Chtela bych znat vas nazor.Bydlim v dvojgeneracnim dome kde jsem vlastnik ja a muj bratr,muj otec je vecne bremeno.Ted jde o to,muj otec se rozhodl zastresit balkon.S nikym z rodiny se o tom neradil,proste se tak rozhodl.Zastresuje v horni polovine baraku,coz je pulka meho bratra,ktery bohuzel s otcem nekomunikuje
.Ted jde o to,otec je zvykly si vse delat sam,sam si postavil barak,umi zednicke prace i truhlarske,na zahrade si dela vse sam v 75 letech .Na pokryti pristresku taskama si,uz ale netroufa,protoze to musi delat ze sikme strechy a rozhodl se,ze to udela moje 25 leta dcera ktera pry vyleze na strechu,dostane vrtacku a on ji bude jistit lanem...To,kdyz jsem se dozvedela od sveho pritele kteremu to on rekl,byla jsem uplne nepricetna jak neco takoveho otce vubec mohlo napadnout.
Otec se mnou nemluvi,dceri vynadal,ze si me stezovala.Ja otci vynadala,ze nedovolim,aby dcera lezla na strechu a zabila se.Na to otec odpovedel,ze tam teda vylezu ja...skoro 50 leta,to,ze by pozadal sveho syna nepripada v uvahu,protoze ten s nim nekomunikuje.Zavolat si pokryvace o tom nechce slyset.jAKY PROSIM NA TO MATE NAZOR,PRIPADAM SI JAKO BLAZEN.
5x
No, já bych se zkusila dívat na věc pozitivně: děda je šikovný a samostatný. Nemusíte se o něj starat, evidentně se o sebe postará sám. Dům vám patrně daroval - proto to věcné břemeno.
Při získání domu jste tedy ušetřila - zavolejte mu toho pokrývače - já bych to určitě udělala - a zaplaťte ho - i to bych udělala! Že vám za to vynadá a nebude vděčný - no to bych přežila, stejně se už teď (jak píšete) hádáte, tak horší už to nebude. A děda ani vy ani dcera nespadnete ze střechy.
Každý budeme jednou ve věku, kdy s námi bude horší pořízení, než zamlada.
Přeju vám, ať to dobře dopadne 
.
3x
Tak 25 leta holka snad na strechu vylezt zvladne, ne? Nebo to muze udelat vas pritel.
Spise je mi divne, ze ste mu to nezatrhli hned v pocatku. Plyne mi z toho, ze vam to zastreseni vaseho majetku neni ani tak moc proti srtsti, takze byste se mohli take na praci podilet a neremcat ted, kdyz uz zbyva jenom polozit tasky.
Neremcame mu do toho,protoze vim,ze ho bavi porad neco delat a to,ze ho zastresuje a chce ho zasklit,take sam jsme neresili.Ale vadi me,ze by to mela delat moje dcera,muj pritel to delat nebude,neni majitel domu a boji se vysek
Tak toho pokrývače zaplaťte vy s bratrem, když jste majitelé. Je to vlastně zhodnocení vašeho majetku...
Chapu. Vase dcera je ale dospela a urcite se umi rozhodnout sama za sebe. Pokud nebude sama chtit, nikdo ji na strechu nedostane.
Kdyz ste mu tedy jako majitele to zastreseni dovolili (i kdyz treba pouze trpnym mlcenim), tak snad si ted dokazete vsichni dohriomady sednout a najit nejake schudne reseni, ne?
Pokud s otcem ale neni kloudna rec, tak ho nechte, at si to udela jak chce a vic se nestarejte.
doplněno 27.10.17 11:20:
Vim, ze hledate princip a nechcete zrejme zabredavat do detailu, ale stejne se zeptam. O jak velkou plochu zastreseni se jedna a v jake vysce?
3x
Ad eivlis - vy si vážně myslíte, že pokud někdo něco dostane, je dárce oprávněn mu radit, co má či nemá s darem dělat, případně bez jakékoli domluvy s ním nakládat dle svého uvážení a ještě obdarovaného nutit, aby mu přitom byl nápomocen?
Máte pravdu, eivlis - je to "o komunikaci". Hlavně ze strany tatínka, který "S nikym z rodiny se o tom neradil,proste se tak rozhodl."
