Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Neukonceni VS a matka

Od: kleris odpovědí: 24 změna:
Ahoj vsichni,rada bych se vypsala a mozna zeptala i na vasi zkusenost. Moje vychova byla celkem prisna. schodou okolnosti se mi diky tomu povedlo vyhnout se alkoholu, drogam, cigaretam atd. celych 18,5 let. Teprve pak jsem porpve sla vecer do hospody. Do te doby noci travila ciste doma, predevsim protoze jsem dojizdela. Ponocovani u me moc neprichazelo v uvahu. Dojizdeni mi sebralo i spoluzaky ze zakladky a nove jsem si neudela zadne v novem meste, protoze jsem vzdy po skole pelasila na bus (cesta trvala hodinu a pul).Kourit jsem nezacala nikdy, alkoholu taky nepropadla a do dnes jsem neskusila nejakou drogu. Dluhy nema. Snazim se pomahat ostatnim a v podstate by se dalo rict, ze jsem velice idealni dite - ve skole taky prospivala a kluky si domu nevodila (mela zatim jenen vztah, ktery nevysel).Po vystudovani gymnazia, kde jsem patrila uz spise k horsim studentum (matematika, fyzika, biologie a podobne nikdy mi nesly). Ale uspesne udelala prijimaci zkousky na vysokou obor jazyky. A v te dobe mela prvni vazny vztah. Ve tretaku jsme se rozesli. Neskutecne me to vzalo a prakticky je s podivem, ze jsem jakz tak prolezla a nechali me studium si prodlouzit a posunout bakalarku. Ctvrtak pokracoval truchlenim, nasledne jsem to ale i dal flakala - omezovala me kratkodobe brigady, abych mela nejake penize, ruzne akce, kterych se ucastnila pres vikendy a take mela za sebou rodice a neustale otazky co skola, co bakalarka, zda se ucim. Byly skoro denne otazky, prosby, sliby ohledne penez a to me demotivovalo. Na jednu stranu nechut do uceni, ale pak zde bylo, za jsem mela obrovske vycitky pokud jsem sla jenom na mensi vylet s prateli.To ze jsem chtela spachat sebevrazdu a ze jsem byla na dne nebrali nijak dulezite. Chteli pro me to nejlepsi, ale bohuzel meli pred ocime me s vysokou a nekde v zahranici s velkymi penezi. Tohle me ale stastnou nedelalo. Nechapali, ze stastna budu az budu mit titul. Ja vedela, ze jsem dulezita sama a musim si sama najit sve vlastni stesti.Dokud jsem na to oficialne kaslala tak mi vse zahadne prochazelo. Ucitele vychazeli vztric. Bakalarka ale neprosla k obhajobe a u statnic na poprve take pohorela. Nasla jsem si v tomto dusledku hezkou praci, krasny byt, a zacala pracovat na svem dusevnim rozvoji.Ovsem co se tyce skoly - chtela jsem konecne to dodelat, bohuzel zemrel deda, pak jsem na skoro dva mesice onemocnela, takze jsem bud spala nebo byla v praci, rozjela jsem jeden dobrovolnicky projekt. Kdyz jsem zacala s praci - klepali na dvere i statnice. Pak se rozhodla pro uceni na statnice misto bakalarky, kdyz jsem dala na podruhe pisemnou cast. Bakalarka sla stranou. Bohuzel statnice jsem nedala - citila jsem se naprosto vyhorene a to i kdyz jsem se ucila. Mela jsem posledni mesic na bakalrku, ale to uz mi to bylo tak nejak jedno, a rekl ajsme si, ze vyuziju dalsi termin.Zvlastni, dokud jsem se to snazila odsunout, a nechavala to byt, vse mi nejak prochazelo. Kdyz jsem pam mela za to, ze mam jisty termin bakalarky, zjistila jsem v den odevzdani, ze to tak neni a ze pokud ji neodevzdam dnes, ceka me vyhazov. Tak mi jednoho dne prisel i dopis o ukonceni studia.Nasi to neprijali, preusili prakticky se mnou kontakt, at si delam co chci. Ze me samotnou to mrzi, jak to dopadlo (chybela mi jen bakalarka a ustni statnice) je nezajima. V jejich ocich jsem se na to vykaslala umyslne a klesla na samotne dno. vydi ve me lharku, ktera jim lhala ze to zvladne, ze na tom pracuje... Snazila jsem se jim rict, ze kdyz na me tlaci, tak me to nemotivuje. Okamzite sli zase proti me.Mrzi me to, ale na druhou stranu se citim mnohem svobodnejsi - mam praci, byt, a nasla jsem jistou pevnou pudu pod nohama a nemam za sebou kazdodenni otazky jak jsem pokrocila, co skola, coz bylo vzdy jedine, na co se ptaly. Delam dobrocinne veci, ktere me naplnuji, a travim cas bez toho strasneho stinu - mela bych delat do skoly veci.... Konecne se snazim odpoutat se od jejiho vlivu a delat skutecne co mam rada a miluji, aniz bych si rikala, zda s tim budou rodice souhlasit.Vidim mnoho dobreho, co mi skola dala, stalo se toho mnoho a myslim si, ze pokud budu chtit, dodelat to lze pokazde, i kdyz budu jiz nyni platit.Uplynul nejaky cas. Nezvedaji telefon, na SMS nereaguji, nebo mi napisou ze je tohle nezajima, ze je zajimalo me ukonceni studia a moje budoucnost. Nevim co dal. Mrzi me, ze lidi, co maji dluhy, delaji skutecnou ostutu, zivi se na rodicich, kradou, neustale se opijeji ci berou dragy maji mnohem lepsi vztahy nez ja, ktera jenom rikala to co si myslela ze bude delat. V podstate jsem nedokazala byt uprimna v tom, co si myslim, protoze jsem vedela, ze by me odsoudili mnohme drive.Mate nejake podobne zkusenosti? Nevim jak se dal chovat.

