Neporadil by někdo o jaký prášek si mám říct doktorce na uklidnění? Potřeboval bych něco opravdu silného, po čem by mě bylo všechno naprosto jedno.
2x
Když výjmečně na děti ječím, tak oni z toho ještě mají srandu a nebo začnou ječet ještě víc, záleží na tom na koho ječím.
Synovi je 11, ten pobyt byl dobrovolně nedobrovolný, šlo to přes kurátorku přes mládež, protože měl problémy i ve škole. Nějak se to začalo vyvíjet od konce školky a začátku školy.
1x
Vaše paní doktorka, předpokládám obvodní, vám napíše léky dle svého uvážení. Velmi silné léky si myslím že předepíše pouze odborný lékař, to jest nejspíš psychiatr. Není radno si s těmito léky zahrávat a laicky si je ordinovat, znám některé názvy, ale nebudu je uvádět. Pakliže jste prožila nějaké životní trauma, jako je např. smrt blízké osoby, nebo se cítíte neustále ve stresu bez zjevného důvodu, obratte se na svoji lékařku, bude potřeba tento váš stav řešit.
Jsem s nervama v pr... Včera po mě ječela 5 letá dcera at se okamžitě vrátím( protože jsem si dovolil odejít z kuchyně a jít si umít ruce, což jsem jí řekl) a já na její ječení reagoval, at si nasere, říkal jsem to tak, že to neslyšela, ale i tak to demonstruje, jak su na tom s nervama. Podotýká, že nejsem absolutně ve své podstatě vulgární člověk.
doplněno 23.08.17 19:02:
Užívám Rivotril, ale že by na mě měl nějaký účinek se říct nedá.
Pokud užíváte Rivotril a necítíte na sobě účinek, tak bacha na to, už jste na něm závislý. Doporučuji návštěvu odborného lékaře, nejlépe psychiatra.
U léků ovlivňujících psychiku (tedy i u těch "jen na uklidnění") na uklidnění to není tak jednoduché. Praktický lékař má omezené možnosti, smí předepsat jen slabší léky a na omezenou dobu.
Pokud máte pocit, že by Vám slabší léky nepomohly, musel byste se obrátit na psychiatra, který Vám po vyšetření předepíše lék, který podle výsledku vyšetření bude nejlépe odpovídat Vašim potřebám.
Ani předepsání jiného typu léku, o který si pacient řekne, by nemělo být samozřejmé. Lékař má léčit, tj. ordinovat na základě vyšetření a zdravotního stavu pacienta (nikoliv "na přání").
Netvrdím, že je to tak správné, ale že to tak funguje. S tím psychiatrem je to složité, několikaměsíční čekací doby, to je už pro mě pozdě.
Mně teda ne. Takže s Vaší doktorkou může pacient manipulovat jako s loutkou? To není tedy správná doktorka.
0x
Každý prášek jednou musíte přestat brát a vše se vrátí v plné síle, pokud si myslíte, že tím překlenete duševní bolest. Potřebujete spíš lehčí prášek, při kterém budete současně si svou situaci částečně uvědomovat a zvykat si na ni. Ale to Vám opravdu nejlépe poradí odborník. I ten Vám však, po určité době, začne dávku snižovat. Nic netrvá věčně, jen to budete nějaký čas odsunovat.
0x
Ten prášek se jmenuje "pár přes zadek". Ovšem ne Vám, ale Vaší dceři. Dcera si dovolí jen to, co jí dovolíte Vy.
Jenže v dnešní době Vás za to ta 5letá dcera pravděpodobně zažaluje. Kam ten svět spěje... 
doplněno 23.08.17 19:17:
Proč myslíte, že to bude po prázdninách lepší 
? Nebude! Při Vašem přístupu se to bude stále jen zhoršovat. Jednoho dne Vám dcera nařeže a vyhodí Vás z Vašeho baráku. A Vy se jí ještě omluvíte.
doplněno 23.08.17 19:32:
Ano, mluvím o Vašem přístupu. Očividně výchovu svých dětí nezvládáte. Co se týká syna, je na nápravu už asi pozdě, těch "pár na zadek" mělo přijít daleko dřív. Teď už s tím nic nenaděláte. S dcerou máte možná ještě šanci, ale rozhodně to nevyřešíte útěkem od reality pomocí prášků. Začněte konečně vychovávat!
Chcete říci, že nestačíte na pětileté (předpokládám nijak nepostižené) dítě - a že před péčí o něj dáte přednost práškům?
Kolik těch dětí máte - a jste na ně sám?
Nestačím na žádné svoje dítě a nestačí na ně ani manželka. A nedám ničemu přednost, jen to chci nějak přežít ve zdraví, aby se nestalo něco hrozného, blíže nebudu specifikovat.
Moc tomu nerozumím. Píšete, že léčba má být přes zadek a když napíšu, že ta proběhla a zcela bez úspěchu, tak píšete o mém přístupu. Jinak po prázdninách budou děti ve školy a školky a bude část dne klid.
