Rodiče přítelkyně jsou vlezlí

nebýt doma...to uděláte párkrát a ono je to omrzí jezdit někam kde nejsou doma..

Koukám, že prarodič se nezavděčí - buď se každý týden vyvaluje u mladých, nebo naopak nehlídá i když má penzi a houby starosti

V prvé řadě bys to měl řešit s přítelkyní. Jsou to její rodiče a pokud je steného názoru, jako ty, tak by to s nimi měla řešit především ona. Pokud to nepomůže, tak prostě jezdit pryč a nebo si dělat svoje věci a jich si nevšímat. Třeba je to časem přestane bavit. Kdyby nepomohlo ani to, tak prostě při příchodu říct:"Nezlobte se, ale dneska nemáme čas, takže vás nepozveme dál."

@lubos11 - Jak já tomu mám zabraňovat jako chlap?

Vy tomu moc zabraňovat nemůžete - jsou to rodiče přítelkyně, tudíž by to s nimi měla v první řadě probrat ona. Jakmile do toho totiž zasáhnete, budete ten, kdo jim brání vídat dceru a vnouče, bohužel.

Pokud "napíší, že dojedou", pak oznámit, že se vám termín nehodí, protože... a pak skutečně nebýt doma, pozvat si jinou návštěvu (po předchozí domluvě, oč vám jde), nebo je požádat (je-li to pro ně fyzicky zvládnutelné) o pomoc s nějakou prací, co se jak na potvoru "musí" udělat zrovna teď.

Nebo jim vrazit kočárek a "babičko, dědečku, vraťte se za tři hodiny" - získáte čas pro sebe

Možná by vaše partnerka celou situaci popsala jinak. Třeba nějak takto:

Vyrůstala jsem ve vícegenerační rodině. Častý kontakt s rodiči i prarodiči pro mě byl a stále je naprosto běžný. Proto se na páteční odpoledne, kdy se naši přijedou podívat na vnoučka, těším. Vím, že se těší i oni, kluk je roztomilý, začíná mluvit a chodit. Já jsem ráda, že klouček slyší jiné hlasy a vidí jiné tváře. Babička ho učí paci paci, děda ho houpá na kolenou. Jsou to pravidelné dvě hodinky, kdy se zde naši objeví, potěší se k malým i se mnou. Ale partnerovi se to nelíbí, chtěl by mít mě a syna jen pro sebe. Nikdo ho nenutí, aby se do hovoru s našimi zapojoval, mohl by jít na kolo, do posilovny atd. Ale místo toho mě nabádá, abych rodičům návštěvy zakázala.

x

Můj syn s rodinou bydlí v jednom vchodu velkého domu, jeho tchán a tchyně ve vedlejším vchodu. Vídají se téměř denně. Bábina s dědoušem občas hlídají a pomáhají, občas sami potřebují pomoc. Za nějakých deset let tohoto soužití jsem na dálku nezaznamenala větší problémy.

@jedubabicka (9,59) - Všimla jsem si množného čísla v dotazu, ale také vím, že jen málo tazatelů zde popisuje osobní a rodinné problémy objektivně. A zrovna tento dotaz se mi jako neobjektivní jeví. Vyrostla jsem ve vícegenerační rodině, i moje děti rostly vedle babičky a prababičky. Proto mi častý kontakt s širší rodinou nepřipadá škodlivý, ale naopak prospěšný. Hlavně pro nejmladší generaci.

V dotazu se mi jako nejpravdivější zdá charakteristika partnerky. Mírná, bázlivá. Kdyby to byla rafajzna, dávno by si doma udělala pořádek. Ať na jednu, nebo na druhou stranu. Takhle se zřejmě plácá mezi svými nejbližšími, které má z pochopitelných důvodů ráda.

Vím, že dnešní doba přeje co nejrychlejšímu osamostatnění se. Když se to ale přežene, tak to dopadne tak, jak to znám už asi dvacet let z amerických filmů. Do telefonu se vzlyká "miluji tě", ale osobní kontakt možný není.

(Netvrdím, že tazatelova situace je opravdu taková, jak se jeví mně. Jen naznačuji, že i to je jeden z možných pohledů.)

A jak se dostávají dovnitř?

Jestli mají klíče, sebrat klíče. "Je mi líto, ale nechceme, abyste nám chodili do bytu bez našeho vědomí."

Jestli je pouští dovnitř Vaše přítelkyně, tak s námi to tu nevyřešíte - pouze a jenom s ní Ona musí vědět, jak jim to víc než naznačit.

Ale první rada zní taky dobře

Zdravím. Pokud situaci není schopná se svými rodiči řešit Vaše přítelkyně, pak s tím neuděláte Vy sám vůbec nic. Toto si musí s rodiči vyjasnit Vaše přítelkyně, protože Vy byste z toho měl zle u rodičů i u přítelkyně. Pokud Vám časté návštěvy vadí, udělejte si svůj vlastní program a užijte si ten čas dle svých představ. To, co Vy vnímáte jako vlezlost může Vaše přítelkyně chápat jako zájem o vás a vnouče. Jí to třeba tolik neobtěžuje. Mimochodem – jak jsou na tom s návštěvami u vás Vaši rodiče? Ti nejezdí?