 

 

24 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

hodnocení

5x

Hezký den,

rodiče jsou prostě zklamaní. Měli asi nějaké představy nebo ambice s Vámi a věřili,že při Vaší inteligenci školu zvládnete. Dejte jim čas,nekontaktujte je,nechte je vychladnout. Myslím,že to chce jenom čas a rodiče se zklidní a zase spolu budete normálně komunikovat. Často se stává,že rodiče mají nějaké představy o svém dítěti a když se nenaplní,tak jsou zklamaní. Je fajn nepodléhat jejich zklamání a jít si dál svou cestou,která vyhovuje Vám,nakonec je to Váš život,ne život rodičů a oni se s tím časem vyrovnají. Já jsem třeba vysokou dokončila,ale z důvodu nemoci nepracuji. Rodiče byli také dlouho zklamaní,rozčarovaní. Zpočátku mi to bylo líto,teď už to neřeším. Žiju svůj život a nakonec se mnou v současné době rodiče komunikují celkem normálně,ale nebylo tomu tak vždy. Je fajn,že se o sebe dovedete postarat,jste nezávislá. To je pro život to hlavní. Rodiče to přebolí,když uvidí,že se dovedete o sebe postarat a nemáte závažné existenční problémy. A nakonec-toho bakaláře můžete kdykoli dodělat,ale řiďte se v tomhle vlastním přáním a pocity,ne přáním rodičů. Jste dospělá a rozhodujete sama za sebe.

kleris
hodnocení

Dekuji moc za mila slova.
Souhlasim s tim, ze bakalare si muzu dodelat vzdy. Vetsinu predmetu by mi meli uznat, ale budu uz platit. Az si nasetrim tak do toho asi pujdu. Predevsim v me praci to nyni neni potreba. Spousta lidi mi rika, ze je dulezita i praxe a tu skola stejne nedala a "papir" o tom, ze jazyky umim jiz mam ze stredni, kde se mohli udelat zdarma zkousky.
Predevsim to chci dodelat ze chci. Ne protoze dle nich pak dostanu penize, protoze budu vydelat vice nez mamka (coz muze ale nemusi byt), nebo zacnou s tim jakou by mel deda obrovskou radost.
Babicka je doktorka - od ni chapu ze ma velke ambice, ale dle sebe si myslim, ze mama dokazala mnohem vic a ma stejne jako ja "jenom" gymnazium. Od mi tomu moc neruzumim.

 

myska*
hodnocení

5x

Dej jim čas. Jejich vysněné ideální dítě, které neustále dělalo jen to, co mu řekli, si najednou postavilo hlavu a ničí si tím život. Tak to vidí oni.

