Odstupné při smlouvě na dobu neurčitou?

Jestli přestoupit na jinou provozovnu? To záleží co má napsáno v pracovní smlouvě. Pokud je tam místo práce třeba vesnice, či město a provozovna tam zůstává, tak ano. Musí přestoupit na jinou provozovnu. Ovšem taky záleží jestli tam bude vykonávat stejnou práci jakou má napsanou. v pracovní smlouvě.

Dobrý večer, paní Němečková,

záleží na tom, co přesně má Vaše matka sjednáno v pracovní smlouvě jako místo výkonu práce. Jestli adresu rušené provozovny, má v případě výpovědi z důvodu zrušení části zaměstnavatele (provozovny) nárok na odstupné.

Má-li však v pracovní smlouvě sjednáno např. celé město, může ji zaměstnavatel zaměstnat v kterékoliv provozovně v tomto městě. V takovém případě by nešlo o důvod k výpovědi a tedy ani o odstupné.

Zákoník práce, výpověď ze strany zaměstnavatele, výpověď z důvodu /... (§ 52, písm. a)

Pokud by nárok na odstupné vznikl, potom na trojnásobek průměrného měsíčního výdělku ( ZP, § 67, odst. 1/... ). Průměrný výdělek se stanoví z hrubých výdělků dosažených v předchozím kalendářní čtvrtletí. Kdyby Vaše matka obdržela výpověď v dubnu, skončilo by zaměstnání 30. června a odstupné by se počítalo z výdělků za první kalendářní čtvrtletí (leden až březen 2018).

Zaměstnavatel může (nemusí!) vyplatit odstupné vyšší, přiznat při odchodu nějakou odměnu apod.

Nárok na odstupné přímo ze zákona má ten zaměstnanec, který dostal výpověď nebo končí pracovní poměr dohodou z takzvaných organizačních důvodů, tedy:
- ruší se zaměstnavatel nebo jeho část,
- přemísťuje se zaměstnavatel nebo jeho část,
- stane se nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

Minimální výše odstupného je stanovena podle počtu odpracovaných let u stejného zaměstnavatele.

Lidé, jejichž pracovní poměr trval přes dva roky, mají nárok na odstupné ve výši trojnásobku svého průměrného výdělku za předchozí měsíce.

Patrně si mamka v souvislosti se zrušením provozovny domyslela, celkem logicky, že by mohla mít možnost dosáhnout na "výpověď pro nadbytečnost". Když se na to podíváme podrobněji, zjistíme, že zrušená provozovna a nadbytečnost není to stejné. Jak píší jiní, důležité je to, jak je vztah ve popsán ve smlouvě, popis pozice a místo výkonu. To jsou podmínky, se kterými oba účastníci vztahu souhlasili a nadále souhlasí. Nicméně, jestli je zaměstnavatel rozumný, nebude ji nutit násilím jezdit jinam a umožní jí rozvázání pracovního poměru oboustannou shodou, lidově "dohodou".

Má-li maminka ve smlouvě uvedenu provozovnu, která se ruší, může jí sice zaměstnavatel nabídnout práci v jiné provozovně, ale ona není povinna nabídku přijmout. Potom bude záležet na zaměstnavateli, jestli dá výpověď nebo jestli navrhne ukončení pracovního poměru dohodou > obojí z důvodu rušení části zaměstnavatele.

V případě dohody by si maminka musela ohlídat, aby zaměstnavatel opravdu uvedl důvod skončení zaměstnání. Pokud by uzavřela dohodu bez uvedení důvodu v písemné dohodě, neměla by nárok na odstupné a nyvíc by se jí v případě evidence na ÚP krátila podpora v nezaměstnanosti.

V případě dohody by se mohla ještě pokusit vyjednat vyšší odstupné (další dvojnásobek průměrného výdělku za chybějící výpovědní dobu).