Nejste přihlášen/a.
Ahoj, mám trochu trable, o kterých bych si s vámi rád promluvil. Jde o jednu holku, chodíme spolu na VŠ, známe se prakticky od školky, chodili jsme spolu na základní školu, ale vždycky jsme byli spíš spolužáky než kamarády, nechodili jsme spolu ven a tak, což se po přechodu na VŠ změnilo. Myslím, že poprvé mě pozvala ven ona, byli jsme spolu už párkrát v kině, cukrárně na pizze nebo se jen tak prošli po městě a povídali si o škole a tak různě, párkrát jsem za ní zaplatil i já, většinou byl její nápad někam vyrazit, když někdo z nás dvou napíše, je to většinou ona. Problém je v tom, že jsou tu dost silné náznaky, že se jí líbím a čeká, až něco řeknu nebo udělám, nicméně já bych raději zůstal pouze kamarád. On je sice hodná a fajn holka, ale já k ní uvnitř nic jako lásku necítím a je mi hrozně blbý říct, že s ní nechci jít ven nebo jí říct, že jí prostě nemiluji. Ten hlavní důvod je, že jí nechci nějak ublížit a dotknout se jí, ale taky ten důvod, že i já bych se pak cítil hodně špatně, jelikož jsem odmítnutí zažil a sám vím, jak to bolí. Je to horší i v tom, že čím častěji spolu někam jdeme, tím divnější mi to připadá a tím víc se mi zdá, že je na mě vyvíjený určitý nátlak. Já vlastně vůbec nevím, co mám dělat, není to pro mě vůbec jednoduché někoho odmítnout, můžete mi někdo poradit nebo se poděli o svojí zkušenost?
Žádné vytáčky, žádné lhaní. Jak s ní příště budeš, tak si s ní o všem popovídej. Je naprosto perfektní, že jste tak dobří kamarádi. Kamarádství (přátelství) vydrží celý život na rozdíl od partnerství. Řekni jí, že ji máš fakt strašně rád jako kamarádku, že Ti je s ní moc prima, že si ji vážiš. Ale vše je jen o kamarádství. Řekni ji, že ji nechceš ztratit jako kamarádku. Teda jestli to všechno je pravda. Jestli je rozumná, tak to přijme (možná bude trošku zklamaná, ale to přejde).
Díky za reakci, věř, že bych byl rád, kdyby to pravda nebyla, nemusel bych se v tom teď tak topit. Tvůj názor se mi líbí, nechce se mi do toho, ale ono mi stejně nakonec asi nic jiného nezbude než říct pravdu. Myslím si, že bychom mohli zůstat jenom kamarády, asi bude zklamaná, ale řekl bych, že není nějaký nerozumný typ.
Hlavně jí nelži! Takové nesmysly, jako že jsi někde jinde zamilovaný apod, to Ti může u ní dveře zabouchnout na pořád. A co ty víš, jak se Vaše přátelství bude ubírat. Třeba se nakonec do sebe zamilujete oba (takových párů mám kolem sebe mnoho. Kolik let kamarádi a najednou blesk udeří a oni se diví, jak se mohli "jenom" kamarádit). Nebo budete přátelé po celý život (jde přátelství i mezi opačným pohlavím a je to moc fajn, věř mi), nebo se ona zítra zamiluje do jiného kluka a na Tebe bude mít čím dál tím méně času. Važ si toho, že je vedle Tebe někdo, s kým Ti je dobře, nekaž to výmluvami. A hlavně si s ní popovídej.
Třeba se mýlíte a ona to má úplně stejně jako Vy. Někdy si lidé různé náznaky mylně vysvětlují, nebo si je vysvětlí tak, jak se jim to hodí. Jste dospělí, tak komunikujte. Pokud se Vám zdá, že ona vyvíjí na Vás určitý nátlak, proč s ní tedy trávíte dobrovolně čas? Pokud chcete jen kamarádství, měl jste jí to říci hned. Možná si mylně vysvětluje Vaše chování i ona a Vy ji ponecháváte v mylné naději, že pro Vás znamená víc, než jen kamarádku. Vyjasněte si to mezi sebou co nejdříve, buďte upřímný k sobě i k ní.