Prostě si žij a buď šťastná, chvíli nekomunikuj. Třeba jen pošli přání nebo nějaké malé dárečky k narozkám/vánocům, tak aby viděli, že ty se k nim pořád chováš hezky, a že jsi na ně taky nezanevřela. Až vychladnou a začne se jim po tobě stýskat, tak tě kontaktují.

 

hodnocení

5x

Takhle se normální milující rodiče nechovají. Je mi to líto, ale na povrch vyplavala mj. jejich sobeckost.

Jinak souhlas s @byvalapacientka.


doplněno 09.08.18 12:19:

@jedubabicka: Jsem taky rodič, ani můj syn ani moje dcera se co se školy týká nezachovali podle mých představ (syn "utekl" z VŠ, dcera raději na první pokus schválně neodmaturovala, aby nemusela jít na VŠ), taky měly své výstřelky podobně jako tazatelka, ale nikdy jsem to neřešil, natož tak extrémně, jako rodiče tazatelky. Obě moje děti (35 a 29 let) mají svůj spokojený život, máme vzájemně výborné vztahy a jejich "poklesky" jsem jim nikdy nevyčítal. Z tohoto pohledu hodnotím i rodiče tazatelky.

myska*

A není trošku zarážející, že vaše dcera radši naschvál neodmaturovala, aby nemusela jít na VŠ? Neznamená to, že jste na ni tlačil tak moc, že jí to přišlo jako nejlepší řešení? Že prostě v jejím případě nestačilo jednoduché: Už jsem dospělá, rozhoduji sama za sebe a já prostě na VŠ nechci.

To, že jste její chování ustál s větší noblesou než rodiče tazatelky, je jen malé plus pro vás.

 

hodnocení

5x
@kleris - Jste zletilá a svéprávná, slušně zaměstnaná a bydlíte - pokud jste v tom našla "sve vlastni stesti", tak si ho užívejte i bez dokončeného studia a rodičovského požehnání. I bez rodičů se dá žít.@satam - Takhle se normální milující rodiče nechovají.Rodiče klidně můžou být zklamaní a zdaleka ne jen z nenaplnění "vlastních ambic" - já bych taky nebyla odvázaná, kdyby mi dítě "flákalo" školu, (pravděpodobně) se nechalo živit a ještě mi tvrdilo, že moje "otazky, prosby, sliby ohledne penez" ho "demotivují".doplněno 09.08.18 12:26: @satam - Taky jsem se dětem nepletla do života - což neznamená, že rodiče tazatelky to můžou vidět (a zřejmě i vidí) z jiného úhlu, než my. Krom toho máme k dispozici jen jednostranné informace - možná bycjom byli překvapeni, co by řekli rodiče.

 

hodnocení

5x
avatar kapkanadeje

Zdravím. Důležité je, že jste samostatná a jste schopná se sama o sebe postarat. Rodičům dejte čas. Ztracená důvěra se těžko získává zpátky. Nikdo nevíme, jak to s vašimi vzájemnými vztahy je, ale věřím, že si k Vám rodiče zase cestu najdou, až se přesvědčí, že vedete řádný život a jste spokojená. V současné době s postojem rodičů zřejmě nenaděláte vůbec nic. Škoda, že s Vámi nechtějí komunikovat. Takže se soustřeďte na svůj život a žijte si ho po svém.

 

pohanka*
hodnocení

2x

Oni nevidí Vás, ale jenom titul před /za/ jménem.

To, že jste nezvládla dokončit studium ke zdárnému konci znamená, že jste jim zkazila prestiž. Vkládali do Vás tolika naděje, že budete něco, co oni nejsou, nemají /předpokládám/.

Oni se jistě s Vámi chlubili, že studujete a co všechno dokážete, jak se budete mí dobře a teď tohle.

Dejte tomu čas. Je dobře, že jste se dokázala odstěhovat a být nezávislá.

Jistě se to časem zlepší.

Pokud můžete, telefonujte, pište, posílejte pohledy, gratulace, k vánocům. Nebuďte Vy ukřivděná, pokud na Vás nebudou hodně moc oškliví. Jistě se jim časem po Vás začne stýskat a opět Vás přivítají s radostí.

