Proč tomu tak je? Prostřední dítě

Dobrý den. Možná je to i tím, že jste děvče. Třeba jste rozumnější, spolehlivější a jako budoucí ženskou se Vás rodiče snaží připravit na život.

Znám hodně rodin s 3 dětmi. Sám z takové pocházím a taky mám 3 kousky, ale nikde jsem si nevšiml, že by to prostřední bylo nějak nejzatěžovanější. Spíš bych řekl naopak...tj. nejméně všímané.

Nemohu potvrdit, že by takto tomu bylo obecně a určitě hraje roli i věkový odstup.

Téměř pravidlem však je to, že ten nejmladší je ten nejopečovávanější a má tu cestičku životem ze všech sourozenců nejumetenější. Vidím to kolem sebe velice často. Rodiče si to ani nemají jak uvědomit - tak to prostě časem šlo - nejprve dostával péči ten nejstarší, pak přišel druhý v pořadí a ten starší už musel být více samostatný a mimo hlavní pozornost. No jo, jenomže po tom nejmladším už žádný další sourozenec nepřijde, a tak se "jede" dál v nastavených kolejích. Mnohdy až do dospělosti. A tak se bohužel v praxi stává, že takový člověk je ze všech sourozenců také nejméně připravený pro samostatný život.

Celý život se setkávám, s různě starými lidmi, kteří tvrdí, že rodiče měli nebo mají toho druhého, ty druhé, raději a ona je ta, která pro rodiče dělá nejvíce a navíc, nedostane se jí ani díků, ani uznání. Žárlivostí se užírají. Vůbec nechápou, že to tak není. Může se stát, že rodiče mají ke svému jednání důvod. Na někoho platí domluva, na druhého facka. Jednomu nechají vykopat jámu a druhému nějakou "šlechtickou" práci, protože vědí, že opačně by to nešlo. Jednoho pošlou něco vyřídit, zajistit a druhý zryje zahradu nebo vymaluje kuchyň. Opačně by to nešlo. Rodiče své děti znají a vědí, co kdo dokáže. Každé dítě vyžaduje individuální přístup. Láska ke každému znich, vypadá jinak, ale kdyby šla zvážit, vážila by naprosto stejně.

Snad nepochopíte špatně můj komentář.

Víte, které dítě má matka nejradši? To nemocné. Právě u toho nemocného sedí, stará se o něj, bojí se o něj, ... co ty další děti? Ty jsou někde v rohu schoulené a fňukají, že se o ně matka nestará, nezajímá.

V životě je to pak podle situace, nebezpečí v okolí, vnějších vlivů...

Někdo sportuje s úspěchem - proč nepochválit dítě za aktivitu? Někdo hraje na hudební nástroje - proč ho nepochválit? ... Někdo má světlé okamžiky a místo pětek přinese jedničku - to je oslava... A ten druhý, co prostě pořád nosí jedničky a najednou je tam čtverka - ten si to slízne...

Starost rodiče o dítě je každou hodinou jiná... Nikdy však není láska dětí shodná. To neznamená, že by vás rodiče neměli rádi. Jen jste zrovna v období, kdy to druhé dítě potřebuje lásky víc...

Také mám tři děti a také souhlasím s Ringem, že prostřední dítě jde tak nějak mimo. Myslím tím povinnosti apod. Nejstarší stále slyší : "Jsi nejstarší, MUSÍŠ být rozumná, MUSÍŠ menším pomáhat atd.." To nejmenší zase slyší :" To NESMÍŠ, na to jsi ještě malý, tam ještě NESMÍŠ - jsi malý atd...". Jen ten prostřední je TAK AKORÁT

Nikdy jsem si nevšimla, že by prostřední dítě bylo rodiči nejvíc cepované.

Ze mé zkušenosti to nejvíc odnáší nejstarší děti, to jsou takové ty off road děcka, které všem ostatním proráží cestu a řeči od rodičů typu "ty jsi starší, měl/a bys mít rozum" apod. jsou poměrně dost časté. Naopak nejmladší bývají obvykle nejvíc rozmazlované a všemi protežované (obzvlášť když se jako poslední dítě konečně podaří zplodit to pohlaví dítěte, které ještě rodiče nemají ve své sbírce). Být prostřední dítě je podle mě cajk.

@teri17 - Proc to mají prostřední děti těžší?

Protože jste prostřední dítě

Proto si i u kamarádů spíše všímáte těch, co jsou "uprostřed". Kdybyste byla nejstarší nebo nejmladší, zase byste viděla něco, co musíte nebo nesmíte na rozdíl od těch ostatních. Nedělejte si s tím starosti, ony se ty rozdíly věkem stírají a buďte ráda, že vás (všechny) rodiče mají rádi - není to zas taková samozřejmost.