Je mi 37. Ještě v těch 35 jsem si sice uvědomovala, že žiju trošku jinak než většina lidí, ale v té době mě to netrápilo. Byla jsem v pohodě. Pak se to zlomilo, snad ze dne na den na mě padla deprese a je to čím dál horší. Vztahy mi nikdy nešly, obecně s lidmi vůbec, nejen s muži. Jsem ráda sama. Nicméně už to na mě doléhá. Všude kolem to rodí a já to těžce nesu. Jen v kanceláři na mě koukají 4 těhotenská břicha! Ty další ve firmě ani nepočítám. Kdykoli někdo oznámí, že čeká nebo se mu narodilo dítě, je to jak bodnutí nože. K tomu mi to dávají sežrat i rodiče. Že nikdy nebudou babička a děda. Je mi z toho smutno. Často přemýšlím o tom, proč mě to tak bere. Ve skutečnosti bych byla špatná matka. Mě moc nebaví pořád se o někoho starat. Nemám trpělivost. Nemám ani zvíře, protože ty, které jsem měla, stejně nakonec skončiy u rodičů a starali se oni. Ta denní, pravidelná péče mi nikdy prostě nešla. Říká se, že děti jsou ten pravý smysl života. Znala jsem v okolí asi tak 8 nebo 9 lidí, kteří spáchali sebevraždu, jen 1 z nich neměl děti. Taky vím o mnoha lidech, kteří mají děti, přesto mají i deprese, léčí se u psychiatra, zobou prášky. Říkám si, proč? Když přece ty děti jím musejí dávat radost. Taky znám lidi, jejichž dospělé děti žijí tak daleko, že se v reálu setkají tak 1-2 ročně, jinak jen přes skype. To platí i pro vnuky. Jsem na děti stará. Já vím, že je trend rodit ve vyšším věku. 40 není nic neobvyklého. Ale já už se na to necítím. Ten vlak mi prostě už ujel. Nedovedu si předsavit rodit a pak běhat kolem mimina. Nevypsat se 2 roky? A v 56 nebo 57 ho vést k maturitě? Moje mamka má 58 a nedovedu si představit, že by se ve svém věku staral o puberťáka. Denně ty stresy a starosti se školou atd. Mám v okolí i pár lidí 40+, kteří děti nemají. No a nevypadají šťastně. Ale znám je jen z vidění. Do života jim nevidím. Říká se, že jsou i jiné radosti. Jenže já je teď nevidím. Nevím, od čeho se odpíchnout. Děti bych možná chtěla, ale ve svém věku už prostě ne. Ano, lituju toho, že jsem se nepokusila dříve. Potřebovala bych se s tím jen srovnat. Asi to uvnitř bude napořád, ale aby to tak nebolelo. Rady?
2x
Mít děti je velice náročné. Fyzicky, psychicky a finančně. Kdo není zcela přesvědčen o tom, že je chce, tak ten péči nedává. Moje matka děti nikdy nechtěla a záviděla bezdětným ženám. Její přístup mě hodně poznamenal. Škoda, že nemohla být bezdětná. To by bylo něco pro ni. Ona nás měla proto, že děti chtěl otec a ona se neodvážila odporovat.
Hezký den,pokud se na děti necítíte,tak se neohlížejte na své okolí a přestaňte se s ním srovnávat,to Vás zbytečně vrhá do deprese. Já děti mít nemůžu,protože užívám hodně silné léky na deprese a to se s těhotenstvím neslučuje,stejně tak moje diagnóza zrovna moc ne. Jsou dny,kdy jsem ráda,když vůbec vylezu z postele. To by s dětmi nebylo možné a vím,že by mě to psychicky položilo. Někdy je mi to líto,ale po většinu času jsem s tím srovnaná. Beru to tak,jak to je. Vy ale udáváte,že jste vyhořelá. To už není jen o tom,že nemáte dítě a nevěřte,že by Vás z toho dítě vytáhlo,spíš naopak. Tohle je spíš na konzultaci s psychologem. Najděte si nějakého hrazeného z pojištění. Držím palce
2x
Pokud jste přesvědčená o tom, že je vše zbytečné a nic nemá smysl, pak i všechny rady zde pro Vás budou asi zbytečné. To Vám spíše dokáže pomoci jen odborník. I bezdětné ženy mohou vést spokojený život. Najdou si smysl života v něčem jiném. Vy nejste především smířená sama se sebou a v tom Vám může pomoci opravdu jen odborník, jinak se nepohnete z místa a deprese se budou jen prohlubovat. Co jste pro sebe např. udělala od dotazu, který jste zde položila před rokem? Změnilo se u Vás vůbec něco k lepšímu?
