Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, chtěl bych Vás požádat o názor na jednu situaci. Mám docela dobrého kamaráda, který chodí se svou holkou asi 4 roky. Jejich vztaj není ideální. Stále mají plno sporů, nadávají na sebe, uráží - já to prostě nemám rád. On si na ní neustále stěžuje, jak jí má někde atak. Dříve jsem ho poslouchal a sděloval mu svůj názor. V poslední době to přecházím mlčením, protože jsem zjistil, že jsou to jen kecy. Když ho jednou opustila, protože se k ní choval hrozně, tak se mohl zbláznit - byl bez ní úplně v háji. Po přemlouvání se vrátila. Vše se vrátilo do starých kolejí. No a zničeho nic mi řekl, že si spolu chtějí pořídit dítě, netrvalo dlouho a už ho čekají. Zachoval jsem se příšerně, ale upřímně - vůbec jsem jim nepogratuloval a od té doby se jim vyhýbám. Důvod je ten, že si prostě myslím, že je to špatně. Nemyslím si, že by lidi co se nemají opravdu rádi měloi plodit děti. Jsem přesvědčen, že jsem tak naštvaný z toho důvodu, že je mám oba rád a toto považuji za chybu. Nepřipadá mi normální, že již v době těhotenství, když jsem byl u nich doma na sebe řvou takovým způsobem a tak hnusně, že já bych si to nedovolil nikdy k žádné holce, ať by mi provedla cokoli. Jsem kvůli tomu vážně tak divně vykolejený, že se s nimi už nechci scházet. Cítím až odpor. Říkám si, proč se kamarádám s člověkem, ketrý to má v hlavě úplně jinak než já. Občas mě napadne, jestli mu třeba nezávidím. Upřímě řečeno vlastně není moc co. O vztah který on vede já nestojím. O jeho přítelkyni se kterou vycházím také ne. Je to můj nejlepší kamarád, kterého ztrácím a je mi z toho smutno. Přetvařovat se nechci - neumím to a řáct na plnou hubu co si myslím je až moc drsné.
Víš co je spasitelský komplex? Je to takový pěkný druh chování, kdy někdo cítí potřebu napravovat něčí charakterové chyby, protože on to s ním přece myslí dobře. Problém je, že takovíhle samaritáni bývají nesnesitelní. Přečti si ještě jednou prostředek svého dotazu.
Druhý problém je trochu jiný. Oba tě už berou jako člena rodiny, tak se hádají i před tebou.
Co s tím? Řešení je jenom jedno. Držet se opodál, nechodit k nim domů a jejich soukromé problémy neřešit. S ním se scházej v hospodě a za ní se občas zastav.
Tady je jasné, že nejde o závist. Takový vztah k závidění ani není..ale proč to tedy zbytečně řešit a hrotit. Pokud ti tohle jejich chování nevyhovuje a necítíš se u nich a s nima dobře, poslechni svoji intuici a prostě se na ně tedy vykvákni a dál to neřeš. Čas pak ukáže, jestli jsi udělal dobře nebo jsi se unáhlil. Ale i o tom je život a zkušenosti.
Možná tam troška té závisti a žárlivosti přece jen bude. Mají vztah (myslet si o nem můžete cokoli) který jim zřejmě vyhovuje, čekají děcko a budou mít docela jiné starosti. Na kamarády jim moc času zbývat nebude. Uvědomujete si, že jsou spolu a budou mít rodinné starosti atd..Tedy je čeká úplně jiný život než jaký vedete zatím Vy. Ale možná, že byste se vztahu a rodinnému životu též nebránil, kdybyste našel vhodnou partnerku.. Vám se jejich vztah nemusí zdát ideální, ale důležité je, že jim dvěma to vyhovuje. Proto spolu jsou..Každý si prostě musí prožít to své...
Je to jejich věc, s tím nic nenaděláte. Jaké si to udělají takové to budou mít. Zda se s nimi budete stýkat dál, je jen na Vás.
Od doby oznámení toho, že chtějí dítě mi kamarád volal mnohokrát, chtěl i něco podnikat, ale já se z toho vždy nějak vymluvil. S tím, že bych si dítě chtěl také pořídit ale nemám vhodnou partnerku jste se strefila přesně. Zamyslel jsem se právě nad tou závistí, ale pak jí musím vyloučit, protože když si ho představím v nějakém normálnímvztahu tak mu to přeji. Dokonce můj bývalý spolužák nyní požádal o roku mojí expřítelkyni o kterou jsem hodně stál a zde si myslím, že je mnohem větší důvod k tzv. žárlivosti, ale já jim to hrozně moc přeji. Když mi to řekli, mohl jsem jim upřímně pogratulovat a oslavit to s nimi.
Kdybych byl alespoň trochu přesvědčen, že to funguje, tak s tím problém nemám. Mám obavy, že už s nimi nemohu trávit žádný čas a pokud tak jen nuceně bez volné zábavy, protože upřímě to prostě neumím.
Asi nedokážu správně popsat co mi vadí, co mě štve, co cítím. U takových věcí si často říkám, že to není moje věc, ale tady to nějak nejde.
face - Asi nedokážu správně popsat co mi vadí, co mě štve, co cítím.
