Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Som mimo ja, alebo manželka? :/

Od: jan* odpovědí: 14 změna:

Ahojte poraďáci, potrebujem radu... ako každý tu :)

Stala sa mi taká vec a neviem či je môj pohľad divný, alebo mojej manželky, ale cítim sa "poškodený?"

Začnem v skratke od začiatku: Ťahá mi na 30, som cez 3roky ženatý máme skoro 2 ročného syna a druhé bábo na ceste.

S manželkou sme spolu začali chodiť na konci novembra 2009 (obaja študenti VŠ v tom čase). V lete v tom roku (niekoľko mesiacov predtým ako som spoznal terajšiu manželku) som mal krátku milostnú pletku s jednou ženou, ktorú som spoznal v hudobnej skupine, kde som hrával 5 rokov. Tento románik bol ukončený niekedy v auguste 2009 z jej strany. Ale zostali sme kamoši, nakoľko sme spolu hrávali. Kapela sa stretávala aj naďalej a hralo sa ako predtým. V novembri som stretol moju budúcu manželku, na konci novembra sme začali spolu chodiť. V marci sa dozvedela o tom romániku a bolo "ródeo" - pretože som jej to nepovedal = klamal som ju atď... nechápal som čo zlé som spravil, alebo kedy som jej mal čo povedať ale OK a keďže som budúcu manželku strašne moc miloval (bol som úplne pobláznený) a svoju budúcnosť som si vedel predstaviť skôr ako otec rodiny ako hudobník. Tak som spravil hrubú čiaru, ukončil všetky kontakty, spálil mosty... S priateľkou som zostal, boli z jej strany nejaké výčitky a keď niečo tak mi pripomenula ako som ju klamal... Ale dostalo sa všetko do "normálu". Popri škole, aby boli prachy som brigádoval v obchodnom dome na pokladni To bolo asi 2011? Priateľke sa zdalo, že sa tam okolo mňa moc točí jedna kolegyňa, ale normálne sme sa len bavili, nič iné v tom nebolo - z mojej strany určite nie. A keďže toho v škole bolo hodne, tak som "kariéru" pokladníka zavesil na klinec (tiež aby som mal pokoj). Priateľke sa nepáčilo, že som sa s tou bývalou kolegyňou naďalej zdravil, tak bolo niekoľko výčitiek, veď keď už nie sme kolegovia a bla bla bla... Keďže som to nejak neriešil, preglgol som slinu a prestali sme sa aj zdraviť a ďalej neriešil... Našli sme si teda brigádu spolu. Ďaleko a slabo platenú, ale spolu. Lenže ako začiatočníkov sme dostali každý niekoho iného na zaúčanie. A mne zrovna padla na zaúčanie žena "krv a mlieko" a v montérkach zrovna oblečená nechodila... celé zle. Pracovali sme 2 týždne. (inak tento incident ma napadol až teraz, strašne zabúdam). Potom to boli práce viac-menej v mužskom kolektíve, alebo si na nič závažné nespomínam. Skončil som školu, zamestnal som sa vo firme (cca 1000ľudí) – čisto mužský kolektív. Všetko v pohode. Lenže po 4 rokoch som zmenil prácu – to bolo v roku 2017.

