Nechci napráskat vlastního bráchu

Rozumím vám dobře? Protože je to "vlastní krev", tak může beztrestně škodit? Promiňte - ale vám nevadí, že se tímhle způsobem na jeho činění podílíte?

bráchu bych "napráskala" jedině v případě, že by to byl bestiální vrah ! - každý se živí jak umí a kdo může dnes posoudit, co je správné a co už ne?! - neumějí to ani soudy.

a navíc - jste si jistá, že nejde o osobní mstu?

Řekl bych, že škodit lidem a dělat jim naschvály patří mezi důležité kvalifikační předpoklady úspěšného státního úředníka.

Tady je třeba počítat s tím, že pozná, odkud vítr vane / kdo ho udal/ a pak se bude mstít. A že je všeho schopen, tak to nebude sranda.

Vím, je to těžké.

Kdyby mě můj brácha okradl, tak bych mu rozbil držku, že by měsíc jedl jen kašičku. Ale nikdy bych ho neudal. Rodina je to jediné co na tomhle světě máme. Jestli se chová jako svině, určitě se na něj někde vaří voda a udá ho někdo jinej.

Co když potká ženskou, která ho srovná? Pak bude relativně normální a bude se chtít družit s rodinou a bude mu bránit to vědomí, že jste ho udali. Nestavte zdi mezi sebe a ostatní rodinu, i když se nemáte rádi. Rodina je to jediné, co na tomhle světě máme. Co je dnes, nemusí být zítra.

Jsou věci, které byste neměla nechat projít ani v případě, že se jich dopustil někdo z Vaší rodiny. A na druhou stranu > dokud se o tom nepřesvědčíte "na vlastní kůži", nemůžete informaci považovat za pravdivou.

Nenapíšete-li, oč jde, ani jak a od koho máte tu "zaručenou informaci", nelze poradit nic konkrétního.

Poradil bych, ale také nechci psát detaily! Zkuste svůj dotaz napsat trochu srozumitelněji, především jaká svinstva bratr dělá atd.

Když nechcete psát detaily(což může být pochopitelné) jednejte dle svého svědomí a vědomí.Nebrala bych ohled na rodinné vazby,obzvlášť když jsou jaké je popisujete.Sami jako rodina máte špatné zkušenosti a nechcete s ním nic mít,asi víte proč,takže není důvod to činit druhým.

To ovšem nic nemění na faktu (i kdyby rodinné vztahy byly skvělé),že pokud bratr hrubě porušuje zákon nebo etická,morální pravidla,tak bych určitě jednala.Ovšem jak,to Vám z vašeho popisu neporadím,neznáme detaily.

Zdravím, můžete informovat nadřízené anonymně. Na úřadech musí evidovat a prošetřit každou stížnost, bez ohledu na to, jestli je tam jméno oznamovatele nebo ne.

Co bych dělala já? Já bych manžela nechala, aby plnil svou zákonnou povinnost oznámit či překazit trestný čin.

Pamatuje na to trestní zákoník.

Pokud se hodnověrným způsobem dozvíte, že někdo připravuje, páchá nebo spáchal trestnou činnost, která je taxativně vymezena v trestním zákoníku, jste povinna toto oznámit policii nebo státnímu zástupci. Nemusíte tak učinit, pokud byste tím způsobila nebezpečí trestního stíhání osobě blízké. Takže právní povinnost napráskat bratra nemáte, ale můžete to udělat z morální povinnosti - to už záleží na vašem morálním kreditu.

Nicméně pro vašeho manžela váš bratr osobou blízkou ve smyslu trestního zákoníku myslím není, takže ten by jej prásknout fakt mohl.

Teď nevím, jaké konkrétní trestné činy to jsou, které je potřeba hlásit - na vyhledávání paragrafů jsou tady jiní uživatelé, kteří vám to určitě najdou, pokud je hezky poprosíte a dáte jim bod za dobrou odpověď

Těch trestných činů s povinností ohlásit je poměrně dost - kopírovat to nebudu. Kdo chce, nechť si přečte tr. z., § 367 Nepřekažení trestného činu zakonyprolidi.cz/...

Jen přidám § 125 tr. z. Osoba blízká

Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec, manžel a partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.