Prave proto jsem respektovala to zastreseni balkonu a neresila to,tak jako neresim,ze po cele zahrade rostou brambory,ze neni na zahrade ani jedno mistecko kde bych si sedla a dala kavu a to je zahrada dost velka.Tata si dum postavil a pokud bude zit tak to beru tak,ze je dum jeho i kdyz je napsany na me a bratra.Takze co si opravuje a zvelebuje neresim,pokud nezasahuje do mych obytnych mistnosti.Na chjodbe mame stale letity palubkovy obklad ktery se me vubec nelibi,ale otec je na nej pysny jak je krasny,tak to prozatim neresim.Az tata nebude ten obklad poleti jako prvni.S tatou jsem nikdy pekny vztah nemela i kdyz spolu bydlime v jednom dome,prakticky se nenavstevujeme.Ja mu sice upecu,ale to je tak vsechno.
2x
Dobrý den, názor mám takový, že soužití s rodiči/prarodiči je blbost a rychle bych si hledal jiné bydlení! Takové soužití přináší spoustu starostí a problémů, předpokládám, že toto není váš první problém se starým otcem.
doplněno 27.10.17 10:37:
píšete, že si otec barák postavil sám, tedy ho zřejmě přepsal na vás a na vašeho bratra. Vaše věc, je vám 50 a takové soužití nikdy nedělá dobrotu. Pořád se ohlížet na někoho, aby tohle a támhleto někomu nevadilo, výmysly starých rodičů atd. Mamahotel je fajn, ale do určité doby.
doplněno 27.10.17 10:44:
pavucik: u vás to je možná stařecká demence, u mě to je zvyk pořád něco dělat a nebýt línej! Jen holt ten věk už je někde jinde vy rado 
Určitě nepovolit! Žádná dcera ani vy, ani nikdo... nebude nic riskovat kvůli bláznovině starého otce. Na tom bych trvala, buď si zavolá někoho kdo tomu rozumí nebo balkon nezastřeší, ani kdyby se na hlavu postavil a s nikým nemluvil. Evidentně se velmi nudí tak vymyšlí kde by co by se mohlo udělat. Hlavně nepovolte! Tolik let nikomu balkon nevadil a najednou musí být zastřešený...
Možná je to stařecká demence, to už ke stáří patří...
Vydržte 
Ad danys - u mě to je zvyk pořád něco dělat a nebýt línej! Jen holt ten věk už je někde jinde
Jenže jsem-li omezena věkem, nebudu si vybírat činnosti, na nichž se musejí podílet jiní - aniž by je uměli, aniž by jim nehrozilo nebezpečí a podobně.
No, nezlob se na mě, ale ... Dostala od otce polovinu domu a když ten chce něco udělat a potřebuje pomoci, tak se radši sbalit, zmizet a nechat tátu, ať se třeba zabije, a pak se jen vrátit a převzít svůj majetek? To je tedy ubohé.
Samozřejmě, že soužití se starými lidmi nemusí být jednoduché, ale ono není jednoduché ani s mladými. A pokud se jednalo o normální rodinu, pak je tu morální povinnost dětí přiměřeně se postarat o své staré rodiče. Tím nemyslím skákat, jak si oni usmyslí, ale dohodnout se nějak s nimi, poradit, pomoci. Ne zdrhnout a jen z dálky kontrolovat, kdy se barák uvolní, hlavně aby, proboha, nenastaly kvůli rodičům nějaké starosti.
Fuj, to mě teda ...
- - - - -
Ale abych taky odpověděl na dotaz: Pokud se na to nikdo necítíte, tak na střechu nelezte. A nepusťte tam hlavně ani otce! Vysvětlete mu, že prostě v tomto nejste jako on, že se zkrátka bojíte, proto tam nepolezete a hotovo. Dohodněte se na řemeslníkovi.
2x
I za cenu radikálního zhoršení vztahů (což už snad ani nejde) bych otce postavil před hotovou věc: Dům je náš, tedy veškeré úpravy jen s naším souhlasem. A ještě bych mu pohrozil, že jsme sice mlčky souhlasili, ale pokud si tu střechu nenechá udělat od "profíků", celé zastřešení rozrbereme a zlikvidujeme. Jestli se mu soužití s námi nelíbí, najdeme mu odpovídající bydlení jinde.
