Je toto láska?

Dobrý večer, do nedávna jsem často říkával, že jsem nikdy nebyl zamilován a proto nevím co je to láska. Nyní si však vůbec nejsem jist. Jde o to, že jsem se trochu zakoukal do jedné holky, nicméně to má velké množství ALE. Ta holka je nadprůměrně pěkná, před časem po mě trochu vyjela, ale já z nějakého důvodu odmítl. Pak jsme se vídali jen občasně, ale čím dál častěji. Vedl jsme spolu plno rozhovorů při kterých jsem měl pocit, že to mezi náma už slušně jiskří. Bylo to super. Ona pak měla pod vlivem alkoholu na nějaké akci nějaký problém se kterým jsem jí pomohl a byla mi za to neskutečně vdčná a chtěla se odměnit sexem. Já jsem jí řekl, že s tím nemám problém, ale chtěl jsem se zachovat jako gentelman a řekl sem jí něco ve smyslu, že s tím nemám problém, ale že vím, že to v tomto stavu nechce úplně upřímně a že bych jí nerad ublížil, protože mi na ní velice záleží. Nebo něco takového, už si to úplně nepamatuji. Nyní se s ní potkávám každý víkend, pokusil jsem se vytvořit různé náznaky, kterými bych dal najevo to, že o ní mám velký zájem a vzhledem k tomu, že se ke mě chovali vždy velice pěkně, jsem si myslel, že je to oboustranné. Nyní jsem se ale dozvěděl, že se podobně chová i k mému dobrému kamarádovi se kterým se asi vyspala. Jistě to nevím, protože jsem se nechctěl kamaráda ptát jako pitomec, ale tak nějak mi to naznačil. Ke všemu jsem byl jen kousek od toho. Jde o to, že ta holka má asi 75% vlastností, které mi jsou proti srsti, ale já na ní pořád myslím, nemohu ji dostat z hlavy a tak nějak mi na ní záleží. Po neuvěřitelně dlouhé době jsem dokázal přesvědčit sám sebe o tom, že to není holka pro mě. Fakt jsem se přesvědčil a měl z toho radost, ale jen do chvíle než se okolo ní začne motat někdo jiný. To řeknu na rovinu, že prostě žárlím. A co se týče toho "možná sexu" s kamarádem, no tak o tom když slyším, tak se mi doslova svírá ruka v pěst a mám chuť dotyčnému robít ústa. Ta holka se ke mě z větší části nehodí, přesto mám pocit, že ji miluji. Dokážu si s ní skvěle pokecat, popít, zavýletovat, atd. Nevím co mám dělat. Jakmile si na ní vzpomenu, nemohu moc pracovat a když jsem s ní, tak udělám vždy jen to co si přeje a co jí na očích vidím, nedokážu nevyhovět jejím přáním. Co mám sakra dělat. Řekl jsem si, že si to zařídím tak abych se s ní nepotkával, ale to prostě nejde. Nedokážu odolat, musím za ní vždy jet, už jen proto abych ji chránil. Každý čas strávený s ní je super, ale zároveň mě šíleně ničí.