Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
stala se mi nepříjemná údálost. Pracuji v jedné společnosti - soukromém zdravotnickém zařízení. Zhruba 3 měsíce nazpět jsme s klegyní - sestrou - probírali mzdy a jejich výši. Nicménně nijak jsme to nešířili, byla to osobní konverzace. No kolegyňka neudržela jazyk za zuby a řekla to jiné kolegyni až se to dostalo k vrchní sestře. Nyní jsem měl pohovor, že takto důvěrnou informaci nasmím dle smlouvy (viz.níže) vypustit z pusy a chtěli mi dát okamžitou výpověď.
Znění odstavce ze smlouvy: Smluvní strany se dohodly, že výše Smluvní mzdy je důvěrnou informací a obě Smluvní strany se zavazují nesdělovat výši smluvní mzdy třetí osobě bez souhlasu druhé Smluvní strany, pokud to není nezbytně nutné např. k výpočtu mzdy Zaměstnance
Nakonec to dopadlo tak, že mi sebrali osobní hodnocení ve výši 3.000,- v dělce trvání 3 měsíce. Nechci to nijak vymáhat ale dle jejich slov by mě mohli na základě tohoto znění vyhodit za hrubé porušení pracovní kázně. Lze takto někoho vyhodit? Bylo by to pravomocné? Mám se nějak bránit?
Děkuji,
Kuba
Poctivý zaměstnavatel by měl být schopen obhájit, proč jeden zam. má takovou mzdu a jiný onakou.
Ale ve smlouvě jste to podepsala.
Sankci považuji za nepřiměřenou.
Zřejmě mají dostatek zájemců o místo.
Největší česká úchylka = ptaní se na výši mzdy kolegů, návštěv, sousedů, náhodného kolemjdoucího, řidiče hovnocucu atd.. Němec okamžitě po této otázce změní téma a v duchu si myslí, že jste totální dement. Asi by za tohle měli opravdu vyhazovat... buďte rád, že jste po porušení smlouvy ještě v práci.
A kde jste se dočetl, že se někdo na výši mzdy ptal?
Já výši odměny za svou práci probírám docela běžně, ale nikdy to není ptaní se na přesnou částku. S kolegy si ujasníme, jestli jsme ochotni o tom mluvit, a pokud ano, tak iniciátor této diskuze nabídne nejprv informaci o výši své odměny. Informaci přidá ten, kdo je ochoten o tom mluvit, sám a dobrovolně.
Až se bude u nás ohodnocovat podle odvedené práce, schopností, dovedností a přínosu zaměstnance pro firmu, tak nebudu chtít vědět, kolik kdo má. Dokud se ohodnocuje práce stylem "kterej blbec si neřekne o víc, tak mu dáme co nejmíň", tak ano, tam mě to zajímá.
Děkujeme za informaci. Věřím, že i tazatel ji ocení, protože všichni běžně diskutujeme s Němci o výši jejich mzdy a je to jistě i tazatelův případ. Dokonce "Státní zástupci prověřují nemocnice i pojišťovny kvůli bonusům." S dotazem to taky nijak nesouvisí, ale chtěl jsem to tady všem sdělit.
Teď ale vážně. Nemyslím si, že je to až tak rozšířený problém, jak tu popisuješ. Navíc si myslím, že je načase, aby se lidi trochu vzpamatovali a už tu skončila ta atmosféra, že se nesmí nic říkat a pro jistotu ani dělat. Do letáku dáš černocha, tak tě hned začnou kamenovat, že máš v letáku černocha. Když smažeš křížek z obrázku, tak tě kamenujou, že jsi smazal křížek z obrázku. A když se bavíš o mzdě, tak tě chtějí vyhodit. Jednak si myslím, že když to byl soukromej rozhovor, tak do toho absolutně nikomu nic není, i kdyby se bavili o tom, že šéf je dylin , a jednak si myslím, že devět tisíc za takovou hovadinu je hodně mimo.
Pokud někdo netahá takový informace násilím, tak je to úplně v pořádku. Když s tím všichni zúčastnění souhlasí, tak v čem je problém? Jedině v tom, že pak může někdo chtít zaplatit za tu samou práci ty samý peníze.
Já osobně nikomu svoji mzdu nesděluju a nezajímá mě to ani u ostatních, ale nevím proč někomu zakazovat nějaký téma rozhovoru. Jak už tu padlo, správný zaměstnavatel si to dokáže obhájit.
Ach to se mi ulevilo.
Ano, zaměstnavatel může vyžadovat, aby si zaměstnanci nesdělovali výši smluvní mzdy.