2x
Dobrý den. Jak si to uděláte, tak to budete mít. Nechcete-li mít děti, není vaší povinností je mít. Pokud nemáte v sobě mateřský cit a měla byste děti, dost možná byste ani nebyla dobrá máma. Tak na to hoďte bobek a zařiďte si život dle toho, co vás baví. Protože nějakou tu náplň života asi má mít každý. Za sebe - ve 37 letech jsem si na děti nepřipadala vůbec stará. Patřím k matkám, co mají dítě po 40. Ale je fakt, že mnohá moje spolužačka ze střední školy nad pozdním rodičovstvím kroutila hlavou a že by už malé dítě nechtěla, že chce mít svůj klid. Takže mám doma vysokoškoláka a předškoláka. A jde to, aspoň je doma veselo. Radu pro vás nemám, protože se tím musíte prokousat vy sama. Pravděpodobně vnitřně ty děti chcete, ale vaše pohodlnost říká něco jiného. Anebo je to tím, že jste nepotkala toho pravého.Tak vám asi přeji, abyste našla spokojený vztah, a to co nejdříve. Pak možná budete spokojená. Hodně štěstí.
1x
Komu se mám věnovat? Ono to ani není o sobeckosti, ale o vyhořelosti. Nic mi nedává smysl. Všechno je zbytečné, tak proč se snažit.
život přece smysl nemá ! - záleží jen na Vás, jestli si nějaké naplnění najdete - to za Vás nikdo neudělá, protože každý vidí nějaký "smysl" v něčem jiném.
doplněno 23.10.17 18:33:
ivzez
- no ale když se člověk smíří s tím, že nemá - je daleko svobodnější a nemusí se trápit jeho hledáním, nebo naplňováním ...
doplněno 23.10.17 18:56:
Ivzez -
- ale zřejmě se moc koukám na válečné dokumenty a moc je prožívám ! - navíc jsem k tomuto názoru dospěla v "pokročilejším" věku, i když takové jakési "nejasné tušení" jsem měla odjakživa . S tím nic nenadělám - ne, že by mne to ovšem nějak trápilo ...
- svou pomíjivostí, snadnou dostupností, nadbytkem a tudíž laciností sám život svoji cenu popírá. Smysl má jedině pro vznik a udržení života jiného !
doplněno 24.10.17 15:03:
- člověk si sám o sobě pořád myslí, že je něco vyjímečného - ale není ! - ale je to jedno, záleží jen na tom, jak svůj život vnímá a prožije každý sám. Ale vlastně ani to nezáleží, bohužel jen na naší vůli.
doplněno 07.11.17 23:02:
ivzez
- no zrovna v této době, kdy se blíží každoroční vraždění statisíců nevinných zvířat - zvané Vánoční svátky - nic, co by se Vám líbilo víc - nevypřemýšlím. Právě naopak ! - v přesvědčení o absurditě života mne to jen utvrzuje. A to ani nemluvím o velkých lidských jatkách, zvaných války, pro které de facto rodíme a vychováváme své potomky !
Neshodneme se: Život má smysl i sám o sobě. Řada lidí je prospěšná jiným lidem, stará se o přírodu, zvířata, učí další generace, předává dál to nejlepší, co v sobě má. A já věřím, že takových lidí je většina.
Není pravda, že by život popíral svou cenu. Zkuste se nad tím znovu zamyslet...
Prosím,užívejte raději termín "smutek."
Deprese je zákeřná nemoc...
Ačkoliv,Vaše řekněme zpověď napovídá,že nejste duševně v pořádku.
Píšete mj.o vyhořelosti,nesmyslnosti,zbytečnosti...
---
Být Vámi,zašla bych prvně k psychologovi a potom,pokud bude doporučen psychiatr,tak i k němu.