Zkusila bych si tipnout - kamarád má něco, co vy nemáte a asi hned tak mít nebudete. Vzájemné chování jeho a partnerky je pro vás nepochopitelné, tedy je "špatné". Kamarád zjevně odmítá vaše rady a vy to s ním přece "myslíte dobře" - další nepochopitelnost. Nejste "přesvědčen, že to funguje" - a ono jo. Opět nechápete.
Zdá se mi, že vás "štve" právě ta nepochopitelnost toho, že i když by ten vztah podle všech známek měl jít do kopru, tak nejde, dokonce se do něj narodí dítě. A asi taky malinko, kdesi ve skrytém koutku duše, to, že on už je jinde a ne "celý váš" - což možná nepřiznáte ani sobě.
Nikdo nemáme právo soudit vztah někoho jiného. Nemáte je ani Vy. Pokud se u nich necítíte dobře, nemůže Vás nikdo nutit je navštěvovat.
Ale abyste vztah svého "nejlepšího kamaráda" řešil s neznámými lidmi v internetu, je podle mne hodně "přes čáru". Vy byste měl být kamarádovi oporou. A ne mu závidět a kritizovat jeho vztah.
Vztah Vašeho kamaráda hodnotit nebudu.
Myslím si, že Jedubabička to vystihla docela přesně. V hlavní roli žárlivost, mají něco, o co ty marně usiluješ. Když už si to nechceš sám přiznat, tak je vhodné uvádět věci do souvislostí, pokud tedy stojíš opravdu o objektivní názor na věc.
poradte.cz/...
Vykašli se na ně, to je jejich život. Mysli víc na sebe. Jsou lidi, kteří takhle fungují: Itálie, nádherné usmiřování, druhý den lítají talíře, nadávají si a pak je potkáš a jsou v pohodě. Prostě nějakým divným způsobem se mají rádi. Možná uzrajou a zklidní se. Dítě ale většinou nespojí lidi, kteří si apriori nerozumí. Naopak, přibude konfliktních situací a nemusejí to ustát. Se mnou na koleji bydlela dívka, které její přítel dělal žárlivé scény, vyslýchal ji, špehoval ji, urážel. Svěřovala se nám a plačíc opakovala, že ho nenávidí. My ho proto nesnášeli také a když jednou přišel zase vyzvídat, kde ta jeho byla a zda přišla včas, tak jsme ho nekompromisně vyrazili, že je na Majku hnusnej a ať vypadne. A ejhle, průšvih! Milá Majka přišla z rande a vytkla nám, že se snažíme jim rozbít vztah, že za jejich problémy můžeme my, že se do nich montujeme a ať se staráme laskavě o sebe. No, není to podobné?
face - "...proč se kamarádám s člověkem, ketrý to má v hlavě úplně jinak než já."
Tak tahle otázka je zcela na místě. Vy nedokážete připustit, že by někomu jinému mohlo vyhovovat něco, co nevyhovuje Vám. Vždyť přece jen Vy víte, co je pro ně správné a nejlepší, oni jsou zaslepení, musíte je za jakoukoliv cenu obrátit na tu jedinou správnou víru! Ve jménu téhle ideologie bylo (a stále je) na světě pácháno neskutečné množství zla.
Podle mne nejde o závist.
Zeptám se, proč se hádají?
Mají peníze, bydlení, zaměstnání? Nebere drogy kamarád?
Možná patří do nízkopříjmových domácností a ten tlak nedostatečnosti se projevuje. nebo právě ,,itálie,, jiný způsob mezi sebou neumějí.
Nebylo vaše přátelství založené na chození za zábavou do hospody, barů?
Jejich komunikace je strašná, ale věc je taková, že jestliže již na sebe takhle štěkají, řvou, tak to takhle bude pořád, oni nejsou na výši, sklouzli do jiné úrovně.
Já Vás chápu, že je Vám to nemilé, když se před Vámi hádají. Kamarádství před lety fungovalo, ale když vám to nesedí a popravdě, mě by to také vadilo, tak jim dejte sbohem.
Malér je, v čem bude vyrůstat to dítě. Oni se chvíli po příchodu z porodnice budou klidnit, ale postupem času najedou na tu stejnou vlnu (ne)komunikace.
Je to život, známí se v našem životě objevují a opět mizí. Najdete si jiné kamarády a známé. Možná že i nějakou slečnu.
Jestli jste si rozuměli, byli na stejné vlně, tak Vám bude jistě chybět bývalé přátelství, ale to, co Vám nyní kamarádství dává, je negativní a chcete si nechat otravovat život cizími problémy? I to se ve Vás ukládá, i když si to nepřipouštíte.
Stýkejte se lidmi, kteří Vás budou nabíjet, ze kterých budete mít dobrý pocit, se kterými se budete společně smát, něco tvořit, prožívat příjemné zážitky, se kterými si něco dáte navzájem. Nesnažte u tohoto páru dělat samaritána. Spíš Vás stáhnou dolů, k sobě. A vidíte, trápíte se s tím, píšete sem.
Někdy člověk musí udělat i bolestivé rozhodnutí. Odřízněte se, i když to bude nemilé, nakročeno již máte, přemýšlíte o tom. Mějte se rád a vlastně buďte i trochu sobec. Priorita je Váš spokojený život. Nenechte se ovlivňovat.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.