a hysterický. Patrně odchod otce nesl hodně špatně. Neumí proto řešit věci s chlapským nadhledem, protože neměl vzor, měl a má jen vzor dvou žen, které vypění, hystericky křičí a navíc myslím, že moc lásky a zájmu ten chlapec tam nemá.

Asi je v rodině prioritní slečna studentka, hodná a poslušná, dávaná za vzor a bratr, potížista, jí to dává denně "sežrat". Nebyla by někdy pochvala a uznání za něco i pro něj?

Když takhle mladý člověk vyvádí, je to vždy proto, že má problémy a žádá o pozornost. Patrně se mu jí nedostává, nikdo ho nevyslechne. Je ve skutečnosti moc sám. Vzor nemá ani ve "strejdovi", protože ten chce patrně mít svůj klid a nějaký kluk ho nezajímá..

I když je pravda, že vzor si chlapci berou ze svého otce a respekt mají tedy jen k němu, tak pokud by byl "strejda" rozumný člověk, tak by ho napadlo, že nemůže přijít do rodiny a ignorovat děti, nevšímat si jich, brát je jako obtížný, trpěný hmyz. Matka patrně nebude příliš inteligentní, když tohle partnerovi neřekne. Že má děti, jestli si on dosud toho nevšiml.

"Týraná" sestra nenapsala, zda mají společného otce. To hraje velkou roli v rodině. Měla ta sestra vůbec někdy svého bratra ráda? Byl v té rodině k němu někdo laskavý? A nedělá matka mezi nimi velké rozdíly? Tam je moc otázek v té rodině a odpovědi na ně by neměli hledat u jednoho kluka, ale u sebe..a především jsou děti takové, jaké vidí doma chování v rodině.

Asi to nic moc nebude, když ten chlapec, jak to tak vidím, má nakročeno k nějaké partě, která ho ráda vyslechne a pokud to bude špatná parta a víc takových neštastníků v ní, může skončit i u drog..at se rychle v rodině probudí a začnou se chovat opačně, než se dosud chovali. I mezi sebou. Nejen ke chlapci. Protože problém má celá ta rodina.

Ať máma zkusí jednu maličkost. Říct mu, že se bude chovat v rodině i k rodině slušně nebo že se domluvít s otcem ať je u něj. Že se nehodlá už o něj starat, protože narušuje celou rodinu. Já kdysi měla pubertálního syna a nového partnera a syn dělal blbosti ( jen v malém procentu co je tu uvedeno, ale i tak mne to trápilo). Prostě vytáčel mne, každá jeho přítomnost znamenala naštvat mne. Použila jsem postrašení že půjde k otci. (měl tenkrát 16 roků). A přestal a když přišel do obýváku, tak jsem hned použila větu, že tentokrá mne nenaštve. Odeznělo to za velice krátkou dobu.

Já to tenkrát také řekla jen tak, protože jeho otec byl tyran, ale on tomu věřil

@jarm - Říct mu, že se bude chovat v rodině i k rodině slušně nebo že se domluvít s otcem ať je u něj.
Rada asi dobře myšlená, leč k jejímu uplatnění chybí dost podstatná maličkost - postoj pana otce. Násilím mu synka do domácnosti asi nenastěhuje.

Jaký je problém odstřihnout ho od peněz, jídlo mu dávat jen přísně odměřené, oblečení koupit jen za úplatek z jeho strany apod. Myslím, že by brzy vychladl

@jedubabicka: Napřed jsem se chtěl trochu naštvat, ale ty tesilky a dederonka mě dostaly

Co pedagicko-psychlogická poradna? Snad by ten problém nějak rozlouskli odkud to pramení