Nejste přihlášen/a.
Zdravím.
Je mi 30, celý život žiji v ČR (venku jsem byl naposledy ještě jako nezletilý s rodiči). Nelíbí se mi tady. Je to tady celé založené na neúctě; není způsob, jak zde žít, aby se člověk vyhnul výsměchu.
Mohli byste mi, prosím, poradit, kde to je lepší, kam se mohu reálně dostat?
Díky.
"jeson", neúcta a výsměch je vlastně druh šikany, které se člověku dostane, pokud se něčím odlišuješ. Už děti dokáží být mnohdy kruté a posmívat se, či šikanovat druhého až k smrti. Je to hnusné, ale dělají to i dospělí a to daleko víc cíleně, s vědomím, že druhému ublíží a nepřemýšlejí nad následky, jaké muže mít jejich konání. Záleží na jaké lidi narazíš, v jakém prostředí se pohybuješ a na charakteru těch lidí. Je fakt, že je to u nás v našem národě nějak v genech, protože i historie nám to ukazuje. Nevím, kam se chceš odstěhovat a žít, pokud tam jinde nemáš zázemí. Nepíšeš nic konkrétního, možná je to ve škole, možná v místě bydliště, nebo v práci. Pak to zkus změnit, školu, bydliště nebo práci. Asi to nepůjde ze dne na den, ale musíš udělat radikální řez...mohl bys na to doplatit zdravotně...Takto jednají a vysmívají se a ponižují, většinou jen lidé, kteří jsou sami zakomplexovaní a dokazují si, jak jsou IN...držím ti palečky...
Já nemám zázemí právě ve své vlasti.
Když půjdu do Anglie na fotbalový stadion sbírat odpadky, mohu se tam nějak chytit? Známá od bývalého kamaráda se do Anglie vdala.
Co se týče práce, postavit se na vlastní nohy, čili stát se OSVČ, považuji za největší vzpouru. To znamená, že mi nic nebylo dost. I když vím, že to není tak, že pracovat je povinnost.
Co mi řeknete na to, že třeba fotbalové týmy nebo stáje ve Formuli 1 jsou naprogramovány tak, aby hrály týmově s tím, že góly budou dávat vybraní střelci. Ve finále LM UEFA hrál Inter Milán tak, že vyhlášený kanonýr Samuel Etoo hrál na góly Diega Milita; Milito dal jediné dva góly zápasu. Z Formule 1 si pamatuji dvojici Michael Schumacher, Rubens Barichello. Tam se přece respektují, jsou tým.
"jeson", jít, či odstěhovat se do ciziny je většinou vždy o štěstí. Mnoho lidí našlo práci hned, našli bydlení a začali si časem dobře žít. Ale byli i takoví, kteří spávali na lavičce pod novinama a vrátili se zpátky. Ta vdaná kamarádka to měla lehké, dalo by se říci, přišla "do hotového". Pokud jste vybaven jazykově, bude to lehčí, pokud máte nějakého kamaráda, u kterého byste bydlel, je to lehčí. Pokud máte peníze, je to lehčí, pokud umíte něco, kde je o to zájem, máte to lehčí. Zmiňujete týmy, ano pokud se dostanete do týmu, kde se domluvíte na tom, že každý se soustředí na to co umí, může být úspěch...ať se Vám daří...
O štěstí? Jsou lidé, kteří říkají, že práce je dost; dokonce jsou i takoví, kteří říkají, že práce je vždy dost. Jedna pracovnice na ÚP v ČR řekne, že je zde 27 tis. nezaměstnaných, druhá (ve stejné době), že nezaměstnanost je nízká.
Martin Roman studoval někde v západní zemi, potom Karel Janeček (mimochodem, partnerku má z Íránu). Pak je tu Radovan Krejčíř, který si nedělá těžkou hlavu s ničím (a nebojí se do světa). O tři roky starší absolventka SŠ, kterou jsem vystudoval já (osobně ji neznám), byla trojkařka až čtyřkařka, pak studovala rok ve Spojeném království a dělá tam operátorku (dispečerku) v nákladní silniční dopravě. O štěstí?
Musíte napsat, co přesněji hledáte. Pokud máte na mysli generační neúctu a ta vám vadí, potom doporučím například Vietnam. Bohužel i v těchto lokalitách se začíná projevovat rakovinotvorný vliv Amíků a jejich pojetí materiální nazírání na svět, takže je nutno hledat spíše vesnice nebo malá města. Tam dostanete, co hledáte. Pokud si ale myslíte, že to budete mít snadné, potom se pletete. Předně ne každý je schopen naučit se dobře jazyk a ne každého tihle lidičkové jen tak přijmou mezi sebe.., ačkoli jsou tyto národy většinou "přátelské". Já jsem se chtěl oženit s ženou z Turecka. Vždy se mně líbil jejich temperament.. Než jsem toho dosáhl, bylo to peklo. Problém s jazykem, náboženstvím, naprosto jiná mentalita. Ne vše je pozitivní a člověk rád idealizuje realitu ale střet s ní je jako náraz hlavou do zdi.. Vyvolená nebyla ochotná se oženit bez "požehnání" rodičů, takže bylo zapotřebí, zalíbit se také jim. Jediné štěstí je, že peníze fungují všude, takže když pochopili, že nejsem ňouma s holým zadkem, kdesi ze středu Evropy.., pomohlo také to..alespoň si to myslím. Celkově, kdybych věděl, co vše mě čeká, zůstal bych možná sedět na zadnici, ačkoliv nyní jsem spokojeným člověkem. Žijeme ale povětšinou v ČR a do Turecka jezdíme jen občas, takže jsem si kus Turecka dovezl sem :D
Nemyslím si, že dokáži dobře představit, co je generační neúcta.
Já jsem nad věcí i co se týče Američanů. Nesoudím lidi, jen hledám prostředí, kde budu mít slušné životní podmínky (vč. výdělku) a podrží mě, když upadnu. Už jsem četl (od Čecha), že Čechy považují za podlidi, že se u nás krade (ve Vídni prý třeba ne); chceme tady sežrat Kvitovou za to, že u nás nedaní, já ji ale chápu. Co se týče třeba vzdělávacího systému, tak jinde jsem nebyl, ale z informací, které mám, soudím, že jak na západ, tak na východ od nás je to lepší.
S tou Turkou jste mě překvapil. To bych nečekal. Gratuluji, že jste to dokázal. Jinou mentalitu právě hledám. Mně se nejvíce líbí ženy z latinskoamerických telenovel, většinou ty, které jsou suverénní paní domu (a také mají vyšší věk, kolem 40). Má partnerka musí být dominantní a s dobrým zázemím (hledám partnera silnějšího; je u mě velmi neobvyklé, že bych ženu oslovil já).
A mohu vědět, kolik ta Turka měla sourozenců, o kolik let je starší její matka a její otec a další takové věci z jejího rodu?
OT: To teď bude znít hloupě, ale tureckých záchodů bych se fakt bál.
Ad jazyk: Nejsem expert na jazyky, spíš opačně, ale myslím si, že gramatika tak důležitá není; čeština má pády i časy, španělština jen časy a plně rozvinuté tykání a vykání, latina vypadá mnohem složitěji, ale důležité jsou podle mě ty typické fráze, rozumět, pak něco přečíst, třeba články na Wikipedii.
Nj, nikdo není doma prorokem ... jenže posměch, to je známka ubohosti nebo zlé vůle, potřeby druhého shodit a ublížit mu. Posmívat se druhému dokáže hlavně omezený člověk, který vše poměřuje vlastní hloupostí. S tím nemá smysl diskutovat. Lze souhlasit i s tím, že nedobré jednání vůči sobě navzájem je v Čechách běžné a vypadá to, že to nikomu nevadí... ke škodě všech. Je to zvláštní, ale třeba už jen kousek za hranicemi se lidi chovají slušněji, v tom se shodnu se známými. Má to zřejmě spoustu příčin, asi i historických... Jinak Vaše představa o znalosti cizího jazyka na základě "typických frází a četby článků na Wikipedii" je naivní, odpovídá spíše znalostem turisty, který po několika pivech dokáže v hospodské společnosti promlouvat o čemkoliv. Se skutečnou znalostí, potřebnou pro denní život v dané zemi, to má málo společného. Bohužel, stejně naivní jsou i Vaše představy o životě v cizích zemích. Zkuste si najít zajímavou práci (pro začátek i tu obyčejnou), vydržet v ní, a uvidíte, jak se věci začnou měnit k lepšímu i v těch Čechách
.
