Svatba - jít či ne?

Dobrý den. Ne, nešla bych. Názory mohou být samozřejmě různé, ale mně toto podání přijde neomalené vůči Vám. Takže bych poslala jen blahopřání k sňatku.

Vždyť je to jasný. Přijď, přines pořádný svatební dar a pak se běž bavit někam jinam, za své. Logika, ne?

Tak když si zván pouze na obřad, tzn. deset minut úsměvu a slz štěstí, pak bych poděkoval a zůstal doma.

Poslala bych blahopřání a ani bych svou neúčast na obřadu neomlouvala. Formální přání a hotovo.Rozhodně bych nešla.

Rozhodně bych nejela, poslala blahopřání - kartičku a považovala za vyřízené. Lidé se mění, asi to přátelství moc nebude.

Ani bych nevyvolávala, neřešila - pokud se sám neozve.

Poslal bych jim blahopřání a tím bych skončil. Tohle není pozvání na svatbu, to ať se na mě nikdo nezlobí. Když už tam někoho zvu, tak ho pozvu na celej den. Tím spíš, pokud ten člověk je z větší dálky. Ale v podstatě napsat: "Přijeď a něco nám dovez, ale pak zase zmizni a nažer se jinde, ať za tebe nemusíme platit." To je teda zhovadilost.

Zrovna tak nechápu pozvání na svatbu bez partnera. Což se stalo v mým okolí.

Poslala bych blahopřání novomanželům a omluvila bych se.

Neřešil bych to, takhle se kamarád nechová. Pošli mu zprávu, že se bohužel z ... (nějakých) důvodů nemůžeš účastnit, popřej novomanželům vše nejlepší a přehodnoť svůj vztah k němu.

Možná jsou důvody čistě pragmatické. Nemá nebo nechce utrácet příliš prostředků za večerní oslavu a proto to svádí na kapacitní důvody.

Jak to řešít? Pokud je to kamarád, se kterým jste v kontaktu, tak bych mu klidně na rovinu napsal co a jak. Pokud je to někdo, koho vidíte jednou za půl roku nebo ani to ne, pak bych to neřešil a jen poslal blahopřání. Na svatbu bych nejel.

Byla jsem nekolikrát pozvána a kdo to mel dál, mel zajišten i nocleh v nejbližším hotelu. Tak to má být. A nebo nezvat, jen poslat oznámení.

Oznámení o svatbě se posílá hodně lidem, známým, příbuzným, kamarádům.

Pokud někoho zvu i na hostinu, tak se přikládá lístek, že tě ,,zvu ke svatebnímu stolu,,. A ti lidé se většinou po hostině zdrží a slaví se až do večera a noci.

Jak přesně to kamarád formuloval?

My máme takovou zkušenost, že večer to je již takové volnější. Naopak prarodiče, tetičky a strýčkové a rodiče odpadnou a přicházejí právě ti, kteří nebyli na svatebním obědě.

Netelefonovala bych, ale poslala hezké blahopřání, ta se většinou po hostině předčítají.

Jinak fotky ze svateb bývají na rajce.net, takže se později domluvit, kde můžete na netu oslavu zkouknout.

Svatební dary jsou podle mne již přežitek, mnohdy zbytné krámy, které se navíc pomnoží dvakrát.

Většinou to bývá tak, že jsou kamarádi pozváni na obřad a pak až na večerní raut. A to je teprve problém, pokud je někdo z dálky - dopoledne obřad, pak si až do večera musí udělat svůj program, večer raut a pak na vlastní náklady ubytování.

Jít dopoledne na obřad, pak se společně naobědvat a následně odjet domů mi přijde relativně schůdné řešení. Nejspíš si je kamarád vědom, že kdyby tě pozval i na večerní raut, musel by ti zajistit i ubytování, když bydlíš daleko - to může být problém nejen finanční, ale i organizační.