Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, před měsícem jsem potkala jednoh chlapce (já 26 let, on také). Docela si rozumíme,a bylo mi sním fajn. Takové ty první randíčka, takové to vzrušení kdo dá komu první pusu, kdo komu napíše. Jenže jakoby se to obrátilo a já po mesíci a pul k nemu stále nic necítím, prvotní vzrušení z něj opadlo, nemyslím na něj, moc se na něj netěším, nejsme z něj proste uplně odvařená. Což o to, prvotní pobláznení vždy pomine, ale řekla bych že u mě krom těch první pár dnu vubec nenastalo. Nějaká zamilovanost, nebo alespon nějaké city. Na druhou stranu je hodný,vypadá to že vypadá i na věrnýho chlapa a já se bojím že když to ukončím, že třeba už takoveho chlapa nemusím potkat. Ale zustavat s někým jen kvuli tomu že se bojím samoty? Nelitovala bych toho pozdeji? Navíc mi začíná na nem vadit dost vecí, je dost dětský, docela takový volnomyšlenkář, práci neřeší, sice jí má, ale za pár hubiček, a nějak ani neřeší že třeba za pár let by byla na něm zodpovědnost trochu se postarat a zabezepčiit rodinu, a že třeba on by byl v budoucnu jediný živitelm, když já bych byla na mateřské. Plus také dost mluví o tom, že by se nejardši sbalil a odjel nekam pracovat na rok, jenže me na jednu stranu tahle záležitost láká ale co když za rok mě to lákat už nebude a on se klidně sbalí a odjede? Mám dát celému tomu vztahu ještě šanci nebo se mám na to raději hned takhle ze začátku vykašlat?
Odpověď máte schovanou přímo ve vašem dotaze. Jestli se sama sebe ptáte "miluji ho?", pak je odpověď vždycky NE.
Sama vidíte, že před vámi stojí dvě ne zrovna fajnové možnosti :
1/ První je vaše obava ze samoty.
2/ Druhá není lepší. Zůstala byste s někým koho nemáte ráda a o kom už teď víte, že vás nezabezpečí.
Rozhodněte, která z nich je menší zlo. Která převáží na miskách vah?
@filadephia - nějak ani neřeší že třeba za pár let by byla na něm zodpovědnost trochu se postarat a zabezepčiit rodinu, a že třeba on by byl v budoucnu jediný živitelm, když já bych byla na mateřské. Plus také dost mluví o tom, že by se nejardši sbalil a odjel nekam pracovat na rok, jenže me na jednu stranu tahle záležitost láká ale co když za rok mě to lákat už nebude a on se klidně sbalí a odjede?
Tohle mě docela překvapilo - vy po šesti týdnech nezávazného chození přemýšlíte o rodině, dítěti a co by, kdyby se po roce "sbalil a odjel"? Neženete to trochu moc?
Nebo si jen hledáte záminku, proč ho nechat (a racionalizovat si, proč zůstáváte /zase?/ sama)?
Kdo ví, jaká a kde budete za rok vy.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.