Asi se vám to zdá tvrdé, ale mám zářný příklad v rodině. Sestra s manželem si postavili rodinný domek, ve kterém bylo počítáno i s "výminkem" pro naši matku. Podotýkám, že ve svých 61 letech bych byl s takovým výminkem s vlastním vchodem, soc. zařízením a veškerým pohodlím a zaplacenými službami, maximálně spokojen. Matka také spokojená byla. Ovšem so 10 letech tohoto soužití v ustavičném stresu (matka neustále zasahovala do chodu obou domácností a sestru i s manželem neustále vychovávala) v sestře "bouchly saze", koupila matce byt v těsném sousedství (cca 150m), matku odstěhovala, odebrala jí všechny kliče a má pokoj. Matku (84 let) denně kontroluje a pomáhá jí, pokud je potřeba ale nemá ji doma.
Vím, že to váš otec zprvu těžce ponese, ale když budete stát na svém a ohlídáte si ho, nakonec mu nezbyde, než se se stavem smířit.
Kdo chce mě a sestru kamenovat, nechť si poslouží, protože kdo to nezažil, napochopí.
Nakonec bych rád dodal, že skoro žádná z rad neřeší to nejpodstatnější, a to budoucnost tohoto soužití.
doplněno 27.10.17 12:18:
: Na nerušené bydlení právo zajisté má. Ale nemá právo na jakékoli stavební úpravy cizí nemovitosti. A aby odcházel vlastník nemovitosti ze své nemovitosti jen proto, že se mu nelíbí chování osoby, která je tam jako věcné břemeno? To si snad děláš srandu
A lidskost do toho netahej, ta je na místě až poté, co mě ten otec svým chováním nebude nepřípustně zasahovat do mého života. Do té doby se k němu chovat tak, jak si zaslouží.
Tohle je ale opačný případ.
Jenom její otec má garantované bydlení v nemovitosti věcným břemenem.Také nejspíše on barák postavil a pak ho dětem daroval. (a to byla chyba) .
Takže zde naopak ten, kdo není schopen soužití s ním, by měl odejít. On má na "nerušené" bydlení právo jak před zákonem, tak z lidského hlediska.
doplněno 27.10.17 18:43:
To že jsi majitel nemovitosti ještě neznamená, že tam můžeš bydlet.Třeba manželka vlastní 1/2 baráku, kde má věcné břemeno užívání strejda. A nemá ho nijak omezené, takže může využívat celý dle vlastního uvážení. A i když tam máme nějaké věci, tak nás může klidně vyzvat, ať si je odstěhujeme, že mu překáží. A nic s tím neuděláme.
2x
Žila jsem 40 let s manželovými rodiči. I když jsem se snažila přizpůsobit, je jasné, že občas to dřelo. Co člověk, to jiný názor.
1/ Tchán byl takový malý Stalin, vládl pevnou rukou rodině, co on rozhodl, to se muselo stát. A co zavrhl, museli zavrhnout všichni. A běda tomu, kdo se vzepřel. Protože jsem viděla, jak ho to štve, začala jsem se vzpírat dost často.
2/ Dům byl až do smrti tchánův. I když mu švagr radil, ať udělá pořádek ještě za života, neudělal. Jeho odpověď pokaždé zněla: TO JE MOJE! Po jeho smrti nás stála jeho paličatost hodně tisíc.
3/ Rodiče bydleli dole, my v patře. Tchyně k nám běžně chodívala, kdy chtěla, nezaklepala a když jsem jí to jednou řekla, odpověděla mi: No a co? Já jsem tady VE SVÉM. Měla pravdu. Na majetku lpěli do posledního dechu.
Ale abych odpověděla: dům je Váš. Pokud chce děda něco vylepšit a bude to dobré vylepšení, ať to udělá. Zvláště, pokud si sám zaplatí materiál. Zhodnotí tím Váš dům. Lepší, než kdyby důchod probendil v hospodě.
