Zákaz odstěhování se v 18ti

jj, já jsem se svými rodiči svedl normální regulérní psychobitvu o to kdo víc vydrží. Skončila tak, že jsem utekl z domu. Jenže já jsem měl výhodu. Bylo mi devatenáct, měl jsem po maturitě a měl jsem otevřenou únikovou cestu.

Takže vám tu nebudu moralizovat ani citovat paragrafy. Jasná věc, když se osmnáctiletý kluk natvrdo rozhodne odejít z domu, nikdo ho nezastaví. Není čím ho zastavit. Lehce hysterické výkřiky o sociálce klidně může pouštět druhým uchem ven. Jen vás upozorňuji, že váš přítel viditelně nemá hotovou školu a viditelně nemá otevřenou únikovou cestu. Bude mít problém uživit sám sebe. Co vy? Uživíte ho? Myslíte že láska vše vyřeší? Spolehlivě ne.

A jsme zase u toho. Práva ano, povinosti ne?!

Dokud se chce nechat od rodičů živit, tak je má poslouchat. Že nám do zákonů prosakuje to "moderní" pojetí, kdy rodiče mají povinost živit kdejakého frocka co je línej makat, to je sice pravda, ale není to správně. Jestli mu těch pár korun a pochybný pocit "vítězství" nad nejbližšími za to, že si dost silně naruší vztah s rodiči, tak prosím ať je žaluje.

Jestli chce radu, tak ať drží pusu a poslouchá. Na nějakou rozumnou domluvu s rodiči se dá přijít vždycky. Nikdo mu nebrání chodit na brigádu už teď a rodičům ukázat, že zvládá stavět se pomalu na své nohy. Určitě se na to pak budou dívat jinak, než když je to teď jen teorie o tom jak si vydělá...

Já odešel od rodičů v 16-ti, ale dokázali jsme se domluvit a i když jsem chodil na brigády od nevidím do nevidím, tak to bylo hodně drsný období. V 18-ti už jsem dělal bokem normální práci a od devatenácti makám až dodnes. Že bych ale rodiče žaloval, to bych se musel hanbou propadnout. Tohle je období v životě, kdy člověk získává něčím podloženou sebedůvěru a vážně si nemyslím, že by k tomu patřila žaloba vlastních rodičů!

Tenhle přístup mě baví "Mámo, táto, už jsem dospělý, nechci se vám neustále zpovídat, chci se osamostatnit a postavit se na vlastní nohy! ... zaplatíte mi 3+1 nebo jen 2+1?"

Ale k vašemu dotazu, podle mě nemají rodiče možnost, jak doma udržet 18 letého potomka.

Jestli můžu doporučit, tak užívejte studentského života a toho, že se o vás rodiče chtějí starat. Zkuste jim na začátek přispívat na domácnost, ať zjistíte, jaké náklady to přináší a co vás všechno čeká. A na léto si pronajměte nějakou chalupu, kde si budete nakupovat, vařit, mýt nádobí, prát, ať si vyzkoušíte, co od sebe navzájem očekáváte a jak jste ochotni přiložit ruku k dílu. Ale když někdo přemýšlí o výživném od rodičů, tak to asi parťák do nepohody nebude.

Bez znalosti situace v rodině nelze odpovědět, zda má Váš přítel pravdu, či nikoliv. Proto se docela divím některým rádcům, že kluka hned šmahem zařadí do skupinky rozmazlených fracků. Co když je táta despota a máma nemožná hysterka? Co když ho v 18ti letech nechtějí pustit ani do kina? Co když...Těch KDYŽ může být celá řada. A co teda teď? Vy si s přítelem sedněte a vše BEZ emocí proberte. Jsou rodiče opravdu tak strašní? Nenajde se jiné řešení než odchod z domova? Víte, ono to s Vámi "dospívajícími" není někdy lehké. Ani s námi kdysi nebylo. Mysleli jsme si. že jsme snědli Šalamounovo hovno a že rodiče ničemů nerozumí. Zažila jsem si to já jako dospívající, zažila jsem to s dcerou a čeká mě to s vnučkou. Takže rozum do hrsti! A jestli se opravdu rozhodne odejít, tak ať těmi dveřmi za sebou moc nebouchne. Možná na ně bude muset jednou klepat s prosíkem.

Jo a k otázce, opravdu může jít kam chce. Sociálka ani policie v tom nic neudělají.

NOZ § 856

Povinnosti a práva rodičů spojená s osobností dítěte a povinnosti a práva osobní povahy vznikají narozením dítěte a zanikají nabytím jeho zletilosti.

§ 859

Vyživovací povinnost a právo na výživné nejsou součástí rodičovské odpovědnosti; jejich trvání nezávisí na nabytí zletilosti ani svéprávnosti.

Z toho vyplývá, že odstěhovat se může kdykoli, na výživné má nárok v případě, že "není schopen sám se živit" (NOZ § 911).

Vzhledem k nesouhlasu otce bude pravděpodobně muset o výživné žalovat (oba rodiče - v tomto případě nelze jen jednoho), což může trvat dost dlouho.

