Nejste přihlášen/a.
pro každého je normání něco jiného. jestli vypije 2 piva , tak to není podle mě normální, protože to je jen na chuť. někdo hulí cigára, někdo marihuanu, někdo jede drogy, jiný si lakuje stále nehty, chodí do solárka, ke kadeřnici atd. ať si každý dělá podle sebe a nehledá normálnost od jiných
@prazskejpepik: Dvě piva na chuť jsou fakt nic, uznávám, ale co by tazatelku mělo znervózńovat, že už se její manžel bez nich těžko obejde. To už zavání tou závislostí. Protože člověk, který chodí do solárka obvykle nemá problém jednou vynechat, to samé s kadeřnicí, nehtama apod.
Pokud pravidelně dennně jedno až dvě piva= je závislák i když si to asi nepořizná!Pokud je přístupný rozhovoru a dohodě-ať zkusí den až třeba týden být bez piva ,pak se uvidí jak na tom je.Není-li závislý nic se dít nebude ,bude vše jako s pivem , ale myslím že je a pak ,ale to poznáte dle chování!
Ještě doplním-píšete Vaše rodina nepije ,ale Vaše rodina jste Vy ten člověk co píšete že pije a Vaše děti nikdo jiný není Vaše rodina.Alespoň pro mne je to tak v první řadě manželka ,ve druhé taky a potom syn který je výdělečně činný ale bydlí doma-to je moje rodina a ten zbytek-moje máma (táta je měsíc po smrti) sestra a brácha s rodinymi jsou jen příbuzní stejně jako z manželčiny strany.V tomto máme ale výhodu-jsme od jedněch 200 a od druhých 100km daleko! A ještě maličkost-zapřemýšlel bych také sám nad sebou -zda-li není problém tak trochu ve mně, že partner začal pít víc než je normální!
Zdravím, spíše bych se zkusil obrátit s dotazem na skutečné odborníky či lékaře, v některé z poraden kolem alkoholismu a závislostí. Tady se spíše najdou jak zastánci takového "lehkého" pití a pak odpůrci alkoholu vůbec. Já skoro nepiju alkohol ( ale opičku si taki občas dopřeju) a to vaše popisované pití by pro mě byla už závislost. Ale na druhé straně, kdyby do sebe denně lil několik litrů sladkých kolových limonád, to by bylo ještě horší. Aspoň pro jeho zdraví, ale asi by to nenarušovalo jeho projevy vůdči okolí. Ten alkohol holt více ovlivňuje mozkovnu, přímo úměrně s množstvím. Je to dilema, každý má nějaké návyky, ale nikde není napsáno, co je správné. Ale pokud něco jednomu v jedné domácnosti vadí , je čas to řešit.
Jak jsem psal na začátku, doporučuji si o tom promluvit s odborníky
Podle mezinárodní klasifikace nemocí se jedná o alkoholismus.
Mám ale známého, který takto popíjem několik desítek let, než mu lékař kvůli slinivce a žlučníku alkohol zakázal. A on přestal. Zde dne na den. A od té doby nepije... Alkoholikovi ale tohle nejde. On nepřestane.
Tak mě napadlo ještě, jestli je chlap nervozní, nemá problém s něčím jiným? Nepotřebuje spíše jinou pomoc?
pokud pije desítky a vypije denně 2 piva, tak se mi to nezdá být zase až tak nenormální... A flašky odevzdávejte, aby se Vám doma neválely, ne?
- já bych se teda ale řídit naučila a jezdila bych si po výletech sama, nebo s dětmi, máte-li. Třeba byste koukala, jak by to na něj zapůsobilo - takhle ho nic nenutí dělat něco jiného, nežli se válet na gauči.
