Meli bychom si stat za tim, jaci jsme?

Zdravím. Je to ztráta času. Přetvářka je na nic a dlouho nevydrží...Mně se líbí lidé upřímní a já si sama pak přeberu nakolik mi jejich upřimnost je sympatická, nebo naopak..Ale alespoň vím, co od nich mohu očekávat..

K tomuto se mi vybavil citát od J. Wericha, který já osobně mám ráda:

"Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je."

V mém okolí jich zas tak moc není. To bude asi věkem. U těch mladších, ambiciozních, jich bude víc. Tam ještě není ta soudnost. Viz kastingy na Super Star. A když to někomu vydrží až do stáří, tak to jsou figury vhodné pro veselohru. Snobské paničky a nebo politici s pochybnými diplomy. Každopádně určité procento lidí si z raného dětství nese pocit nedocenění, srovnává se, má strach, že neobstojí a tak si pomáhá, hraje si na někoho, kým by chtěl být, chlubí se přátelstvím s někým významným, lže, aby se předvedl lepší a sám tomu nakonec věří. Já to beru tak, že společnost je rozmanitá a do jisté míry to k tomu patří. Nemůžeme být všichni stejní, to by byla nuda. Nemůžem být všichni stejní, protože každý máme jiné předpoklady, měli jsme nějaké vzory, plnili či neplnili jsme očekávání rodičů a každý jsme jinak nesli neúspěch či úspěch. Mladí to berou jako nefér jednání. Brzy se naučí poznat takového člověka, co se do někoho stylizuje a jsou na to citliví. Ten postoj se časem otupí, nezvedá nás ze židle a spíš se tiše bavíme a nebo nad tím mávnem rukou, když se nějaký takový exot v okolí vyskytne.

Samozřejmě, že bychom měli stát sami za sebou → nepřetvařovat se, nedělat ze sebe něco jiného, než čím skutečně jsme.

Ale podle mne bude záležet na tom, jak si kdo tento slogan vysvětlí, a na tom, kde a jak jej aplikuje. Předstírat něco, dokud toho člověk nedosáhne, může v některých oblastech pomoci.

Jestli se nemýlím, používá se tento slogan v oblasti "osobního růstu", kde má člověku pomoci především s tvorbou nebo posílením sebevědomí (lze aplikovat i jinde).

Asi bych měla zdůraznit, že míním pomůcku při snaze dosáhnout nějaké změny. Např. pokud se někdo snaží odvyknout kouření, může si představovat, jaké to bude, až toho dosáhne apod.

Pokud si člověk v podobné situace bude říkat "na to nemám", nikdy se mu nepodaří něco změnit, zlepšit, ...

Ten slogan nabízí více možností, nevztahuje se (alespoň podle mne ne) jenom na přetvářku...

Myslím že ten slogan není moc směrodatný. Ono jde těžko předstírat že něco umím, když to vlastně neumím. To vydrží na hodně krátkou dobu. Být sbevědomý a mít k tomu důvody je jedna věc, a když k tomu důvody nejsou, není to sebevědomí, ale hloupá nafoukanost, nabubřelost, furiantsví. A to nejsou zrovna vlastnosti které vedou k úspěchu. A hrát si na něco co nejsme, celý život ani nelze.

Myslím že tady jde spíše o to, že někteří lidé aby dosáhli svého, dokáží skrývat některé své vlastnosti až do doby, kdy toho co chtějí, dosáhnou. Pak ukáží svou pravou tvář. Nebo také neukáží a dotyčný se nikdy nedozví odkud ten vítr vane a s kým měl tu čest. Třeba někdo může předstírat přátelství a úpřímný zájem o někoho od koho potřebuje získat určité vědomosti. Takzvaně ho oblbne a dotyčný mu začne věřit a přestane být ostražitý a pak se se zlou potáže. Ale tohle je v v určitých sférách docela běžné a je to dost komplikované.

Takže ten slogan můžeme vnímat každý úplně jinak.

Je potreba posuzovat situaci od situace.

Kdyz budete nezamestnanej a zrat travu u cesty, tak pri pohovoru do zamestnani se holt musi trochu pribarvit.

Kdyz budete chtit zapusobit na holku a casem se z toho vyklube neco trvalejsiho, tak nejake pocatecni pribarvovani asi nebude to nejlpesi...

Člověk by měl být tím, kým je a na co má, ne se přetvařovat. To, ho stejně jednou dožene, protože to nevydrží celý život a pak se mu to vymstí, ať v práci, nebo ve vztahu. Měl by být svůj - s ohledem na okolí, tedy, aby svým svérázem se nedotýkal jiných lidí, neubližoval, nevadil. Pokud bude "čitelný", lidi mu budou líp rozumět a bude mít s nimi lepší vztahy.