Nejste přihlášen/a.
prosim poradte mi... je mi 17 a jsem v tom...bojim se to rict rodicum jak na to zareagujou...jak jim to mam co nejsetrneji rict?
Žádní rozumní rodiče ti hlavu neutrhnou, naopak bych své dceři vysvětlíla, že je líp mít dítě v 17 než nikdy a to se ti může lehce stát.Doporučuji pokud máš s jedním s rodičů lepší vztah říct to nejdříve jemu.
Rodiče si člověk nevybírá, určitě má i nějaké dobré vlastnosti, ale to teď asi nevidíš, časem to objevíš sama, až budeš mít dítě.
ja ji chtela no a ona byla v podstate proti ze to ma vedlejsi ucinky a tak tak sem to ani nevytahovala
no a jaky nazor na to ma tedy jestli se mohu zeptat... vzdyt ona je ta ktera te vychovavala nebo ne? ona za to taky svym zpusobem nese zodpovednost jelikoz nejsi jeste plnoleta . ocividne se nekde ve vychove stala chyba a tak by se mohla maminka taky zamyslet nad sebou zda svoje dite dostatecne poucila atd atd atd.. ne vazne tim jsem chtela rict ze to neni tak jednostrane jak se zda..
budu se opakovat ale tady je opravdu nejdulezitejsi ze vseho to zda sis z toho vzala ponauceni.
Jasne ze vzala ani to nemuselo zachazet tak daleko abych si ho vzala...
Ja nechci aby si myslela, ze to je jeji chyba.. se z toho sesype este ona jak ji tak znam... Ja proste nevim asi by bylo fakt nejlepsi utyct s nejakym tim fetakem..
Hele, nesmíš si to tak dramatizovat ve svý hlavě, utýct by byla ta největší kravina, ublížila bys máti ještě víc. Neříkej si, že to nezvládneš a nesnaž se před tím stále nějak hroutit a schovávat, prostě si opakuj, že to zvládnout musíš, ono ti ani nic jiného nezbývá. Jestli jsi taková poserka, hoď sem maila, já ti napíšu a můžu třeba tvý máti zavolat a v klidu to vysvětlit a říct jí, že se bojíš a uklidnit jí, jak to budu umět nejlépe, jestli by ti to pomohlo.
podivej ty preci nezodpovidas za to jak si co tvoje mamka veme... ona zodpovida za tebe jakozto za svoje dite.. jestli to ona veme jako svoji chybu tak to uz je na ni jak se s tim vyporada je to dospela zenska .. jestli ty rikas ze uz ponaucena jsi tak TU NENI co resit.. stalo se a jde se dal... to upravdu neni zadna veda... proste se to stalo , dejou se i horsi veci ... nema smysl se kvuli tomu stresovat a pokud mamka bude vyvadet tak si jeste zbytecne privodi infarkt a to opravdu za to nestoji tak bych ji uklidnila ze holt mas jednu zivotni lekci za sebou a jde se dal... horsi je kdyz se do takove situace dostane uz zrala zenska to je teprve trapna zalezitost hahaah v tvem pripade je to holt naivita nezkusenost ale od toho se tyto veci deji abys na nich vyrostla.. vsechno zle k necemu dobre!
Nepřeháněj.Sedni s taťkou dej mu pivo
nebo panáka,navoď atmosféru a třeba se najde vhodná příležitost, že se mu svěříš a ani nebudeš vědět jak.
Kdyz rikat neco tattovi je jako mluvit se stenou .. by na to asi nic nerek a volal to mame.. On skoro neni doma furt pracuje..neco mu reknu za 5 minut to zapomene a tak
Toho prave nemam..,.este se to stalo tak ze si to skoro nepamatuju jen si k nam prisedli kluci ty nas opili mozna i hodilil neco do piti (protoze fakt nevim vubec nic) a ja pak skoncila s jednim u nej
Nějak se to začíná zamotávat.Není to scénař k filmu?Jakou radu chceš tedy slyšet?Všechny už snad padly.
