Jak zvládnout manželství

A prezila jste? Prezila.

My chapi jsme obcas natvrdli, co se tyce vciteni se do pocitu druhych, no.

Treba si myslel, ze vas necha doma v klidu, v posteli, vyspite se a bude vam lepe.

Rikala ste mu, ze potrebujete leky a aby Vam je co nejdrive prinesl?

A manžel holduje alkoholu pravidelně? Nebo jenom po vašem příchodu z nemocnice? Když jenom jednou, musíte si spolu promluvit, rozebrat to. Něco se možná stalo. Ale jestli je s alkoholem kamarád a vás přehlíží, hlavně v době,kdy ho nejvíc potřebujete,pak jedině od něho odejít.Domlouvání by bylo asi zbytečné, on asi bude hulvát. A nebo zůstat, ale dále to snášet.

Odejít od něho nechcete, tudíž moc možností nemáte. Promluvte si s ním, řekněte mu co Vám vadí. Navrhněte návštěvu manželské poradny, případně ať vyhledá odbornou pomoc kvůli svému problému s alkoholem. Pokud nebude ochotný pro záchranu vašeho manželství nic z toho udělat, pak je to na Vás. Buď se smíříte s tím, že je takový jaký je a dožijete s ním svůj život, nebo si další život zařídíte dle svého a bez něho. Jen Vy víte, jak vaše manželství jinak funguje, či nefunguje.

Paní, od manžela odejít nechcete, protože dobře víte, že kdybyste to udělala tak vás příště nebude mít ani kdo z nemocnice odvézt, těžko radit. Žít sám to vyžaduje silnou a nezávislou osobu obzvlášt ve stáří.

@beruska - Řekla jste manželovi, že chcete/potřebujete, aby vám přivezl léky co nejdřív, byl s vámi doma a postaral se o vás? Myslím tím skutečně jasně a srozumitelně řekla - ne čekala, že mu to dojde samo?

Nepíšete, jestli se něco podobného stalo poprvé, nebo jak často. Jestli to nebyla výjimka, řešila bych to, časem by mohlo být hůř.

Každopádně by bylo dobré si s ním promluvit. V době, kdy je vše v pohodě - určitě ví, že vám to vadí, ale možná si nechce připustit, jak moc vám to vadí. LIDI SPOLU MUSÍ MLUVIT, nelze očekávat, že se např. vyčítavě podívám a hned bude pochopeno. To je jen v románech.

Nemá cenu říkat, co manželství je, proč je. Manžel(manželka by měl být ten, na koho se může ten druhý naprosto spolehnout. A když tohle není, když ten druhý naprosto selže, je to obrovké sklamání. A představa, že milovanou v potřebě, vymění za chlast, to je úchylné. Jestli pije častěji, smiřuj se s tím, že budeš utíkat, až z tebe láska a úcta vyprchá.* Vím to, zažila jsem to. Utíkat hodně rychle a hodně daleko. Udělej z tohoto neštěstí příležitost, jak žít pěkně. Hodně štěstí při správném rozhodnutí.

* bez lásky manželství může fungovat, ale bez úcty rozhodně ne.

Psala jsem to déle, tvá reakce ještě nebyla.

Hezký den...

Více nebo méně, všichni žijeme v jistých "iluzích" ty iluze o šťastných vztazích, šťastném manželství apod. patří dokonce k "celospolečensky zažitým"...Ano neříkám že to někde někdy "nefunguje" ovšem většinou nikdy tak, jak si to většina z nás představuje přiznat si pravdu je těžké a proto stále a stále "narážíme" když konfrontujeme své představy s realitou a je toho třeba protože šťastní budeme jen do té míry do jaké se nám podaří se osvobodit od iluzí, zvláště ve vztazích se často hledá to co tam není ,podvědomě tam lidé hledají jakousi "spásu" nic není dále od pravdy...Tím chci říct, zůstanete-li sama je to správné pokud to tak cítíte, půjdete-li opět do partnerství je to také správné cítíte-li to tak, pouze je třeba se vyvarovat toho abychom tam nehledali něco, co tam prostě není a nikdy nebylo, partner je zkrátka partner, "jen" partner nikoli spasitel, který vyřeší všechny naše problémy...i přesto je tato "iluze" velmi zažitá a rozšířená a z toho pak plyne většina rozčarování...