Rozchod

Od: bublina* 22.04.07 12:52 odpovědí: 8 změna: 27.04.07 14:07

rozešel se se mnou přítel po 3 letech vztahu, říkal, že je to tím že potřebuje mít trošku prostor, být chvíli sám...ale ja nejsem ten typ holky, co by se snazila druhyho nejak omezovat nebo mu neco zakazovat, nechavam mu dost volnosti a on je zas takovej spis rodinnej typ, bude mu 26 a vzdycky rikal, ze nechce byt sam, ze uz chce budovat rodinu a tak...Nechce tomu říkat rozchod, pořád mluví jen o pauze, ale mě to spíš přijde, že si tím chce nechávat jen zadní vrátka, a že mi prostě neříká vše na rovinu...Ted mi to zas vysvetlil tim, ze pry mam spoustu problemu, ze si neumim resit veci vcas a vsechno nechavam na posledni chvili, ze za vsechno, co se mi deje si muzu sama...Vim, ze je to mozna pravda, ale kdyz ja mam posledni dobou takovy strasny obdobi, do niceho se nemuzu donutit, vseho se bojim a tak to odsouvam

...Ted se mi zhroutil snad celej svet a jeste do toho on prisel s tim, ze se se mnou rozchazi

jsem zoufala a nevim, co delat..nemam se o koho ani o co oprit..prijde mi, ze utekl ve chvili, kdy jsem ho nejvic potrebovala

Odpovědět na otázku Skočit na nejnovější odpověď

8 odpovědí na otázku

Řazeno dle hodnocení

anisek*

22.04.07 14:24

Věřím,že Vám musí být strašně úzko. Také jsem si před dvěma roky sáhla na dno. Ne nadarmo se říká,že "čert sere na jednu hromadu". V tom období ,kdy se mi nedařilo vůbec nic a navíc člověk,na němž mi víc než záleželo řekl,že mě opouští, a to ve ve chvíli,kdy jsem mu řekla že s ním čekám dítě,tak v tomhle čase hrůzay jsem myslela,že není cesty ven. Jenže jít dál se prostě musí. Až s odstupem času jasně vidím,že to všechno zlý je pro to,aby pak bylo všechno jinak a lepší! Myslím,že je to pro impulz postavit se na vlastní nohy,ačkoliv se cítíte nejhůř -Ale jen ať jde přítel hledat štěstí jinam,očividně to není ten "pravý",když Vás nechal samotnou ,když jste ho nejvíc potřebovala. Rozhodně bych zachovala hrdost a jasnou hlavu,to pravé štěstí totiž přijde až to vůbec nebudete čekat. On Vás opustil,a ještě neměl dost odvahy Vám říct pravdu a na rovinu-proč. To je ale slaboch! On si Vás nezaslouží. Dejte mu najevo ,že už ho nepotřebujete a hlavně chtě nechtě tak začněte žít-soustřeďte se na sebe,udělejte si radost jinak,Vyjeťe s kamarády někam ven.Postavte takový most přes ten smutek. Já myslím,žeJednou by Vám asi bylo hůř s ním,než bez něho. A jestli Vás osud znovu spojí,tak jen doufám,že on se vrátí moudřejší a Vy budete přitažlivá silná žena s velkým "Ž"! Hodně síly a hlavu vzhůru. Já jsem to tenkrát taky nějak přežila.

[přidat komentář]

marie55*

23.04.07 19:16

Drahá bublino,

chápu, že se cítíš zklamaná a zoufalá, když si byla opuštěná v tom nejhorším období. Možná je tvůj přítel slaboch, ale je také docela dost možné, že on sám cítil, že je tvou brzdou a dostává se s tebou do vleku problémů. Třeba se ti snažil pomoci, ale míjelo se to účinkem a ty jsi byla jen závislá na něm. Chraň bůh, nechci tě slovy srážet a hanit, chci ti pomoci jen nakopnout a zamyslet se sama nad sebou, pomáhá to, věř mi. Znám obě strany téže mince. Tak dlouho jsem držela přítele nad vodou, až jsem se totálně vyčerpala a sama okusila dno. A věř nebo ne, rozchodem s ním, ač byl z jeho strany velmi dramatický, se opět dostal alespoň částečně nahoru.

V životě nepřichází nic náhodou. A od čeho než ode dna se dá odrazit nejlépe?! Hlavu vzhůru, strach je od toho, abychom mu čelili a vítězili sami nad sebou. ( Netýká se pudu sebezáchovy. )

Budeš-li potřebovat, ozvi se.

