Dobrý večer,
nikdy jsem nemyslela, že někoho takového potkám, ale máme ho přímo v rodině. Na léto přijela sestřenice, která právě skončila pracovní poměr v korporátu. Že prý si přes léto odpočine a na podzim půjde zase pracovat. Problém je, že to, co předvádí, není odpočinek. Ona se snad vůbec neumí uvolnit, pořád je v nějaké tenzi. Ne, že by sebou cukala nebo tak něco. 
Ale zkrátka je sešněrovaná, neumí si odpočinout, zasmát se tak nějak od srdce, jednoduše vypnout. Dokonce mi řekla, že by si i ráda četla knížku, ale přijde jí to jako neplodná činnost. U filmu si pořád něco píše na notebooku. Je napůl duchem v minulé práci, napůl v příští. Dá se jí nějak pomoct? Já mám dojem, že ona by se i chtěla normálně bavit, ale už jí to nějak nejde nebo co. Taková to byla milá, bezprostřední holka. A teď takové monstrum! 
3x
Prosím, v zájmu sestřenice, jen ne léčbu šokem... první dny ji nechte, ať se pořádně vyspí, ona pak ožije sama. Odpočinek potřebuje nejvíc, když po ní chvíli nikdo nic nebude chtít, tak se uvolní. Pak jí každou vhodnou chvíli něco nabízejte, třeba k snědku, k pití, navečer trochu vína neuškodí, poproste ji o pomoc s přípravou jídla. Pak taky malou procházku se zajímavým cílem, něco nebo někoho jí "přihodit" do cesty, půjčit pejska, ... zkuste, zda by nechtěla Vám něco povyprávět o své práci nebo lidech okolo, možná se chytne. No a pak tady náležitě únavný, myslím náročný výlet (prostě hodně toho nachodit), to si začne vážit odpočinku. Zřejmě má náročnou práci a tohle je daň, ještě, že Vás má .
Děkuji Vám! Ano, měla moc náročnou práci, řeknu Vám, že já bych to nedělala ani za nic. Peníze dobré, ale s lidmi se tam zachází jako s hadrem. Kancelářská práce a buď obrovský pracovní výkon nebo velký anální alpinismus, jinak "uhynou". Ale už asi nic jiného dělat nechce, jde do něčeho podobného zase od září. Mně už taky napadly jako pomoc zvířata, všimla jsem si, že když jí půjčíme naše mazlíky, tak si je vezme na klín a pěkně si s nimi povídá a hladí je. To je jediný moment, kdy je "civilní". Pak zase najede to svých kolejí. Já ještě vsázím na přírodu.
Před pěti lety náhle odešel...navždy.
Příčina smrti - totální selhání organismu.
Věk - 39 let.
---
Nic dalšího dodávat nebudu.
Tečka.
Není zač... to, co píšete o firmě, to tak často bývá, záleží na firemní kultuře, což je zapeklitá věc, protože závisí na lidech. Svým způsobem zákonitě firma chce z lidí dostat co nejvíce a je vlastně na každém, co vydrží. Ale na druhou stranu, ona je tam právě proto, že je taková, jaká je, je ještě mladá, pracuje na plné obrátky, v práci se našla a chce něčeho dosáhnout. Vy jí můžete poskytnout určitý azyl, aby posbírala síly a myšlenky, dokdy jí to stojí za to, jakou cenu platí, jinak je ale každého věc, kde a jak pracuje. Takže bych jí do toho nemluvila, ono je to stejně zbytečné, ona v pravou chvíli bude vědět sama, co a jak má dělat dál. Fakt je, že takovým lidem se dobře pracuje, pokud mají kolem sebe "tým", který jim pomáhá zvládat běžnou denní rutinu (viz nezastupitelné matky a babičky, taky různé servisy atd.), což je ve skutečnosti veké umění. Kdo je na vše zcela sám, mívá to hodně těžké a může se mu stát, že pod tíhou rutiny nakonec vzdá i zajímavou práci. Prostě... nikdo to nemá v životě snadné .
2x
Jak se chová, když ji vezmete do lesa? Sednete si někde na okraj pěšiny, díváte se do stromů, posloucháte ptáky a jen tak rozjímáte?
Já bych ji tam brala, a to co nejčastěji. Ono jí to nepůjde vypnout ihned. Ale ze začátku na 5 minut stačí.
