Dozvěděla jsem se,že se tu v únoru diskutovalo o mne,aniž bych o tom věděla.Ano,mám rakovinu,ano-toužím po škrabadle pro mé jediné kamarádky-kočičky.
Jen nějak nechápu odezvu-rady,typu-tak a měj rakovinu,protože jsi takový-prosím,to ne-je to příšerná nemoc-pomalu se rozpadávající kosti-nikomu ani nejhoršímu z nejhorších tuto nemoc a bolesti s ní spojené ,nepřeji.Mám ráda život-to,že mi chtěl někdo pomoci,přece není zločin.Nevím,jestli si tady na Agu někdo vzpomene,ale vím jedno-díky ní dnes ležím jako člověk.Nebýt sbírky pololežela bych dosud na matraci a zároveň na míse.A zkuste si představit 4 roky na míse ve dne v noci.Pokud někdo žádá o pomoc,nedělá to jen proto,že se nudí-věřte mi,znám to.Nejsou přece všichni nemocní odsouzení hodní.Chceme žít,jen se nám to moc nedaří-bez pomoci druhých.
Copak už nikdo nemá srdce?Taky si myslíte,že nepohyblivý člověk je nepotřebný?Ráda si přečtu vaše názory-díky,že jste to dočetli do konce!
danou diskuzi jsem nevidel, ale ono je hodne veci zpusobeno tim, ze lide jsou ostraziti a neveri vsemu, co vidi (ctou). Na jednu stranu je to dobre, ale na druhou..., pokud je dany pribeh pravdivy to muze tomu druhemu ublizit.
Je tezke poznat, kdo to pise uprimne a kdo vymysli lest, kterou kazdy vidi dnes a denne.
U mě je člověk, který je vážně nemocný a přesto je je plný optimismu a ještě svítí jak sluníčko na lidi kolem sebe, hrdina (v tom nejlepším smyslu slova).
Držím palce.
Děkuju,jste milý-já pořád doufám,že lidi nejsou tak zlí-já ležím už čtyři roky mezi čtyřmi zdmi,není to vždycky to nej,ale žiju,dcera mi dala vnoučka,jsem v podstatě šťastná,jen je mi líto,že třeba nemůžu s malým ven,hrát si na písku nebo mu koupít třeba dětský pokojíček,ale kdo je na tom jako já a má inv.důchod,ví,kolik nám dávají.
Chtěla bych aspoň pomáhat formou internetu,ale nevím,jak-poradí mi někdo-aspoň bych si nepřipadala tak zbytečná:o)
Zuzanko,děkuji za tak milý mailík!Nevěšte hlavu,rakovina už dávno neznamená,že je všechno ztracené a vede jen jedna cesta!Vůbec ne-před SEDMI lety mi dávali půl roku,sesypala jsem se jak domeček z karet a podívejte,jsem tu!Víra i hory přenáší!Pokud jste věřící,máte to ulehčené-my ostatní musíme prostě věřit v život jako takový.Nikdy jsem si nepřiznala prohru,chtěla jsem žít a věřila jsem tomu!Napište mi na mail,snad i pomohu radou!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.