Jak se zachovat-oslovil mě a občas píše SMS

Dobrý den,

chtěla bych Vás poprosit o radu, názor, případně zkušenosti apod... Na začátku minulého týdne jsem byla se sestřenicí v restauraci a celkem dobře jsme se bavily. V tu najednou k nám přišel muž, který seděl asi u vedlejšího stolu a začal mi říkat, že jak mě tak sledoval, tak mu přijdu moc sympatická a že by mě rád na něco pozval, třeba na kafe. Já byla úplně v šoku, nezmohla se na slovo... On povídal ještě, že se to může tak někdy stát, že se seznámí a rozumí si úplně cizí lidé a že bychom si mohli vyměnit tel. č., abychom se domluvili na tom setkání. Jelikož jsem byla stále mimo a nevěděla, co dělat, nakonec jsem mu ho dala a pak jsme se rozloučili. Druhý den mi psal SMS, jak se mám a zda nemám čas ve čtvrtek, že mě zve na to kafe. Napsala jsem mu, že děkuji, ale že nemůžu (což byla pravda, ale zároveň se mi stejně nechtělo). Pak mi nabídl jiný den, jenže to byl víkend a už jsem měla něco domluveného jiného, takže jsem opět odpověděla, že ne. Pak se několik dnů neozval a já tak nějak doufala, že to vzdal, ale teď mi psal znova, jak se mám a co ráda dělám a jestli mám FB. Já mu většinou odpověděla, na co se ptal, a zeptala jsem se ho na to samé... Kontakt na FB jsem mu zatím nedala a ani nevím, zda mu ho mám dát... Tak nějak mi vyhovuje, že o mně ví jen křestní jméno a tel. č. a nic víc. Já o něm vlastně vím to samé a navíc to, že bude asi hodně vzdělaný (má nějaký VŠ titul) a dle vzhledu bude asi o cca 10-15 let starší. Což mě na tom zaráží ještě víc, že mě, když je mi cca 21, osloví takto starší muž... Než ze sebe vymáčkl, že mu jsem sympatická, tak mi to přišlo, jako když ke mně mluví např. učitel a za to, že jsem povídala v hodině, si mě vyzkouší u tabule, nebo se mě ptá proč jsem to či ono udělala... Nevím, jak se mám vždy při SMS zachovat, s nikým jsem nikdy na kafi apod. nebyla ani taková ta láska ze školky mě nepotkala... Najednu stranu mě to těší, že mě někdo oslovil a ani v těch SMS zatím nepsal nic špatného, ale zároveň nevím, zda bych s ním někam chtěla jít a případně i něco víc... Jenže to nevím ani, jak bych se zachovala, kdyby to byl někdo, kdo se mi bude také líbit... Jednou si říkám, že už mu nebudu odpovídat na ty zprávy, ale pak si zas říkám, že jedno setkání na kafe nic neznamená a že třeba ani nemusí jít o rande, jen si třeba popovídat a když to bude mezi lidmi, tak se nemusím ani moc bát, kdyžtak odejdu... Zároveň, když je takhle starší, nemusela bych se před ním tolik stydět, že nejsem na svůj věk dost in a mohl by být i rozumnější apod. Někdy je mi ho i líto, že se k němu chovám takhle chladně, že třeba mu to muselo opravdu dát hodně odvahy, aby mě oslovil. Nebo mám také strach, že ho někdy někde potkám např. na škole či pracovišti a budu mít zbytečně další starosti... Třeba bychom si rozuměli a bylo by to fajn, ale někdy si říkám, jestli to mohl myslet upřímně apod. Zaroveň se rozbíhá školní rok a já většinou během něho nemám moc volného času, tak ani nevím, jak bych to časově zvládala. Prostě nevím, co dělat. Nemám si o tom s kým popovídat, a proto alespoň ve stručnosti píšu sem.

Předem Vám děkuji za pochopení.