Nepíšete, jestli máte ještě nějaké sourozence, nebo jste jedináček a upnuli se na Vás. To by hodně vysvětlovalo.

kleris
hodnocení

Mam jeste sestricku, ale je mei nami az prilis vekovy rozdil. Mam obcas pocit, ze ji maji mnohem radeji nez me, toleruji ji ruzne veci, za ktere ja uz dostala par facek, ale tohle nerresim. Je hodna a zboznuji ji a ona me. Bohuzel Mame se nelibi jak s ni travim cas. Je proti hudebni skupine, kterou bych ji poustela prestoze se segre take libi, proti konicku do ktereho ji zasvedcuji a je z neho nadsena (souvisi s turistikou). A kdyz si ji chci vzit na vikend k sobe tak pry pres noc az ji bude 18 :(. Neveri mi ani trochu.
Uznavam, nechovala jsem se vzdy exelente, mam sve mouchy a dost dlouho bojovala s psychickymi prroblemy, s pocitem menecenosti a z toho byli i nektere moje vylevy. Je to ale jiz nekolik let zpatky.

 

mbbjm
hodnocení

1x
Měla byste si sebekriticky přiznat, že s tou školou mají pravdu. Měla jste na to, ji udělat, lhala jste, že na tom pracujete, ale nepracovala jste z důvodu vlastní lenosti (nebo demotivace, je jedno, jak se to nazve). Jednou možná s chybejicim vzděláním někde narazíte a budete smutná, až povysi místo vás někoho s vysokou.

No, zas tak se jim nedivím, že to špatně vstřebávají. Investovali do vás spoustu času, peněz, vědí, že na tu školu máte a jen jste se na to vyflakla.

Jasný, očividně mají i spoustu chyb, nepoustet dítě mezi lidi mi přijde trochu mimo a dá se očekávat, že dítě pak bude chtít vše dohnat jen co dostane nejmenší příležitost, což se u vás přesně stalo na úkor školy.

 

hodnocení

0x

@ kleris - Mame se nelibi jak s ni travim cas... Neveri mi ani trochu.
Zkuste se na to podívat ze strany maminky - co když má obavu, že "přijde" i o druhou dceru? Co když se bojí, že ani ona nedostuduje?

Mimochodem - proč by vám měla věřit to, co jí říkáte, když už se nejméně jednou přesvědčila, že to není pravda?

Já vím, že je to bohužel normální, ale než trpět takové vztahy v rodině (a to je ještě čajíček), tak emigruji nebo si koupím provaz a půjdu se zastřelit do rybníka.

Ať byli mí rodiče (hlavně matka-učitelka) všelijací, nikdy by se k takovému jednání se mnou a s mou sestrou nesnížili. Prostě to neznám a dost dobře nechápu.

@satam - Já taky nechápu třeba iracionální rovnice - a ony, potvory, i přesto existujou *smich*

Babi, problém je v tom, že iracionální rovnice nemají ani za mák společného s mezilidskými vztahy:)

Dědo, mají - právě tu iracionalitu ;)

kleris
hodnocení

Sestricka studuje na prvnim stupni :D. A ano ma horsi prospech nez jsem mivala ja. Je vetsi rebelka, je velmi spolecenska. Ja byvala introvert v knihach. Pochybuji, ze by mohla se mnou zdivocet. Spise naopak. A priznavat ze jsem nebyla otevrena, jenze kolikrat mi pravdu neverila, a lez mi umoznila vycouvat. Bohuzel casto byla pravda "Nic se nedeje" - jenze kdyz si clovek usmysli ze dceruska neco taji tak pak dceruska placne prvni blbost, jen aby uz skoncil ten nekolika minunutovy vyslech, protoze prece nic neni pravda.
A ze jsem ji nerikala ohledne sikany na skole a dalsich trapeni bylo me rozhodnuti chranit sebe i ji. Ona by to nepochopila nebo strasne resila pres reditelku. Nenaucila me s tim bojovat.