Neberte věci na lehkou váhu
Nemalujte čerta na zeď... Proč by tazatelka neměla být duševně v pořádku? Je to "jen" (záměrně dávám do uvozovek) počátek krize středního věku, který je umocněn osamělostí a urychlen tlakem okolí.
Milá tazatelko... nemá smysl to lámat přes koleno a pořizovat si dítě, jen proto, že si to žádá okolí. Zaměřte se na sebe, najděte si nové koníčky, s nimi přibudou i noví známí a přátelé. Je potřeba zaměstnat mozek a mysl, aby nemyslel na "hlouposti", ale soustředil se na něco jiného...
1x
Někdo děti má a někdo zase ne. Pokud děti nechcete, tak je nemějte. A pokud je chcete, tak s tím musíte něco dělat a něco tomu obětovat. A to nejen teď, ale po celý zbytek života. A musíte se přesvědčit, že to tak má být: plínky, nevyspání, nemoce, školní problémy, první lásky. A přestat skuhrat.
1x
Každý z nás je jiný, jinak se dokáže porvat se životem.
Znám několik bezdětných manželství. Jsou v pohodě. Věnují se sami sobě a svým zájmům. Jedni rodiče, kteří také děti nemohli mít, nakonec ADAPTOVALI 
/to je výraz jednoho známého/ chlapečka z dětského domova a rodina dobře funguje.
Jste asi dost nestálá, všechno Vás brzy přestane bavit Viz. ta zvířata, kterých jste se po nabažení zbavovala k rodičům. Četla jste Malého prince? Člověk je zodpovědný za každého tvora, kterého k sobě připoutá.
Pokud máte manžela, věnujte se jemu. I bez dětí se život nechá dobře prožít. Je sice radost koukat na ně v tanečních, vidět je maturovat, promovat...ale ne každé se vyvede podle přání rodičů. Takže, jak se říká: Něco zlého pro něco dobrého.
Vnoučata si mohou Vaši rodiče užít od dalších svých dětí. Pokud jste tedy nebyla jedináček.
Dneska se všechno moc pitvá, odsouvá na potom, dělá se kariéra, rodina počká...Ale není to až tak pravda. Ten čas hrozně rychle utíká.Ve Vašem věku už je pozdě.
Na druhou stranu jsem před hodně lety znala paní, vdaná, 3 dospělé děti. V 53 letech se domnívala, že došlo ke klimakteriu - a narodila se jim po tolika letech ještě Maruška. Vím, je to pozdě, úmyslně by se to nikdy nestalo, ale z děvčete je dneska normální zdravá žena. Takže, i když pozdě, přinesla jim radost.. Ale i to se dá s porozuměním okolí překlenout. Není každému dáno být matkou. Proto bych radila koníčky, sport, nebo co se věnovat ostatním lidem? Vést třeba v domě dětí nějaký kroužek /přírodovědný, sportovní, vaření, rukodělný.../ nebo chodit číst stařečkům do domova důchodců? Třeba to každého nenaplní, ale ti staří lidé jsou hrozně vděčni za každý úsměv, za každé dobré slůvko. Jaga.
Bezdetna, mozna byste se divila, kolik lidi by chtelo menit svuj nevydareny rodicovsky zivot plny povinnosti za ten volny bezdetny, ale nepriznaji to, jsou radeji zticha v okolnim stádu ruznych rodinnych pavztahu a casto schvalne vyzdvihuji svou dulezitost ve spolecnosti, ve ktere se bez vychvalovaneho materstvi citite zbytecne menecenna. Otestujte se treba nad radou Jagy, pokud jste se znechucene usklibla nad tou predstavou "krouzku deti nebo cteni stareckum" budete normalne zit spokojenejsi jako singl nez matka slouzici potomkum a rodine, negativni postoj sveho okoli se naucte ignorovat, nebyva strujcem soukromeho stesti.
To je pěkně depresivní pohled. Asi se týká patologických jedinců, protože pro normálního člověka rodina a děti znamenají naplnění života.
Programově bezdětný člověk je nenormální? Respektive proč normálního člověka musí naplňovat zrovna děti a rodina? Ale možná jen nerozumím vašemu postoji.
- ale "rv" má v podstatě pravdu - jediným smyslem života je rozmnožení a smrt.