Za tím způsobem, jak nastudovat cizí jazyky, si stojím. Dodám ještě další informace: Nikdy jsem se jazykově nevybavoval, protože jsem se zaměřoval na počítače. Stačila mi tedy angličtina. Ještě na střední jsem z ní měl jedničky, dvojky, na vysoké jsem se pak musel učit z anglických materiálů, to mi dalo zabrat více, ale už hodně dlouho jsem na úrovni, že jen několik málo slov potřebuji najít ve slovníku, jinak si domyslím z kontextu; podobně je to s články na Wikipedii, pokud je to slušně napsané (resp. není to přepis přímé řeči v emocích, třeba fotbalisty). Pak jsem (po technických článcích) přešel na fantasy a sci-fi, kde se používaly specifické výrazy (bájné, biblické) a obraty; to jsem se učil znovu. Třeba nepřítel je místo "enemy" "foe", pokusit se "attempt" místo "try" a "jedině přes mou mrtvolu" se dá říct: "Not while I draw breath." (Doslova: "Ne, dokud dýchám.") Hrobka je "crypt", "tomb" nebo "vault", nahromadit je "amass" nebo "gather" apod.; to mi žádná škola nedala. Na dvou pracovních pohovorech mě ale právě kvůli angličtiny nevzali, protože prý nebyla dost plynulá. Na naší střední škole jsme neměli rodilé mluvčí; jinde používali více nahrávek (byli jsme tam na exkurzi), a tak pochopitelně jejich absolventi potom lépe rozuměli mluvenému slovu. No, české školství nenávidím (vizte latinu ve filmu Vyšší princip z r. 1960).
Kamarád se učil angličtinu z BBC, nikdy si na to pak nestěžoval, čili já to beru tak, že když budu rozumět španělštině v telenovele na 90 %, domluvím se pak španělsky. Nelze čekat, až bude vše dokonalé, to bych se nedočkal nikdy. Miloslav Ransdorf na nějaké úrovni (ano, vím, že v tom je ten problém, ale přece) ovládal více než deset cizích jazyků, o delegátkách cestovních kanceláří jsem slyšel, že plynně konverzují chorvatsky (což tedy není jazyk, který by se běžně nabízel v jazykovkách). Pokud si stojíte za tím, co jste napsal, dokážete vysvětlit, jak se (zpočátku) domluví čeští fotbalisté, kteří jsou hrát do Anglie, Francie, Španělska nebo Turecka?
Zjišťoval jsem, proč čeština je tak těžká (obecně se uznává za jeden z nejobtížnějších jazyků). Je to prý proto, že existuje hodně výjimek ve vzorech podstatných jmen (a možná i sloves). To jsou ale znalosti nepotřebné k běžné domluvě; nebudu říkat "do lesa", ale "do lesu" (jako "hradu"); je to problém?
Myslíte si, že je velký problém pro Čecha naučit se maďarsky? (Rezešová by to teď potřebovala.)
"tiffany, velice rozumná odpověď, protože ani u nás není vše jen růžové, to by bylo naivní. U nás se najdou také prevíti, to známe z historie. Nevíme na koho tazatel narazil a je těžko jej odsoudit, to bych si nedovolila, když jej ani trochu neznám. Vždy se snažím věřit, že na psaném je trochu pravdy, alespoň z pohledu zadavatele otázky. Každý vidíme svět svýma očima a svýma zkušenostma, ale druhý je může mít odlišné...
Celých 30 let jste nevytáhl paty z české kotliny. Jen jako kluk s rodiči na dovolenou. Kde jste tedy získal poznatky, že doma je tak zle a v cizině tak dobře? Vlastní zkušenosti nemáte žádné. To jste tedy někde vyčetl, nebo věnoval pozornost kamarádům, kteří bájili o cizině?
Co se Vám tady tedy nelíbí? Přírodu u nás najdete pěknou, hory, lesy, hrady, zámky, rybníky, řeky, rozhledny,...kromě moře snad všechno.
A co se týká lidí? Všude žijí lidé dobří i mizerové. Není jeden stát složený jen a andělů a jiný jen z lumpů. To byste už ve svých 30 mohl vědět.
A vyhnout se výsměchu? Proč se Vám někdo vysmívá? Já to o sobě říct nemohu, s výsměchem se nesetkávám. Musíte se umět chovat, jednat s ostatními. Úctu si musí člověk zasloužit. Pokud se někdo chová jako Hurvínek /nemyslím tím Vás/, nemůže čekat velkou úctu okolí.