Pro lezení po střeše bych si ale vybrala léto, sucho, ne vlhko a mokro, jako je teď. To hrozí uklouznutí, na střeše se teď dělat nedá. 25 letá vnučka, pokud to je devče pohyblivé a ne stokilové, jistě na střechu vylézt může, zvlášť, když bude dobře jištěná. Proč by nepomohla? Pokud bude sucho a mít dobré boty, jistě se dílo podaří. Nebuďte hysterická, každý ze střechy nespadne, stajně, jako se každý neutopí při koupání či nezabije v autě.
Ale prostě dědovi rozmluvit, aby to dělal teď, to je opravdu práce na letní období. Jaga.
O dceru se hodne bojim,takze nepripustim,aby dcera lezla na strechu dvougeneracniho domu,kdyby spadla smrt je jista je to obrovska vyska.Ta fotka co tu nekdo vlozil je strecha presne v polovine naseho domu,u nas ten balkon je mnohem vys.Jinak me prekvapuje,ze kdyz dcera chtela odject na dovolenou do Egypta ,dcery deda byl uplne nepricetny,ze to ji pry muze dat kulku do hlavy hned,hned to videl tragicky,ale ,ze by se zabila padem ze strechy,to neresi.Je to proste sobec jinak to nevidim
Jitko nezmatkujte, neumím si dost dobře představit váš rodinný dům který je vyšší než naše sýpka. Lešení a uvázy, pokud dcera není nemehlo tak to zvládne v pohodě, mimochodem všechny střechy jsme pokrývali sami a sýpku natíral tchán v 72 letech.
Chápu vaše obavy o dceru ale myslím si, že jsou přehnané.
Vy ji ani nepoustite samotnou ven? Tolik misty kde ji mohou prejet. Letadlem by nemela letet, ty padaji.
V tomto počasí a jako amatérka to dělat je naprosté šílenství. Pokud nebude mít někoho, kdo to umí, tak to prostě pokazí. To je realita. Poslechněte jeden nápad, že to prostě budete mlčky ignorovat a nějak to dopadne. Děda už má v hlavě mísný zmatek a pak z něj lezou "skvělé nápady". Ovšem jen teoretické. Jinak by byl každý machr na vše, což ale není možné.
2x
Jitko, nazvala jste dotaz "Dědův bláznivý nápad", ale to je Váš pohled na věc, děda to vidí jinak a vůbec ve svém věku není dement, když si dokáže tolik věcí udělat sám a je soběstačný, tak z něj prosím nedělejte to, co není. Podívejte se, zastřešení balkonu děda rozjel, je třeba práci dotáhnout do konce. Potřebujete více trpělivosti a s tatínkem si popovídat o zastřešení. Vysvětlíte mu, že se o dceru bojíte, notabene počasí na to není, a jediné řešení je pokrývač, který to zmákne za pár hodin. Ať u něj stojí, ať je mu k ruce, ať má pocit, že se na zastřešení podílí. Jen s ním nemluvte, jako s dementem, ale s úctou, jako s otcem. Máte z jeho dřiny, kterou postavil dům, svoji střechu nad hlavou a Váš přítel a dcera také. Co by za to druhý dal, mít tak pracovité rodiče, mít tak pracovitého tátu, který postavil dům a neprochlastal všechny peníze v knajpě. Vy jste si totiž zřejmě zvykli, že táta všechno udělá, i brambory vyorá a neumíte si připustit, že byste mohli mít rodiče budižkničemu, to by teprve bylo tóčo. Jste dcera, máte tátu ráda, přece krev není voda. Jednejte s láskou, táta to vycítí a dohodnete se, ale pokud půjdete komunikovat s povýšeností, s tím, že on je dement, tak to k ničemu nebude.
Já to nechápu a nepochopím nikdy. My zpočátku bydleli u manželových rodičů, sice krátce, ale bydleli. Pak jsme doopatrovali mého otce a neumím si představit to, co tady píšete. Vše musí být s láskou, s citem k tomu starému člověku a uvidíte, jak se věci pohnou...
1x
Je to v jejích silách? Je to ochotná udělat?