Když si všimnete, syndromem rozptýleného soustředění (či jak se tomu nadává, učili jsme se to na peďáku) dost trpí dnešní děti. Neumí se do činnosti ponořit úplně, potřebují jet svižněji, ale povrchně.
doplněno 10.07.17 20:18:
Jak píšete, že je duchem napůl v minulé práci a napůl v té příští... to je těžké. To je způsobeno nejistotou. Já učím jazyky. Většinou v září mi začíná nový rozvrh, často je náplň práce nová i z 80%. Odchod starého roku je pozvolný (příprava na přijímačky mi končí v dubnu, na maturity v květnu, skupinové kurzy v červnu, prázdniny jsou takové podivné, chaotické), ale nástup nového roku je neodmyslitelně v září. Skoro jako by to byl nový život. A už od dubna se neustále zaobírám tím, co vlastně budu učit, kdy, jak, koho, kde, za kolik... pořád. Protože jsem si děsně nejistá tím, co bude. Ona to bude mít asi podobně 
a já bych se tím netrápila. Jen ji pomozte naučit se rozjímat.
Děkuji Vám za milá slova. Když jsme byli v neděli na procházce, tak se rozhlížela a říkala, jaká je to krása, že už ani neví, co to je. Vlastně ráno vstane, dá si ZDRAVOU snídani s přesným počtem kalorií a živin, pak obleče oblečení, které musí být slušné ( sako, sukně, podpatky, halenka nebo šaty ), maže do práce ( běda přijít pozdě! ), pak se ve skleněné budově pohybuje do večera, pak se vrátí domů, sprcha, zacvičit si, ZDRAVÁ večeře a notebook do postele, protože se musí ještě splnit nějaké úkoly. Mají pobočky na celém světě, takže maily imrvére, i v noci. A pořád zářivý úsměv a žádné osobní trable se nesmí dát znát. Je hrdá na to, že podává výkon a umí jet na 300%, v noci spí pár hodin a ráno třeba vstávala tři hodiny předtím, než musela, aby vyřešily maily, které došly v noci. Mně by hráblo.
2x
Nechci být zvědavá, ale pro představu.Jak je ta Vaše sestřenice stará? Ona je sama? Přítel, rodina?
Přidám jeden příběh. Do hor na hotýlek přijela skupina manažerů /3 auta/ na krátký odpočinek od práce. Přitom věčně přecházeli po place s mobilem u ucha. Majitel hotýlku, starý nimrod se už na to nemohl dívat. Chcete se odpoutat od práce? Vezměte nejnutnější, sedněte do auta a pojeďte za mnou, ukážu Vám svůj revír. Přijeli k lesácké boudě, on vybral mobily, odvedl manažery lesním úvozem někam na paseku,cestou jim ukazoval zajímavosti, kterých by si jinak ani nevšimli, vysvětloval jim zvuky lesa, pili ze studánky, zobali lesní jahody, lezli na posedy a za tmy dorazili unaveni zpět na boudu. Dostali po skleničce domácí bylinkovice, ulehli na palandy, přikryli se erárníma dekama a spali, jak zabití. Ráno se probudili do stříbrného lesního rána s rosou v pavučinách a šli se mýt do potůčku, mazali si máslem chleby, co jim šéf-nimrod přivezll s sebou, nabírali med klackem z velké láhve.Jehličí nejehličí. Pak se přesunuli do nedaleké pískovny, kde si zaplavali /na Adama/. Tak mi to vyprávěla sestra onoho hoteliera-nimroda. Manažeři mu děkovali a líčili ten víkend, jako fantastický a nezapomenutelný zážitek, protože opravdu zapomněli na práci.
0x
Musí ona sama chtít. Vy to za ní neuděláte. Zkuste jí vzít někam do baru, na disko, něco popijete a ona se uvolní.
0x
Dobrý den. Pokud se neumí vaše sestřenice vůbec uvolnit, to není vůbec dobré. Minulost, ani budoucnost by neměla řešit, ale soustředit se jen a jen na přítomnost. Meditovat, nebo aspoň cíleně relaxačně dýchat - to uvolňuje napětí v organismu. Akorát se to musí umět. Pak příroda dělá divy, ale je fakt, že když je psychika v háji, tak ani ten háj březový nepomůže. