Zavislost na kouření - kdy?

Někdy člověk kouří celý život a závislý není. Jindy si dá jednu cigaretu a je závislý.

Jak to otestovat?

Když kouříte po ránu - vstávat celý týden bez cigarety

Když kouříte při pití alkoholu - jít na party/do hodspody a nekouřit

Když kouříte po sexu - sexovat a nekouřit

Když kouříte v práci - nekouřit v práci

Pokud to nezvládnete, budete na cigaretu myslet nebo budete podrážděný, tak "gratuluji", jste závislý.

Další jednoduchý způsob, jak na to přijít je ten, že dokouříš krabičku a další si už nekoupíš, nebudeš prosit druhé o cigaretu. Pokud neodoláš a koupíš si, tak máš jasno. Někteří vášnivý kuřáci svou závislost schovávají právě za slova "mám chuť", "mě to chutná", ale to jsou jen žvásty, je to závislost. Stejné je to s alkoholem.

Vidím v práci u těch mladejch, že to je spíš snaha utíkat a sdružovat se /v nepochopitelně nehostinných podmínkách/ a cigareta je taková společná záminka. U nás se prostě kouření nějak moc chápe a akceptuje. Kdyby se flákali a nekouřili, jako by to bylo hůř. Takže někteří kouří jen kvůli tomu, aby mohli na chvíli zdrhnout s těma ortodoxníma kuřákama a být jako oni. Tím chci říct, že ne vždy a ne u všech to je čistě závislost na nikotinu. Možná se ještě vyvine, když nebudou mít rozum. A u každého jinak. To okolí, ta skupina, v začátcích je zásadní.

Myslím si, že určit závislost se fakt nedá, po jaké době. Já jsem to poznal až když jsem chtěl přestat kouřit a to bylo asi po 13 letech kouření. Kdy jsem dával krabičku denně. Snažil se dost způsoby náplasti, pastilky, žvýkačky pak i jen tak, měl jsem i elektronickou cigaretu od vapour2. Na tu jsem pak přešel a kouřil jsem jí místo cigaret asi rok a půl a až potom co jsem ubíral nikotin jsem přestal uplně. Takže po skoro 15 letech jsem přestal kouřit a závislost jsem překonal. Ale na rovinu není to vůbec nic jednoduchého. Teď vím že bych už nikdy nezačínal.

Já nikdy závislost na kouření nepociťovala, max. jsem si trošku vytrpěla, když při nějaké příležitosti kouřili lidé vedle mě, byla jsem prostě "sociální kuřák". Pak jsem ale chvilku brala antidepresiva + bylo to v době, kdy jsem mohla kouřit kdekoliv a kdykoliv, takže se to rozjelo velice rychle. Myslím, že jsem během měsíce byla na 5 krabičkách za týden, předtím cca 1 za týden. Silnější a silnější, přesně jak se to píše v příručkách. Přestat nebylo možné, dařilo se mi to jen omezovat. Léky asi změnily chemii v mozku a najednou jsem byla k závislosti náchylnější, takže od té doby věřím na to, že závislost je záležitost nějakého nastavení v mozku. Ani alkohol mě nikdy nelákal a neznám pocit "musím si dát pivo/víno/...", je to pro mě společenská povinnost.