Pokud na obě otázky odpovídá dcera "ano" (dcera, ne vy), pak ať se domluví na nějaký víkend, vy si udělejte celodenní výlet, a až se vrátíte, bude poděláno. Bez vašeho strachu, bez nervozity, v klidu.
tak pokryvace rozhodne nikdo z nas platit nebudeme,my tatu nezadali,aby to udelal.Je to jeho rozhodnuti
Dostat dům, který starouš vlastnoručně postavil, to ano, ale platit nějaké úpravy a starat popř. něco udělat, to ne. Váš otec bude jistě velice "nadšený" z toho, že vám a vašemu bratrovi dům daroval.
Ty jsi asi četl nějaký jiný příběh. To není o opravách, úpravách a placení, ale o současných vlastnických vztazích a kašlání na ně ze strany otce. Zatím jsem se nedočetl, že tu terasu otec zastřešoval se souhlasem vlastníků!
A ať mi nikdo neříká, že před převodem domu na děti nevěděl, jaké má děti a jak se můžou zachovat. Pár let(?) po převodu domu nemluví ani s dcerou ani se synem. Myslíte, že chyba bude jenom v těch dvou a otecko je naprosto mírumilovný a ochotný k rozumné dohodě? Opak je jasný už jen z dotazu: Otec je tvrdohlavý despota a je třeba ho odkázat do patřičných mezí. Jinak to s takovými lidmi nejde.
1x
Já si myslím, že byste se měla dohodnout s bratrem Vy a úpravy na domě dělat společně. Jste majitelé a otec to myslí určitě dobře. Vždyť zvelebuje konec konců váš barák..Bydlí v něm i Vaše dcera, i Váš přítel..Tak proč by nemohli vypomoci když se něco takového dělá? Když jste s bratrem přijmuli od otce nemovitost, musíte počítat s tím, že s ním musíte komunikovat a třeba ho i trošku brzdit v jeho nápadech. Ale ta komunikace je potřeba pro vás pro všechny.
1x
Já mám na to stejný názor jako ty, rozhodně bych tam nenechala lést dceru i když jí je 25let jen proto, že si dědula něco vymyslel. A jak je na tom přítel, ten by to mohl udělat? Já bych jí tam nechala vlést jen kdybych jí jistila sama nebo s přítelem, určitě ne aby jí jistil děda, se kterým by to mohlo klepnout a nevím jestli by měl sílu jí udržet.
1x
Můj příbuzný podobné vyřešil následovně, jelikož v kapitalismu se musí převážně každý starat sám o sebe / jak prý pravil zástupce neviditelné ruky trhu / rovněž tak nevděk světem vládne. S dceruškou měl problémy již od puberty, měla expresivní povahový typ řídícího manipulátora, tudíž ji ve 20 ti šikovně vystrnadil do světa, syn povahově analytik přátelský sestru následoval. Půlku domku pronajal za slušný peníz rákosníkům a k tomu penze a je spokojen, má názor o nic nepřijdou, až odejdu do říše snů budou spravedlivě dědit, ale na stáří se nenechám dirigovat mladoši, poněvadž nýnější generace má rozum na rozdávání, jak na ministerstvu pravdy v Praze.
0x
Strčit jej do domova důchodců co si to děda dovoluji půl domek je váš řádně jste jej zaplatila, tak není o čem diskutovat
Ale nikde není napsané,že od otce dům mladí koupili ! Myslím,že ho na děti nechal přepsat, aby jednou neměli starosti ! Největší chyba milujících rodičů je majetek dát za života dětem! Po smrti ať se postarají! Pokud mají výhledově dědit, často jsou vztahy mezi rodiči a dětmi lepší! Je také potřeba pořídit závěť .Jinak jsem pochopila Váš příspěvek jako ironii !
0x
Už se stalo. Už musíte řešit, jak se práce dokončí, aby nad balkonem nezůstala konstrukce bez pokrytí.
Ve vašem případě bych zavolala a zaplatila pokrývače. Bude to něco stát, ale problém poměrně rychle zmizí. Než se trápit, uvažovat, přemýšlet o všem možném i nemožném je lepší to rychle sprovodit ze světa.
