Radiofrekvenční ablace srdce

Dobrý den, byla jsem na ablaci v květnu 2017.Také jsem se bála , neboť jsem na internetu četla různé diskuze , jak to vůbec někomu nepomohlo, nebo je to horší apod. Dvakrát jsem se rozhodla na to jít a vždy to zrušila ze strachu. Pak mi moje lékařka praktická řekla, že se diví , že chodím s fibrilujícím srdce a že všichni její pacienti, co na tom byli, jsou v pořádku. Měla jsem to tak, že třeba týden, nebo 14 jsem neměla potíže a tak jsem si říkala , že to je v pohodě. Potom mě to párkrát vzbudilo v noci a já seděla 2 hodiny na posteli, bylo mi na omdlení, ráno do práce... a to jsem se rozhodla, že takhle už ne. Je důležitý to rozhodnutí, srovnat se s tím a chtít to. Měla jsem vyšetření v Brně u Sv.Anny i zákrok. Na sále jsem byla 3,5 hodiny, i když mi to tak dlouhé nepřipadlo, Bolest jsem necítila, a už byly katetry v srdci, potom chvílemi pálení na hrudi, ale vždy, když to bylo silné, dostala jsem něco na bolest do žil .Potom ležení v jedné poloze , aby se rána v tříslech zahojila a nekrvácelo to, je to nepříjemné , ale časem na to člověk zapomene. Teď jsem 5 měs . po zákroku , ze 3 léků beru 1, srdíčko v pohodě, jen občas, hlavně při stresu jakoby přeskočí. Doufám, že se mi to nevrátí. .-). Opravdu až teď si uvědomuji, jak se kvalita života zlepšila. Na Echo srdce jdu v prosinci .

Nepomohl by Vám podrobný popis na webu IKEMu? [Zůstaňte na starém webu, nepřecházejte na nový!]

Jinak byste měli všechny obavy probrat s lékaři. Cizí zkušenosti podle mne moc nepomohou, protože průběh i reakce na zákrok mohou (a pravděpodobně i budou) u každého pacienta jiné.

Zdravím. Náš dědeček před 6 lety (to znamená v 82 letech věku) absolvolvoval tento zákrok.I on měl, jak uvádíte, arytmii. Ta ho ohrožovala na životě. Všichni jsme z toho měli strach, ale můžu vás uklidnit. Přípravy na zákrok jsou daleko delší a náročnější, než zákrok sám (z pohledu pacienta). Ablace se provádí při vědomí pacienta, což nás děsilo, ale zákrok byl bezbolestný a tak rychlý, že ho dědeček popisoval jako popovídání si s doktorem, pak ucítil vpich jehly (jediná bolest) a pak se mu trochu zatočila hlava a bylo hotovo. Kardiolog mi vysvětlil, že se jedná o metodu, jejímž účelem je tepelná destrukce té části srdeční tkáně, kde nepravidelné rytmy (arytmie srdce) vznikají. Laicky řečeno, radiofrekvenční vlny se nechají procházet "nemocným" místem srdce tak, že vyvolají jakoby křeč, při které se vlákna srdečního svalu stáhnou, a když křeč pomine, málo poškozená vlákna se srovnají a ta poškozená jsou vyřazena z provozu, takže srdce zase dostane svůj rytmus a pacient je vyléčen. Potom jsem s dědečkem docházela po 3 roky na kontroly (2x za rok) na kardio, dědeček dostal Warfarin na ředění krve a dnes je mu 88 let a srdce běhá jako zamlada. Ještě dodám, že s dědečkem tam bylo ještě dalších 8 pacientů a všichni ve věku nad 75 let. Všichni vyléčeni a všichni si pochvalovali. Tak radím, dejte na doporučení lékaře. A držím palce. Ida

Na tomhle zákroku jsem nebyla. Byla jsem však na několika vyšetřeních se stejným přípravným postupem. U některých jsem dostala postupně 4 stenty, což jsou taková jako pérka, ne nepodobná těm v průpiskách, které roztahují a zpevňují tepny. 2 v tříslech a 2 u ledvin. Poprvé jsem byla hodně vyděšená, měla jsem tlak až na půdu, stříkali mi něco pod jazyk. Měla jsem velmi komunikativného lékaře, který se mnou mluvil a na požádání mi i otočil obrazovku, na které byl přímý přenos z jeho postupů. Takže jsem sledovala, jak se tepnami blíží k místu zúžení tepeny. A tam usadí stent a prohlásil: "A máme to." K tomu problematickému místu se mi dostával tepnami z třísel a jednou z jamky lokte, na opačné straně, než byla ledvina. Dívat se na obrazovku, jak v mém vlastním těle šmejdí trubička s kamerou a kouskem oceli! Týýýjooo, StarTrek hadr! V tepnách nejsou nervová zakončení se senzory bolesti, takže vůbec žádná bolest. Je nepříjemná dlouhá příprava na sále, kdy lékař spolupracuje s týmem, který je za oknem v jiné místnosti. Počítají, měří, fotí. To je dlouhé a stresující. A pak, když všecko, co do těla nepatří, vytáhne. Musí ihned tepnu stlačit nepříjemným přístrojem. Na několik hodin, vleže na zádech, raději bez pohnutí. Než se tepna zatáhne a zacelí. Vašemu muži vzkazuji, že je to více zajímavější, než bolesivé. A stále jistější, než zůstat někde, během několika minut, ležet bez života jen proto, že strach nedovolil zázah na několik minut. Odvahu a důvěru!

Dobry den , dne 10.2.2017( patek) jsem podstoupil aplaci srdce v Olomoucke fakultni nemocnici . Pocity z vašim manželem souhlasím ,tyden pred aplaci jsem měl velký srach , ale po zákroku mě nejvíc bolelo ,když mi strhávali naplasti z rany!

Při operaci je vše umrtvené VÁŽNĚ NIC NEBOLÍ jen jsou to takové divné pocity jinak vše v pohodě.

Nemáte se ničeho bát!

Dobrý den,

jsem 3 den po ablaci v Nemocnici na Vinohradech. Velice jsem se toho zákroku obávala, je mi 60 let, ale mohu jen potvrdit zkušenosti ostatních.Jediné co bylo trochu bolestivé byl vpich do třísel na umrtvení, ale skutečně se to dá srovnat s vpichem při odběru krve. Potom už žádná bolest jen trochu pocity tlaku. Když viděli, jak jsem vyplašená pustili mi do žíly trochu něčeho na uklidnění a byla jsem v pohodě. Klidně můžete komunikovat s lékařem a sestrou, nabídli mi i pokud bych měla pocit bolesti dají mi něco proti ní. Vůbec jsem to nepotřebovala, jen trochu uklidnit a tlak mi zpočátku také vyletěl.

Zákrok se podařil, jsem v pohodě. Nebojte se toho!