Problém vidím v tom, že pokud studuje, nemusí časově zvládat takovou brigádu, která by mu do vydání platného rozsudku pokryla všechny nutné náklady. Krom toho ani rozsudek nezaručuje, že výživné bude skutečně dostávat.

@krtek66 - na které brigádě si vydělá cca 15tis čistého, aby mohl zaplatit všechno co obnáší bydlení a ještě stihl studovat?
To je jeho problém - je zletilý, cítí se být dospělým, tak ať si to vyzkouší.

Jako rodič bych se postarala, aby to bylo se vším všudy - tedy jen za to výživné. Ne, že potomek bude chodit pro čisté prádlo, přitom vybílí lednici a natáhne ruku pro kapesné.

Dobrý den. Jestli máte svého přítele ráda, tak mu nějaké odstěhování od rodičů v 18 letech vymluvíte. Nebo si myslíte, že vaše věrné milování přečká první problémy, které přijdou s jeho osamostatněním? Z brigády moc peněz mít nemusí, životní náklady jsou v současné době poměrně vysoké. A co bude, jestli bude chtít chlapec pokračovat ve studiu a jít na VŠ? To se bude jako živit sám a do toho studovat? Nechápu, jak mohou být někteří mladí tak nekonečně hloupí. Místo toho, aby využili toho, že se o ně rodiče chtějí postarat a bydleli doma, dokud nejsou schopni se postarat o sebe sami, tak boří a pálí za sebou mosty a jdou si žít po svém. Aby záhy zjistili, že to není takové, jaké si představovali. S rodiči se soudí o výživné apod.

Zdravím, souhlasím s vašim přítelem, že se chce osamostatnit. Rodiče mu to zakázat nemůžou. Já jsem dokonce odešel z domu už v 15 letech, ale to byla trošku jiná doba.

Pokud má ale jen trošku rozumu a není blbej jak jsem byl tenkrát já, tak ať poslechne otce. Pro nás rodiče jsou už skoro dospělé děti -a teď hledám to správné slovo , jak to nazvat. Snad přítěží. 18 let se o někoho starat dá trošku zabrat a rodič by si chtěl taky trošku odpočinout o to víc by si měl vážit rozhodnutí svého otce. Také jste nám neřekla, jestli přítel studuje a rodiče ho chtějí udržet na škole. Na místě vašeho přítele bych se domluvil s otcem o takovém odloučení na zkoušku s tím , že bude dál u nich bydlet, ale finančně se osamostatní a to i včetně jídla a praní + přispívat na nájem, který by si stejně jinde musel platit a za půl roku uvidí jak to zvládá a možná si i tim získá důvěru rodičů a nebo pochopí, že to bylo špatné rozhodnutí. Ublížit mu to rozhodně nemůže a v žádném případě nebude jak se říká ,, pálit mosty" mezi nim a rodiči.

To co vám mladým chybí a je to logické jsou zkušenosti a i určitý nadhled a vyplatí se poslechnout rodiče. To samé budete zase vy po letech tvrdit vašim dětem. Je to věčný koloběh.

strašně miluju takový rádobychytrý puberťáky...na které brigádě si vydělá cca 15tis čistého, aby mohl zaplatit všechno co obnáší bydlení a ještě stihl studovat?..docela by mě to zajímalo jak si to představuje..nebo je tak naivní?

@marunaa - Oni rodiče ví, proč ho nechtějí pustit z domu, nikdo ho nezná tak dobře jako rodiče, chtějí, aby studoval, aby z něho něco bylo...
... a vůbec chtějí jen jeho dobro. Často proto i rezignují na živost vlastní, jen aby jejich poklad neofouklo.

@malyparanoik - Že nám do zákonů prosakuje to "moderní" pojetí, kdy rodiče mají povinost živit kdejakého frocka co je línej makat
S tím "moderním pojetím" se poněkud mýlíte - tahle povinnost už je tady hodně dlouho, viz (dnes už neplatný):

Zákon o rodině č. 94/1963 Sb., § 85

(1) Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit.

Nelo, rodiče jsou sice povinni dítě živit, dokud se nedokáže živit samo, ale zákon nestanoví žádnou formu.

Podle mne postačí dítěti zajistit bydlení i stravování doma. (Rodiče nejsou povinni dítěti přispívat na zvýšené náklady bydlení a stravování, pokud se rozhodne odstěhovat.)

Jestli se Váš partner chce stěhovat kvůli nesrovnalostem doma nebo kvůli "nepochopení" rodičů pro jeho způsob života, měl by začít hledat cestu k nápravě situace. Ta totiž nikdy není jednostranná, na nesrovnalostech mají (téměř) vždy podíl obě strany.

Stručně: Žádný zákon nenařizuje zletilým dětem bydlet doma a žádný zákon ani rodičům nenařizuje umožnit a uhradit zletilému dítěti bydlení a stravování mimo domov. Chce-li se synek osamostatnit (odstěhovat od rodičů), měl by si na to sám vydělat.