Nastúpil som do novej práce (cca 200ľudí) na inú pozíciu – zmiešaný kolektív. Nepoznal som v nej nikoho, ale úsmev, slušné správanie a odbornosť spôsobila že som sa "chytil". A ako to medzi kolegami býva, neriešime len pracovné veci, ale občas sa stane, že zablúdime aj do osobných vecí. Jedna kolegyňa sa mi zdôverila s osobnými problémami a trošku si zo mňa spravila bútľavú vŕbu, lebo sa nemala komu vyrozprávať (okrem iného sa snažili s manželom o bábo a nedarilo sa jej otehotnieť). Mne tiež pasovalo, keď sa ma niekto v práci spýtal, čo doma, čo drobec, ako sa vodí manželke... Inak povedané, sme aj kamaráti, nemáme len čisto pracovný vzťah. Má manžela a 2 deti a asi sa jej hodilo že sa má komu vyrozprávať (asi pôsobím milo a dôverne). Každopádne sme len kolegovia, ktorý sa bavia aj o súkromných veciach, nikam inam sa to nikdy neposunulo ani neposunie. Normálne som sa o nej bavil aj s manželkou, keď sa pýtala čo nové v práci a tak. Lenže manželke padol do rúk môj služobný mobil a nejako sa dostala k SMS od nej (nemám nikde heslá, keď chce nech sa kukne nič neskrývam). Neviem čo všetko čítala cca 300SMS za rok čo tam pracujem, nič zaujímavé tam nebolo (podľa mňa)- 95% pracovných vecí. Tých možno 5% také to slušné na konci SMS čo doma, ako sa má manželka, čo decká atď. Lenže jednu SMS som ukončil skratkou "PA". A zrovna kvôli tejto na mňa manželka vybehla že čo mám čo písať kolegyni PA? Že sa to nehodí atď.. Proste taký malý výstup. OK, neriešil som ďalej. Ďalší týždeň, nastúpila kolegyňa na predčasnú materskú – rizikové tehotenstvo, jej práca sa rozhodila medzi kolegov, časť som samozrejme dostal aj ja. Takže aj po nástupe som jej volal, aby som si ujasnil nejaké veci, čo sa práce týkalo. Tiež mi poslala súkromný mail na môj pracovný, lebo jej pracovný mail už mať nebude a všetko čo naň príde je automaticky rozosielané na všetkých kolegov a vedúceho... Na mail som jej napísal, že som si ho chcel vypýtať... do predmetu som dal "kuk" (to bude dôležité). Odpísala mi, celkom dlhý mail, cca 90% práca naspodku pár riadkov, nič dôležité, len ako sa má a otázka ako sa mám ja a moja manželka (tieto otázky na manželku sú predpokladám kvôli tomu, že sú obe tehotné...). Proste nič čo by stálo za zmienku. Lenže som nechal doma na mobile otvorený pracovný mail... a z asi 3000rôznych mailov od zákazníkov a kolegov ju zaujal práve ten s predmetom "KUK". Tak zasa bol doma bordel ako je možné že píšem kolegyni "kuk" ... vysvetlenie že nič kratšie ma nenapadlo neobstálo a že čo stále s ňou riešim keď už tu nerobí, že mám všetko uťať, načo s ňou vôbec komunikujem – asi preto, že som prebral časť jej práce a nepoznám problémy ktoré sa riešili... Nič, stále dookola... Tak som sa nahneval a zablokoval služobný mobil. Postavil som si hlavu. Zistila to, neviem čo z neho potrebovala a bola hádka, (povedal som jej, že nestojím o hádky kvôli blbostiam, tak som to blokol a nemusí to riešiť či sa niečo podľa nej nehodí...) či si robím srandu, nezabudla dať výčitku že som to už na začiatku pokašlal a že medzi mužom a ženou nemôže byť len kamarátstvo... Celé zle. V práci sa mi páči, je blízko, sú tu slušné peniaze, dobrý kolektív a pred mesiacom (po necelom roku) mi vedúci navrhol, že ma chce povýšiť... Manželku mám rád, syna by som nevymenil za nič na svete, nevera je mi cudzia, ani na nič také nepomyslím, jediné čo chcem, je mať pokojné manželstvo a neriešiť takéto "sračky". Je chyba že naozaj nerozumiem takýmto "sociálnym interakciam" a ide o niečo viac. Alebo je moja manželka chorobne žiarlivá a tieto výstupy nechápete ani vy? Nemám sa moc koho spýtať na názor, nemám takého kamaráta, ktorému by som toto mohol povedať...

Ďakujem za odpovede

Ján

 

 

14 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

vilik*
hodnocení

12x
Bohužel, s vaší manželkou budete pořád řešit takové sračky. A až vás odstřihne úplně od všech, pak se možná ještě k tomu rozvedete a jako bonus budete označen za viníka, budete jen platit a děti vás nebudou mít moc rády, protože budou slýchat o tatínkovi děvkaři.
Vaše paní potřebuje odbornou pomoc a kdoví, jestli zabere.
jan*
hodnocení

Toto ma už napadlo a rád by som sa tomu vyhol...

