Dobrý den.
Je mi 51 let a nedávno jsem zažil do této doby pro mně neznámý druh strachu.
Před necelým rokem jsem začal mít potíže se zády. A ty se stupňují natolik, že mě má neuroložka začala
připravovat na chirurgický zákrok. Součástí této přípravy je i řada vyšetření.
Minulý týden jsem absolvoval vyšetření na CT (počítačový tomograf) a během tohoto vyšetření (cca v polovině)
jsem z ničeho nic zažil pocit strachu a paniky. Měl jsem sto chutí vyšetření přerušit a doslova odtamtud utéct.
Nakonec jsem (ani nevím jak) vše vydržel, ale doslova jsem se koupal ve studeném potu.
Cca za měsíc jsem objednán na magnetickou rezonanci a při pomyšlení na to, že budu opět znehybněný
a v úzkém prostoru, se mi dělá až fyzicky špatně.
Je mi jasné, že bez tohoto vyšetření nebudou mít lékaři kompletní informace a má další léčba tak bude ohrožena.
Proto bych rád požádal zdejší komunitu o radu, jak se lze na toto vyšetření připravit,
případně jak se výše popisované fobie zbavit (je-li to vůbec možné).
Předem moc děkuji za rady a názory.
Miki
3x
Já se vždy před podobným vyšetřením zeptám, jak asi dlouho to bude trvat. A požádám sestru, jestli by mi přibližně v polovině mohla říct, že už mám polovinu za sebou. I tak tam ležím se zavřenýma očima a v duchu počítám do šedesáti. Za každou minutu si uvolním jeden prst na ruce. Počítání mi plně zaměstná mysl a zároveň vím, jak to ubíhá a že už brzy bude konec.
2x
S těmi "tunely" mám také obrovské potíže. Ale už jsem to vychytala. Celou dobu v čekárně si sugeruji, že se mi chce spát. A po celou dobu zákrouku se donutím myslet na něco jiného, třeba na svaly v obličeji a uvolňovat je. Neotevírat oči a dřímat. Fakt to jde. Jednou jsem sebou cukla a otevřela jsem oči. To jsem neměla dělat, protože se mi udělalo zle. 
Ale s tím Neurolem, jak píše Fík, to není špatný nápad.
2x
Většinou ale nejde o uzavřené tunely, hlava a nohy jsou mimo, alespoň chvílemi. Ale i já tohle prošla, sice nemám tak výrazné potíže, ale pomohlo mi, že jse se chytla rukama okraje lehátka postraně, tam prodil nějaký vzduch a cítila jsem, že je tam někde zase prostor. To mi pomohlo a pak jsem se celou dobu snažila myslet na to, že jsem na voňavé louce, ležím v trávě a kolem bzučí včely, zpívají ptáci a svítí slunce, které mě zahřívá a hladí, prostě autosugesce, tím se vyhnete, abyste myslel na své potíže v té chvíli. Lze to trénovat dopředu, třeba na posteli a udělat si takový scénář, co si budu představovat atak.Nakonec CT trvá cca 10 min a mag. resonance většinou do 15 minut, tak to se dá zvládnout.
1x
Jak už psala *delina*, ty tunely by měly být otevřené, tedy je to trubka. Vlezl jsi někdy jako malý do takových těch betonových asi 2metrových rour (odpadových?), které bývaly občas složeny na staveništích? Tohle je podobné, jen užší.
Podle mě by mohlo stačit ujištění, že je to opravdu jen trubka a vždy se dá vylézt (ale je pohodlnější si počkat, až tě vyveze obsluha toho "foťáku" 
).
hm, není to tak jednoduché, jak to vypadá. Když otevřeš oči a máš strop kousíček od obličeje, není to snadné. Fakt ne! A to klaustrofobii neznám.
Všem Vám moc děkuji za odpovědi.
Pokusím se svému strachu čelit se ctí a nečekat "jak to dopadne". 
Začínám trénovat sebeovládání a autosugesci a příští týden při kontrole proberu se svým lékařem možnost medikace.
Ještě jednou děkuji.
Miki
Já se před 15 lety "léčila" z agorafobie. Byla jsem tak daleko, že jsem ven vycházela jen v nejnutnějších případech. Kolikrát se mi stalo v obchodě, že jsem u pokladny nechala stát vozík s nákupem a musela jsem utéct ven. Jízda mhd... skoro ob zastávku jsem musela vystupovat. Pak jsem si přes net našla psychologa. Stačila jedna návštěva a za pár týdnů jsem byla ok a od té doby jsem měla jen jednu ataku. Držím vám pěsti ať to zvládnete.
0x
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.