"Okamžitá výpověď neexistuje", muselo by jít o okamžité zrušení pracovního poměru. Nejsem si jista, jestli by porušení pracovní smlouvy v tomto bodě soud uznal za porušení předpisů vztahujících se k Vaší práci zvlášť hrubým způsobem.
Zaměstnavatel to vyžadovat sice může, tento požadavek ale nemá oporu v zákoně a jakákoliv sankce za porušení nesmyslného ujednání ve smlouvě je mimo zákon a ani podpis takového nesmyslu zaměstnance vůbec k ničemu nezavazuje. Omezení platí pouze u obchodního tajemství, výrobních postupů a jiných citlivých údajů firmy. Co se týká mzdy a jejího zveřejnění, je vše plně na zaměstnanci.
Zaměstnanec není ani poddaný ani totálně nasazený !
Jsou prostě informace, které jsou z dobrého důvodu důvěrné. A smluvní strany se můžou dohodnout, které informace to jsou. Je běžné v obchodním styku, že dodavatel a odběratel nevytrubuje do světa cenu, za kterou prodal či nakoupil, už jen z důvodů konkurenčních.
Zaměstnanec a zaměstnavatel jsou z tohoto úhlu pohledu také dodavatelem a odběratelem, zaměstnavatel od vás defacto kupuje vaši práci. A cena, kterou platí je prostě důvěrná informace, do které nikomu třetímu nic není.
To, že výše mzdy je důvěrná informace, platilo u všech zaměstnavatelů, u kterých jsem po roce 1989 pracoval. Někde to bylo písemně ve smlouvě, někde to bylo nepsané pravidlo, ale všude se to dodržovalo. I kdyby to ve smlouvě nebylo, tak probírat s kolegy výši platů bych vnímal jako neslušnost. Když už probírat, tak jen s šéfem
Asi může, také jsem to zažila, před léty jsem pracovala v bance a měli jsme různé zákazy např. mluvit právě o výši platu, pracovní náplni a pod.
Najděte si jinou práci a svému současnému zaměstnavateli pošlete dopis s výzvou o doplacení neoprávněně odebrané části mzdy s odůvodněním. Zaměstnavatel si bude vědom svého pochybení a žádné odůvodnění vám stejně nedá. Tím by pro vás mělo být toto jeho selhání dostatečným varováním, co je firma zač a rychle jděte pryč.
Požádejete je, aby vás na hodinu vyhodili. Uvidíte jejich reakci. Ve smlouvě jsou platná pouze zákonná ustanovení a vše mimo zákon je neplatné ! To se týká i pasáže o nesdělování své mzdy. Nesmyslné ustanovení, omezující vaše práva. Neplatí tedy, ani když jste tuto podepsal.
Na premie(osobní ohodnocení) není žádný nárok. Takže nelze mluvit o neoprávněně odebrané části mzdy.
V pracovní smlouvě lze sjednat více povinností pro zaměstnance, než upravuje zákon. Nelze to jen provádět pomocí vnitřního předpisu.
Jestli je toto porušení mlčenlivosti hrubé porušení pracovní kázně, by řekl pouze soud. Rozsudky jsou různé.
Ale častěji vyhrává zaměstnanec, přece jen na něj soudy pohlížejí jako na slabšího jedince, takže mu jdou na ruku.
ať už to oporu v zákoně má nebo nemá...tohle jsou věci, o kterých se nemluví...každýmu může být šumák kolik berete a za co...můj názor je ten, že si za to můžete sama..skoro všechny ženské jsou "slepíčí prdele", které neudrží jazyk za zuby a Váš případ je toho jasným důkazem... psala jste, že jste přišla osobní ohodnocení, které není stejně nárokovatelné a vymahatelné...takže buďte ráda...zaměstnavatel si vždycky najde důvod proč odebrat osobní ohodnocení a nemusí to být zrovna ten důvod, kvůli kterému jste o něj přišla...nyní jste ponaučená..
Přerozděloval jsem 20let každoročně určitý balík peněz cca 25 podřízeným a nedovedete si představit to "peklo" které dokázaly některé ženské rozpoutat jen proto, že Anča dostala o deset korun víc než Mařka. Samozřejmě nasledoval pohovor se mnou a s vyšším nadřízeným. Bylo pokráceno osobní ohodnocení pro nesplnění jednoho z mnoha bodů pro výši osobního ohodnocení. Stalo se to několikrát tomu, kdo neudržel jazyk za zuby a byl klid.
Existuje něco jako svoboda projevu a nižší právní instance /jako třeba pracovní smlouva/ nemají nárok to měnit.