Ovšem, že by to zrovna všichni lidé považovali za jeho naplnění - to si nemyslím - na rozdíl od zvířat si mohou vybrat i zajímavější a pestřejší osud - smrti však neunikne nikdo.
doplněno 24.10.17 18:18:
jinak - tazatelce bych doporučila nějaká antidepresiva, aby se zbavila vnitřní tísně a napětí a pak chodit mezi lidi a najít si partnera - co jiného?
Člověk není tak vzdálený od opice i jiných zvířat. A vše živé má snahu se rozmnožovat a předávat své geny dále. Je to i pochopitelné, protože ty zděděné vlastnosti, které touhu po rozmnožování snižují (typicky homosexualita) se dále nedědí (nejsou potomci).
Nejsem biolog a neznám všechno, tak se ptám - vy víte o nějakém jiném zvířeti, které má život naplněn péčí o dospělé potomky a jejich mláďata, vedoucí někdy až k vlastní sebedestrukci?
U lidí trvá výchova dětí v dospělé jedince velmi dlouho. V dobách ne tak dávných člověk měl jedno dítě za druhým a když přišel o schopnost mít děti, do několika let zemřel. Takže se jako dospělec vlastně pořád staral o potomstvo a to mu zůstalo i dnes.
Teprve pokroky lékařství umožnily, že člověk se běžně dožívá svých vnuků, ale pravděpodobně neexistuje žádný genetický tlak, který by zvýhodňoval geny starých neplodných jedinců, kteří se nestarají o své dospělé potomky. Spíše naopak - ti, kteří se budou starat i o své vnuky, pravděpodobně zvýší šanci svých genů se dále šířit.
1x
Víte, co si myslím já, z pohledu obyčejného, bezdětného chlapa? Že kdybyste nebyla pohodlná nebo se nenechala unést svými pocity, že ztratíte nezávislost, byla byste daleko šťastnější. Mladé holky do toho "spadnou", ani neví jak a mnohé z nich by předtím řekly to samé, co Vy. Nevyspím se, jsem mladá, chci chodit za zábavou apod. Ale byly do toho hozené. A musely v tom plavat. A většina to dokázala. Mám v okolí sousedku, která porodila v 19 letech. Taky se nevyspala, chodila s kruhy pod očima, ale poctivě vozila kolem domu kočárek. Každý den byla na procházce, mimino mělo vše, co potřebovalo a protože mělo něco s kyčlema, tak mu dávala látkové pleny. Ty na balkóně máčela, pak prala, sušila a žehlila. A že děcko má nějakou spotřebu! Myslíte si, že kdybyste jí to vylíčila dopředu, že by řekla, že to zvládne? Vy jste se rozhodla. Tak to tak berte a nenechávejte se rozhodit, jak píšete, každým těhotenským břichem v okolí. Píšete i o zvířatech... To není o dítěti, to je o vaší pohodlnosti a neschopnosti přijmout zodpovědnost.
Hurvajs, ten konec Vaší odpovědi je dobrej.Jen už jsem vyplácala body. Ale tady je ještě jedna podstatná věc. Ta dívka nemá partnera. A při jejím samotářském a melancholickém nastavení, nevím, jak se hoši pohrnou.
0x
rel="noopener" > https://www.youtube.com/watch/...
Dokud budete proti té bolesti bojovat, nic nepomůže, dovolte si tu bolest prožít, přijměte jí a bude to lepší.
0x
- no - já si to, že nemám děti - užívám ! Je fakt, že mám partnera, ale kdybych ho neměla, stejně bych netoužila po dětech, ale snažila bych se spíš najít toho partnera. Nevylučuju, že s dětmi, ale spíše už odrostlými a ne v jeho péči.
A Vy - pokud po dětech nějakým způsobem toužíte, ale na vlastní se necítíte - byste možná taky našla uspokojení ve vztahu s mužem, který se stará o děti a potřebuje pomoc. Ale i Vám bych doporučovala spíše starší děti - tak ve věku od 10 let.