Osobně bych se asi nebála pustit na střechu dceru. Sama bych si už na něco podobného netroufla, ale v minulosti lezli po střeše docela běžně jak můj manžel, tak můj syn. Natírání, opravy komínů, montáž a úpravy televizní antény... Vím, že to chce správnou obuv a jištění. My máme doma takový opasek s dlouhým lanem. Když se osoba pohybující se na střeše opásá a lano se k něčemu pevně přiváže, nemělo by případné uklouznutí končit tragicky. Ten opasek - když ho máme doma my, tak předpokládám (možná naivně), že ho mají v každém druhém rodinném domě. Zkuste si to vypůjčit.
0x
Se střím přicházejí idiotské nápady. Balkon lze zastřešit polykarbonátem a není potřeba dávat krytinu. Já to vidím doma každý den a nedá se to. Na kolik Kč ten nápad přišel a proč se toto dělalo?
Zvelebování, myslím, je pro každého něco jiného. Pro starší gerenace je každá blbost zvelebování, mladší mají jiné úmysly. Neměl se otec do toho pouště bez předchozí diskuze. Můj otec 5 let vymýšlí stroj k orání několika záhonků a je to kravina až na půdu. Prozatím náklady přes 5000 Kč a výnos 3 bedýnky brambor ročně. Počátek změny myšlení hodně k horšímu.
No vidis a muj otec si letos to oradlo na brambory koupil za 20 tisic a planoval,ze az on tu nebude,ze to bude delat ma dcera,protoze ja k tomu pry nejsem.No a uroda z nasi zahrady jsou za letosni rok tak 2 pytle brambor,no tak to se to oradlo fakt vyplati.
To je asi myšleno ironicky. 20000 Kč v bramborách je na desítky let Pytel na brambory je asi 25 kg.
Možná se to oradlo nevyplatí na ty brambory, ale ulehčí otci práci. Bude dělat to, co asi dělá rád, ale nebude se tolik dřít a asi má i radost z toho, že si něco koupil. Všechno se "nevyplatí" - nevyplatí se vám televize, mně se třeba nevyplatí ani autíčko, s kterým jedu jen občas nakoupit nebo vezmu tetu k lékaři, pesana k veterináři apod.. To už tak je. Jestli si to oradlo koupil za své úspory a má z toho dobrý pocit, tak proč ne . Kdyby se kvůli tomu zadlužil, tak už bych nadšená nebyla.
0x
Lidi, kde jste četli, že děda dům daroval? Nemohu to najít. Třeba tazatelka s bratrem si dům koupili od dědy, kdo ví? Tazatelka nic nepíše o mamince. Také mohlo proběhnout dědické řízení. Je více možností.
Je jednoduché psát - děda ti daroval, tak se snaž mu vyhovět a plať za jeho vrtochy atd...
0x
V těch odpovědích na toto téma a hlavně v jejich hodnocení mě těší hlavně jedna věc: Je z nich zřejmé, že většina diskutujících podobnou situaci nezažila a tedy buď takové problémy s rodiči/prarodiči nemá nebo bydlí dost daleko na to, aby se jim vyhnula. Budiž jim to přáno, ale jejich rady vycházejí z úplně jiné situace, než ve které se nachází paní jitka se svým bratrem a jejich otcem. Bohudík (bohužel?) se tu najde i dost takových, kteří tento "rodičovský teror" při společném bydlení zažili a jsou schopni pochopit situaci @jitky a nějak jí poradit tak, aby to řešilo i budoucnost.
doplněno 28.10.17 16:19:
@vilik: Nemám nic proti vašemu názoru. Ale když morálka, tak z obou stran. Nevím, zda jste měl možnost žít "ve svém" s despotickým otcem/tchánem, potažmo matkou/tchyní. Dál už to rozebírat nebudu, už jsem toho tady napsal dost
A víte co? Nesouhlasím s vámi.
Pokud děda dům postavil, má MORÁLNÍ právo rozhodovat a dětičky, které nesouhlasí, mají právo buď se domluvit, přizpůsobit se nebo odstěhovat.
Jistě, můžeme argumentovat občanským právem, kdy mu dům fakticky nepatří, ale myslím, že v případě, kdy by věděl, jak se dětičky budou vymezovat proti jeho vůli v budoucnu, pochybuju, že by tak pospíchal s darováním, aby ty chudinky nemusely později mít starosti. A možná by svůj podíl včetně dědictví po manželce prodal a mohl si ty peníze aspoň užít.
