10x
Základní otázka zní - co je předmětem dědictví? Pokud lesy, pozemky a další nemovitosti byly ve výlučném vlastnictví vašeho otce, pak vám, matce a sestře náleží po jedné třetině otcova majetku. S tím notář ani jiný právník nic nenadělá. Jestliže ale zmíněný majetek byl součástí společného jmění manželů (SJM), pak se postupuje jinak. Nejprve se musí SJM vypořádat. Při vypořádání společného jmění manželů v rámci dědického řízení by tedy vaše matka získala polovinu majetku, který ke dni otcovy smrti tvořil součást společného jmění manželů. A až druhá polovina majetku se stává předmětem dědictví. Ve vašem případě by z této poloviny náležela třetina matce, třetina sestře a třetina vám. Není jasné o co vaše setra opírá své domělé právo na větší část dědického podílu. Ledaže byste již dříve od otce získal darem majetek větší hodnoty, který by se do dědického podílu započítal.
Původní odpověď Pohanky je v podstatě správná, jen je třeba si uvědomit, co je předmětem dědictví.
6x
Píšete, že máte sestru a matku.
Ale musím se zeptat. Manželství Vašich rodičů ke dni úmrtí otce stále trvalo? Pokud ano, manželka zesnulého má ze zákona na polovinu majetku a o druhou půlku se dělíte všichni tři.
doplněno 05.05.18 17:20:
Tak to bude podle zákona u notáře. pokud má sestra nějaké nároky, můžete to vznést u notáře. Notář bude postupovat podle práva, aby nikdo nebyl znevýhodněn.
doplněno 05.05.18 19:32:
Tak to jsem sem zanesla špatnou informaci. Opravdu v první třídě dědí všichni stejným dílem. Tak asi dřív to bylo jinak. Pořád se něco mění.
Omlouvám se tazateli.
Ale ta první informace byla správná. Za předpokladu, že majetek spadal do SJM, je potřeba nejdříve vypořádat SJM, tzn. manželka dostane polovinu z titulu vypořádání SJM a druhá polovina majetku připadající muži jde do dědického řízení, kterou dětí manželka a děti rovným dílem, tzn. v případě tazatele se druhá polovina rozdělí na třetiny.
Nevím nic o tom, že by něco mělo být v tomto ohledu jinak než dřív.
6x
@pohanka - Tak jestliže ve druhé větě píše, že podle zákona mají dědit na třetiny, tak asi zjevně neví.
Při dědění ze zákona platí
NOZ § 1635 První třída dědiců
(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.
@elbunda - jaké má právní možnosti,ze si dovolí nesouhlasit se zakonym rozhodnutim dedit na třetiny.
Prakticky žádné - ledaže by prokázala
§ 1693
(3) Dědí-li se podle zákonné dědické posloupnosti, má dědic právo požadovat po ostatních dědicích vypořádání, pokud se staral o zůstavitele delší dobu nebo přispěl značnou měrou k udržení či zvětšení zůstavitelova majetku prací, peněžitou podporou nebo podobným způsobem, aniž byl za to odměňován. Vypořádání se poskytne ve výši přiměřené trvání a rozsahu toho, co plnil, a hodnotě pozůstalosti; o tuto výši se zvětší jeho dědický podíl. To platí i v případě, že dědic, který není pozůstalým manželem, plnil vůči zůstaviteli vyživovací nebo obdobnou povinnost.
což se jí zřejmě nepodaří. Ale to jen odhaduji, protože pořád jste - krom její "chamtivosti" - neuvedl nic, proč sestra požaduje více, než zákonný dědický podíl. Pokud se radí s právníkem, něčím by to měla mít podloženo-
Jistěže je to "stejným dílem" - tedy u vás na díly tři. Taky nic jiného nepíšu.
Ale § 1693 určuje, za jakých podmínek může být tento podíl zvýšen. Váš případ to, jak uvádím, pravděpodobně nebude - uvádím to jen jako možnost, kterou by případně sestra nějak mohla argumentovat. Já skutečně nevím, co bude kde tvrdit.