[přidat komentář]

svetluska*

23.04.07 19:37

Milá Bublino.

Bohužel spousta párů je založena na tom, že jeden se nechává opečovávat, pomáhat si a tak. Když pak dojde na výměnu rolí, někteří si začnou připadat svázaní. Pokud tě Tvůj přítel nechal ve štychu ve chvíli, kdy jsi ho potřebovala, tak to nebyl kamarád - natož přítel.

Chápu že Tě to mrzí a že to bolí, ale možná je to tak lepší. Kdyby jste spolu měli děti a terpve potom nastaly problémy a on by vycouval, určitě by to bylo ještě horší. Doufám, že máš někoho jiného, kdo ti teď pomáhá - právě v těchto chvílích se poznají dobří přátelé. Nemyslím, že by sis něco měla vyčítat. Nejsme stroje a každý máme nárok jednou za čas vysadit, každého občas potkají problémy. Snaž se je co nejdříve vyřešit a do budoucna Ti přeji, aby jsi našla někoho, kdo opravdu bude stát za to. Snad Ti tato zkušenost pomůže.

Hodně štěstí

[přidat komentář]

bublina*

24.04.07 21:30

Děkuji Vám všem... Já vím, že je lepší, když to udělal teď než za pár let..Taky si říkám, že by mě to mělo k něčemu vyburcovat - jenže to mi vydrží zanedbatelnou chvilku a pak stejně upadám do zoufalství a dochází mi, že teď mi fakt v mém životě nezůstalo vůbec nic - kdyby mě drželo aspoň něco jiného - práce, rodina nebo cokoli... Ale u mě je teď snad úplně všechno vzhůru nohama a já už prostě nemůžu

nenašla jsem jediný důvod, proč se těšit na další den, chce se mi jen brečet.. Kamarády mám, ale ti se mě spíš snaží někam vytáhnout, abych zapomněla..ale mě se ani nikam chodit nechce, protože stejně v sobě cítím tu úzkost, a i když ji ten večer přebíjím a zaháním, tak druhý den je tu znova

svetluska*

25.04.07 11:39

Vydrž - brzy to už bude týden, za chvíli dva, pak měsíc a uvidíš, že ti bude lépe.

Kamarády neodháněj - určitě ti prospěje každá minuta, kdy na to nebudeš myslet. Zkus se něčím zaměstnat - cokoliv co ti alespoň na chvíli odvede myšlenky jinam. HLAVNĚ VYDRŽ.

[přidat komentář]

marie55*

26.04.07 14:03

Děvenko zlatá, plácáš se v tom, víc než je zdrávo. Mě osobně v těchto chvílích velice pomáhá vlastní vnitřní úklid. To znamená, že překopu celý byt, vyhážu vše nepotřebné a staré a to, co již nepoužívám, vygruntuji a tím, za

a) zabiju čas a nemyslím tolik na věci, které mě tíží

b) uleví se mi i psychicky a začnu mít novou chuť do života a z toho plyne i jistější a sebevědomější chování, které už automaticky na sebe nabalí nové lidi, novou nabídku k práci a spoustu nových možností.

Zkus to, stoprocentně to pomáhá!

A ozvi se zase.

šťastná*

27.04.07 08:44

Souhlasím s @marie . Jen bych přidala ještě navíc úklid v duši a v myšlenkách. Takový úklid ve svém myšlení jsem si udělala, myslím, že se mi vcelku zdařil. Prostě jsem vše nepotřebné a staré vyhodila i z hlavy - z mého vědomí i podvědomí. Není to hned, chce to chvilku času a vedení. Výsledek stojí za to! Měla jsem štěstí, že jsem měla výborného učitele.

marie55*

27.04.07 14:07

Tak to bylo i myšleno, většinou to automaticky nadchází. Je to celkem logické, při manuální činnosti se z hlavy vypaří ty vtíravé a nepokojné myšlenky a tím se i krásně vyčistí, pak následuje ta úžasná euforie z vykonané práce a srovnaných myšlenek a svět je najednou krásnější a slunečnější. To vše se odrazí na výrazu tváře, postoje a následují řetězce zvláštních, ale příjemných událostí, setkání a nabídek.

Doporučuji, a jak vidím, nejen já, všem. Stojí to za to.

Skočit na otázku
Vložit novou otázku

[přidat komentář]

Přidat svou odpověď

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.