Myslíte, že jinde by to bylo lepší? Telátko zůstane vždycky telátkem, ať se pase v Čechách, v Rakousku, nebo třeba ve Skotsku. A slušný, vzdělaný člověk se může prosadit všude. Nemusí hned začít svou kariéru sběrem odpadků na stadiónu. A že se vdáte do Anglie jako Vaše známá, to také není reálné. Nedokážete se sžít s Čechy, jak byste se uměl sžít s cizinci?
Připadá mi, jako byste spadl z nějaké jiné planety a všechno tady pro Vás bylo cizí. Myslím, že byste měl vyhledat služby psychologa, případně psychiatra. A nemyslím to rozhodně jako posměch. Jste jen hromada komplexů a proto dštíte svou nenávist proti všem lidem. Myslíte, že třeba v tom Rusku byste se měl líp? O tom mi vyprávějte.
A přidat se k teroristům? Pokud jen nežvaníte a skutečně byste hodlal obrátit svůj život tímto směrem, pak je škoda, že jste se vůbec kdy narodil. Jaga.
Ano, cestujte, třeba nějak nízkonákladově s nocováním v polních podmínkách, ale cestujte, jak jen to půjde! A zjistíte, že se tu máme sakra dobře. A že chleba je všude o dvou kůrkách. Pokaždé někde něco je, co se Vám nebude líbit.. Samozřejmě vynechte nebezpečné destinace, kde se hodně vraždí a krade. Až Vás něco bude bolet, vrátíte se domů. Známá se odstěhovala do Řecka a na obyčejný chirurgický zákrok si koupila sem do Česka letenku.Za zákrok dala 19 tisíc. To nám běžně platí VZP. Přesto jí to tady vyšlo levněji, než tam. Kluk Australan musel prodat motorku, aby si zaplatil léčbu zlomené ruky. Kamarádka v Belgii odrodila a už musela týž den z nemocnice pryč. Tady je několik dní a dostane se jí plno informací. Tam jí ani základní rady nedali a volala do Česka, jak kojit, že se malému nedaří přisát. Známí žijí v jednom anglickém městě. Tady, kdyby nám topili maximálně na 17 stupňů, tak sepisujem petice. Tam je to normálka, tak si navlečou dva svetry, a je to. A do Ruska, jedině za dobrodružstvím v přírodě, pohostinnýma horalama. Ale nic nového s sebou, samozvaná policie Vám to pod nějakou záminkou sebere. Lidi ze západu jsou mile překvapeni, že jejich děti dostanou tady ve škole oběd. V takové Austrálii Vás podle národnosti zařadí za anglicky mluvící, za Němce, ba i za Řeky někam na úroveň všudypřítomných Číňanů. Pak musíte sakra dřít a prokazovat své kvality.
No. V práci máme několik rusů vašeho věku. To že se dostali sem do ČR, to všichni považují za životní výhru. Zkuste se odstěhovat do Ruska a hned budete považovaný za váženého cizince ze západu. V hospodách vám sice okamžitě vyšroubují ceny nahoru, ale to už patři k věci.
Za odpověď každopádně díky, ale trochu Vás asi pohorším, protože Rusko podle mě není dobrá reference. Je to gigantická země, a na takovém území jsou možné obrovské extrémy. Říká se, že v Rusku je možné všechno. Praha se považuje za jinou zemi v ČR, tam to může být třeba Moskva nebo Petrohrad, ale jinak? Ve Španělsku to může být Madrid nebo Barcelona, ale už ne třeba Bilbao (říkal můj učitel španělštiny).
K tomu je, myslím si, ještě dobrou referencí hustota zalidnění (co se týče civilizovaných zemí, nemyslím Indii nebo Čínu). A překvapivě i to Bilbao vychází dobře.
Ad jeson - Kdybych mu řádně sloužil, respektovali by mě ti ostatní jemu podřízení?
Ne nutně - možná pod nějakým příkazem či sankcí, ale sami od sebe, k tomu je nelze donutit.
Z Formule 1 si pamatuji dvojici Michael Schumacher, Rubens Barichello. Tam se přece respektují, jsou tým.