4x
Domnívám se, že: není-li sepsána závěť, tak jako první dědí stejným dílem děti a manžel nebo manželka. Nedědí-li některý z potomků, zákonem daný podíl připadá jeho dětem.
Takže každý 1/3.
A co konkrétně dědí stejným dílem? Existuje taky něco jako sjm, což je třeba vypořádat, a teprve zbytek je součástí dědictví. Jak píše @bruna2.
@kartaginec - A co konkrétně dědí stejným dílem?
Konkrétně tu část pozůstalosti, která přechází na dědice v rámci pozůstalostního řízení.
4x
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat stejně jako je již otázka výše, resp. např. zda sestra do majetku již investovala ještě za života otce? Jinak bych doporučil dohodnout se na rozdělení nemovitostí před zahájením dědického řízení, aby se zmenšil podíl spoluvlastnictví, které bude do budoucna přinášet zase jenom problémy - lepší je být majitelem, než spolumajitelem. Notář bude dohodu akceptovat. Zdravím!
doplněno 05.05.18 17:25:
pohanka - notář bude jistě postupovat podle práva, ale pokud bude jiná dohoda dědiců na rozdělení majetku, tak ji bude respektovat.
doplněno 05.05.18 18:01:
elbunda - domnívám se (možná nesprávně), že Vaše sestra bude mít před notářem jen možnost přijmout třetinu dědictví nebo ji odmítnout. Pro případný spor ji notář zřejmě poradí soud.
Určitě, souhlasím, my jsme se také dohodli, komu co připadne, ale převážnou většinu jsme nechali na státním pracovníkovi. Nechtěla jsem auto, protože neřídím. A jestli něco mělo hodnotu o 5 - 10 000 více, méně, tak jsme to neřešili. Když je jednání u notáře po pohřbu za půl roku, tak na to ani člověk nemá citovou sílu.
pohanka - určitě. Takto se dohodnou normální lidé, ale tazatel bude mít starosti (vlastně už je má). A následný soud, špatné vztahy v rodině a potom snad i spoluvlastnictví nemovitostí ho bude trápit do konce života (a ještě možná i jeho potomky). Jenže, co nadělá, když není vůle k dohodě.
4x
Tak sestra se zjevně dohodnout (zatím) nechce - a dokud nevíme proč, těžko radit.
O možnosti dědění ze zákona tazatel zjevně ví.
Tak jestliže ve druhé větě píše, že podle zákona mají dědit na třetiny, tak asi zjevně neví. Navíc informace - mám dvě děti, pracuji, nejsem trestán apod. se jaksi při projednávání dědictví neuvádí.
A sestra si dělá větší nároky. A my nevíme proč. Takže asi moc dobře neporadíme.
4x
Dědění ze zákona - nový občanský zákoník
Dědění ze zákona se uplatní stejně jako podle současné úpravy. Místo nynějších čtyř dědických skupin rozlišuje nový občanský zákoník šest tříd dědiců, které jsou postupně povolávány. Nový občanský zákoník tedy preferuje, aby majetek zůstal pokud možno v okruhu zůstavitelových nejbližších a stát se stal dědicem jen výjimečně. Na stát se bude v tomto případě nově hledět jako na zákonného dědice. Toto má umožnit dědění státu po českých občanech v zahraničí. Stát však nemá právo odmítnout dědictví.
První třída dědiců
(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.
(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.
Druhá třída dědiců
(1) Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
(2) Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.
Třetí třída dědiců
(1) Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
(2) Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.
Čtvrtá třída dědiců
Nedědí-li žádný dědic ve třetí třídě, dědí ve čtvrté třídě stejným dílem prarodiče zůstavitele.
Pátá třída dědiců
(1) Nedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, dědí v páté třídě jen prarodiče rodičů zůstavitele. Prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina dědictví, prarodičům zůstavitelovy matky druhá polovina. Obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně připadá.
(2) Nedědí-li jednotlivý člen dvojice, připadne uvolněná osmina druhému členu. Nedědí-li dvojice, připadne tato čtvrtina druhé dvojici téže strany. Nedědí-li ani jedna dvojice téže strany, připadá dědictví dvojicím druhé strany ve stejném poměru, v jakém se dělí o polovinu dědictví, která jim připadá přímo.