Záleží taky na tom, jak jste staří - po 60-ce už těžko někoho změníte.
nesouhlasím tak úplně. Argus 12 v láhvi se zlatým pozlátkem, je pitelný a vyroben v ČR, ne v PL ani DE
Copak se závislost na alkohoku musí vztahovat k věku? Může do toho spadnout 16letý, stejně jako 30letý nebo 65letý. Mě osobně by nezvervózňovalo, že pije dvě piva denně, ale že se bez nich nemůže obejít. To už je závislost. To, že nemůžete jezdit na výlety je mrzuté, ale co když se někdy něco stane, a budete vy nebo děti muset do nemocnice. Kdo vás tam doveze, když manžel nebude moct, a zranění nebude tak vážné, aby se přivolala rychlá?
to ancionka: Zásadní otázka při rozhodování o závislosti zní, jestli se bez piva "nemůže" obejít, anebo si chce "pochutnat" a odmítá se toho vzdát ( prostě k abstinenci nemá motivaci ). Já si např. také rád pochutnám na pivu ( 1-2 denně, "basa" 20 piv mi vydrží min. měsíc ), ale nikdy nepiji před jízdou autem/řízením auta, protože autem jet potřebuji, anebo chci - je to pro mne motivace pro odložení "pochutnání" na dobu budoucí, třeba i na neurčito. Je zajímavé, že např. kuřák, který spotřebuje 10 - 20 i více cigaret během 12- 15 hodin ( cca půl dne ) je všeobecně ve společnosti víceméně tolerován ( bez ohledu na to, že konzumuje vyloženě jedy, přičemž alkohol je v jisté minimální míře v krvi obsažen zcela přirozeně a při "rozumné" konzumaci nevyvolá nevratné změny organismu, někdy dokonce může být i zdraví prospěšný, což o kouření tabáku říci nelze ), kdežto na pravidelnou konzumaci 2-3 piv se pohlíží kriticky, jako na lehkou závislost. Lehce zvýšený obsah alkoholu v krvi ( jednu "desítku" ) tělo takového "pijáka" odbourá během 2-4 hodin. Laicky řečeno - logicky je kuřák je oproti takovému "pijákovi" "těžkým závislákem" na určité neustálé hladině nikotinu v organismu. Pokud u někoho dvě-tři piva vyvolají zřetelné změny v chování ( např. agresivita ), neměl by alkohol pít vůbec. A podle mne - i lehký kuřák bude při nucené abstinenci mnohem "nervóznější" než alkoholik, který má svoji "normu" na 2-3 pivech denně. ( Je to jen můj náhled, nikoliv obhajoba alkoholismu).
@alten: Já závislosti nijak nerozlišuji, kuřák, který se neobejde bez cigarety nebo piják alkoholu. Je to nastejno. Nicméně neznám kuřáka, který by nebyl závislý. Ale znám hodně lidí, kteří si občas dají pivo a závislí nejsou. Nic to nemění na faktu, že manžel tazatelky má s pitím už dost problém. Teda ať zkusí týden nepít a sám uvidí, jak na tom je, jestli to zvládně bez problému, tak závislý nebude, ale myslím, že to pro něj bude dost velký problém.
to anzionka: Rozhodně nesouhlasím, není to nastejno. "Piják" , který konzumuje 2-3 piva denně pouze lehce "povzbuzuje" svůj krevní oběh a za celý život nemusí mít ve vztahu zdraví/alkohol žádný problém. Kuřáka tabáku/cigaret během života zákonitě provázejí typické zdravotní potíže ( kašel, respirační nemoci, s pokračujícím věkem stále výraznější dechová nedostatečnost - deficit kyslíku, problémy s krevním oběhem - vys. krevní tlak, žilní problémy - tromboza aj. , ať už v jakékoliv míře ). Pokud se závislosti nerozlišují ( např. na nebezpečné, či relativně neškodné ), pak platí, že všichni lidé ( a nejen lidé ) jsou totálně závislí ( jídlo, pití, společnost, média, životní prostředí ... všechno souvisí se vším, jsme prostě "součástí systému" v tom nejširším slova smyslu ).
