Chtěla bych se zeptat, jak zdanit úroky z prodlení, které zaplatil dlužník vymáhací agentuře? Dlužník měl zaplatit fakturu 17811 vč. DPH, předala jsem to vymáhací agentuře www.uhrazeno.cz kteří z dlužníka vymohli 35 tisíc. Poslali mi fakturu na 3500 tisíce a ten zbytek mi nechali jako úroky z prodlení a náklady na právní zastoupení, jak mám ale zbytek zdanit? Mám vystavit fakturu na dlužníka a nebo to je již příslušenství té původní faktury? A nebo se mám na to vykašlat a nepřiznávat to?
4x
Děkuji perdovi za důvěru 
Já bych to viděla takto: 17811 vč. DPH bude normální příjem z podnikání, pokud vedete účetnictví, tak to už máte ve výnosech v daném roce, pokud daň. evidenci, tak si to dáte do příjmů k datu zaplacení. A teď je otázka, jak rozumět tomu "zbytek mi nechali jako úroky z prodlení a náklady na právní zastoupení". Byl tam vydaný nějaký platební rozkaz? A dál, byly s firmou dohodnuty nějaké speciální podmínky, co se týče úroků z prodlení či poplatku z prodlení? Protože z Vašich informací nelze určit, co je tímto úrokem či poplatkem. Ten by se danil, jak píše perda, V PŘÍPADĚ FYZICKÉ OSOBY, v §8 stejně jako úroky na bankovních účtech. Náklady si pak prostě dáte do nákladů. Asi bych bez dalších informací zdanila 17811 Kč podle sedmičky, náklady (3500 za vymáhání a případné právní zastoupení apod.) taky do sedmičky a 35 tisíc mínus 17811 do osmičky.
Pokud máte ale někde (rozsudek) definováno, kolik Vám přesně má dlužník zaplatit a co z toho je úhrada právního zastoupení, pak byste si mohli příjem příslušné částky (úhrady práv. zastoupení) zdanit podle sedmičky , což by mělo tu výhodu, že ty náklady postavíte proti tomu a snížíte si základ daně, což při zdanění podle §8 nepůjde.
2x
Náklady na právní zastoupení asi danit nemusíte, ale úroky z prodlení příjem jsou, bych řekl:
g) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na běžných účtech s výjimkou podle § 7a a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši společníků obchodních společností. Úroky z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání (sporožirové účty, devizové účty apod.), se posuzují podle písmene c)
Určitě to dusatka doplní.
2x
Já moc neznám účetnictví podnikatelů, ale podle mne by bylo logické to nedanit. Je pravda, že FÚ může mít úplně jiný názor. Ale když bych si spočítala, že jsem po určitou dobu nemohla tyto dlužné peníze použít do podnikání, tak bych oproti tomu vyčíslila případnou ztrátu. Minimálně, kdybych je mohla mít alespoň uložené na nejvýhodnějším účtě (ten se špatně bude hledat), tak jsem přišla o úroky. :D Nebo jsem je mohla někomu půjčit na obvyklý úrok - u krátkodobé půjčky by to mohlo být možná i 20%. 
Ono by stačilo vyčíslit, kolik času jste tomu vymáhání věnovala ze své pracovního doby a ohodnotit to v penězích. Nebo i někdo z vašich zaměstnanců. Nevím, jestli to je možné, ale zdá se mi to logické - jistě jste dlužníka hned nepředala agentuře. Berte moji odpověď pouze jako úvahu, co by se dalo oproti získanému výnosu uplatnit jako náklad. 
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.