"prostě napíší, že dojedou a to je vše."

Pokud s rodiči přítelkyně není rozumná řeč, reagujte v jejich stylu. Prostě napište, že v avizovanou dobu nejste doma a skutečně se někam "vypařte". Stačí, když vám přítelkyně přijde naproti do práce a zajdete (pochopitelně po předchozí dohodě) k přátelům na návštěvu. Rodiče narazí jen na zamčené dveře. Až to uděláte několikrát a oni několikrát přijedou zbytečně, snad budou přístupnější domluvě.

A připravte se také na případné výčitky, výhružky apod. Na ty reagujte v klidu, ale rozhodně: Ano, přijeďte, ale po dohodě tak, aby to vyhovovalo i nám. Vaše oznámení nerespektujeme.

Rodiče nemají telefon?Oznámit-že nemáte zrovna čas a že návštěvy nestíháte .Zahrát divadlo že vás to mrzí ,,a několikrát to opakovat,až je to přejde...Nebo se s něma domluvit,kdy mohou přijet a můžete se jim věnovat.

Pochopte i ty rodiče. Já mít vnuka, jsem u něj taky jak by to jen šlo. Zkuste třeba prarodiče zapojit do péče, hlídání, program, procházky atd. Vám se uleví v povinnostech a oni si vnoučka užijí ažaž.

Buďte rád, že se zajímají. Moji rodiče jsou relativně zdraví, už v důchodu, na starost toho moc nemají, koníčky veškeré žádné. K nám to mají slabou půl hodiny autem nebo tedy 50min MHD. A kolikrát viděli za tu dobu vnoučka 14měsíců? Asi tak 5x. S kočárkem s ním byli 1x, na hřišti vůbec. Jejich hlídání probíhá tak, že si pustí televizi a dítě je tedy pod dohledem dospělé osoby, ale o nějakém věnování nebo hraní nemůže být řeč. Starší syn se mě dokonce už ptal, jestli na nás babička s dědou nezapomněli.

Pokud mají zájem, co je trochu zapojit? Však se nemusejí válet u vás, mohou vnuka třeba hlídat a vy mít trochu času. Co já bych dala za to, kdyby se mi prarodiče cpali každý týden do baráku a já měla aspoň hodinu jen tak pro sebe.

@rad no a pokud slečna se není schopna odprostit od rodičů a potřebuje je mít neustále u sebe, tak to skončí rozvodem.

- no, třeba to bude ten případ, kdy "otec není důležitý" - jak říká jeden náš známý. Nutit přítelkyni, aby se v tomto důležitém období odstřihla od milující rodiny - pokud ona sama nechce - taky není pro rodinnou pohodu to "pravé ořechové" !

Tak buďte chlap. Oni napíší, že přijedou, vy odpovíte, že nebudete doma, máte jiný program. To vás alespoň donutí společně vytáhnout paty z bytu a užít si volno ve třech.

Co tak jednou za měsíc na víkend svěřit dítko na víkend babičce s dědou? Dcerku k nim dovezete v pátek, vy si uděláte krásný víkend a v neděli si pro dceru dojedete.

@jethro - Pochopte i ty rodiče. Já mít vnuka, jsem u něj taky jak by to jen šlo.
Nechápu - a to jsem prarodič několikanásobný. K dětem pouze na přímé pozvání, i když vím, že bych mohla "oznámit" nebo i bez toho dojet a nic by se nestalo, ale to se prostě nedělá.

Navíc to asi bude i tím, že si volný čas umím vyplnit i jinak.

@bimbam - Ale místo toho mě nabádá, abych rodičům návštěvy zakázala.
Vidím to trochu jinak - tazatel píše "Když jsme jim naznačili, že nemáme tak často chuť se navštěvovat z důvodu vytížení a svými povinnostmi, koníčky, brali to jako bychom nic neřekli, prostě napíší, že dojedou a to je vše." - což vypadá, že jsou v souladu - jen slečna "se jich tak trošku bojí", aby se zase neurazili a nevyčítali.

Jestliže někdo "odmítá slyšet" i to, co bylo řečeno a bez ohledu na druhé si jede podle svého, přijde mi to jako nevychovanost - i když je to v rodině.

@bimbam (13.00) - Proto mi častý kontakt s širší rodinou nepřipadá škodlivý, ale naopak prospěšný
Myslím, že se malinko míjíme - já nemám nic proti kontaktům. Jen mi vadí určité, řekněme, malé ohledy: "chceme vidět vnouče, tak ho taky uvidíme".