To bych ani nesměl říct manželce kolik beru
NOZ 89/2012,
§1.2 Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.
§3.2d) daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny,
No nevím. Jestli nějaká společnost považuje nějakou informaci za důvěrnou, pak prostě důvěrná je, ne? Podle smlouvy jste se zavázal, že si ji necháte pro sebe a vy jste ji začal veřejně probírat. Sklapněte uši, slibte že se problém nebude opakovat a svobodou slova se raději neohánějte.
Já jsem se na výšku výplaty nezeptal ani vlastní ženy. Fakt že nevím, kolik bere.
Zamšstnavatel na to určitě právo má. Jen bych upozornil, že ta dohoda je oboustranná a slouží nejen k ochraně zaměstnavatele, ale i zaměstnance. Lidi si u nás mélo uvedomují, že výše platu je důvěrná informace, do které nikomu nic není (z výjimkami jako je třeba banka při poskytování úvěru či hypotéky. V USE, například, by nikoho ani nenapadlo se na něco takového zeptat.
Fuj, to je překlepů, Nejhorší je "z výjinkami" místo "s výjinkami", opravdu to je jen překlep. No a další: zaměstnavatel, USA.
No a když už doplňuji, dodám ještě, že ptát se někoho na výší platu či mzdy je v mnohých komčinách pokládáno za hrubou neslušnost až neomalenost, ale na druhé straně výše postihu může být diskutabilní a když nené stanovena v dohoně, mohl by v případě sporu o ní rozhodnout pouze soud. Ověem zatím co vyhazov na hodinu mi přijde opravdu jako hodně silný prostředek (dokonce bych předpokládal, že to byla jen výhružka, která ani nebyla míněna vážně, tak osobní ohodnocení je asi věcí zaměstnavatele.
Zaměstnavatel na to nemá vůbec žádné právo. To si vymýšlíte. A jak to vím? Protože mu ZP nic takového neumožňuje a tím pádem jakákaliv písemná dohoda není při porušení vymahatelná. Stejně jako nejsou vymahatelné výhry z hazardu.
Dohoda znamená, že obě strany s ní souhlasí. Pokud se k něčemu smluvně zavážete a závazek není v rozporu se zákonem či nepředstavuje vzdání se vašich zákonných práv, pak byste jej měl i dodržet. Jinak zaměstnavatel právo má:
" Pokud totiž výše příjmu zaměstnance bude skutečně obchodním tajemstvím či důležitou důvěrnou informací a její zveřejnění nebo sdílení s nesprávnými lidmi poškodí zaměstnavatele, může v konkrétním případě hrozit až výpověď."
Zdroj: finance.idnes.cz/...
§ 688 NOZ: Manžel má právo na to, aby mu druhý manžel sdělil údaje o svých příjmech a stavu svého jmění, jakož i o svých stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech.
Nicméně pokud manžel(ka) též zachová mlčenlivost o interních rodinných záležitostech, je to ok.
Úplně první co bylo po revoluci v roce 1989 bylo to, že jsme v práci podepisovali mlčenlivost o výši mzdy. Je to hlavně proto, že výše mzdy dělá nešvar mezi zaměstnanci... Třeba úpně hloupý, ale k vedení loajální může být (a i bývá) lépe placený než pracovitý ale zpupný... Vedení má mnohdy nehorázne mzdy... Dnes v soukromém sektoru nikoho nemusí zajímat jakou kdo má mzdu, ale ve státním jsme se tehdy dívali, jak si vedoucí psali odměny, mnohdy neoprávněně...
Já nevím, proč tu řešíte, jestli má právo nebo nemá. Jako by na tom některému zaměstnavateli záleželo. Když si to nepřeje, tak si to nepřeje. A když zaměstnavatel usoudí, že jste něco porušila, a bude vás chtít vyhodit, tak to udělá. Důvod si vždycky najde. A vy máte jen jedinou možnost. Držet jazyk za zuby.
Že je to hnusné? Je. Ale já tenhle systém nevymyslel. Já jen komentuju, jak to bohužel, funguje na většině pracovišť. Výhodu mají tam, kde jsou silné odbory, ale při prokázaném porušení vnitřních předpisů, buďte ráda, že jste přišla jen o premie. Znám jednu mzdovou účetní, která byla odejíta na hodinu - oficiálně na vlastní žádost, s odstupným. Natolik to považoval zaměstnavatel za vážné porušení prac. kázně.