0x
Pochopila jsem, že jste sama, že Vám to v podstatě vyhovuje. Jen ve Vás válčí rozporuplné pocity, že už je pozdě na dítě a že je Vám to líto a zároveń si připouštíte, že na každodenní péči o děcko se necítíte. Stačí možná jen pár let a budete mít příznaky přechodu a bude osud zpečetěn. Pak Vám nezbývá, než ten čas, co maminky věnují potomstvu nějak smysluplně využít. Buď se dát na karieru a věnovat se nadstandartně práci. Když je práce zároveň koníčkem, tak Vás to pohltí. Nebo se dát na nějakou zájmovou činnost, která Vás dosud lákala, ale odkládala jste ji.
Znám případ sester, kdy jedna zůstala bezdětná a bere svoje neteře i na dovolenou, prostě angažuje se kolem dětí v rámci rodiny a tak překlenula to smutné období, kdy se musela smířit s tím, že zůstala sama.
Já si myslím, že tyhle ustrašené řeči, jak byste se o děcko nedokázala postarat, by Vás přešly, kdybyste otěhotněla a miminko by přišlo na svět. Ona to tak trochu řídí příroda, že se instinktivně postaráte a ten mateřský vztah k dítěti vznikne, že se až podivíte, jak jste mohla takto uvažovat. Mohu Vám říct, že z Vašich nezralých slov o tom, jak byste to nedokázala, mi bylo divně. To přece máme v sobě zakódované. Nebo jste sama rodiřovskou lásku nezažila?
liska. Ne v každé ženě mateřství jeí. A tvrdit jí, že se to po porodu změní je hodně moc nebezpečné. Co když nezmění? Potom tu je nešťastná matka a co hůř - nešťastné dítě.
Tazatelko. Už Ti to tady napsal jeden rádce. To je krize středníího věku. Prostě v tom věku člověk bilancuje svůj dosavadní život a najednou zjišťuje, že ne všechno je tak krásně růžové jak se mu zdálo někdy v 18ti letech.
Vypadni teď z určitého stereotypu, ve kterém žiješ. Najdi si nějakou zábavu, rozptýlení, práci. Děti jsou sice radost, ale také starost. Ne všechny děti se vydaří.
0x
Dobrý den, je mi 38 let, jsem sám a taky jsem ještě nerodil. Nic si z toho nedělejte. Pokud máte sestry, jejich synovečkové a neteře to mohou leckdy aspoň částečně vynahradit. Půjčte si je někdy na výlet, hlídejte je a uvidíte, že budete mít dětí třeba plné zuby a svého stavu bezdětnosti si začnete dokonce vážit. To je má odpověď, to je má rada teď.
Tak si je půjčí od sousedky, nebo od kamarádky. Také jednu takovou mám a jsem šťastná, když si děti na chvilku vezme. Ona je odpočatá, tři hodinky se s nimi vyblbne a pak je s úsměvem vrátí. 
A maminek, které by uvítaly pomoc s dětmi jsou spousty. Jak s malými dětmi, tak s většími (třeba pomoc s úkoly atd)
Vlastní dítě je něco úplně jiného, než dítě půjčené, byť k němu má člověk příbuzenský vztah. Tak to příroda u psychicky zdravých jedinců zařídila, že vlastní dítě je nade vše. Jste mlád, třeba ještě děti mít budete, pak si na má slova vzpomeňte. Ono nakrásně lze nemít cizí děti rád, ale to svoje milovat.
0x
Třeba si najdete pána, který zůstal sám s dětmi a pomůžete mu je vychovat. Moje babička (nevlastní) si vzala dědu, coby vdovce s dvěma dětmi, mým osmiměsíčním tátou a čtyřletou tetou, jeho sestřičkou. No, a lepší babičku si neumím představit, ta naše milovaná (nevlastní), byla nejlepší na světě. Třeba tak budete nejlepší mámou nebo babičkou dětem, které vyvdáte...
0x
myslím, že děti by měli mít jen lidé skutečně zdraví, a s výbornými vlastnostmi, naprosto bezchybní. Nehledě na to , že země je stejně přelidněná. Bohužel, ženám chybí dostatek sebbekritiky, nejsou odpovědné, a v důsledku přehnaného sebevědomí jim nestačí jedno dítě, ale musí mít hned dvě nebo tři a své nedostatky, genetické defekty, tak přenášejí na další generaci.Každý, kdo by chtěl mít dítě, každý pár by měl podstoupit důkladné vyšetření a dítě počít až po schválení příslušnou komisí.