Šestá třída dědiců
(1) Nedědí-li žádný z dědiců páté třídy, dědí v šesté třídě děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, každý stejným dílem.
(2) Nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.
Věta tučně se týká právě vás. Sestra ze zákona nemá nárok na větší podíl. To notář ví. Oč se chce soudit? jE HLADNÁ A BEZ MORÁLKY, ZROVNA TAK JAKO MOJE ŠVAGROVÁ ta s matkou po smrti otce dokonce ukradla závěť a vysmívá se bratrovi do očí, máme nahrané (ovšem tajně a tedy nezákoně) kde vše přiznala. Náš spor se vleče teprve 6 let a povleče se ještě dlouho, nemluvíme spolu, komunikují pouze naši právníci.
@lidus - Náš spor se vleče teprve 6 let a povleče se ještě dlouho
Že bych se na to nevykašlala...
3x
Normálně bych ti doporučil, abych jsi počkal, co sestra udělá. Ale v tomto případě bych se snažil se sestrou dohodnout a přesvědčit jí, že dědění dle zákona je fér.A nebo jinou dohodu. Pokud se ti to nepovede a sestra bude mít nadále svou pravdu, tak se připrav na roky dlouhé dědické řízení před soudem, kdy bude velice problematické s majetkem jakkoliv nakládat.
Takže pokusit se dohodnout. (Občas je dobré, umřít úplně chudý, než svou "smrtí" rozhádat rodinu)
Jestliže se jedná o větší majetek, tak proč se všeho dobrovolně vzdávat, aby se rodina nerozhádlala a zemřít chudý, když tazatel má dvě děti. I na ty vnoučata je dobré myslet, že majetek zůstane v rodině.
A též, proč se hádat, když je majetku více a každému se nějaká přiměřená část může dostat.
Sestru bych nechala, ať se radí s kým chce. Vypadá to na zastrašování.
3x
Manželka dědí polovinu majetku a děti si rozdělí mezi sebe druhou polovinu stejným dílem.Měl jsem to tak po smrti svého otce,akorát my jsme se se sestrou dědictví zřekli ve prospěch naší matky.
Tak ještě jednou. Už je to tu napsané několikrát.
V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.
Tedy vezme se majetek nebožtíka a rozdělí se na stejné díly. Tedy pokud jsou dvě děti, tak se majetek rozdělí na 3/3 a kadžý dostane 1/3.
Předmětem dědictví jsou majetková práva a povinnosti zemřelého. Jasně, že od živého nic zdědit nelze.
@kartaginec - Tak ještě jednou - předmětem dědictví je ta část pozůstalosti, která přechází na dědice v rámci pozůstalostního řízení.
: Ano, fajn... a co když majetek není ve výlučném vlastnictví otce tazatele, ale je ve společném jmění otce a jeho manželky (tedy matky tazatele)?
Máme zde informaci, že je majetek ve výlučném vlastnictví otce? Já myslím, že ji nemáme, takže nevíme, jaký podíl ve vztahu k celku kdo zdědí.
@danka86 - a co když majetek není ve výlučném vlastnictví otce tazatele, ale je ve společném jmění otce a jeho manželky
Tak se SJM rozdělí na poloviny - jedna patří manželovi/manželce, druhá se dělí podle počtu dědiců (dědí-li se ze zákona). Pro vypořádání pozůstalosti jako by ta první půlka neexistovala.
@jedubabicka: Ano, tak to je. Takže pokud je majetek v SJM, zdědí po smrti otce každé dítě podíl o velikosti 1/6 ve vztahu k celku. Jestliže je ve výlučném vlastnictví jenom otce, bude po jeho smrti každý vlastníkem podílu o vleikosti id. 1/3.
Už tady řešíme věci, na které se tazatel vůbec neptal 
Nikdo si nemůže dovolit nesouhlasit se zákonem.
Výše zmiňujete, že jste se dříve vzdal dědictví po prarodičích. Na mne to působí dojmem, že sestra očekává, že nyní uděláte totéž...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.