Nemyslel jsem vztahovat k věku případnou závislost třeba na alkoholu..ale ten jejich "způsob" života.
z čeho bych se měl jako vykecávat? Prostě když to kolem sebe sleduji, tak takovéto chování začínají mít spíš 40cátníci, kdy mají děti, jistou rodinu, chodí každý den na "jedno" (spíš na víc..)a tak trochu kašlou na to, co se děje doma..hlavně že pohoda klid tabáček..roste pivní mozol a chuť do života jako taková, je ta tam. K tomuto už opravdu, ale opravdu nic dodávat nebudu
S tím každodenním pitím to normální není. Ale nemyslím si, že je to to nejdůležitější, co byste měla/li momentálně řešit.
Píšete, že máte existenční problémy, s rozpočtem nevycházíte, nějaké dluhy..
Měla byste si s manželem sednout a probrat možnosti, jak urychleně vše začít řešit. Najít si každý z vás přivýdělek, aby se situace zlepšila a nemuseli jste řešit, jestli dětem můžete koupit čokoládu, oblečení...přece vaše děti za vaši situaci nemohou?
Jste na to přece dva? A nic není neřešitelné!
Vaše rodina by se měla především snažit vám spíš pomoci, protože od toho je to rodina a ne koukat divně, když je někdo v problémech a evidentně neví, jak z nich ven a tak to řeší např.alkoholem, nezlobte se.
Je potřeba, aby manžel opět dostal nový smysl života a viděl světlo na konci tunelu, zklidnil se, potom se určitě vyřeší i problém s alkoholem.
Sedněte si spolu, v klidu si promluvte, alkohol bych osobně v této situaci zatím neřešila a vysvětlila i své rodině, určitě bude líp..
Bohužel, tohle jsem kdysi řešila, ale marně, takový člověk nedá na domluvu ani své rodiny ani lékaře a bude se psychicky zhoršovat. A kombinacce alkoholu a prášků je vražedná a k těm práškům určitě dojde, protože se bude cítit špatně. A bohužel pro léčbu se musí rozhodnout sám, nikdo mu to nesmí nařídit. Když pak došlo k operaci, najednou v nemoci alkohol nebyl a doktor se ptal, zda pije, že na něm vidí absťák. A doma se to opakovalo. A bohužel málokterá žena dokáže říci alkohol nebo já a odejít, ono mnohdy není kam.
Je to závislost, tedy určitý stupen. Musí mít denně tzv.svoji hladinku a dávka se ač o málo zvýšila. Teen kdo není závislý, tak mu nedělá problém si měsíc nedat ani ň alkoholu. U nás je mýtus, že závisl-ák, musí chodit denodenně na mol, mlátit manželku a nechodit do práce, ale to už je strop..konečná. Jenže dokud manžel to nebude považovat sám za problém, tak s ním nikdo nehne..měl by se s tím svěřit praktickému at ho pošle k odborníkovi..
Píšete, že je řidič z povolání. Tedy se přes den piva nenapije. Po práci je vyprahlý a první pivo zasyčí a má po něm ještě větší žízeň, a druhé trochu zavodní.
Ano, jak správně píšete, začal podnikat a nezadařilo se. Jak je to dlouho? Měl by již pomalu hledět dopředu.
Samozřejmě, ty dluhy jsou zátěž, a já bych viděla, že se pokusíte najít nějaký přivýdělek. Nepíšete co Vy, co děláte.
Vy si stěžujete, ale já bych chtěla vědět, jak se o manžela staráte? Cítí od Vás podporu? Pečujete o něj? Připravíte mu něco do práce, nějakou svačinu, nebo si musí vše kupovat. Také bych se zaměřila na pitný režim. Tedy připravovala bych mu co nejvíce domácího pití. Víte, ty limonády, které si člověk koupí na trase, jsou plné barviv, cukru, aromat, chemických látek. Váš muž má po práci žízeň, je dehydrovaný. Nabalte mu pěknou krabičku ovoce, zeleniny pokrájené na menší kousky, vidličku k tomu, čistou vodu s citronem, nebo se šťávou /1,5-2 l/. Kousek chleba se sýrem a salátem. Koupila bych termo tašku, kterou by si nosil do kabiny a kde by vše vydrželo chladné.
