Nejste přihlášen/a.
Udělala jsem strašnou blbost a nevím jak z toho ven . Příšlo mi, že přítel vůbec na mě nežárlí a že jsem mu totálně volná. po citové stránce také obvykle odsekával a je chladný. Já nutně potřebovala nějaký cit od něj , že mu o mě jde a že pro něj něco znamenám. A tak jsem to zřejmě jestě více podělala. Protože když jsme někde byli spolu ani si nevšim , že do dělá nějaký hnusák nebo že mě někdo chce osahávat kdo je třeba neodbytný a on byl jinde . prostě mě přišlo že je mu to jedno. I když jsem mu to řekla tohle všechno. řekla jsem mu že jsem mu byla rok nevěrná a s někým se scházela přitom to není pravda . Zval mě jeden týpek a dal mi telefon a já s ním byla na kafi ,ale to je všechno jinak dál nic nestalo. Utla jsem to hned. Chtěla jsem vidět jak bude reagovat a reagoval dost hrozně nechala jsem to měsíc aby si tohle myslel a já zažívám peklo. A už se to hodně stupňovalo k horšímu jinak to bylo jako na houpačce jako mám tě rád a nenávidím tě. Až to došlo k tomu spíše nenávidím tě s hnusnými nadávkami každý den na můj účet. Již jsem se mu omluvila víckrát , a řekla že to není pravda ,ale on mi vůbec nechce věřit . Co mám dělat? Už jsem byla napůl odstěhovaná u otce a pak chtěl abych přišla zpět a teď chce zas ať odejdu že prý at je to jak chce , že mi nevěří a že mě nenávidí a už bude , že je to už v něm. Jsme spolu 20let . Dá se tohle ještě nějak zachránit vážně nevím co si počít pěkně jsem to podělala. Dá se ještě něco dělat? Chci to zachránit. Chci být s ním . Prosím vás poradte. Díky
Nějak se mi nechce věřit, že dospělá žena s 20ti letým soužitím řekne muži o fiktivní nevěře...
Na vašem místě bych sepsal dopis - vyznání jako toto, sbalil se a odjel z domu. Požádal v dopise o odpuštění za tuto lež a vysvětlil příčinu tohoto lhaní.
Pokud bude chtít problém řešit, odpustí,... ozve se. Pokud ne, domluvíte se v klidu na rozchodu a podrobnostech. Emoce při vysvětlování osobním jsou někdy tak silné, že nedokáže ani jedna ze stran srozumitelně mluvit či poslouchat.
Chyba je ve Vás. Spíš mi připadáte jako nevyzrálá sedmnáctka, která chce muže provokovat, než žena, která má za sebou 20 let v manželství.
Potřebujete pořád vzrušení a nevíte, co vlastně chcete. Je to hra s ohněm, stejně, jako to nešťastné Chorvatsko. Sama sebe si málo vážíte, mnozí muži si k Vám pak leccos dovolí.
Nedovolila bych nikdy nikomu, aby mě někde osahával, ať už v přítomnosti mého manžela, nebo bez něj. Protože si sama sebe vážím a nejsem žádné ohmatané zboží. To jste si měla včas uvědomit. Chcete být s ním a zároveň ho pitomě provokujete.
Vidím to na rozchod, chováte se vlastně oba, jako komedianti. Odejdi, vrať se, odejdi...Jste oba stejní...
A pokud si pak časem najdete někoho jiného, chovejte se už jako dospělá ženská a nezavdávejte příčiny ani doma, ani v Chorvatsku. Žárlivost je hloupá vlastnost, ale to Vaše chování také slušný chlap těžko skousne. Takže jste si o to vlastně koledovala sama. Jaga.
Ztracená důvěra se těžko získává zpět. Pokud jste spolu 20 let, pak byste spolu měli umět komunikovat a vysvětlit si co Vás vedlo k takovému jednání atd. Zamyslet byste se nad sebou ale měli oba dva. Pokud chce, abyste odešla, udělejte to a dejte mu čas, aby si ujasnil co chce a co k Vám cítí.
...A hlavně si už přestaňte vymýšlet! Jen Vy sama víte kde je pravda, že? Viz. Vaše předešlé vlákno: poradte.cz/...
Tohle co píšete se stalo ještě předtím než jsem si vymyslela ten roční poměr. Přítel mě naštval . A te´d mě to mrzí , že jsem mu řekla něco co není pravdivé . Chtěla jsem vidět jak bude reagovat a vím že jsem to pořádně přehnala a to že mě zanedbával on ví , řekla jsem mu to jenže on chybu vidí jen ve mě. On chodí na placené seznamky a nahání ženské po 20ti letech . Nikdy nic podobného nedělal. Já abych to zachránila jsem to ještě více podělala.
Bože, nic nezachraňujte, není co. Provokujete se navzájem, není to slušné, tak se lidi k sobě ve fungujícím vztahu nechovají. Využijte toho, že máte šanci s tímhle nevyrovnaným vztahem skončit, a jděte dál. A líp.