Jo film by to byl primo na Oscara... Ja nevim co chci slyset furt cekam na nakou spasu i kdyz vim ze zadna neni
Wer, myslím, že tazatelka i my všichni oceňujeme Vaši nabídku, ale pokud mohu říct svůj názor - to není dobrý nápad. Ana si tohle musí "vyžrat" sama, i když je mi jí upřímně líto, ani se pořádně neumím vžít do její kůže. Nemůže před něčím takovým utíkat - až ji potká v životě něco dalšího, co když nikoho jako Vy nenajde? Co pak? Nadto si představte sama sebe jako matku, jak Vám někdo zcela neznámý z internetu oznamuje, jak je vaše dcera těhotná... Klepne ji ještě z toho, že dítě ventiluje trable na netu.
Já se domnívám, že tohle má zůstat v rodině. My Anu neznáme, ona nás také ne, přišla pro radu a pokec, a těch se jí dostává. Ale neřešme to za ni, to není účel rad. Ani, snad promineš - nechci ti brát oporu a nabízenou pomoc, ostatně je jen na tobě, jestli přistoupíš na weřin návrh. Nicméně věř tomu, že budeš mít mnohem lepší pocit, pokud si tohle vyřešíš sama až do hořkého konce. Jsi už dost stará a podle příspěvků tady taky docela rozumná - chyby holt dělá každý, o to nic -, tak se nebojím, že bys to nezvládla. Vzpomeň si, jak ti bylo, když jsi dostala poprvé menzes, dneska se tomu, jak nervózně jsi to říkala mámě, usměješ. Řekni prostě, že máš vše vyřešeno, za to tě chválím (a máma bude taky ráda, že jsi schopná záležitost řešit sama), a že se stalo to a to, že je ti to líto, jak už někdo psal, ale že rodiče žádáš, aby tě pochopili a nekřičeli na tebe, protože už tak je to i pro tebe velká rána a stres. Myslím, že po počátečním šoku tě nakonec podpoří, neboj se.
Co se způosbu, "jaks k tomu přišla", týká, ten bych moc nerozpitvávala...teď spíš aby z toho nebyla nějaká nemoc, to bych řešila následovně.
Ani, hodně sil do toho, držíme pěsti!
Není co odpouštět Chyby dělá úplně každý. Nadto teď se zaměř na sebe a na to, abys to dobře zvládla. Přece jen potrat je obrovský zásah do těla i duše. Nechej rodiče, aby se se zprávou srovnali, jak umí - to už za ně nevyřešíš. Jestli to vnímáš jako "ostudu rodině", tak na to se taky vykašli. Nevíš, kdo z nich provedl co jiného. A nebylo by od věci požádat rodiče, aby si to nechali pro sebe; už tak trpíš dost, tak to podej tak, že jestli ti můžou nějak pomoct, tak aby to prostě nechali být, vstřebali, nikomu nic neříkali. Sama ses do toho dostala, ale sama to řešíš, takže jim to jen oznamuješ a žádáš oporu. Nic víc, nic míň. Držíme pěsti!
Neblázni a opravdu si s mámou o všem promluv, já ti to nepřeji ale aby tě tvé rozhodnutí dát dítě pryč za pár let nemrzelo.Já měla dceru v 18 taky jsem jí zrovna neplánovala a víc dětí už bych nikdy neměla, dnes je jí 28let sama čeká první dítě a snažili se o ně víc jak 2roky.Moje sestry obě měli dítě v 18 vystudovali jsme VŠ a vše se dalo zvládnout. Já vím, že před lety to bylo jiné a že se věk matek posunul ale nevím jestli není lepší mít dítě mladá a třeba i bez manžela.Rodina ti určitě pomůže jak s dítětem tak i s rozhodováním co udělat, jen se nebát a dokud je čas vše říct.Když tak čtu jak jsi k dítěti přišla tak se dost divím, dnešní mládež sice žije víc nevázaně ale zase alespoň bere antikoncepci kterou před 30lety když jsi děti neměla ti žádný lékař nenapsal.Hlavně špatná mi příjde ta rada matce poslat SMS, v klidu si sedni s mamkou a řekni jí to uvidíš, že to nebude tak hrozné.
doplněno 19.01.10 18:51:Ano-takovou mámu jistě máš, taková je každá matka,Chceme pro své děti jen to nejlepší a i když občas křičíme tak myslíme stále jen na vás.
sice už píšu s křížkem po funuse jak se říká, ale pokud bude ještě někdo z dívek hledat podobnou odpověď na svůj problém, chci napsat svoje zkusenosti jak je napsal život. V každém případě neotálet s tím i když se to zdá těžké a nemožné - říct to rodičům a urychleně. Jak - napíšu ještě dál. Důvod proč rychle? Pokud se budete chtít i s rodiči rozhodovat jak tuto situaci řešit , nemá cenu odkládat říci rodičům co se stalo, stejnak to praskne, tak se nadechni a skoč do toho - hlavu Ti neutrhnou. Pokud máš zkušenost, že je nekterý z rodičů prchlivý a mohl by Ti něco udělat, řekni to nejdřív tomu z nich, kdo to vezme rozuměji a už to řekne tomu druhému. Nebo se obrať na někoho dalšího z rodiny před kým mají trochu respekt - ať Tě vezme pod ochraná křídla a jde s Tebou- babička nebo děda, strejda apod.!§ hlavně nedělej blbosti - vyvolání potratu dle babských pověr - věř tomu nefunguje to ani to nefungovalo a jenom ublížíš sobě a také dítěti pokud se rozhodneš že budeš maminkou. Moje kamarádka z mládí řešila podobnou situaci a nedala na kamarády - když byla sama chtěla nebo spíše experimentovala s výše uvedenýmí babskými pověrami. a když to nefungovalo, tak to chtěla ruznými způsoby zakamuflovat z obavy reakce rodičů. Ublížila sobě i dítěti neboť na vrub tohoto konání se jí narodil postižený chlapeček - největší bolest je to, že rodiče by jí dle toho co vým přímo od nich, kdyby to řekla hned vůbec nic neudělali nanejvíše by hubovali. Dnes a od narození je to i přes postižení jejich milovaný Martínek.
Já sám mám dvě dcery , z toho jedna měla ten samý problém jak to říct, že je v tom.
Řekla to na rovinu , musela si sice dodělat maturitu při narozené vnučce - s naší pomocí to zvládla a už máme od letošního ledna vnučky dvě. Nic krásnějšího na světě není.
Pokud to čte někdo v situaci, že to nemůže v žádném případě říct rodičům ( i takové případy jsou ) nebojte se a hledejte pomoc a radu na linkách pomoci, zajděte za lékařem ke kterému máte důvěru pro radu kam se můžete obrátit pro radu a pomoc.
Řešit se to dá - není řešení dítě někde tajně a bez odborné péče porodit. Pokud jste tak zoufalé, že myslíte na nejhorší, neubližujte sobě a využíjte bejbybox, než aby jste zničily život. Vždy je to řešení za které by neměl zdravý rozum soudit.
Nejsem agitátor bejbyboxu, jen se snažím pomoct a věřím že vše dobře dopadne.
Hlavne at u toho, ve chvili, kdy jim to reknes, Tvi rodice sedi - a to nemyslim jako vtip. Ono neco takoveho rozdejchat neni jen tak. A kolena se v te chvili muzou prolomit i otrlejsim...
tak to bude...ale stejne furt nevim co presne mam rikat spis to vidim tak ze se robresim a omdllim nebo tak neco
Na brečení a mdloby se vykašli, prostě jim oznam, že se ti stala tahle nehoda, že je ti to líto a chceš to co nejdřív vyřešit.
ale no tak hlavne klid na chybach se clovek uci .. vsadim se ze sis z toho uz ted vzala docela velike ponauceni a budes opatrnejsi . a o tom zivot je .. cely zivot delame chyby abychom se z nich ponaucili! nikdo bezchybny z nebe nespad, ze?
takze dulezite je co si z toho skutku vemes a to jestli rodice zesili bych brala s chladnou hlavou protoze pro ne jsi ty sama jeste dite takze je jasne ze budou "trosicku" silet ale to prejde.
tak asi tak... dej vedet jak to dopadlo drzim palce ... i na nohou hhihih
hlavne nepanikarit vsechno se da vyresit mnohem lepe bez zbytecnych zachvatu a stresu!
Podívej, pokud si to nechat nechceš, chce to neprotahovat to, čím menší je plod, tím menší zásah do organismu to je, v počátku to jde i šetrnější miniinterrupcí, je třeba počítat i s předoperačními vyšetřeními, které taky pár dní trvají, takže jim to řekni hned, radostí skákat nebudou, řekni, že si to nechat nechceš a pak se zaměřte na to, jak to zařídit, aby se ti to v budoucnu nestalo zas.
ja to chapu jen nenvim jestli to pochopi i oni... Pak mi prestanou uplne verit, dozvi se to cela rodina a budu zas cerna ovce akorat
Na to jsi měla myslet dříve.Hlavu ti neutrhnou.Nejspíš ti řeknou, že jsi pitomá atd.To vydržíš.
Hlavně jdi hned k doktoru ať neni o moc větší problém.Zlom vaz.
Už jsou doma? Jestli jo, tak se nadechni a jdi na to, jestli to budeš furt vodsouvat, bude to čím dál horší a nebudš myslet na nic jinýho
mama je dneska pres noc v praci... a tatovi se mi to moc rikat nechce...i kdyz by to bral asi lip nez ona... zejtra se chystam...ale stejne to urcite nezvladnu
Mami, je mi to moc lito, ale jsem tehotna. Nechci si znicit zivot, proto jsem si zaridila interrupci, nezlob se na mne, mrzi mne, ze jsem te zklamala, budu se snazit to napravit.
Jo. A jeji mama se nebude zbytek smeny v praci soustredit a jestli treba dela u nejakeho stroje, tak jeste nekam strci ruku a prijde o ni.
Kdepa. Pekne z oci do oci.
Kdyz ses dost velka na sex a tehotenstvi, ses dost velka i na primy rozhovor.
to nevim jestli by dojela domu a nenabourala nekde cestou... A co jen neco tak naznacit a doresit to nazivo?
Pokud nedělá taxikářku, tak do rána vyšumí, Nazačovat nic nemá smysl, buď jí to ráno doma řekni nebo napiš vzkaz nebo napiš SMS, případně řekni otci, vždyť ona o tom nemusí ani vědět, druhý den budeš zpět. Jestli je nervák, tak to prober s otcem.
tak s tim co si mysli rodina bych se nezabyvala uz vubec. a hlavne proc by to nemohlo byt pouze mezi tebou a tvymi rodici .. preci se to nikoho jineho netyka! je to soukroma zalezitost a tak by to melo zustat.
jiné řešení nemáš, tohle prostě musíš ustát, až to bude nejhorší, zavři oči a opakuj si, že to brzo přejde, i největší seznace trvaj jen tři dny. důvera se buduje pomalu, tak holt pak budeš muset sekat latinu a zařídit si antikoncepci, no. a neboj, on nějaký příbuzný přijde časem s větším soustem a průser bude mít zas někdo jiný, nebuď srabík, to přežiješ, to bude dobrý, uvidíš.
Jo to je asi pravda ale i tak me zabijou.. se snazej bejt takova slusna roduna a ja jim to v podstate celej zivot kazim (
tady neni co odpoustet nebo neodpoustet .. proste stala se chyba a hotovo .. ted tu chybu spolecne vyresite a JDE SE DAL. hlavni je jak se s tim vyrovnas ty .. a jak se s tim vyrovnaji ti druzi to je na nich.. kazdy si to musi v svoji hlave dat do poradku.. ty se hlavne starej o tu svoji abys takove situace uz resit nemusela.
Nevím jestli tio tu už někdo nepsal - ale nemáš možnost sehnat někde peníze na interupci? Protože ti je už 17 nemusíš rodičům nic říkat a na zákrok nemusíš mít jejich povolení a lékaři jim taky nesmí dát vědět. Zákrok se provádí většinou ambulantně.
Ale raději bych to taky řekla a to co nejdřív.
