Nejste přihlášen/a.
se mi nechce věřit, že je ti jednadvacet. Myslíš, že sedmadvacítka čeká na nějaké citové výlevy a na vzdychání při měsíčku? No to asi ne. Až se s ní příště budeš líbat, dívej se jí do očí. Tam bude mít napsáno, co od tebe čeká. Buď v nich uvidíš nápis ZAVŘENO, v tom případě máš smůlu a líbačka skončí obvyklým odchodem domů nebo jí uvidíš až do dělohy. V tom případě se od tebe očekává jiná aktivita, než procítěné řeči.
Dobrý den, to bude nějaká "vážná" hospodská známost. No, řekněte jí to tak, aby to ještě vnímala (do třetího piva =?). Ale ono možná nejde o zamilování - může to být jen chtíč či okouzlení po tom pivu. Nejlepší by to bylo oznámit mimo hospodu (pokud to myslíte vážněji) na nějakém hezkém a klidném místě, kde se sejdete a také až se poznáte i jinak, než jen u piva. Zdravím!
Já bych vážil slova, neb ženská se nesmí rozmazlovat. Zejména výroky "miluju tě" bych odměřoval na vahách laboratorních. Taky to neříkejte dřív, dokud si tím nebudete jist.
A navíc - jaký to má vůbec smysl? Je to stejné, jak by jste jí řekl : "...hle, podávám ti své srdce, udělej si z něj kopačák, jestli chceš..." ( což některé vskutku udělají... ).
Ještě, že už mi není dvacet... Svým způsobem vám není co závidět... Kdybych tak věděl tehdy, co vím dnes...
Nu což... Přeji rozvahu a chladnou mysl i uprostřed emoční bouře...
Já měl teď něco podobného. Měl jsem dlouholetý vztah, ale bohužel nakonec nevyšel. Tak jsem byl tři roky sám (ale užil jsem si je). No a pak jsem najendou někoho potkal. Vídali jsme se a postupně zjišťovali, že se máme opravdu rádi. Vyčkával jsem, kdy jí to řeknu. Jednou dokonce z návštěvy chtěla vycouvat a zeptala se mě, co si má o sobě vůbec myslet. Jestli už je jako zadaná, nebo ne. Tak jsem jí řekl, že spíš zatím ne. To jí trochu zarazilo, ale nevzdala to A pak jednoho krásného večera, když jsme tak pěkně leželi po milování u ní doma, jsme si povídali a v okamžiku, když jsem jí držel a díval se jí upřímně do očí, jsem jí řekl "miluji tě". Tak krásný úsměv jsem u ní ještě neviděl, schoulela se kě mě do klubíčka a ... pustila slzu. Podívala se na mě a i přes slzy se tak krásně usmívala. Tak jsem jí je utřel a jsme spolu. Dostal jsem pak i pochvalu, že jsem to načasoval uplně parádně. Tak jen tak pro příklad, jak bys to mohl udělat.
Hodně štěstí!
Asi jsem staromódní, ale právě to "načasování" mi vůbec nesedí...
Já myslel, že nejdřív někoho miluju, časem mu to i řeknu, pak až si ho beru, pak s ním šukám a pak až z toho pouštím dojatou slzu.
Dnes někteří nejdřív šukají, pak až ( po nějaké době ) dojdou k závěru, že ji teda asi jako milují, takže to řeknou, načež oslovená upustí slzu...
Čtu to po 4. a pořád tam nevidím, co je na tom dojemnýho. Vidim jen zoufalku a týpka, co ji ponížil. Ikdyž ona nakonec dosáhla svého ale za cenu ponížení. Nerozumim tomu.
Vztah se musí vyvíjet, někam posouvat. Ani si to nemusíte říct a víte to. Jedna moje příbuzná má vzorné manželství, oba spolu velmi dobře vycházejí, jsou sehraní a jsou si oporou. A ona přiznala, že ten její jí nikdy neřekl, že ji má rád. Z jeho chování ale měla jistotu, že tomu tak je. Pochopila, že on je takový druh chlapa, za kterého mluví činy.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.