Dobrý den, máme v rodině problém s manželovými rodiči. Neustále si na něco stěžují, i když nemají na co - podle nich se mají špatně, mají malý důchod - za minulého režimu by se měli lépe, mají moc práce, tak nemůžou nikam jezdit, nikdo jim s ničím nepomůže, mají neschopné děti a vnoučata. Podotýkám, že jsou oba zdraví a naštěstí všichni v rodině taky. Mají 3 dospělé děti, které žijí spořádaným životem, několik vnoučat. Sami mají velký rodiný dům se zahradou, bazén, saunu, pěkné auto. Bydlí tam ale sami, protože by s nimi nikdo nevydržel. Je to s nimi stále těžší a těžší. Neustále nám něco vyčítají (a nejenom nám, ale i těm ostatním dětem a jejich rodinám), poslední dobou opravdu šeredně. Žádná návštěva se neobejde bez výčitek a bez nadávek. Nikam nechodí a nemají žádné přátele. Na dovolenou nejezdí, protože na to prý nemají čas. Děti už k nim nechtějí jezdit, protože říkají, že o nás babička s dědou nemluví hezky. Prý říkají, že já i manžel jsme líní, máme ručičky dozadu a nechce se nám dělat - to je oblíbená fráze "dědka" (oba pracujeme, domek jsme si opravili skoro úplně sami, manžel ve volném čase trénuje malé fotbalisty ...). Já doma pořádně neuklidím a neuvařím. Jakýkoliv pokus o to jim říct, že se nám nelíbí, jak se chovají, skončil tak, že se urazí a nemluví s námi, ale další den dělají, že se nic nestalo. Manželovi vlastní otec dokonce řekl, že lituje, že se jim vůbec narodil. Co si mohl všechno pořídit, kdyby ho nemusel do 18ti let živit! Nikdy jsme třeba nezažili, že by někoho za něco pochválili nebo, že by řekli, že se jim něco líbí. Můj manžel je na to asi tak nějak od dětství zvyklý, takže se z nějakých konfliktů rychle otřepe, ale já si asi nezvyknu, takže se většinou pohádáme ještě my mezi s sebou. Prostě se mně tam nechce jezdit a nechce se mně ve 40ti letech poslouchat, že jsem úplně neschopná a líná. Jednak mně to je líto a jednak mě to štve. Tak dneska např. měla dcera narozeniny (10 let) a přišla od nich s brekem s tím, že jí děda vynadal, že mu nepřinesla bonbony, když má ty narozeniny. Že je lakomá a já taky, protože jsem jí s sebou ty bonbony měla dát ...
6x
Bude to znít drsně, ale přerušit styky a až zemřou, přispět jim na pohřeb.
doplněno 31.08.18 07:36:
PS: Dcera/vnučka měla narozeniny. Copak jí "dědek s bábou" k těm narozeninám dali za dárek? Jen jí dědek vynadal, že ON od ní nedostal bonbóny? Ten už to fakt nemá v hlavě v pořádku a je zralý na Bohnice, Dobřany a nevím, který ústav ještě. Velice rychle bych přerušil veškeré kontakty. A pochopit by to měl i jejich syn, váš manžel, pokud tedy není povahou po nich.
3x
Omezit vzájemný styk na nezbytné minimum.
Mám obavu, že úplné přerušení nebude možné, jelikož manžel bude proti. Zdá se, že i přes všechny urážky je stále respektuje jako rodiče. Netlačte příliš na pilu, aby manžel nepřeběhl na stranu "nepřítele".
Budete muset postupovat pomalu, systematicky, diplomaticky a spoustu věcí překousnout... zkrátka jako v minovém poli.
3x
Zdravím. Myslím, že přesně vím, o čem mluvíte. Ale oni to vidí trochu jinak. Byli zvyklí se starat, aby měli. Ne aby se měli, ale aby měli. A tehdy, oproti jiným, se jim to dařilo a měli - " mají velký rodiný dům se zahradou, bazén, saunu, pěkné auto". A byli spokojení. Ale teť mají hodně práce, aby to udrželi všechno v pořádku. A nikdo z vás je nechápe, ani jim nepomáhá, a to se jim nelíbí. Protože oni jsou příliš materiálně založeni a jiným hodnotám nerozumějí. Upřímně to nechápou, a jsou přesvědčeni o své neomylnosti. V tomto případě žádná debata nemá smysl. Dnes se žije víc pro zábavu, pro potěšení, víc si život užíváme. Ale rodiče nepředěláte. Přesto jsou to rodiče a fakt to nemyslejí špatně. Vy můžete udělat jedinou věc. Nikdy k nim nejezdit jen dcera, nebo jen manžel s dcerou. Vždycky k nim jet všichni 3 naráz, nebo se domluvit ještě s některým jejich potomkem s rodinou a přihrnout se jako velká voda všichni. Přivézt bonboniéru babičce a flašku vína dědovi (to dřív patřilo k bontónu, tomu rozumějí) a nepustit je ke slovu. Bavte se mezi sebou, smějte se, buďte veselí. Poseďte jen krátce, a než se rodiče stačí vzpamatovat, než chytí slinu a než si žačnou stěžovat, zvedněte se a rychle odejděte. Protože nemáte čas, máte strašně práce, nic nestíháte, máte prádlo v pračce, ujel by vám autobus... Pro vás to nebude stresující, oni nemůžou být nespokojeni, že se ani neukážete, že ani bonbón nepřinesete, na manžela (syna) nebudou útočit a máte vyřešeno. Ida
2x
Dobrý den. Tak k nim na návštěvu nejezděte. Ať k rodičům jezdí jen manžel, když je na to zvyklý a nevadí mu to. Rodiče se už nezmění a je škoda, že se chovají takto a odrazují tím od sebe děti i vnoučata.
JO nejezděte za nimi. Sama vím, jaké to je. Manžel si povykládá s matkou a nic mu to nedělá, já jsme tam hodinu a dojdu domů z posledních sil, je mi do pláče, vzpomínám na vše blbé, co jsme s baou zažili a jsem odrovnaná. Jak jsem psala k nějaké jiné otázce - s některými lidmi v zájmu zachování duševního zdraví, by se člověk vůbec neměl stýkat.
2x
Ztuhla jsem, když jsem četla vaše povídání. Měla jsem něco podobného s rodiči. Milavala jsem je a oni milovali mě. Ale při každé návštěvě jsem poslochala řeči, jak všechno dělám špatně, jak bych to měla dělat. A já tam jezdila velice často a většinou jsem se vracela v slzách, protože to se mnou mysleli dobře. 
Až po mnoha letech, když už oba nejsou, jsem si položila otázku: Proč vlastně já jsem tam tak často jezdila?! Někde mám v sobě i odpověď: Má se to tak, když jsem je milovala. 
Když už byla maminka sama, naučila jsem se, že když přijedu, vyslechnu kdo umřel a co kdo řekl nebo udělal. Udělám a opravím co je potřeba a je pohoda. Když však přijdu na přetřes já, jak se mám a co pořád dělám, je potřeba se loučit a vypadnout. Takhle to mohlo fungovat několik let.
doplněno 31.08.18 08:02:
Jedulko, někdy je to tak, že člověk zůstane dítětem svých rodičů až do smrti. A srdce přehluší rozum. Navíc, já věděla, že mě opravdu milují. 
Teď si říkám: "Jéééžiši, co to děláš, proč se obhajuješ?! Stejně nepochopí!" Ale stejně to udělám. 
2x
@babkazov - Má se to tak, když jsem je milovala.
Milovat neznamená nechat si všechno líbit a být "nevinnou trpící obětí". Svoje děti taky milujeme a nenecháváme se od nich týrat - tedy většinou.
A manželovy/manželčiny rodiče už vůbec milovat nemusíme - stačí korektní vztah, případná pomoc, je-li nutná a dost.
1x
Mě by třeba narozdíl od ostatních zajímal i názor druhé strany.Třeba opravdu jste neschopná ,neumíte vařit a jste bordelářka.Třeba vám to přijde dobré a uklizené ale jim ne.Píšete že nikam nechodí...jak by věděli že neumíte vařit a neuklízíte?Mají velký dům atd. to je hezké jenže velký starší dům=velké opravy.Pokud nemají peníze a ani děti co by jim pomohly (protože zrovna hrají fotbal)...víte,ve stáří lézt např. někde po střeše nebo uhánět za sekačkou není nic moc.Jo a že jste líná...o proti jim v mládí třeba opravdu můžete být.Dříve bylo naprosto normální že se ženy staraly o fungování celé domácnosti,chodily do práce a braly to jako samozřejmost-ba si na tom zakládaly.Dnes se musí ženy velebit jen třeba za to že zmáčknou knoflík na pračce.
Ještě dopíši...píšete že jste si opravili sami dům.To u nás ve vesnici říká spousta lidí.Oni totiž berou jako práci to,že si sjednají firmu,že natřou dveře a nebo prostě lžou.Kažopádně nechápu proč tam chodíte když vám tak ubližují...že by šlo o vidinu dědictví a vypočítavost?
0x
Zjištuji, jak často se v rodinách někdo takový vyskytuje. Budiž vám útěchou, že v tom nejste sami. Nakonec pak ti nepříjemní lidé, většinou rodiče či prarodiče, jsou staří a nemocní a odkázáni na své blízké. I tak jsou zlostní a protivní, všechno, co člověk pro ně udělá, je špatně. Jinými slovy, jsem to také zažila od tchýně. Co můžete dělat, jsou to rodiče, omezte prostě styk s nimi. Přeji vám hodně sil.
0x
doplněno 02.09.18 07:57: Takové rodiče zanechávají na svých dětech více škody než by se mohlo zdát. Dítě se stane terčem šikany ve skole a později jako dospělý v práci. Má psychické problémy a navštěvuje psychology, psychiatry. Je poznamenané na celý život.
0x
To co popisujete je nepříjemné, ale je to nic proti tomu co Vás i manžela ještě může potkat až budou rodiče opravdu potřebovat pomoc a neodložíte někam, jako obnošené ponožky. Může to být ze dne na den a nebudete se přestávat divit. Až přijdete ke své matce a bude po Vás házet svoje výkaly, nadávat do zlodějů a ku.., odmítat jídlo, že to není k žrá..., ať táhnete odkud jste přišla a mohl bych pokračovat. Až otec bude ve spodním prádle utíkat z domu a rozdávat svoje peníze neznámým lidem, vyhrožovat, že podpálí dům atd. To si teprve "užijete". Někteří to řeší radikálně a odloží rodiče do ústavů a užívají si svobody, výletů a zábavy. Jiní vše překonají a třeba i v slzách pomoc neodmítnou a překonají obrovskou životní zátěž a rodiče dožijí ve svém a okruhu rodiny.
0x
@brezina - Třeba opravdu jste neschopná ,neumíte vařit a jste bordelářka.Třeba vám to přijde dobré a uklizené ale jim ne.
V životě by mě nenapadlo kritizovat dceru/snachu jak vede svoji domácnost - nebo vůbec děti s partnery za jejich způsob života, pokud by se mě nějak výrazně nedotýkal. Co mi je do toho, jestli vaří svíčkovou nebo chleba se sádlem, co mi je do toho, jestli si dům opravili sami nebo si našli firmu - dokud nechtějí, abych jim to financovala nebo by ke mně třeba "nevrazili" děti skoro natrvalo atd.
@jofa - Někteří to řeší radikálně a odloží rodiče do ústavů a užívají si svobody, výletů a zábavy.
V tom případě chudáci moje děti, až o nich bude okolí takhle smýšlet. Máme jasně domluveno, že až (a jestli) to nepůjde, je ústav jediná možná volba, kterou jsem si svobodně vybrala. Ale oni pak budou těžko chodit po lidech a vyvracet jim, že bábu odložili.
jedubabicka...každý není jak Vy.Mě osobně by zas třeba asi rozčilovalo kdyby mě má snacha všude očerňovala,o sobě tvrdila jaká je hospodyně a já věděl jaká je to špindíra co umí "uvařit" jen cereálie a když jí poprosím o pomc tak mě pošle do háje.
snacha říká pravdu. Je otázka, jestli pravdu říkají manžela rodiče. Je to pro ní problém a starost, proto to zde řeší. Nepíše to zde proto, aby někoho očerňovala. Co by z toho měla?
nick...ona tvrdí věci jak jsou?to nevíte.Realita může být jiná.Co by z toho měla?Zanadávat si,ospravedlnit své chování.Důvodů je spousta.Třeba jen chce slyšet jaký je chudák.
jedubabicka: To říkají všichni starší rodiče ať je šoupnou do ústavu. Až ten okamžik nastane je to jinak. Každá hodina prožitá doma je nenahraditelná. Jsou případy, kdy to skutečně není možné, ale je hodně těch, kde to jde a tam si každý musí sáhnot do svědomí. Ovšem někteří se tím netrápí a ani ten pocit viny si nepřipouštějí. Hlavně, že budu mít klid a ostatní ať se starají, jsou za to placeni. Bohužel, takových je spousta.
0x
Moji tchýni navštěvoval její pravnuk, domů se vracel unavený a odpoledne hned šel spát. Návštěvy jsme mysleli dobře, aby měla zpestření, ale dokonce ho párkrát nechtěla pustit při odchodu, přestože pospíchal na kroužek. Pravděpodobně mu vysávala energii.
Nic není černobílé. A ty bonbóny skutečně mohla dědovi na své narozeniny přinést a nikoliv jenom čekat s nataženou rukou a dávejte.
nick: A proč ty bonbóny dědovi nevzala, respektive máma dceři nedala aby je dala na své natozeniny dědovi? Třeba to děda čekal a něco pro ní měl. To tady můžeme spekulovat nad každou maličkostí.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.