Když paní Jitka s bratrem dodneška žijou doma v domě rodičů, taky to o čemsi může naznačovat. Pokud jim doteď bylo zatěžko se osamostatnit, jak se domnívám, můžou být vlastně rádi a maximálně vděční, ne vytahovat výpis z katastru nemovitostí.
Jiná věc je práce dcery. Podle myšlení paní Jitky by šlo vyvodit, že by vlastně dělala na cizím, protože ona nic nevlastní, i když to nejspíš takhle nemyslela a spíš ji práce pro dceru nepřijde vhodná.
Nevím, stav a přístup na střechu jsem neviděl. Také bych dceru takto nechtěl angažovat. Dovedu si však přesto představit, že zdravá mladá žena pokryje malou plochu taškami, které váží okolo 4 kilogramů. Pamatuju se dobře, jak v minulosti ženy v rodině pomáhaly na stavbách příbuzných vlastně jen v několika případech. Jedním z nich byla i pomoc při pokrývání střech, když nebyl dostatek mužských pomocníků. Jen to jištění bych starému pánovi nesvěřil a přivázal bych se k něčemu pevnému.
Přesto bych dal přednost jiným variantám, nejspíše najmout někoho za peníze kvůli pozdější kritice starého pána, čistě proto, že je to mnohem vhodnější řešení.
doplněno 28.10.17 17:07: Píšu, že z vlastní zkušenosti. Když nám byl po téměř každodenních debatách majetek jako dar nabídnut, sebrali jsme se a šli jinam. Do jedné jakž takž obyvatelné místnosti, s hromadou práce před sebou.
Teď máme svoje a každému se můžu podívat do očí.
Viliku nepis kraviny,kdyz nic nevis ,cely zivot s rodicema rozhodne neziji.20 let jsem zila v panelaku.Prestehovala jsem se do domu,az kdyz bylo 5 let cele patro po mame prazdne.Takze asi tak.
Také jsem dostal od rodičů dům téměř darem. Téměř, protože jsem musel vyplatit bratra. Kdybych si raději koupil byt, byl bych na tom mnohem lépe. Otec je despotický tyran, pro kterého už za roky vulgárních urážek a ponižování nemám nemám jiné označení než otec.
Pokud někdo žije s s tou částí důchodců. kteří mají své idiotské nápady za skvělé, pak chápe tazatelku, že to je psychické utrpení nejvyššího kalibru a je otázkou času, kdy postižení útlakem vybuchnou. Já otce ignoruji a mám jakž takž klid. Že ale trpím nespavostí je fakt. Pokud otec něco opraví, nebo vyrobí, je to k ničemu. Hrnec na kyselé zelí opravuje pozinkovaným plechem..., chodník podsype štěrkem... vyrábí oradlo k orbě půdy s pravoúhlým pluhem, že pluh utáhne snad jen velký traktor a mnoho dalších pitomostí. Byl jsem nucen jít až do právní kanceláře, které ho písemně musela upozornit na jeho závadné jednání a možnost vylučovací žaloby.
Až tak dopadá někdy soužití s důchodci. Buď ať si tedy dům strčí za klobouk, nebo ať se zdrží svého jednání. Bude se to jen zhoršovat.
0x
Jaké riskování, naše sýpka na chalupě má dobrých 10m a plechovou střechu natíral manžel a dcera i fotowolteiku dělali ještě s exmanželem dcery. Lešní a dobré jištění. Manželův otec střechu natíral sám v 72 letech. Pokud najdu foto sýpky pro představu tak pošlu.
doplněno 28.10.17 15:21:
to vlevo je ta pechová střecha
doplněno 28.10.17 15:26:
Vztahy v rodině jsem neřešila, mám pocit, že máte jen obavy aby se někomu (dceři) něco nestalo.
0x
Táta Vám DAL dům a Vy o něm mluvíte jako o "věcném břemenu"... které si jako na potvoru dělá co chce a zastřešilo si balkón !
Chce se mi zvracet...
