Už nevím, jak dál

Dobrý den, prosím, poraďte mi, jak dál, už vážne nevím, zkoušel jsem všechno a nejde to.

Jsem strašně, ale strašně moc zamilovaný do dívky, už to trvá dlouho, teď to bude druhý rok, ale je to čím dál tím silnější, ikdyž nevím proč. Potkali jsme se úplně náhodou, potom jsme si začli psát, potom chtěla jít ven.. Byli jsme spolu teda venku (mimochodem jsem se choval strašně hloupě, byl jsem s ní strašně nervózní, což se mi u nikoho jiného nestalo a tak celkově v její přítomnosti jsem se choval jako debil) povídali si, psali jsme si, poznávali se a já se strašně moc zamiloval (neřekl jsem jí to, ale pravděpodobně to ví). Potom se něco stalo a přestali jsme se bavit. Ze dne na den. Tak jsem jí pozval ven zase já, ale to odmítla, že už něco má.. Pak jsem to zkusil ještě jednou a to taky nechtěla. A od té doby už vlastně nic. Maximálně se pozdravíme, když se potkáme. Snažím se jí vyhýbat, nechci jí ani vidět, abych na ní pořád nemyslel. Někdy se mi jí vyhýbat daří a je to pak trošku lepší, ale když jí zase potkám, rozbuší se mi srdce a jsem zpátky tam, kde jsem byl.. Není to něco, jako když se vám někdo líbí,, ale je to tak silné, že jsem se doma z toho mnohdy i rozplakal Kdo byl moc zamilovaný, tak to určitě zná. Navíc mě štve, že kvůli toho jsem na každého (hlavně rodiče) strašně zlý, nemám už ani na nic náladu, ani chuť. Už nevím, jak dál, protože každý den, den za dnem na ní musím myslet. Ono to není něco, co by přestalo ze dne na den a ani nevím, jestli se z toho někdy dostanu, to se nedá prostě popsat, jak moc silné to je. I kdybych chtěl nějaký vztah s jinou holkou, tak není šance, dokud budu cítit to, co cítím. Já už fakt nevím, co mám dělat, je na to vůběc nějaká rada, která by mi mohla pomoci? Jen abych už na ní konečně nemyslel