Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,obracim se zde na Vás,protože už nevim co delat...je mi 29 let, již přítele nemám,mea jsem prvni vztah vážný ve 22 letech,rok a 3 mesice,plánovaly sme bydleni ,a rozešel se semnou pres internet, týden před tím..co jsem nechala práci , a tesila se na splečný život,dva roky jsem se trápila co me nechal,duvod asi vím...sám ho pak napsal,ale prý bylo vic veci..duvod nejspíš ten,že sme spolu nespaly,to je ten problem...jsem ješte ve svým veku pana,nevim zda se mám stydet,nebo naopakale trápí me to docela,problem,je že od té doby sem si nikoho nenašla, a to kuli tomu že z toho mam takový strach,že jsem radši sama...cím víc sem starší,tim vic se toho bojim, a mam deprese...k psychologovi jit nechci,prtože za prvné na to nmám peníze, a za druhé nevim jak by mi v tomto mohl poradit...i kdž si třeba představuju jaký by to mohlo být,ale problem je takový,že ja sama jsem si tam nic nedávaala(do rozkroku), proste když jsem pak asi pred 2 roky byla s klukem v postely,nechodily sme spolu,takový kamošení,tak sem to chtela mit za sebou zkusit to,libil s emi...ale nešlo to,klepala sem se hrozne,tudiž sem se ani neuvolnila,zkoušel mi zajizdet prstem dovnitř,pomalu ,ale i tak jsem si to neuzila,byla jsem jak socha..co se boji...dokážu jen s nekým být když me líbá,dráždí,ale ne když mi tam strká ruku apod...z toho hned zdrevnatim
a moc me to trápí..kdž nekomu řeknu jsem ješte pana,co si ai ten kluk pomyslí
ackoli jsme normalni,hezká holka...a tay mam ztrach s gynekologa potom až na to píjde...možná proto se tomu taky bráním,prosím jak ze toho srachu zbavit
WAMP má pravdu.
Panenství není důvod ke studu ani k násilnému, zbrklému odstranění. Až poznáte někoho, komu budete skutečně důvěřovat, tak se ostych i ztuhlost sníží a nakonec to půjde.
Zkuste se po muži poohlédnout mezi křesťany, tam je normální ( nebo mělo by být ), že se žena vdává jako panna a tito muži také mají větší snahu s ženou zůstat i při nějakých těžkostech, než nevěřící.
Dobrý den. Ono to bez toho odborníka nepůjde. Máte v sobě nějaký psychický blok. Pokud nechcete k psychologovi, navštivte sexuologa. Ono je asi špatně přistupovat k sexu tak jako Vy - zkusím, ať už to mám za sebou. Potřebujete být uvolněná a doopravdy to chtít. Každý má obavy když je to poprvé, ale neměl by to být extrém tak jako třeba u Vás. To je opravdu na poradu s odborníkem v této oblasti.
Moje rada, jste-li nebo nejste-li panna vůbec neřešte vůbec se tím nezabývejte protože na tom nezáleží, vždy je to jednou poprvé, někdo dřív někdo později...
Dle mně se příliš soustředíte "na výsledek" což vás velice stresuje tzn. "musí to být teď" "musí to být co nejlepší", omyl v tomto směru "nic nemusíte" až s někým budete tak pusťte z hlavy stresující myšlenky, řekněte si : "Když to dnes nepůjde nic se neděje, nebude-li to dobré nic se neděje" protože v podstatě to je pravda nejste na soutěži nebo na nějaké zkoušce kde "musíte vyhovět" nic nemusíte, zkuste si to uvědomovat, vše je a vše berte "nezávazně" bude-li sex bude, nebude-li nebude tak bude příště a třeba i s někým jiným. Berte to jako "hru" tzn. dělejte co se vám líbí a všechny myšlenky pusťte z hlavy, vůbec nezáleží na tom jestli se to "dnes" povede, příležitostí máte v podstatě nekonečno záleží jen na vás. Nezáleží na "výsledku" záleží na činnosti samé a co se cení je v tomto ohledu snaha a přístup ne závěrečné hodnocení "společné chvilky", ne výsledek, ta sama činnost snaha a radost z ní je výsledkem ne samotný fyzický výkon ten může klidně "selhat" ale bude-li ta radost entuziasmus činnosti samé pak to bude dobré vždy .
S každou lidskou činností je to tak, pokud myslíme jen na výsledek nesmírně nás to stresuje "co když to nevyjde že"?
A ještě něco, pokud vás má partner opravdu rád těžko by vás opustil jen kvůli tomu že to zatím nejde, naopak je-li trochu chápavý a inteligentní bude se vám snažit pomoci, měl by vám věřit a vy by jste měla věřit mu, jestli máte pocit že je to ten "pravý" a máte strach klidně mu své obavy sdělte, protože on by si to mohl vyložit třeba tak že na vás nějak "útočí" "dělá něco špatně" nebo se vás nějak "dotkl" a pak z toho může být frustrovaný ačkoli ta příčina vašeho chování je "jinde" ale pokud to nebude vědět může z toho být zmatený, nebude vědět na čem je, vyloží si to třeba tak že ho nemáte ráda apod. Průměrně inteligentní hodný kluk to pochopí a pomůže vám, pokud by to nepochopil pak ho nechte plavat takový vám za to nestojí nebude to ten pravý, ten pravý to pochopí pomůže.
Je mi vás upřímně líto. V 29 letech je na návštěvu gynekologa nejvyšší čas, takže překonejte strach a obavy a zajděte si tam. Rovněž máte nejvyšší čas začít žít sexuálním životem, jinak jste zralá tak na klášter. Ale do toho sexuální života se nevrhejte bezhlavě, mohlo by to nedobře dopadnout. Asi to nebude znít dobře, ale pokud nemáte partnera, pak snad máte nějaké přátele - muže, kterým důvěřujete a alespoň jednomu byste se mohla se svými problémy svěřit. Třeba by vám pomohl i po sexuální stránce.
Pokud to nejde, pak jedině psycholog a sexuolog.
Psycholog je k hounu,já radím toto,pokud máte někoho blízkýho kámoše nebo ctitele,udělejte si hezkej večer,pozvěte ho na skleničku,no a pořádně se slečno opijte a pak už to pude samo..šoupne vám ho tam aniž byste měla strach,a až vystřízlivíte,budete to chtít sama!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.