Nebuďte naivní - jako (skoro) všude jinde jde o peníze = značka prodává. Ale je pravda, že "týmová spolupráce" vypadá mediálně lépe
Nemyslím si, že dokáži dobře představit, co je generační neúcta.
Ne? A co takhle "mladej nekušenej cucák a chce všechno hned" versus "dědeček a babička ujídaj´ nám chlebíčka" - neznáte?
Nejsem expert na jazyky, spíš opačně, ale myslím si, že gramatika tak důležitá není
Mýlíte se. Se základními frázemi a články z netu budete pořád "cizí" - horší o to, že "cizí, který nemá zájem".
Reálně se můžeš dostat kamkoli. Třeba i po drn, když si někdo dá tu práci, aby tě aspoň trošku přihrnul hlínou.
Jednou z nejméně špatných destinací je v dnešním světě Rusko. Jestli ti nevoní, pak nechápu, proč zakládáš otázku na kterou nechceš znát odpověď.
Jinak, na absolutní rovině, píše kniha knih, že "celý svět ve zlém leží". Což polopaticky řečeno znamená, že všude jsou zloději, kariéristi, korupce, byrokracie, nespravedlnost, kuřáci, nezaměstnaní, prostitutky, mafiáni, lenoši, zrádci, klevetnice, vrazi, umělé interrupce, daňové optimalizace, kolaterální ztráty, nepotismus, lži, pověry, absurdní změny jízdních řádů, netříděné odpady, zbytečné emise, atd... prostě mrdník, který žádný systém zatím nebyl schopen dlouhodobě udržet v rozumných mezích...
Pro lepší pochopení vřele doporučuju třeba Vzkříšení od Tolstoje nebo Lovcovy zápisky od Turgeněva. Schválně uvádím díla z carského období, protože z dnešního pohledu je zřejmé, že mají nadčasovou a nadteritoriální platnost.
Na druhou stranu, a to je právě specifikum dnešní doby, se to začíná dost lišit v míře toho rozkladu. Když například v Murmansku skupinka běženců začne obtěžovat místní holky, tak dostane takovou nakládačku od přítomných mužů, že sotva odejdou po čtyřech a policie věc zamete jako nutnou obranu. Když v západní evropě, včetně ČR, jeden jediný běženec ( nebo cikán ) začne dělat problémy někde v tramvaji, v obchodě nebo na ulici, tak všichni stáhnou ocasy a uhýbají očima... Opakovaná zkušenost, např. z Ostravy.
O naprosté ztrátě historické paměti nebo vlastenectví ani nemluvě...
Něco se děje a není to vůbec dobré.
Nevím, co je špatné na kuřácích... znám spoustu kuřáků a jsou úplně v pohodě, akorát se tím svinstvem sami zabíjí. Spíš jste nezmínil závist a ta je v ČR na špičkové úrovni. Tu klidně můžeme označit nálepkou "chráněné zeměpisné označení" a vyvážet do světa po tunách.
Na kouření nemám negativní názor. Nestanu se kuřákem, to těžko, starého psa novým kouskům nenaučíš, ale s údivem pozoruji, že korelace mezi kuřáky a lidmi, kteří dle mých představ pracují dobře, je velká; nikotin prý zlepšuje funkci mozku, především představivost, matematické myšlení (dvě cigarety před čtvrtletní písemnou prací z matematiky). Ani mně tolik nevadí, když kouří člověk vedle mě. Kuřáci také mohou být lidé, kteří by jinak trpěli obezitou.
Petr Hájek, bývalý blízký spolupracovník Václava Klause, měl v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové rozbor, že ty kampaně proti kouření jsou dost možná fake, protože existují výzkumy, které prokazují, že kouření neškodí. Nějaká lékařka mu na to řekla, že na polovinu populace cigarety negativní efekt nemají. To je zvláštní. Jako stojí to peníze, způsobuje to kašel, jaterné skvrny apod., ale mně to nevadí (u přítelkyně, spolupracovníků).
Myslím, že ten útok na mě byl zcela zbytečný. Neřekl jsem přece, že mi Rusko nevoní, jen jsem řekl něco v tom smyslu, že říct Rusko mi připadá jak říct Afrika nebo Severní Amerika. Konkrétněji.
Hospody právě vůbec nejsou moje. Kdybych Murmansku rozjel drogový kartel, byli by se mnou, nebo proti mně?
Mám ale rád věci ruské výroby (auta, kalkulačky).
