Nejste přihlášen/a.
Zdravím Vás tu všechny,
mám problém, který mě již delší dobu ničí, a já už vážně nevím jak to dát dopořádku. Mám syna 26 a exmanžela 51.
Když bylo synovi 5 let rozešla jsem se s manželem, dost dělal nepříjemností když jsem byla v jiném stavu z toho vzešly potraty, až nakonec po několikítám pokusu o dítě jsem předčasně porodila syna, od té chvíle byl ex jak dynamit, pil byl hrubý na syna, když onemocněl nedošel pro léky ale zlil se do němoty. Dost na něj nadával. Nechodil pro něj do školky. Dost mu ubližoval. Po rozchodu se syn stýkal s otcem 1x měsíčně vždy byl po té návštěvě takový divný, nemluvil, trvalo několik dní než se dal dohromady. Tak to šlo roky. V 15ti letech k němu přestal chodit, a začaly telefonáty jaký je to šmejd a spratek a měl by jít už dělat. To jsem synovi nikdy neřekla jak byl hrubý. V den svých osmnáctin šel za svým otcem, nevím co se stalo, když přišel syn tak silně kulhal a měl pár modřin. Jakmile se jen zmíním o otci, že by mu mohl zavolat na narozeniny, zrudne začně neuvěřitelně řvát jak ho všechno štve, že si vezme tyč a pomůže otci do hrobu, nebo že z něj udělá sekanou a práskne dveřmi. Jeho otec si nechal zablokovat číslo, nemohu se s ním spojit. Nevím co se děje, se synem je to čím dál horší stačí jen aby konverzace se nechtíc nachomýtla k otci a je strašný oheň na střeše. Mluvit o tom nechce. Zase nechci aby ti dva byli celý život "ve válce" ono to člověka dost ničí psychicky. Bohužel se objevil u obou ještě jeden nešvar, syn podniká a otec ho udává, takže má pořád nějakou kontrolu v dílně. Nejhorší je, že syn má v dílně obří sekeru a na ní otcovo jméno a s každou kontolou do ní dělá zářez...
Co byste poradili být v této situaci?
S pozdravem Jiťule
Tak jestli tohle je pravda, tak se dejte všichni léčit. Manžel je jasný - to je alkoholik, Vy jste blázen, protože být několikrát těhotná s někým takovým, jako je Váš manžel, to prostě normální člověk neudělá. No a váš syn, ten to odnesl po všech stránkách. Geny z vás dvou, hrozné dětství a pak celé mládí poslouchat od bláznivé mámy o ožralým tátovi, jak mu má jít přát k narozeninám Dejte synovi pokoj, nebo brzy bude o Vaší rodince vysílat TV Nova v černý kronice (nebo jak se to jmenuje). Nedivila bych se, kdyby syn nejdříve tou sekerou majznul Vás a pak tátu
Pokud je tento dotaz pravda.
Volba manžela a otce svého dítěte /dětí/ bývá v 90 % na ženě.
Zde jste totálně selhala a dodnes nepochopila.
Již nic prosím Vás v této věci nepodnikejte.
Co Vás nutí dávat ty dva dohromady, co Vás nutí zajímat se o život Vašeho exmanžela? Po tom všem, co Vám provedl proč se s ním chcete bavit a voláte mu?
Nechte syna v klidu a Vy si žijte svůj život. Nedávejte rodinu dohromady, když o to žádná strana nestojí.
Pokud Vás nevzrušují excesy, tak Vás opravdu nechápu. Ale některé ženy se vyžívají, když mohou muže vyprovokovat k agresívnímu chování. Vy jste taková roznětka a stále šťůří a šťůří a dělá rozbroje.
A co chcete zachraňovat? Normální rodina jste nikdy nebyli.
Slova ve spojení exmanžel, otec = svátky, narozeniny, vánoce, se ve Vašem slovníku se synem nebudou vyskytovat.
Nedivila bych se, kdyby se Váš syn od Vás držel co nejdál, pokud budete stále rejt.
Z vašeho dopisu vyznívá, jako by hodnota vztahu k oběma (exmanželovi i synovi) pro vás byla stejná, ale tak tomu přece není. I když asi máte ráda harmonii ve vztazích se svými nejbližšími, smiřte se s tím, že v tomto případě tomu tak nebude, protže to prostě nejde. Na pěkný vztah musí být dva. Ano, možná si říkate, je to přece jen otec a syn. Ale má právo takový "otec" na pochopení u vašeho syna a u vás? Jistěže nemá. Hoďte za hlavu úvahy tímto směrem a svého syna se snažte přesvědčit, ať v sobě neživí touhu po pomstě a ať jednoduše tohoto člověka vymaže ze své mysli, nestojí totiž za to a jediné, co by mu to mohlo přinést, je čin, který by nic nevyřešil, ale napořád učinil nešťastné vás oba.
Zdravím au1, co tím sudem střelného prachu udělat? Oba jsou dost velké sirky, aby ten sud zažehli.
A proč Vám tak záleží na tom, aby se syn s otcem snášeli? I v běžných rodinách se může stát, že se příbuzní znenávidí na život a na smrt. Já bych to nehrotila. Co Vám ex udělal tak dobrého, že ho chcete v očích dospělého syna chránit? Dávno jste se na to měla vykašlat a pokud by to bylo možné, bývalého manžela zcela ze života a ze vzpomínek vypustit. Podle toho, co píšete, nemá ten člověk valnou lidskou hodnotu. Na synovi mu očividně nezáleží a na Vás taky ne, tak o co jde? Jenom teď uchránit syna před neuváženým tragickým činem, ale ROZHODNĚ ne tak, že byste se pokoušela mu otce nějak idealizovat - zažil s ním zřejmě něco, o čem Vám radši ani nikdy neřekne, a jen byste přilila oleje do ohně.
A už vůbec synovi nepřipomínejte otcovy narozeniny. Žijete v iluzi šťastné rodiny a realita Vám uniká. Může to mít hrozné důsledky.
Máma chce pro své dítě jen to nejlepší. Asi je nemožné, aby syn s tím co si prožil, byl sám od sebe s otcem kamarád. Syn k němu musí cítit hroznou nenávist. Ale i ta nenávist by se měla nějak usměrnit, zastavit, aby mezi nimi nedošlo k ještě větší tragedii. Ale takto dospělé děti většinou už moc na mámu nedají. Možná by jste se neměla snažit o telefonický kontakt s exmanželem,ale dojít za ním osobně, zkusit to s ním nějak urovnat, aby aspoň neházel synovi klacky pod nohy. A tam to bude asi těžké - s alkoholikem se moc domlouvat nedá. Tak to asi nakonec bude vše na synovi, aby to vše zvládnul sám.
Možná by se něco hnulo, kdyby jeho otec přišel sám za synem a podal mu ruku, omluvil se atd ...
Obávám se,že na některé "zážitky" žádná omluva NESTAČÍ ...
Divím se, že jste syna k otci pouštěla , ba nutila . Já bych své dítě takto nikdy netrápila.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.