Co dělat,když mě nutí pracovat na lince?

Já bych šla znovu k lékaři a pak na personální. Přece je pro ně výhodnější, když pracujete alespoň ve skladu, než abyste skončila na nemocenské,ne? V žádném případě si to nenechte líbit, poškozovala byste si sama vlastní zdraví. A to máte jenom jedno - a už ne zcela 100%...

Není komunismus tak můžeš dělat tak jak uznáš za vhodné sama - poslat všechny k šípku a najít si něco jiného. Vím mám jiný náhled - někdo má rád hodně peněz a že dělá otroka mu tolik nevadí - MĚ ANO

Věřte,že bych si moc ráda našla něco jiného,co by neškodilo mému zdraví.A mohlo by to být i za méně peněz,ale kde vezmou ženu ,které je 54 roků,se zničenou páteří a výučním listem z oboru elektro?

Děkuju,moc.Už jsem to dnes po směně začala řešit na personálním,tak uvidím zítra.Dnes po třech dnech na montážní lince jsem měla takové bolesti krční páteře,až se mi dělalo na zvracení a na omdlení.Proto jsem se rozhodla jít to hned řešit.Jenom doufám,že mě bolesti do rána trochu přejdou a budu moct jít do práce.Krk si nahřívám,mám ho zafixovaný,v sobě prášky na bolest a je mi do breče,jak jsem po jedenácti letech u firmy dopadla.

Myslím, že jste měla již dříve pečovat o své zdraví. Ale nikdy není pozdě. Hlavně začít.

Požádejte svojí praktickou lékařku o napsání rehabilitace a zdravotních cvičení. Chce to zpevnit celkový habitus těla, obzvláště horní partie těla. Nezapomínejte, že vše je spojené se vším. Po absolvování rehabilitace nepřestávejte ve cvičení, uvidíte, že se váš zdravotní stav zlepší.

Též si zažádejte o lázně. Pokud je dostanete jednou za dva roky, jeďte do lázní další rok jako samoplátce, jsou různé zlevněné balíčky mimo hlavní sezonu. Lepší dovolenou si ani nedokážete představit. Lázně Vás nastartují na pár měsíců. Doporučuji lázně Lednice. Nebo podle Vašeho bydliště, aby jste necestovala přes celou republiku. Obvodní lékař by Vám měl doporučit vhodné lázně podle indikace.

Jenom pasivní léčba - prášky, obstřiky apod. zdravotní stav nezlepší. Práci ve vynucené pozici je potřeba kompenzovat každodenním cvičením. Ve Vašem případě velmi opatrném, ale to Vás naučí na rahabilitaci. Ale znovu zdůrazňuji, nezapomínejte na celé tělo. Zpevnit svaly, protože ty drží vlastně kostru v optimálním stavu.

Mluvím ze své zkušenosti.

Též jsem pracovala ve vynucené pozici v tiskárně. Cvičení mě velmi pomáhalo. Kdyby tiskárna neukončila provoz, tak bych tam pracovala dodnes, protože se mě ta práce velice líbila.

Právě že mám také zdravotní potíže, ale lékaři mě pomohli je s některými. Zjistila jsem, že člověk má v sobě schopnost uvědomit si, co asi člověku je, čím si to způsobil a jak by se napravil. Plno věcí jsem si vyléčila sama bylinkami, nebo pomocí bylinkáře. Zjistím okamžitě, kdy moje léčba nepomůže a kdy jít k lékaři, takže nehazarduji se zdravím.

Právě, že mě pomohlo cvičení, chodila jsem na rehabilitaci a pak už jsem cvičila doma sama. Mám žíněnku, míče, míčky, řašelinové obklady, koupu se v jodobromové soli jako v lázních, chodím plavat, též pomůže zdravá strava, občas jenom syrová, jednodenní půst. Věřím, že mě moje péče pomohla alespoň trochu udržet v jaké stavu jsem, abych to nějak doklepala do důchodu.

Nejsem tak nemocná, aby lékař doporučil lázně, ale jezdím na týdenní samoplátecké pobyty mimo sezonu a lze na to během roku ušetřit bez problému. Mám 56 let, tedy jsme téměř stejně staré, pracovala jsem jako servírka a jiné dělnické profese. Jenom jsem Vám chtěla nastínit cestu, že se musí člověk snažit něco se svým tělem udělat, starat se o něj, aby dobře fungovalo.

jejda, to mě napsala lidus svůj názor, tak to je mimo mísu, odpovídala jsem jako na hlavní dotaz arwi

Pracuji 36 roků pořád v továrnách,teda kromě 5 let ,co jsem byla na mateřských.Na montážním páse,na osazování a pájení desek,na montážních linkách.Jsem totiž vyučená mechaničkou elektronických zařízení,tak jsem dělala pořád práci ve svém oboru.Pořád s hlavou skloněnou v jedné poloze a na narovnání není skoro v té rychlosti čas.Takže krční páteř se ničí a ničí.Až poslední 3 roky jsem byla ve skladu.Samozřejmě chodím na rehabilitace,masáže ,elektroléčbu a pokud zrovna nemám ukrutné bolesti,tak cvičím.Ale za ty roky mám tu páteř v takovém stavu,že mi řekl ortopéd,že kdyby to bylo dřív,tak bych měla nárok na invalidní důchod.Ale ted bych musela jít na operaci a když by se nepovedla,tak by mi teprve důchod dali.O operaci uvažoval,ale říkal,že je to dost riskantní.

No to je pravda, ID je ale možné získat podle poklesu pracovních schopností. Jsou tři stupně. Nedejte se odradit a požádejte o ID prostřednictvím obvodního lékaře.

Víte ono je to v dnešní době těžké. Znelíbíte se podniku a letíte na dlabu pokud máte jistotu jiného zaměstnání podejte výpověď, ale jsme v ČR.Řeknou vám že na vaše místo čeká na pracáku dalších 10... bohužel

Poidle toho, co jste uvedla, se skutečně vnucuje názor, že se jedná o záměr firmy na jejímž konci bude výpověď. Asi bych to řešila, jak již zde bylo také napsáno, šla bych z důvodu bolestí, na nemocenskou a potom požádala o invalidní důchod. Je zřejmé, že vaše potíže souvisí s charakterem vaší práce - nucené polohy držení těla. Bohužel, onemocnění páteře nejsou zahrnuta do Seznamu nemocí z povolání z důvodu "vysokého podílu civilizačních vlivů". Na druhou stranu bych ale úplně nevylučovala, že firma jiné místo opravdu nemá. Zkuste se ještě znovu na zaměstnavatele obrátit se žádostí o přeřazení a pak uvidíte.

Firma nemá vhodné místo pro ní, ale pro známé známých má! Je to těžká doba. A tu by jsem jenom řekl zub za zub, oko za oko... Bojovat.

Proc by mela tazatelka sam podavat vypoved?

Ma jasny posudek a je treba aby se k tomu postavila firma tak jak ji zakon uklada. Pokud to nebude respektovat, je treba se obratit na urady. Dat sama vypoved je dneska hloupost.

A pokud se me firma chce zbavit, aspon dostanu zakonem dane odstupne.

Včera dopoledne jsem prožila opravdu veliké psycho.Ale nakonec mi práci sehnali.Je ale hodně naročná na spoustu věcí na zapamatování,tak snad to zvládnu.

Jsem ráda, že jste dostala jinou práci. Nebojte, všechno, co vypadá složitě nakonec tak složité nebývá. Tak ať vás páteř zlobí co nejmíň.

Děkuji za přání i povzbuzení.