A za mně osobně? Neříkám nikomu ve firmě kolik mám. Alespoň mi nikdo nezávidí. Dělá to zbytečně zlou krev. Vždycky se najde nějaký "nedoceněný", který si bude myslet, že by měl mít víc. A místo aby šel za šéfem, si o víc peněz říct, tak dělá rozbroje mezi lidmi.
@ringo: To jsou TV povídačky neschopných redaktorů. Když půjdete proti firmě a jejím nařízením, tak Vás firma vyhodí. Tečka. Musel by jste být hodně nepostradatelný aby tomu tak nebylo. A žádný nedostatek pracovníků na tom nic nezmění. Na nic jiného nejsou vedoucí pracovníci(chcete-li manažeři) tak citliví, jako na tohle.
No, jestli nosí boxerky nebo slipy, to nevím, neptal jsem se. Ale zákaz tam platí dodnes, a výplaty zatím berou pravidelně. Takže asi tak. Někomu to vadí, někomu to vyhovuje. Jako vždycky.
Když si to nepřeje, tak si to nepřeje. A vy máte jen jedinou možnost. Držet jazyk za zuby.
To myslíte vážně? Copak jsme v otrokářské společnosti? Kdyby se tak chovali všuichni, to by to tu pěkně vypadalo. Je naštěstí jiná doba. Krom jiného nedostatek pracovníků, vyšší minimální mzda. Už si nemůžou tak pískat a poroučet jako dřív. Už za bránou nestojí davy čekající na moje místo.
V tom případě bych u takové firmy nepracoval. Dnes mi zakážou mluvit o mzdě, zítra mi zakážou nosit boxerky a nařídí slipy a pozítří mi nedají mzdu.
Zaměstnavatel, respektive naši nejbližší nadřízení, nám zakazují, abychom se my, zaměstnanci, vzájemně informovali o platech. Mají na takový přístup právo?
Při posuzování této otázky musíme vycházet z Listiny lidských práv a svobod a ze zákona č. 101/2000 Sb., "O ochraně osobních údajů". Listina lidských práv a svobod ve svém čl. 10 zaručuje ochranu soukromí každé fyzické osoby.
Jako zásah do soukromí je chápáno neoprávněné sdělování osobních údajů občana třetím osobám jako je např. údaj o věku, zdraví, adresa bydliště apod., bez souhlasu občana. Mezi osobní údaje patří i údaj o platu nebo mzdě.
Tyto osobní údaje smí zaměstnavatel, jako správce osobních údajů zaměstnanců, shromažďovat jen pokud jej k tomu opravňuje zákon, nebo se souhlasem zaměstnance. V žádném případě však zaměstnavatel nesmí připustit, aby k těmto údajům měly přístup třetí osoby. A to ani tehdy, když jsou tyto údaje zpracovávány na základě zákona a k jejich zpracování nemusí dát zaměstnanec souhlas. Porušení této zásady je sankcionováno. Tento závazek se však týká pouze zaměstnavatele.
Naprosto jiná je situace ve vztahu občan, tedy i zaměstnanec, k jeho vlastním osobním údajům. Ochrana osobních údajů je právem zaměstnance nikoliv jeho povinností! Žádný právní předpis nemůže zaměstnanci zakázat, aby se svými osobními údaji nakládal tak, jak uzná za vhodné. To se týká i informace ve vztahu k výši jeho platu nebo mzdy. Je zcela nerozhodné, zda informaci o výši svého platu nebo mzdy sdělí svému životnímu partneru, přátelům nebo spoluzaměstnancům. Jsou to jeho osobní údaje a jeho volba, jak s nimi bude nakládat. Stejně tak může dát souhlas zaměstnavateli, aby v rámci personální politiky zaměstnanců výši jeho platu či mzdy zveřejnil.
V některých případech odůvodňuje zaměstnavatel požadavek vázat v tomto směru zaměstnance mlčenlivostí poukazem na oprávněné zájmy zaměstnavatele v souvislosti s konkurenčním bojem. Ve svém dotazu se zmiňujete o situaci, která se týká platů. V tomto případě se samozřejmě nemůže jednat o situaci konkurenčního boje, protože v nepodnikatelské sféře se odměňování řídí právními předpisy.
I případ, kdy se zaměstnavatel pokusí omezit právo zaměstnance nakládat s jeho osobními údaji jakýmkoliv "vázacím aktem" s povinností mlčenlivosti, postrádá logiku. Takovýto závazek nemá oporu v zákoně.
Shrnuto: Zaměstnavatel nemá právo vyžadovat na zaměstnanci, aby zachoval mlčenlivost o jakýchkoli svých osobních údajích, tedy ani o své mzdě nebo platu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.