Nemusel by kupovat celé dopoledne nic, leda až pozdní oběd.
Pokud byste upekla cukeťák na plech, tak i s ním vydrží po celý den.
A to pivo ať si po směně dá. Ale doma, ať má uklizeno, a milou ženu, ne hudrující a stále hádavou. Myslím, pokud se budete snažit i pán půjde do sebe. Udělejte si nějaký program s dětmi na podvečer, posezení venku se sousedkami, k vodě, procházka po okolí. Na sobotu a neděli nějaký delší výlet. Existují vlaky, autobusy. Samozřejmě v předstihu manželovi řeknete, jedeme po obědě tam a tam, počítám s tebou. Vezměte iniciativu do svých rukou.
Pračka vypere přes týden, když dobře pověsíte, tak i složíte a nemusíte žehlit. Brzy ráno v sobotu nakoupíte, a do 11 máte vařeno.
Po 12. hodině můžete vyrazit. Pokud si vše stihnete v pátek večer, můžete mít výlet v sobotu od rána, od 8. hodiny. Za den se dá objet, či dojet kousek republiky a navštívit různé akce, hrady, zámky, festivaly, pro děti mašinky.
Hodně dobrých odpovědí jste tady dostala od jiných rádců. Nemyslím, že odchod je dobré řešení.
Buďte samostatnější, rychlejší, důslednější k sobě. Pokud jsou děti 5 let a více, zapojte je do prací. Cokoliv jim ukažte, předveďte a mohou pomáhat, práce hrou. A ať se při tom legrace. Děti pracují strašně rády. Vidím to na vnukovi.
Pokud byste potřebovala něco od manžela, zkuste ho poprosit, ne být našňuplá, ale mile, a třeba opakovaně. Věřím, že se nechá manžel změnit. Ty lahve určitě vracet, penízky dobré, pokud máte blízko obchůdek, anebo si pořiďte tašku na kolečkách, či kárku.
Můj bratranec takhle a víc pil též, a ještě to prokládal o víkendu a dovolené /u vody na rybách/ několika flaškami meruňkovice. Ale měl milou opičku. Neřádil. Manželka to s ním vydržela, je pravda, že byl pořádný a měl ve flaškách pořádek /samozřejmě i jiných věcech/. A byl dost pracovitý. Nyní mu doktor zakázal pití, ale pár piv stejně přes dá, ale s tvrdým se krotí.
Manželka také neřídí. A i při tom mají hezké manželství. Oba jsou nesmírně pracovití. Dá se tedy i fungovat. Já bych to v porovnání s tímto manželstvím /3-4 piva o víkendu u vás/ neviděla zase až tak zle. S tím, že manžel není ztracený a dalo by se s tím něco udělat a manžela trochu umírnit. Prostě nějakou náplň života, ne jenom sedět doma a svalovat vinu na něj.
1-2 piva denně mám doporučeno od doktora...ale příznám se že ne vždy tuhle doporučenou dávku dodržím.Záleží i na postavě, je rozdíl 60kilový střízlík a 130ikilový chlap
Pokud se neobejde,je to závislost ...
Je to jen moje představa, ale žena tak maximálně 2 piva, chlap 4. Já piju v létě tak 2 týdně. V zimě asi 2 do měsíce. To raději dvojku červeného. Chlap možná zapíjí nějaký problém v sobě. Sečtěte mu to a ukažte účet.
Trochu by mě zajímalo, proč jste s chlapem, co neumí vydělat dost peněz na to, aby mohl dětem koupit čokoládu. Navíc doma neuklízí, válí se jen na gauči a chlastá pivo, za které utrácí peníze, kterými by měl platit dluhy. Co z něj proboha máte? Já bych ho vykopla z baráku.