Čo sa odbornej pomoci týka, tak to asi ťažko, zatiaľ... Nevidí v sebe chybu a jedine jej pohľad je správny.

Zatiaľ asi volím stratégiu vzdoru.

Ďakujem za odpoveď :)

 

hodnocení

9x
avatar kapkanadeje

Zdravím. Z Vašeho psaní to na mne působí, že manželka chorobně žárlivá je. Také není dobře, že Vám leze do mobilu a soukromí. I když před ní nemáte co skrývat a nevadilo Vám to, nedělá se to prostě. V těhotenství jsou ženské citlivější na některé věci, ale abyste měnil zaměstnání pokaždé jen proto, že promluvíte s jinou ženou? Bez důvěry nemůže fungovat žádný vztah. Pokud se manželka nezmění a bude dělat scény bezdůvodně, navrhněte jí návštěvu psychologa.

jan*
hodnocení

To s dôverov som jej povedal včera. Tak mi hodila do očí že už som to raz pokašlal - píšem vyššie...

Zatiaľ nám vypadla komunikácia...

čo sa zmeny zamestnania týka, tak nad tým ani neuvažujem. Keď to bolo počas školy, bolo mi to jedno, teraz platím hypotéku a je od môjho príjmu závislá žena, syn a bábo ktoré čakáme, takže to určite nie.

Keď neprestane vystrájať, návštevu psychológa navrhnem, ale asi viem akú reakciu mám čakať..

Ďakujem za radu :)

 

eulalie*
hodnocení

8x

Dobrý den. Tipla bych si, že vaše manželka je docela dost žárlivá, s čím ruku v ruce asi jde její nízké sebevědomí. Zaměstnání kvůli tomu neměňte, potřebujete mít zázemí pro získávání peněz pro rodinu takové, kde se líbí vám. Nikoliv takové, které se líbí vaší ženě. Té by možná vyhovovalo, kdybyste pracovat v ryce mužském kolektivu, kde nepáchne jediná žena. Když budete doma schovávat mobil či email, jen ženu utvrdíte, že má důvod žárlit. Sebelepší zacházení se žárlivcem asi nepomůže ke zlepšení. To si musí vyřešit ten žárlivec...protože je to jeho problém. Vaše paní by byla nejraději, kdyby vás vlastnila je sama pro sebe. Nesnáší kohokoliv okolo vás. Opatrně na to, aby vás neodřihla od vašich všech blízkých a kamarádků...

jan*
hodnocení

Ďakujem za radu. Bloknutie mobilu som zvolil ako stopku/protest s tým že nesúhlasím s tým čo robí... Lebo neviem čo s tým robiť.

Čo sa odstrihnutia od rodiny týka, tak to bola trefa do čierneho. To jej nevyšlo, ale to je iný príbeh na dlhšie...

 

hodnocení

3x
avatar bimbam

Moje osobní zkušenost ze soužití se žárlivcem:

Na počátku vztahu jsem začala pozorovat nějaké náznaky žárlení. Při jednom nepřehlédnutelném jsem udělala nepěknou scénu. Jasně a zřetelně jsem sdělila, že na žárlení nejsem zvědavá. Že za prvé není důvod a za druhé se v žádném případě nehodlám ospravedlňovat a něco vysvětlovat. Jestli chce žárlit a užírat se, a´t si to dělá někde v koutku, že o tom nechci nic slyšet, nechci to vidět, není a nebude to můj problém. Opravdu to trochu pomohlo, snad i na několik let. Ale vztah přesto skončil, protože partner se žárlením nepřestal. Jak jsem mu to doporučila, žárlil "tiše a v koutku" na moje děti a vnoučata. Vadilo mu, že je mám také moc ráda. Rozešli jsme se, ale nic hrozného se nestalo, protože už nám oběma bylo přes padesát.

Vám doporučím nejprve něco podobně rázného, když to nepomůže tak manželskou poradnu. Ale poradnu neoddalovat, až se narodí druhé dítě, nebude čas "na blbosti".

