Zkušenosti s obnovováním dávných kontaktů

Od: odpovědí: 9 změna:

Zajímaly by mě zkušenosti ostatních s obnovováním dávných kontaktů, ať již jde o spolužáky nebo nějak zajímavé lidi, které jste kdysi potkali třeba na táboře a dodnes si pamatujete jejich jméno, apod.

Po některých bývá až smutno, chtělo by se něco říct pár srdečných slov, aby věděli, že pro mě "neumřeli", že mi není jedno co s nimi je, že jsem tu pro ně i kdyby potřebovali nějakou pomoc, atd.

( Já už pár pokusů tohoto typu za sebou mám a je to zoufalé... Při setkání úsměvy, ale současně i zvláštní napětí, nedůvěra, konverzační křeč, uhýbavé pohledy... Rozdané čísla, maily, nakonec se nikdo neozve, ani neodepíše... Nebo nějaký záchvěv a pak už nic... Vůbec nic... Strašná deziluze... )

9 odpovědí na otázku

 

 


2x
avatar meandra

Mně se takový kontakt obnovit podařilo. Když mi bylo devět byla jsem v ozdravovně a tam jsem se seznámila s holkou o čtyři roky starší. Strašně jsem se k ní upnula a i po návratu domů jsme se ještě scházely. Pak šla na střední školu, měla jiné zájmy a kontakt se zpřetrhal. Navíc ještě nebyly mobily, maily, prostě nic. A já si na ní po téměř po 25 letech vzpomněla, projížděla jsem facebook a našla ji. Tak jsem jí zkusila kontaktovat a nakonec jsme se tedy sešly. Setkání bylo úplně skvělé, padly jsme si do noty, měly celé odpoledne o čem povídat, jako bychom se viděly naposled před týdnem. Tak už mám zase nějaký ten rok staronovou kamarádku. A bezvadnou.

 


2x
avatar babkazov

Shodou okolností mi včera volala spolužačka z devítiletky. Chvilku mi trvalo, než jsem se zorientovala s kým mluvím. Svolává sraz 9. třídy. Chvíli jsme si povídaly a ona říkala jména, která jsem neslyšela nějakých 55 let. Paměť je neuvěřitelná. Všechno v ní je. Obličej mi naskočil, když jsem si upřesnila, kde ten člověk bydlel, jakou měl ségru nebo bratra, jestli chodil do tělocvičny nebo na koupaliště. *zmateny* Jen ty obličeje a postavy jsou o půl století starší. Mám slíbené fotky. Tak jsem hodně napjatá, koho poznám.

 


1x
avatar ben

Dobrý den, stručně řečeno - nemá to význam, samotu to nezažene, přetržené již nejde dobře slepit a potom je ta deziluze (pokud to člověk nebere jako přirozenou realitu). Zdravím!


doplněno 30.08.17 09:06:

Ono to je jako s provázkem - přetržený můžete zase spojit, ale už tam zůstane uzel .

 


1x
avatar ringo

Jsem na tom stejně. Spoustu lidí jsem vůbec nedohledal, jakoby se po nich slehla zem. A koho jsem našel tak katastrofa.

Z první lásky /16-letá útlá culíkatá holčička / metráková kovaná komunistka. Spousta spolužáků chlastá první ligu, nebo nemají zájem o nic. Radši se nevracet a zanechat si vzpomínky hezké.

 


1x
avatar iz

Záleží na tom, jaké dřívější vztahy byly, někdy i na důvodu "ztracení". Já jsem se asi pětkrát stěhovala, takže k přetrhání kontaktů došlo změnou bydliště → prostě jsem se "nějak ztratila".

Po mnoha letech jsem díky internetu (hlavně Facebooku) dohledala na kontakty na většinu bývalých spolužáků a zorganizovala dva srazy. Oby se vydařily, navázali jsme, kde jsme před lety skončili...

 


1x

Ze své zkušenosti můžu říct, že třeba pomohli srazy ze střední nebo vysoké. Tam si pokecáme a zjistíme kdo kde bydlí a už se mi několikrát stalo, že jsem bydleli se spolužákem kousek od sebe ani jsme to nevěděli. Nevyšlo udržovat kontakt se všemi, ale ti co si udělají čas to jde pak dobře. Na přátelství musí být dva, pokud se bude snažit jen jeden, tak to pak druhého otravuje, alespoň já mám pak ten pocit a vnucovat se nemá cenu.

Tak s tím souhlasím. Zájem musí být oboustranný. Zamrzí to, když druhá strana dělá, že vás nezná, přitom 5 let jsme se "kamarádily" na základce. Nebo jen bavily? Pro ní to bylo asi jen bavení se a vyplnění volného času.

 


0x
avatar blesik

Na srazech se zase nejvíce druží ti, co k sobě měli na škole nejblíže. Doma u mě následují výčitky, s kým jsem nepokecala a měla jsem. Výměna kontaktů dopadne tak, že si přeposíláme pouze maily, ale je to z části tím, že bydlím od všech hodně daleko. Smysl, vyhledávat staré přátele, to má jen pro ty, kteří nejsou zahlceni vlastní rodinou a nynějšími přáteli. Jenže, na druhé straně to může být úplně opačně a tak to často dopadá, že jen o sobě víme. Nestíhám nynější přátele, natož oživovat staré. Někdo to má asi jinak, ale pak se nemůže divit, že protějšek není tolik nadšený, že je spíš formální, vlažný. Nejde udržovat celý život vřelá přátelství se všemi, jen s těmi nejdůležitějšími. Takové vazby se však nepřerušují, nebo jen omylem.

 


0x
avatar coklit

Ono také záleží na tom, jestli si to ten dávný kontakt pamatuje a cítí to stejně tak, jako to cítíte Vy.. Což bývá kámen úrazu. Někdy si vzpomínky idealizujeme.

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2020 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]