Něco podobného už jsem taky psala. Každá žena by neměla mít děti. Některé ženy porodí x dětí, pak o ně nestojí, končí v děcáku, pak na ulici a jsou to chudáci. Některé ženy porodí x dětí, pak skončí ve vězení a otec o ně nestojí nebo skončí taky ve vězení...
Milane, kdo posoudí, že jsou rodiče naprosto bezchybní? Někdo naprosto bezchybný? Nikdo není bezchybný a dokonalý. I nedokonalí rodičové můžou mít spolu úspěšné a chytré dítě. Nebo dokonalí rodičové budou mít nedokonalé nebo postižené dítě, nemocné. Geny se tak promíchávají...
Nemějte obavy, tohle je již naplánované v Agendě 21 či nově vylepšené Agendě 2030.
Hromadná antikoncepce a dítě bude pouze na povolení. Snížení počtu obyvatelstva je globální cíl.
0x
sama nemam deti a neviem poradit kedze mam rovnaku dilemu, respektive po dileme kedze deti uz mat nikdy nebudem a pravdou je ze som z toho upadla do tazkej depresie. Podla mna zmysel zeny su deti, mame to zakodovane mat deti. Ja som tiez nikdy netuzila po detoch, ale zato som bola velmi spolocenska a vedela som ze sama ostat nechcem ani za svet. Hladala som, hladala az som prebrala, respektive nevybrala si dobre a aj roky usli. Moje okolie si zije svoje rodinne zivoty a mne ostali oci pre plac. Zrutila som sa. Co mi ostalo? Peniaze, standardna praca kde som nahraditelna, pohodlie? Ani jedno nema hodnotu. Pre starsieho, ci zreleho cloveka ma najvacsiu hodnotu blizky clovek, ci uz rodicia, manzel, surodenci ci deti. Sama som si vsimla ze po 40-ke som prestala rozmyslat nad vyletmi, konickami, kamaratkami, kolegami. V takom veku ich uz ani nezaujimam, ako ani moje myslienky sa uz netocia okolo nich, okolo cudzich ludi. Najviac myslim na svojich rodicov, netere, synovcov, proste najblizsich. Uz ma cudzi ludia, ci kolegovia neberu, ale ani ja ich uz nezaujimam, maju svoje zivoty povinnosti. Napr. chodim 5x za
tyzden cvicit, v robote je nas cca okolo 400. Si myslite ze niekto so mnou chce travit cas?
Nie nechce, svoj cas chcu travit so svojou
rodinnou + maju kopec povinnosti. Rady typu najdi si konicek a tam stretnes ludi a mozes
rozvijat vztahy plati pre mladych ludi do 30 rokov ktori su slobodni. Ludia vo veku 40+
priatelov a konicky uz nenahanaju. Maju svoj okruhba venuju sa svojhej rodine a blizkym. Take su moje skusenosti a tak to aj citim. Deti zmyslom urcite su, zenu cloveka vpred, motivuju, drzia cloveka v strehu, proste v oritomnosti. Dieta je dar v kazdom veku, ake urcite je ho dobre mat v mladom veku aj ked sa to neda naplanovat ako zivot sam.
Mne to nevyslo, ale este raz mat moznost volby urcite dieta chcem a nehladam princa na bielom koni, ale slusneho, zodpoivedneho chlapa ktory ma rad a chce mat deti.Aj ked vopred to nikto nevie ako zivot vypali.
Este chcem doplnit, vsimni si ako dopadnu starsi slobodni ludia. Samota s nimi zatoci. Nemaju povinnosti preto sa z nich zvycajne stavaju alkoholici ci cudaci.
Clovek je spolocensky tvor, samota a hlavne vo vyssom veku zabija !
To je nesmysl. Za samotu si může jen a pouze ten jeden sám. Děti by to nezachránily, vyrostou odstěhujou se a nazdar. Na druhou stranu je spousta aktivních spolků kde člověk sám neni. Jen zvednout zadek a něco pro to udělat. Kdo nevyleze z bytu tak holt sám je a zůstane..
S poslednou vetou súhlasím na 100 percent.
Deti odídu a človek aj tak ostane sám. V podstate je každý sám a musí si ten svoj život vyplniť, to je svätá pravda. Ale niekomho môže napĺňať vypĺňanie času deťmi, prečo nie...?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.