Jsem s manželem 33 let. Nebylo vždycky všechno "zalité sluncem", ale nikdy bych se nechovala jakkoli jen proto, abych viděla, jak bude reagovat. K čemu Vám to bylo? Vy jste čekala, že po Vás skočí, obejme Vás s nepustí? Tohle nefunguje ani v telenovelách, nikdo by tomu nevěřil. Jestli Vás chlap "zanedbává" a přesto s ním chcete být, postavte se zpříma a začněte se rozmazlovat sama. Ničím ho nedonutíte, aby s tím začal, když nechce. Ani sebe, ani jeho si pořádně nevážíte, u vás je to kdo z koho. Kdo prosadí svou, ten je vítěz. Jako v ringu, a když Vám nestačí síla, pomůžete si podpásovkou. Chybí vám oběma ve vztahu vzájemná úcta a slušnost. Úctou nemyslím, že se máte jeden druhému klanět, jen prostě uznat a respektovat osobnost toho druhého. A když nenajdete nic, co byste mohla uznávat a respektovat, rozejděte se s ním. A pamatujte si, že bez vzájemné aspoň elementární slušnosti to nepůjde nikdy a s nikým.
Víte, je to jako ve zlém snu . Jako když se vám zdá velmi špatný sen a nakonec jste velmi rádi když se probudíte , že to byl jen sen a uleví se vám. Tady to je bohužel každodenní realita. Není to pro mě jednoduché mám k příteli velké pouto přece jen je to 20let a od 15ti s ním jsem. Nemůžu to jen tak přejít a zahodit to, nějak se s touto situací neumím smířit. Mám ho i přesto všechno ráda. Ale on podle chování mnou pohrdá , Já fakt nevím co s tím . Nikdy bych netušila , že budu v takové situaci. Navíc jsem na něm ještě ke všemu ekonomicky závislá . Prostě nemám vůbec nic a nic mě nezůstalo. Nikoho jiného nemám v podstatě.
Vy jste dospělá, zdravá a bezdětná (předpokládám) a přesto jste finančně závislá na partnerovi?
To se nedivím, že si k vám dovolí to, co říkáte - a ty vaše excesy může v klidu přehlížet. Jakmile vám pohrozí, že odejde, zas budete hezky poslouchat.
V každém věku a každé společnosti vždy platilo a bude platit, že přátelství stojí a padá na schopnostech obou partnerů. Když nic neumíte, nepracujete, nic nemáte a jste pouze závislá na patnerovi, tak si vás nemůže vážit, proč taky? Dokažte sama sobě, že jste právoplatný člověk a dovedete se o sebe postarat, a proto něco dělejte, jinak jste pouze příživník a takové domácí zvířátko, které bez druhého uhyne.
Inženýrko dávám ti za pravdu skoro ve všem. Na vzájemný vztah má vliv spousta věcí, především je to povaha a vzájemné poznání. V jakékoliv společnosti i v té která se skládá ze dvou lidí, bývá někdo dominantní a je jen otázkou jak si vzájemně vyjdou vstříc, jak si váží jeden druhého a nehodnotit partnerku podle velikosti poprsí, nebo délky přirození. Ovšem tazatelka to vzala svérázně, muže si po dvacet let hýčkala, zatím co on pochopil, že je to její povinnost. Dnes opravdu je jen jedna cesta, říci mu běž si kam chceš, já umím žít i bez tebe a čekat jestli chlap dostane rozum, nebo ne. Je totiž náramný omyl, že někdo tvrdí, že nevěra je důvod k rozvodu, není! Důvodem k rozvodu je že se to ten druhý dozví! A tazatelka, omlouvám se, je trdlo, řekla partnerovi, že mu byla nevěrná a od toho okamžiku je to pravda i když k tomu nedošlo! Na SEX jsou zpravidla jen dva, svědci nejsou, takže jak se měl ten muž zachovat? Měl věřit nebo neměl věřit, ne už nikdy nebude věřit!
...říci mu běž si kam chceš, já umím žít i bez tebe a čekat jestli chlap dostane rozum, nebo ne... To by musela tazatelka být připravená a vyrovnaná s tím, že to neklapne. To bych mohla říct já, protože nikdy nemluvím do větru a můj manžel to ví. A řekla bych to jenom ve chvíli, kdy bych si byla jistá, že to zvládnu dál i bez něho. Ono tahle ultimáta jsou v některých rodinách běžnou součástí hovoru (už mi nikdy nechoď na oči, už tě nechci nikdy vidět a podobné perly, které řeknou klidně i rodiče dětem) a nikdo to nebere vážně, no nevím. kdyby to někdo řekl mně, už mě prostě neuvidí.
No, ale ono ani není normální, co udělala tazatelka. V touze připoutat k sobě muže, který o ni už asi moc nestál, mu řekla lež a čekala na zázrak. A zázrak nepřišel, ani nemohl, vždyť pro něho to byla jen vítaná záminka. Čím je tak úžasný? Mně chlap říct, že mě nenávidí, otevřu mu dveře, ať se s tím nezdržuje.
Paní si neváží sama sebe, jednak je schopná o sobě říkat nepravdy, které jí dokonce velmi pošramotí kredit, a jednak se zuby nehty drží člověka, o kterého by si rozumná žena možná ani neopřela kolo. Jediná rada pro ni je: vzchopit se, udělat za takovým vztahem tlustou čáru a pro začátek se začít mít ráda.
K čemu vám je ,nebo byl vztah, který popisujete,já jsem něco podobného zažila.Nezájem a lhostejnost do pěkného vztahu nepatří.Utnula jsem to po 6 letech a nelituju.Ukončete to a nejděte si jiného přítele nebo buďte raději sama.K čemu by vám to všechno bylo?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.