 

iz*
hodnocení

3x

Dobrý den, Jene, mimo jste oba dva. Vaše manželka svou žárlivostí, Vy tím, že jste ji v tom po celou dobu podporoval.

Kvůli žárlivosti už jste přišel o svého koníčka (hraní v kapele) a minimálně o dvě zaměstnání. To je podle mne příliš.

Žárlivost jste měl "utnout" při jejím prvním náznaku, teď to bude mnohem obtížnější, ale pořád to nemusí být beznadějné. Zkuste manželce navrhnout společnou návštěvu manželské poradny.

Přestože tu potkáte i lidi s jiným názorem, než je můj, stále tvrdím, že ve vztahu ani v manželství se partneři nestávají "majetkem" toho druhého a že i ve vztahu a v manželství mají oba dva právo na soukromí.

Podle mne není "důkazem" důvěry poskytnutí přístupu k soukromým věcem, ale naopak trvání na tom, že já za žádných okolností přístup k partnerově korespondenci nechci.

Od začátku jste si měl soukromí chránit, nikdy jste neměl partnerce a později manželce umožnit přístup do svého mobilu a už vůbec ne k pracovním věcem (za to druhé byste navíc mohl přijít o práci).

Není chyba ustoupit, pokud to tak sám cítíte. Ale je chyba ustupovat nátlaku. A nejen proto, že se nátlak může časem stupňovat.

jan*
hodnocení

Ďakujem za odpoveď. Je mi jasné, že som to posral na začiatku a mal som spraviť jasné NIE, ale to už nezmením. Celkovo, keď sa pozriem speť je niekoľko vecí čo by som teraz spravil inak, človek rokmi získava skúsenosti...

O poradni popremýšľam a keď sa to bude rútiť/ hrotiť ďalej určite ju navrhnem.

 

figurek*
hodnocení

1x

jj, sám vidíte koho máte doma. Vzal jste si semetriku, která cítí potřebu mít nad vámi vrch a mít vás pod kontrolou. A bude hůř, protože tato vlastnost časem nemizí. Právě naopak.

Takže co s tím? Odpovězte si sám, jestli se necháte dotlačit až ke zdi. Já být vámi, tak vzdoruji.

 

liska5
hodnocení

1x

Být Vámi, řekla bych jí, že mne to strašně uráží a že už dál takhle nemohu a že jsem se anonymně zeptal na poradně.cz , co mám dělat. Dejte jí to přečíst, jak jste to napsal, i naše odpovědi. A řekněte, že teď je řada na ní s tím něco dělat. Že jsou manželské poradny, kam byste mohli spolu jít.

liska5

Nedělejte si iluze, že po porodu druhého dítěte to automaticky přestane. Tohle je zakódováno v osobnosti Vaší paní. Mám ve svém okolí hodně podobný případ. Je fakt, že ta moje známá odmítla psychologa. Už jen na návrh jít k němu, přestala komunikovat. Se všemi se baví, ale vůči partnerovi mlčí a je uražená.

 

amo
hodnocení

0x
Zablokovánim mobilu jste uz dokázal, ze si všechno libit nenecháte a umite čelit neadekvatnimu zárleni. Takze rozum do hrsti a nepodlehnete, zena je trochu majetnická a panovačná, ale bude na materske mit jine starosti, tak ji pomáhejte a budte nepostradatelný, treba se ji hormony uklidni :)
jan*
hodnocení

Viem že zablokovanie mobilu malo byŤ akože si nenechám všetko líbit. Lenže skôr to možno pochopila, že niečo skrývam... Čo sa pomáhania týka, tam problém nieje. Keď treba nakúpim, navarím, upracem, nemám problém navariť, napiecť. Štedrovečernú večeru som chystal skoro sám, lebo jej nebolo dobre... Keď prídem z práce idem beriem si drobca, aby si od neho trochu oddýchla. Ale nič z toho nemá teraz akosi váhu...

Dúfam že po pôrode sa to dostane do normálu..

Ďakujem za odpoveď

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]