Ano, dočetla jsem diskuzi až dokonce a myslím, že na tom nejsi dobře. Myslím tím tvé literární pokusy. Až začneš psát povídky , vyvaruj se klišé. Téma není moc originální a máš v tom řadu nesrovnalostí, které postupně na dotazy upřesňuješ.Jsi z lékařské rodiny, otec je trochu přístupnější jak matka,matka je lékařka, která má výhrady k antikoncepci a doma přitom má dospívající dceru. Na interupce má jako lékařka vyhraněný názor. Navíc matka pracuje v nemocnici, ve které si dcera vyřídila interupci.Otec počatého dítěte není znám, pod vlivem opilosti a možná prášků ,za což dcera jaksi nemůže ,podlehla nakonec kdovíkomu . Jinak rodina je slušná, jen dcera je jakési kukaččí vejce, ovšem svědomitě se připravující na studie. Zápletka je v tom, že dcera není plnoletá.Hotová červená knihovna. Aničko, tomu, co jsi tady napsala jenom blbec věří...K.
Škoda, že tu není palec dolů, to bych dala papene a karinovi. Uvědomte si, prosím, že tu nejste od toho, abyste podezírali a znevažovali něčí trápení. Nemáte dostatek informací, abyste něco takového mohli říci a můžete někomu vážně ublížit. Jste-li na pochybnostech, tak neraďte. Navíc, stejný problém se týká řady děvčat, které si toto téma mohou později najít a pokud získají dojem, že jim tu nebude nikdo věřit a kdo jim uvěří, je trouba a hlupák, je to opravdu smutné. Zamyslete se nad sebou, prosím. Ono méně někdy znamená více, jestli lidem nechcete pomoci, aspoň neurážejte a neubližujte a dejte si od poradny nějaký den pauzu, jestli to tedy vůbec dokážete a nejste přikovaní k netu.
Vážená dnes agi(včera nejspíš ebi)nikoho nezvažujeme.Snaha pomoci byla a informace se čerpaly z odpovědí tazatelky.Smutné je,že od Vás nevyšla žádná rada!Jen opět omýláte to samé jako včera v příspěvku:
omíláte
Milá agi, dokážu si informace roztřídit, dokážu si udělat na věci vlastní názor. Dokáži i ten názor říct, nebo napsat. Nikoho neznevažuji ani neurážím a nikomu neubližuji.Prostě nevěřím všemu co se mě předloží. A nelíbí se mě, když někdo zneužívá důvěřivosti lidí z důvodu zištných nebo pro svoje vlastní pobavení se. Obecně jsem v životě vždy na straně slabších, což vás asi překvapí.Jsem prostě jiná než vy a jsem za to ráda.A zda mám používat net a jak často, to prosím nechte laskavě na mě, umím si v životě poradit i bez vás. Díky a mějte se pěkně, Karina.
Já si myslím, že by jsi to rodičům měla určitě říct. Je to těžký to ano, ale zase víš co chceš. Čtu že chceš jít na vysokou školu a díte by bylo asi překážkou. Pokud opravdu dítě nechceš tak to ihned řeš dokud je čas. Nevím jaké máš vztahy s rodičema, ale měli by to vědět. Určitě asi nějaká bouřka bude, ale určitě ti dobře poradí a pomůžou. Od toho je tady přece máme. Držím palce ať se dobře rozhodneš.
Tak jsem to napsala na papir a dala ho mame precist...
Nejdriv byla nastvana, pak smutna, pak nevim co... Ale rekla mi ze to nak zvladem... asi je porad nastvana, ale spis se boji o me aby to vsechno dobre dopadlo... Tak nevim jak dlouho ji to vydrzi... A taky mi rekla, ze si mam dojit pro prasky :D (tak to bylo taky k necemu dobry..) takze asi takhle...
Dekuju Vam za podporu )
Píšete že si nechcete zkazit život, cožpak miminko zkazí život? Tím že to dáte pryč si zkazíte život. Může se stát že si to budete do smrti vyčítat.Mmám školy a k čemu, když nemám ten největší dar co člověk může mít!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.