Nejste přihlášen/a.
Ahoj, už nevím, jak dál a dochází mi síly. Jedná se o to, že jsem permanentně ve stresu, nejvíce ve škole. Jsem ten typ, který je víceméně vždy do školy připravený, proto mě jaké koliv zkoušení a písemky dost znervózní. Do toho mě teď čeká maturita a já se tam snad složím. Začnu být nervózní i tehdy, když mě někdo poprosí v autobuse, abych otevřel okno, protože ten pocit toho, že na mě budou všichni koukat je hrozný. Řekl bych, že se ten stres projevuje i tím, že nejsem schopný přibrat. Můžu jíst (to jsem zkoušel) sladkosti a plno tučných jídel třeba v 10-11 hodin večer a stejně nic... Příkladů je fakt moc a lépe bych vyjmenoval dny, kdy ve stresu nejsem . Co si o tom myslíte? Máte s tím někdo zkušenosti? Jedná se prostě o typ člověka, který to bude mít takhle na furt, anebo se toho časem zbavím?
Záleží, jestli jsi schopen se překonat a opakovaně jít do situací Tobě tak nepříjemných. Pak se to může otupit, když zjistíš, že nevadí, když někdo vidí, jak třeba zavřeš to okýnko. Prostě tyto situace trénovat. Opravdu může být někomu úplně fuk, jestli a co děláš. Pro život, pro výkon povolání, je tahle vlastnost strašně omezující.
Samozřejmě, že Tě stres vyčerpává a ubírá Ti energii. Užívej hořčík a B komplex, ty chání před vyčerpáním stresem. Jestli máš pocit, že to nezvládneš, tak se obrať na nějakého psychologa.
Tyhle všechny věci mají jedno společné-to jest vyčerpání a únava. Pak je člověk podrážděný, všechno se na něj sype, vytočí ho sebemenší blbost, nad kterou by jinak mávl rukou, pousmál nebo si ji vůbec nevšiml. Chce to prostě jen na nějakou chvilku vypnout a zregenerovat a zbytečně si na sebe nebrat toho tolik moc. Já vím, lehko se to mluví, hůř provádí. Kolikrát si to člověk ani neuvědomí, že je toho na něj tolik moc.
Z čeho proboha? Každý den jsem 13 hodin mimo domov. Chodím do školy a poté ihned do práce, abych si mohl zaplatit to, co potřebuji a nemusel žebrat u rodičů. I přes to, že jsem doma minimálně, tak mám na škole vyznamenání a domu se chodím vlastně jenom vyspat.
Budu-li reagovat na tvůj komentář nad, tak vážně nemám čas a ani náladu být do toho ještě na PC celý den, jak sama uvádíš. Hlavně mi šlo o to, abych zjistil, čím to vlastně trpím a co bych s tím mohl dělat. Nešlo mi o to, abych zde vypisoval svůj život, který mají ostatní v mém věku, protože já ho mám naprosto jiný a dost často závidím ostatním
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.