 

hj
hodnocení

0x

já mít takhle praštěný rodiče,tak se jich nedoprošuji.Co Ti schází¨?Máš dobrou práci,svůj život a když nechtějí s vlastním dítětem mluvit jen kvůli takové hlouposti?Není to normální.Až budou chtít,ozvou se sami.Co to je za mámu,když nezvedne vlastní dceři ani telefon kvůli takové pitomosti a nemluví s ní?Takové exoty brát s rezervou jinak se psychicky z toho nedostaneš

 

vlnka*
hodnocení

0x
Měla jsem kamarádku, na kterou její rodiče tlačili ohledně studijních výsledků. Hlavně její matka, ta pořád všem vyprávěla, jak je její dcera chytrá, a kam to dotáhne. Jakoby ta holka ani neměla jiné kvality než biflování. Na střední s námi ani nikam o víkendech nechodila, pořád jen učení. Potom šla z gymplu na výšku, kde byla nešťastná. Vím, že se bála školu opustit a zklamat rodiče, mnohokrát jsme to řešily. Pamatuju si, jak mi řekla, že si volbou dané VŠ úplně zkazila život...že kdyby jej víc poznala, tak by se nejspíš rozhodla pro něco jiného. Školu nikdy nedokončila, ani žádnou jinou. Vážně psychicky onemocněla (myslim si, že ten tlak na výsledky a absence nějaké protiváhy sehrál velkou roli )
dlouhodobě nepracuje, nemá ani partnera, děti, bydlí s mámou. Ta už o ní nemluví, není se čím chlubit:( Takže Vám radím, hlavu vzhůru. Myslím, že to v ní máte dobře srovnané.

 

hodnocení

0x

@hj - Co to je za mámu,když nezvedne vlastní dceři ani telefon kvůli takové pitomosti a nemluví s ní?
Dcera měla právo nedostudovat i když se to rodičům nelíbilo - stejně tak má matka právo chovat se jak uzná za vhodné přesto, že se to nelíbí dceři.

hj

ano,matka právo má ale to neznamená,že je to normální.Tak nevím,o co Vám jde?Takovýhle rodiče nemají strach o děti,jestli budou mít VŠ,ale sami o sebe,protože by se pak nemohli povyšovat nad ostatní lidi,že jejich familie je něco více než ti ostatní.Takový rodiče jsou sobci,třeba i snobové,kteří myslí hlavně na sebe a svoje ego.Děti jsou bohužel až na druhém místě.Asi je to i výchovou,rodiče rodičů asi byli stejní experti a vráželi jim to do hlavy výchovou taky

 

 

vilik1
hodnocení

0x
Vás sice chování rodičů mrzí, ale hodně je chápu.
Z vašeho, i když jednostranného popisu plyne, že školu jste neudělala z vaší viny. Ne proto, že na ni nemáte, ale protože flákání, rozchod, akce, dobrovolnický projekt, brigády. Neudělala jste bakalářskou práci schopnou obhajoby v době, kdy má prý vzdělání vysokoškolského typu víc lidí, než by mělo být statisticky schopno vystudovat. Tedy když jsou vlastně na některých oborech požadavky nižší, než by měly být.
Uvědomujete si, proč to vaši rodiče tak těžce nesou? Kolik času a odříkaní stojí výchova dítěte? A kolik finančních nákladů stojí život studenta? Doprava, ubytování, jídlo, drogerie, oblečení, elektronika, školní pomůcky, kapesné...
A co za to dostanou oni? Jen dobrý pocit z toho, že ho mají rádi a chtějí, aby se měl v životě aspoň trochu líp než oni. Když poslouchám některé ne příliš dobře situované známé, kteří by si měli šetřit na důchod a užívat si dovolenou, a zatím nemají pro sebe ani tolik, co jejich vysokoškolák, tak se divím, že vám to bylo jedno.
Vysokou školu rozhodně neberu jako záruku úspěchu. Beru ji jako potvrzení určitých schopností, a zároveň jako výhodu do života, například při rozhodnutí začít podnikat, i třeba v nějaké manuální činnosti. Kdyby kterýkoliv z mých dětí šlo na učňák bez maturity, protože na maturitu nemá, nebo po škole s maturitou nešlo na vysokou, cítil bych určité zklamání, ale pomáhal bych mu a byl bych rád, že je v životě šťastné a že se neztratí. Ale kdyby šlo na VŠ, 4 roky by se mi tam za peníze, které musím vydělat já, jen flákalo a cítilo se z mých otázek ke studiu v depresi, to bych cítil nejen zklamání, ale ještě bych měl pocit selhání a cítil se jako zneužitý pitomec, jehož vlastní dítě nepovažuje za nic než kasičku a blba, kterému lze nakecat cokoliv.
Jistě může být pravda, že vaši rodiče jsou sebestřední, musí být vše vždy po jejich a jim se nikdy ničím nezavděčíte. V takovém případě je přerušení vztahů sice hrozné, ale z vaší strany omluvitelné a dokonce ve vašem zájmu. Jenže to byste školu zřejmě buď opustila mnohem dřív, nebo ji se sebezapřením dodělala aspoň jako bakalář a s rodinou se rozešla až později.
Vaše výchova, podle vás možná až příliš tvrdá, může být ale klidně vysvětlována i tím, že jinak byste neměla ani ten gympl a tedy zůstala jen se základním vzděláním, když jste tam, podle vašeho popisu, také příliš nezářila.
To, že se uklidňujete tím, že školu můžete dodělat, jsou jen řeči, těšínská jablíčka, výmluvy a omluva před vlastním svědomím. Protože školu byste musela dělat znovu celou, dálkově, za peníze, při zaměstnání a nejspíš i s rodinou. Myslíte, že na to máte vůli?
Buďte v životě svobodná a naplněná. Ale rodičům dejte čas, protože jejich problém jste nejspíš vy.
hj