V ČR bych se také nikoho nezastal. Nemám zdejší rád.
Literatura je podle mě dobrá. Podceňoval jsem ji ve školeních letech, v posledních letech se k ní obracím.
Asi tě naštvu, ale úctu si musíš zasloužit a postavení vybudovat. Koukej, kolik dovede být sebevědomí! A s ním kolik obdivu. Podívej se na tváře v obecenstvu.
To mi připadá strašně povrchní. Vnějšková úspěšnost nikdy nebyla moje.
Když budu pomáhat v kostele, budou se mi smát bohatí s drahými auty, když budu makat pro zisk, budou mě zatracovat ti méně majetní. Když mi bylo 20, profesor na vysoké mi (jinými slovy) řekl, že principy nejsou nic. Tenkrát jsem na něho zíral s otevřenými ústy, o 10 let později vidím, že historie se opakuje. Všechno je zčásti lež, strojená proto, aby se dosáhlo jisté poslušnosti či oběti. Nechci se toho účastnit. Morálně lidi soudit podle mě nelze; věřím, že když budu hodně studovat, dokáži obhájit i Hitlera.
Že úctu si musím zasloužit a postavení vybudovat, je mi jasné, nicméně snažil jsem se řadu let, následoval jsem oficiální autority (školu a rodinu; nad těmi je státní dohled) a dále pokračoval v duchu těchto hodnot, výsledky byly spíše přesně opačné, více se dařilo těm méně důsledným. Je už čas na nějakou revizi.
Myslel jsem to tak, že bych se přidal do služby k nějakému šejkovi. Kdybych mu řádně sloužil, respektovali by mě ti ostatní jemu podřízení?
Už mě napadli i teroristé.
Já bych Vás odhadla na Chile. Z Evropy jihových. Španělsko. Milí lidé jsou v jihových.Asii, třeba v Tchajsku. Jen ty dívky jsou apriori hodně submisivní, i když jde o vysokoškolačky.
Jo, a zakomplexovaný neznamená opak ignoranta. Zakomplexovaný trpí pocity méněcennosti, nevěří si, řeší své problémy, které jiní, jako problém nevidí.
Dnes je svět malý. S Vašimi nároky a potřebami mě ihned po přečtení Vašeho příspěvku napadla jižní Amerika - Brazílie.
Snad by se našel v pralese nějaký kmen, který by Vás přijal. I když dnes to bude o hodně těžší, než před padesáti lety.
Indiány totiž neoblafnete, a vycítí velice dobře, co se v člověku skrývá.
Ale když píšete, že se tady necítíte dobře, je to tu založené na neúctě, prostě se Vám tady nelíbí, tak si myslím, že Vy budete mít problém po celém světě, jestli jsem pochopila dobře, na to, že jste dostudoval vysokou školu.
V něčem jste dost naivní.
--------------------------------------------------------.
Každému kmeni, národu musíte něco dát, něčím přispět, být prospěšný. Musíte přijímat ale i vydávat. A hlavně být pokorný. Pokud jste se popasoval do role sluhy, tak si myslím, že jako sluhu Vás budou i brát. Oni mají svých sluhů, otroků a všehoschopných dost. Tedy v nějakém státě, kde vyznávají islám. Jiná mentalita, jiné tradice. Však to vidíte v dnešní době již několik let v okolních státech, do kterých přišlo mnoho uprchlíků. Neumíte jazyky a táhne Vás to do světa.
I když napadla mě ta Jižní Amerika, tak cestoval Mnislav zelený, si tu úctu určitě vysloužil svým jednáním, chováním, znalostmi. je i přijat v kmeni jako rodinný příslušník. Přečtěte si něco o něm, je to velmi zajímavé.
Napadlo mě sousední Polsko. Tam je zbožný lid, snad i slušný a kdo umí přiložit ruku k dílu, je vždy vítán.
Jinak soudím, že jste spíše naivní snílek. Také ohledně té ,,turkyně,,. Člověk by měl k sobě připoutat toho, koho miluje a naopak, u Vás mě to přimomíná dost kalkul.
---------------------------------------------------------------------
Možná bych se do diskuze nezapojila, ale nadzvedl mě Váš příspěvek včera 15.12.2017 v 16.29. Jste divnej a možná i nebezpečnej.
oprava - cestovatel Mnislav Zelený
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.