Nějaké pokusy o úpravu návštěv tam asi proběhly, viz tazatelovo: "Nedá se jim to vysvětlit", ale jak vidno bez výsledku. Ono je hezké, že "jsme rodina", jenže to nikoho z nás neopravňuje chovat se ke svým nejbližším hůř než k cizím. K těm se proti jejich vůli na návštěvu nevydáme.

mám kamaráda, který řešil podobný problém..Samozřejmě vše nejdřív řešil po dobrém a když tohle nezabralo tak zaujal nekompromisní stanovisko. Prostě jim oznámil, že pánem domu je tam on, otcem dítěte je taky on a bude po jeho..A jestli se jim něco nelíbí tak je (děti) klidně taky nemusí vídat a budou mít zákaz...nejdřív prej trochu prskali, ale říkal, že nějaké zlepšení tam je

Jsou tam jednou týdně? nebo denně? možná nemáte rád slovo partnerka, ale to slečna mi přijde taky takové neuctivé, když s vámi má dítě, Tipla bych si, že je o pár let mladší než vy. Jistě se pochopil, že tady to nevyřešíte, vaše "bázlivá slečna" musí říct i Vám, a nesmí se bát i Vás, říct, že je tam třeba chce tak často, aby ji pomohli s dítětem. Velmi pochybuji, že její rodiče, kdyby viděli Vaše dva otrávené ksichty, že by příště znovu tak rychle přijeli. Není přece nic jednodšího říct rodičům, jdu s malým třeba na procházku. myslím, že se bojí i Vás. A ani nemusí nikomu vyhazovat, a být neslušná.

@lubos11 - Já jako pracující bych chtěl přicházet domů a vidět tam svou slečnu s miminkem a ne tchána s tchýní
Takže ani varianta "dcera s miminkem navštěvuje rodiče" nepřipadá v úvahu? Nebo že by u vás byli jen když jste v práci? Původně jsem si myslela, že vám vadí jejich návštěvy bez ohledu na rodinné plány - ale pomalu měním názor. Ono to fakt vypadá, že vám překážejí u vás v obýváku vůbec.

PS - Dva měsíce jsou v životě batolete hodně dlouhá doba. Víte, proč na to upozorňuji, že?

Tak jsem pročetla celou diskuzi a nedá mi to nereagovat. Musím se tazatelle zastat.

Víte, jsou lidé družní a samotáři. Já sama jsem ten druhý typ, takže rozumím tomu,že chce mít někdo doma klid a to s návštěvou nelze.

Za druhé samozvaná návštěva je vrchol nevychovanosti a neslušnosti. To se prostě nedělá ! Někteří lidé jsou k neuvěření. Moje 75 letá maminka má např. problém se svojí vzdálenou sestřenicí,kterou kdysi náhodně potkala po spoustě let a pozvala ji na návštěvu.Jenže babka začla jezdit co chvíli (koupili si ve vedlejší vsi domek) a bylo jí jedno,zda se to hodí či nikoli.Navíc se paní neumí chovat, všude za mami chodí jako pejsek do všech místností v domě ., do různých soukromých věcí rýpe, není to příjemná návštěva. Dostalo se to až do stavu,kdy jí maminka neotvírala..páč už to bylo opravdu obtěžující. Takže tazatele chápu.

Chápu sice ty rodiče, že chtějí vidět vnoučka , ale mne někdo naznačit, že jsem někde navíc, hoodně dlouho by mne neviděli a bez pozvání již vůbec ne.

Nejlépe by bylo kdyby jim to řekla dcera důrazněji.Má-li tedy stejný názor.

Rozhodně nedoporučuji řídit se radou -nechat ji s rodiči a udělat si vlastní program.To by mohli rodiče vnímat jako nezíjem o rodinu a vnouče a otoočilo by se to proti Vám.

pokud to vadi i pritelkyni tak neni nic jednodussiho nez nebyt doma, kdyz napisou prijedem tehdy a tehdy tak si proste udelat nejaky vylet, delsi prochazky atd, to ze to jsou rodice neznamena ze je musite trpet 24h denne, mate pravo na svuj zivot a pokud to nejsou schopni pochopit tak je to jejich problem

Jestli tam přítelkyně rodiče chce, tak ať se domluví, že půjdou domů dřív, než se vrátíte z práce, ne? Třeba holka nechce celý den sedět doma s miminkem a čekat na vás, jak píšete. Třeba chce přes den nějaký kontakt s dospělými lidmi.

@lubos11 - Ty jejich názory mi také nesedí, ode mě jsou zcela odlišní.
S těmi "názory", co se vám tak nelíbí, vychovali vaši přítelkyni, kterou jste si vybral. A ty zůstaly i v ní, víte - i když se vám to možná nezdá.

Uvítal bych návštěvy kde nebudu, ale to se nedaří.
Rad jste dostal dost - zbytek je na vás. My vám tchánovce z baráku vyhazovat nepůjdeme.