Rodiče a hádky

Petře, nevím, kolik ti je let, ale obávám se, že ani jako zletilý bys moc nezmohl.

Vztahy mezi sebou si dospělí musí vyřešit sami.

Ty bys v případě fyzického napadení maminky mohl zavolat policii.

Pozor na ten převod domu > maminka by se měla s němým poradit. Pokud by šlo o poškozování věřitele, přibyl by jí k exekuci další velký problém. A není špatná rada z odpovědi Ďábla > osobní bankrot by mamince mohl situaci usnadnit.

Policii samozřejmě zavolat můžete - otázka je, jak se k tomu postaví maminka. Respektive jaké má důvody, že násilí nenahlásí sama. Aby nebylo ještě hůř.

Nerozumím, proč se v rámci exekuce převádí nemovitost.

@petr789 - Též mě to napadlo...že by nás mohl vyhnat. Zeptal jsem se ho a odpověděl že ne, že nám to neudělá...
Ano - a jedním dechem taky píšete, že otec je "bohužel hamižný a dokáže být dost agresivní". Na vašem místě bych moc nevěřila tomu, že jakmile bude mít nemovitost ve vlastnictví, nenajde si způsob.

Jako dítě řešíš věci, které určitě nevyřešíš. Ale můžeš rodiče popostrčit, aby se nad sebou zamysleli.

Můžeš akorát s každým jednotlivě mluvit o nastalé nepříznivé situaci. Mami, víš, že se mi tady s vámi nelíbí. Jak na sebe křičíte?

Mluv za sebe, co cítíš. Nedrž to v sobě. Když budeš mluvit vícekrát, v klidu rozebírat situaci, myslím, že by se rodiče mohli zamyslet nejen nad sebou, ale hlavně nad tebou, jaké to dětství a vzor do života ti připravují.

Zeptala bych se rodičů, jestli se ještě mají rádi a chtěli by spolu žít i s tebou jako jedna rodina.

Pokud ne, tak ať se dojdou někam poradit, ty ale v těchto podmínkách nechceš vyrůstat.

Kvůli čemu se rodiče hádají, to přece musí vědět. Tak ať to řeší, nebo jdou od sebe.

To, že má matka dluhy se nestalo z čista jasna.

Jestli neměla práci, tak měl pomoci stát a nejbližší rodina.

Neuvažovala matka, že dům prodá a koupí si byt? Pokud by zbyly peníze, tak by se mohl dluh umořit.

Situace je v každé rodině nějaká. Máš blízko nějaké prarodiče? I za nimi dojdi a svěř se se situací, jakou prožíváš.

Když o tom nebudeš mluvit, budeš brán, jako že je všechno v pořádku. Ty ale musíš ukázat, že nastalou situaci vnímáš velice dobře. Že chceš vyrůstat ve funkční rodině.

Doufám tedy, že se rodiče nebudou na tebe zlobit, když projevíš svůj názor. Potom bys mohl také zavolat na linku bezpečí a svěřit se tam a mohl bys i tady dostat nějaké rady, jak se vypořádat. 116 111 - www.linkabezpeci.cz, volej zdarma, napiš e mail, chatuj.

Vy nemůžete dělat nic - jenom, jk už bylo řečeno, mluvit s rodiči.

Navíc mám dojem, že i když píšete o komplikované situaci, možná nevíte všechno, co vaši rodiče - třeba jak přesně to je s tou exekucí, převodem nemovitosti, nesouhlasem otce s bankrotem a podobně.

Určitě sedni sám na vlak a jeď k babičce, dědovi, strýci, tetě... ať se do toho vloží celá větší rodina...Možná bys měl bydlet raději u babičky...

No tak to vidíš, Petříku, v jakých rodinách musí některé české děti (včetně tebe) žít. Kdybys bydlel v Norsku, Británii nebo jiné kultivované zemi, už dávno by se o vás začaly zajímat příslušné orgány sociálně-právní ochrany dětí a doprovázající organizace, které by ihned zahájily s vaší rodinou intenzivní sociální práci za účelem sanace narušených rodinných vazeb.

A pokud by náhodou taková pomoc ze strany státu nepadla na úrodnou půdu, byl bys už dávno takovým nekompetentním rodičům, kteří ani nejsou schopni a ochotni zajistit svému dítěti řádný tělesný, duševní a sociální rozvoj, nemilosrdně odebrán z péče a byl bys umístěn do péče profesionálních pěstounů, kteří by se už postarali o to, abys vyrůstal ve zdravém prostředí a stal se z tebe slušný, pracující, citově založený a finančně gramotný člověk a ne nějaký kriminálník, který po vzoru tatínka tluče ženskou a po vzoru maminky krátí na právech své věřitele.

U nás se na to zatím prdí.

Víš, Péťo, tvoje maminka je dospělá a předpokládám že i svéprávná osoba, která určitě ví, co v dané situaci může dělat a na koho se může obrátit, ale z nějakých důvodů nejspíš nemá zájem svou situaci řešit, takže si budeš nejspíš muset počkat do dospělosti, co nejdřív se postavit na vlastní nohy a zařídit se po svém.