Pokud se tahle změnil, tak ho štve něco jiného. Může mít zdravotní problém, o kterém nechce mluvit a zároveň z něj má strach, nebo něco v práci, něco v rodině, možná i něco na Vás. Možná má pocit, že nevidí smysl života. Zkuste to s ním nějak promluvit, případně se nějak diskrétně zeptejte jeho kamarádů, jestli nevědí o nějakým problému.
Jinak ano, vypít nějaké množství alkoholu každý den už může být začínající alkoholismus, ale taky nemusí. Zvýšená nervozita nebo agresivita může být i zdravotné problém - něco v mozku nebo v hormonech.
Přečetl jsem si další vaše příspěvky a souhlasím tady z někým, že pije na zlomenou hrdost. Musite ho nějak namotivovat, že ještě není konec války, ještě neprohrál, ještě může zvítězit. Není ostuda klesnout na kolena, ale zůstat na nich klečet. Pivo ho nesklidní, ani za něj dluhy nevyřeší. To co rozjíždí s tou Colou a pivem a tloustnutím, je nebezpečné, za 3 roky z toho může mít cukrovku a bude to strašně obtížně shazovat.
Na lahve mu dejte ultimátum - peníze za lahve dostane ten, kdo je odnese do krámu.
Co se týká řidičáku - bratranec má autoškolu a povídal mi, že ŘP na OA stojí teď od 7 tisíc výš. Ale 7 tisíc se dá našetřit, i když třeba za půl roku. Je dobře, když mají ŘP oba, nikdy nikdo neví, kdy ho bude potřebovat. Třeba s tím druhým k doktorovi.
Jinak - alkoholismus to už je. Radila bych opravdu ŘP, pak pokaždé o víkendu sebrat děti a vyjet si někam na výlet, na koupání, na houby, do ZOO...,udělat si pěkný den. On ať je doma. Určitě se nad tím zamyslí.
Udělala jsem to manželovi-alkoholikovi v roce 2005. Měla jsem kulatiny, když se dárci ptali, co by mi měli koupit, poprosila jsem raději o nějaký příspěvek na dovolenou u moře. Letěla jsem sama, on zůstal doma. Za 14 dní jsem mu ani jednou nezavolala, mobily jsme tehdy ještě neměli a na pevnou linku jsem volala z pošty pokaždé jen své tchyni. Vím, že mu bylo líto, že nemohl jet taky, ale zasloužil si to.
O 2 roky později se to zlomilo, dneska už 10 let naprosto abstinuje. K tomu moři už jezdíme bez problémů oba. Zaslouží si to.
Když nakupuje pivo, ale dětem lituje koupit čokoládu, sebrala bych prázdné láhve, vrátila je a za ty peníze nakoupila dětem mlsky. Jste sama proti sobě - viz "vola dělat nebudu". Děti si mlsnou a on si bude muset znovu a znovu platit zálohu na láhve. Jediný, kdo na tom vydělá, budete Vy. Jaga.
Dvě piva denně a tři až čtyři o víkendu není alkoholismus. To za prvé. Pokud jde o ten kontext ( je podrážděný, atd. ) tak to není dobré, ale zvažte, jestli mu dlouhodobě nechybí s.x, to je totiž v podobných situacích ta nejběžnější příčina na kterou některé ženy "nemohou přijít".
Poházené flašky jsou, podle mě, už jiné téma a skutečný problém. To je totiž forma schválnosti. Zkuste mu je sbírat a dávat na jedno místo, třeba do rohu místnosti kde spí. Ať vidí kolik toho je a chodí je vracet dřív, než se tak nahromadí. To by ovšm znamenalo je ráno opravdu odnést a neodcházet do práce jen tak nalehko. Nebo ať sám řekne kdy je odnese a pak ať to dodržuje.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.