Vilik,říkáte nesmysly.Jejich problém není ona/dcera/ale oni sami svou povahou.Nechápu,proč jejich povahové vlastnosti dáváte za vinu dceři.Ta za nic nemůže.Akorát ji dohnaly k myšlenkám na sebevraždu,když si honili své vlastní ega,která přenášeli na dítě.To bohužel rodiče často dělají.

výtka
Upozornění od sys ladinpraha 10. 08. 2018 18:29:50
! Pravidlo Z2: je zakázáno psát vulgárně, napadat, urážet uživatele, používat urážlivý nick.
Bylo by vhodnější se soustředit na odpověď tazateli a nekomentovat příspěvky ostatních rádců.
vilik1
Hj, napsal jsem jen můj názor. Podepřený faktem, že moji rodiče nám třem sourozencům natvrdo řekli, že studovat denní studium na VŠ může z jejich finančních důvodů jen jeden z nás. Protože jsme na školu chtěli všichni, dělali jsme ji dálkově při zaměstnání.
Nyní jsem sám rodič a můj měsíční výdaj na studium mých dětí je u VŠ cca 8 tisíc měsíčně a na střední školu zhruba 4 tisíce, protože naštěstí není potřeba bydlet na internátu. Jsou v tom započítané i některé nepovinné aktivity a mimoškolní zájmy, nejsou v tom náklady na jídlo a bydlení doma. Krom toho samozřejmě platíme i naše náklady na náš život, takže těch 12 tisícovek není náš jediný výdaj.
Tedy, když si spočítám zbytečné čtyřleté studium tazatelky, tak v mých podmínkách jde o 8 000 x 4 roky x 10 měsíců. A vyjde mi suma výdajů 320 000 spláchnutá do kanálu. Což je cena nového auta, rekonstrukce zateplení domu, 7 rodinných dovolených u moře, spoustu dalšího. Peníze vem čert, ale důvěra je nadlouho pryč.
Zdravotní důvody jsou sice silný argument, ale může se vždy najít řešení, například přerušení studia po dobu léčby. Tazatelka ale může být pouze produkt doby, kdy si problém nechce řešit zvýšenou pílí a vymlouvá se na módní duševní poruchu, aniž by jí skutečně trpěla.
A musíte si uvědomit, že vysokoškolák se nebude ostatním kolegům chlubit maturitou nebo bakalářským titulem dětí, zatímco vyučený zřejmě ano. Jenže ten vysokoškolák ty peníze nejspíš vydělá o trochu snadněji než prodavačka nebo zedník, jim ty peníze opravdu můžou v rodinném rozpočtu cihelně chybět. Boom poptávky po pracovní síle a s tím spojené vyšší výdělky jsou až v posledních několika letech.
Neznám názor druhé strany, takže se mi to jeví takto.

 

hodnocení

0x

@hj - ano,matka právo má ale to neznamená,že je to normální.Tak nevím,o co Vám jde?
O co? Třeba o to, kde berete pocit, že jste oprávněna/a hodnotit cizí normálnost, aniž byste znal/a důvody druhé strany a že můžete urážlivě vyjadřovat o lidech, o nichž nevíte nic víc, než subjektivní a zřejmě i nekompletní informace.

Nebo si tu hodláte kompenzovat nějaké vlastní trauma?

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]