Jednoho dne Vám dcera nařeže a vyhodí Vás z Vašeho baráku.
Tak tak - synek už má "úspěšně" nakročeno.
0x
Žádný prášek nevyřeší příčinu vašeho psychického stavu, což je tedy evidentně problém s dětmi. Tyto prázdniny skončí, ale budou další. Nebylo by lepší něco udělat s tou anarchií dětí dokud jsou malé? Pokud je nezvládnete teď, později to může být jedině horší.
Udělal jsem vše co bylo v mých silách a výsledek nula. Syn byl letos ve středisku výchovné péče, takový předstupen diagnostického ústavu, tam fungoval bez problémů a nám vykládal, že at si nemyslíme, až se vrátí, že bude poslouchat, že tam to prostě vydrží, aby mu neprodloužili pobyt a po návratu domů, že se vrátí do starých kolejí a taky to tak dopadlo.
0x
A nezačal syn takto zlobit od té doby, co se mu narodila sestra, která ho pak v chování začala napodobovat?
Tak to nejsem schopen posoudit, opravdu nevím. Kdysi měl výbuchy vzteku, kdysi takto vysklil dveře.
Tak když to nejde pozlém, tak to zkuste po dobrém. Jak se děti chovají když jsou samy s Vámi nebo manželkou? Zkuste si třeba každý vzít jedno dítě a někam s ním jít - na pouť, hrát nějakou hru do parku, na nějaký výlet, na kola, na brusle, zakopat si, zaházet na koš..., dávat dítěti najevo lásku - obejmout ho, dát mu pusu, povídat si s ním, když se bude chovat sluště, tak ho pochválit. Pak si děti prohoďte... Když se zklidní, tak se Vám třeba povede jim domluvit, aby se chovali slušně i doma. Doma je zase chválit, když budou hodní. Hrajte si s nimi, vymýšlejte jim zábavu, pak by Vám mohly s něčím pomoct v domácnosti...
Zkuste se hlavně zamyslet nad příčinou, proč se takto děti chovají.
0x
Nejsem expert na výchovu, ale u nás fungovaly tresty, krátkodobé, ale důsledné. Naprosto nepřípustné je, aby dítě řvalo na rodiče. Udělá to, tak (pro ten den) zákaz všeho, co má rádo. TV, internet, hry, cokoli, co vnímá jako zásadní. Další den opět začít s čistým štítem, zařve na vás - v klidu bez zvyšování hlasu zákaz. Atd. Nakonec to každé dítě pochopí. Samozřejmě pokud je zdravé (tzn.není autista atd.) Tam to asi fungovat nebude. A je nutná spolupráce obou rodičů. Ne, že jeden něco zakáže a druhý to povolí.
doplněno 23.08.17 20:26:
Jestli jste nemocný, tak v první řadě musíte řešit sebe. Můžete vyhledat pomoc psychologa, případně psychiatra, ten vám zároveň může předepsat vhodné zklidňující léky, což psycholog nemůže. Až vy budete vyrovnanější, teprve budete mít sílu zvládat děti. Dětem by možná psycholog také neuškodil. Každopádně čím budou starší, tím to bude horší, pokud to nebudete zvládat teď.
0x
Určitě nejste v pohodě, zkuste se zeptat na Lexaurin, nebo Neurol, obvodní ho může předepsat. Já tady fakt nebudu řešit, co a jak byste měl, ale potřebujete se hodit Vy do pohody a samo to nepůjde. Hlavně, abyste neudělal něco, čeho byste potom litoval.
doplněno 23.08.17 20:43:
Njn, je to jako se vším, musíte to udržet pod kontrolou. Stejně bude mít rozhodující slovo lékař, určitě Vám nepředepíše nic, co by vám ještě ublížilo.
Díky všem za rady a za pomoc. Chtěl bych jako zakladatel této otázky poprosit nějakého sys o kompletní smazání otázky. Děkuji
Když už si někdo dá tu práci odpovědět a většinou problém vyřeší proč bychom měli otázku smazat? Možná ji autor otázky už nepotřebuje nebo našel odpověď jiným způsobem, ale ostatním s podobným problémem může výrazně pomoci. Zkrátka smazat otázku a tím i odpovědi jen tak z rozmaru autora otázky není zrovna přátelské.
Zdroj: poradte.cz/...
Takže není důvod dotaz mazat. Rádci si dali práci s odpovědí na Váš dotaz, věnovali mu čas, tak by bylo nefér dotaz odstranit.
