Jak se naučit formulovat myšlenku?

Zdravím,

někteří lidé to tak mají a nepomůže jim nic. Já to mám například tak, že když se mě na něco někdo zeptá, tak odpovím jednoslovně, jelikož bych odpověď, která by měla hlavu a patu, musel formulovat déle než je obvyklé - chápej to tak, že bych vypadal docela zvláštně. To ale asi není tvůj případ, protože ty, narozdíl ode mě, jsi se svými kamarády mluvila.

Pokud to chceš zkusit změnit, tak bych i, mimo jiné, doporučoval obhajovat své myšlenky v různých diskuzích, to si myslím, že by mohlo také pomoci. Čtením pak obohacovat svou slovní zásobu, a to jak pasivní, tak aktivní. V poslední řádě by mohlo také pomoci čtení esejí a úvah, neboť i tam, pokud vím, autor podkládá své tvrzení různými argumenty a formuluje své myšlenky. To znamená, že bys okoukala, jak to dělají ostatní.

Přeji mnoho zdaru.

Dobrý den, k formulaci myšlenky potřebujete dostatečnou slovní zásobu (tu získáte např. čtením knih), odvahu myšlenku vyslovit a také tu schopnost vůbec myšlenku v hlavě stvořit. Zda jste schopná myšlenku v hlavě stvořir nevím, ale odvaha se dostaví s tou slovní zásobou - když chybí slova, tak není odvaha nějakou (vlastní) myšlenku vyslovit (i kdyby byla úžasná). Takže, hodně čtěte knížky a získáte schopnost a odvahu se "vymáčknout". Zdravím!

P.S. Ne každá myšlenka musí být původní - z knih si budete pamatovat i citace, které lze používat.

Nemáte zač. Zkuste např. knížky od Čapka, Hrabala, Poláčka, Vančury nebo Haška (to jsou mistři).

Čtěte - knihy, prosím Ne obrázkové časopisy, komiksy a podobně.

Pište. Zkuste třeba dialog s kamarádkou o něčem, so dobře znáte - a používejte věty rozvité s minimem citoslovců, výplňových zvuků (hmmm... nó... jo).

Trénujte - klidně se například ptejte na cestu (i když ji znáte), opět celou větou, s oslovením, ne tedy bafnout "Novákova ulice?"

A počítejte s tím, že týden vám stačit nebude.

Začít je potřeba jazykem (např. přivlastňování podmětu): Problém máte s formulováním svých myšlenek a přestáváte mluvit se svými kamarády. Pokračovat četbou (čtěte všechny knihy, které Vám "přijdou pod ruku" a krátkými rozhovory o věcech, které Vás zajímají, a o nichž i něco víte.

Mám tu samou radu, která zde již zazněla. Z vlastního života uvedu, když jsem byla malá a neumela číst, mamka mi denně četla, pak ve škole ona jednu stránku, já jednu stránku střídavě. Tím jsem si knížky zamilovala a četla a četla. Pak nebyly nikdy problémy se slohy a s vyjadřováním.

No, ale tady jste svou myšlenku zformulovala docela dobře. Vím na co se ptáte. Až na to, že nechápu, proč se neodvažujete mluvit v hodině "češtiny". Tam se učitel ptá určitě jasně, nemusíte nic "formulovat", stačí odpovědět správně.