Tak jí jednou řekni, že dneska nemůžeš, podruhé, že zase něco máš...A když pak bude namítat, že se furt vymlouváš, tak jí řekni, že máš obavy, že ona vaše kamarádství bere jinak, než Ty a že Ty o víc než kamarádství nestojíš. A třeba použij takovou společenskou lež, že jsi zamilovanej jinde. Bude možná vzteklá nebo lítostivá, ale bude vědět, na čem je. Horší bude, jestli je mstivá nebo intrikánka. Pak Ti může vmést do tváře, žes ji vodil za nos a z tohoto prozření může udělat drama pro celou kolej.
I když si myslíš, že jsi si jistej tím, co k ní cítíš, tak to opravdu nemusí být pravda. Je možný, že až se přestanete stýkat, tak zjistíš, že ti chybí. A třeba, že ti chybí víc než je jako kamarádka. Ale proto jsou ty vztahy tak složitý a zajímavý.
Já bych doporučil, jak už tu padlo, si o tom na rovinu promluvit.
Kurva chlape vy se s ní nerozcházíte, vy jí neodmítáte, píšete blbosti.
Nechystáte se s ní rozejít s tím, že se s ní už dál nechcete setkávat.
Neodmítáte nějakou její nabídku k něčemu, protože jste žádnou nedostal.
Neodmítáte ani její společnost protože je nudná, pitomá, ošklivá, nebo prostě proto že je protivná, něčím vás vytáčí a v její přítomnosti se necítíte dobře.
S tím mrdníkem co máte v hlavě jí raději nic neříkejte.
Prostě si jen vytiskněte ten text co jste sem dal, řekněte jí že "jste si nevěděl rady a tak jste na internet plácl dotaz a jeden trotl vám poradil, že máte v hlavě pěknej mrdník a bude lepší, když jí ten dotaz dáte vytištěnej ať si ho sama přečte."
Tím se vše vyřeší... a pak žili šťastně a spokojeně až do smrti. Věřte mi.
Líp jste to napsat nemohl. Otázka i odpověď v jednom. Prostě čistá pravda a ona bude ráda, že k ní dokážete být tak otevřený a upřímný. I když s malým pošťouchnutím. A možná jí ty vaše obavy a to všechno okolo nakonec i pobaví.
Jo a když po vás pak, už jako po kamarádovi, bude chtít stejně trochu toho sexu, jen tak na zkoušku abyste si byl jistý, protože jistý si viditelně nejste ničím a v ničem, že k ní vážně nic jako lásku necítíte, tak to berte.
Když v tom bude jasná domluva, že to je nezávazné hledání hranic vzájemných sympatií, tak z toho můžete kdykoli v průběhu férově vycouvat a díky tomu bude do budoucna mezi vámi vyčištěno a vyjasněno.
S tím maglajzem co máte v hlavě bych se možná i vsadil, že tam uvnitř cítíte maximálně to jak vám stéká pot mezi ty strachem křečovitě sevřené půlky. Tomu co máte tam uvnitř se totiž říká láska.
Neserte mi a užijte si to
Ahoj, Ty máš v podstatě dvě možnosti, jak jí neublížit (poněvadž takto, jak to řešíš, to je blbě). Předpokládám, že žádnou jinou v tu chvíli v merku nemáš. První možnost - Zdá se, že Tě chce sbalit, tož se necháš sbalit - nic špatného na tom nevidím, že by klofla ona Tebe, balit se dá na oba způsoby - pak by to probíhalo nějak jako to chodí...až by sis sáhl na čárečku a to, co s tím souvisí všechno, a chvíli s ní chodil, poznal bys, zda se Ti s ní soužití líbit bude nebo ne, a pak bys viděl. Nemůžeš vědět, možná je to doopravdy fajn žena nejen do cukrárny, akorát tomu na chuť přijít nemůžeš, třeba Ti to ona dokáže, ani nebudeš vědět, jak ses mýlil (můžeš to skončit též zklamáním, ale takový už život je), v tomto případě se prostě lidé rozcházejí, a bere se to jinak. Druhá možnost je jí povědět, že zkrátka nechceš, ale tam už obvykle moc cest zpět nebývá. Osobně bych volil první možnost. Tož se rozhodni.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.