0x
Teď čtu, že jde o nerevy z dětí a Vaši psych. nemoc. Dejte děti vyšetřit psychologovi, pokud na nich nic neshledá, alespoň Vám poradí, jak na ně. Občas si Vás pozve, vyptá se na úspěšnost nové výchovy a příp. poradí něco dalšího. Mají s tím zkušenosti a různé finty na chování dětí. A asi potřebujete poradit s výchovou, když Vám skákají už teď po hlavě. Děšti se musejí vést systematicky, ne jen nárazově, občas. Udělat jim zajímavý program, ale denně. Doma pro ně mít neustále v záloze další aktivity, aby neměly čas zlobit a byly zaujati tím, co dělají. Musí je to bavit. A motivovat. Chceš novou plastelínu? Tak vydrž 2 hodiny neječet. A dobu prodlužovat. Není ještě pozdě ani pro kluka, ale je nejvyšší čas!
Nemůžu spát a bylo mi blbě. Vzal jsem si tedy 1,5 g rivotrilu, cítím se jako přiopilý ale že by mě bylo všechno jedno to ani náhodou. Cítím se přiblble, ale nc víc. Ono k objektivnímu zhodnocení mého stavu by chtělo vypsat podrobnou anamnézu od dětství až po současnost a stejně jsi nejsem jistý, že by to bylo objektivní hodnohocení mé osoby. Někdo by mohl navrhnout jít se nechat hospitalizovat v psychiatrické léčebně. Byl jsem tam několikrát a je to tam hrůza, působí to prostředí hrozně depresivně. Nic mě nedělá radost a nemám nic, o co bych se mohl nohama pevně opřít. Včera jsem psal na linku důvěry, ale nemám pocit, že by mně to pomohlo. Kdyby někdo chtěl napsat, že měl daleko větší problémy a zvládl je, tk bych poprosil, aby si uvědomil, že každý člověk má jinou vnitřní sílu a schopnosti těžkosti překonávat.
A nemůžete někam na nějaký čas odjet? Abyste vypadl z prostředí, které Vás deptá? Příbuzní si nemohou občas děti vzít?
Určitě by to chtělo celkovou změnu, jestli máte chalupu, nebo známí, kteří by ji půjčili, odjeďte.
Relax, do přírody, dlouhé procházky, zajímavou knížku, pohodu, žádné starosti, prostě vypadnout aspoň na čas ze zajetých kolejí..
Teď jsem byl na týden u rodičů(bylo mě tam o něco líp)a po návratu je vše ve starých kolejích, vlastně ještě horší než to bylo.Ne že děti by byly horší, ale já to všechno hůř snáším.Jinak nikam už odjet nemůžu, protože před nedávnem nastoupila manželka do nové práce a neměl by děti kdo hlídat a starat se o ně. Mohla by vás napadnout otázka - a to nemají babičku, tetu, prostě někoho? Mají, ale obě jsou těžce nemocní, takže nepřipadá do úvahy a nikdo jiný není. A navíc, i kdyby to bylo možné, tak po návratu mě to stáhne zpět.
0x
- pokud máte psychické problémy, jak je možné, že se dávno neléčíte u psychiatra?! - jedině ten má právo i vzdělání k tomu, aby předepsal léky, které by Vám mohly pomoct a ne ublížit.
A to ještě je mnohdy nutné vyzkoušet různé typy léků, než najdete ten, který Vám bude vyhovovat. A pokud jste správně léčen - účinky se projevují postupně a časem, tak jak lék stimuluje příslušné fyziologické pochody v mozku, které ovlivňují Vaše reakce a chování.
Jinými slovy - kdybyste se pořádně léčil, nepotřeboval byste žádný prášek na uklidnění, protože byste vypjaté situace zvládal lépe, nežli hystericky. Možná by k nim ani nedocházelo, protože byste vnímal situace s větším nadhledem. Prostě jinak. A nevěřím, že by čekací lhůty u psychiatra byly několik měsíců...
U psychiatra jsou čekací doby několik měsíců, ale sama jsem volala do nemocnice, v srpnu, tam by mě prý na vstupní vyšetření, které je nutné pro stanovení správné medikace, vzali by mě prý až v listopadu. S tím jsem se nesmířila, obvolala dalších pár doktorů, soukromých, a hle, na začátku srpna jsem dostala termín koncem srpna. Jde to, jen člověk musí chtít a nebát se obvolat víc lékařů. Vstupní vyšetření u psychiatra trvá cca 1 hodinu, ptá se vás na věci docela podrobně, tj. až potom vám může napsat nějakou cílenou medikaci. Cílenou medikací se nemyslí napsání prášků na uklidnění ve stylu Neurol nebo jiné návykové benzáky, ale AD, které sice nezaberou hned, ale jak zaberou, tak to bývá lepší. Ale stává se, že ne první AD sednou, tak jich člověk spolu s psychiatrem zkouší více. A i když najde správná AD, tak se pak musí třeba půl rok vychytávat správná síla léků (AD se vyrábí v různých silách), aby sedla maximálně. A pak, když člověk bere AD, tak to není tak, že problémy zmizí, ale člověk se s problémy lépe vypořádává. Není to tak, že je mu každý den dobře, ale je to tak, že se minimalizují dny, kdy je mu špatně.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.