Nejhorší je, když se do ryze materiálních záležitostí začnou míchat emoce.
Osobně bych si zaplatila pokrývače - taková suma to být nemůže, aby rodinu zruinovala a za ten klid to stojí.
V normálních rodinách se emotivní přirozeně mísí s materiálním.
Paní Jitka nám, bohužel, v tomto i jiných dotazech (možná nechtěně) přiznává, že rodina v pohodě není. Neví, kde má trvalé bydliště její syn, členové rodiny spolu nekomunikují, tatínek je v lepším případě otec, v horším případě věcné břemeno. Skoro začínám mít pocit, že nedokončená konstrukce nad balkónem je to nejmenší, co je všechny dohromady mohlo potkat.
Ještě před pár dny mohla stříšku s dobrým jištěním pokrýt dcera. Teď začíná sněžit, mnoho střech v celé zemi poničil vichr. Pokrývače nahonem těžko seženete, když to není urgentní. Do jara se nějak domuvte. Je vidět, že s cizími lidmi zde na poradně komunikovat chcete. Zkuste to i se svými nejbližšími.
Ad bimbam - V normálních rodinách se emotivní přirozeně mísí s materiálním.
Z čehož pochází většina potíží - i těch v komunikaci. Obecně, tedy ne jen pro situaci tazatelky - když si bude někdo umanutě trvat na svém, neuznávat názory ostatních členů rodiny, natož je vyslechnout nebo se jich vůbec ptát - pak je těžko si něco vyříkávát. Na komunikaci musí být nejméně dva, kteří komunikovat chtějí.
Jasně, máte pravdu. Jenže ona nenormálnost se podle mě podobá rostlince. Bylo nějaké semínko. Zapustilo kořeny. Nevidíme je, nevíme, jak jsou huboko. Nad kořeny stonek. Často nenápadný. Je tam, ale nikdo netuší, co z toho bude. A pak najednou květ - velký problém. To už vidí všichni.
Je to takové nepovedené podobenství, které tazatelce nepomůže. Ale celkově to celé mně osobně zapadá do velikého množství dotazů vedených stylem - jak na něj, jak mu(jí) to osolit, jak člena domácnosti obejít, jak to zařídit, abych o tom nemusel se svými nejbližšími mluvit. Ale to už se začínám pohybovat ve volné diskuzi. A to nechci.
Přeháníte. Pokud je dar darem, nový majitel ať o něj pečuje podle svého uvážení. Jsetliže původní vlastník předělává de facto cizí majetek bez domluvy, pak je to problém dost velký. To je jako dostat auto pod podmínkou, že v něm bude nový vlastník jezdit jen někdy atd.
Jestli chcete, běžte zvracet ale nemáte vůbec pravdu.
A to že mi někdo něco o své vlastní vůli daruje, mě zavazuje k tomu podvolit se ve všem vůli dárce? Tak to ať si ten svůj dar strčí radši za klobouk. Být někomu neustále za něco vděčná a když se mu cokoliv znelíbí, tak zas dar vracet. Víte koho mi připomínáte? Mého skorotchána. Ten taky obdarovává a když se pak pohádá (a že se hádájí s matkou své dcery často) tak pak obřadně a nafrněně dary buď zase bere, nebo je vrací. Je to směšné a trapné.
S darem musí souhlasit obě strany. Nikdo nenutí obdarovávaného dar přijmout.
Obdarovaný má také závazek do konce svého života a pokud se dostane dárce do finančních problémů, má právo požadovat dar zpět. Také může požadovak vrácení daru pro nevděk.
Dar není jednostranný nevratný akt.
Vrátit dar zpět? Ano, je to možné, ale pouze část domu. Tazatelka sdělila část domu po své matce, takže co by dědoušek dělal s části domu? Možná je to dobrý nápad, alespoň by si své vrtochy financoval sám a neobtěžoval spolubydlící.
0x
Prostě všichni máte strach z výšek a hotovo. Nemůže nikoho nutit. Náhodou se něco stane a co pak?
Myslím, že takové věci by měli dělat řemeslníci, případně ať se domluví s nějakým šikovným sousedem, který to zvládne.
Nevím proč by takové chlapské práce měly zastávat ženy.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.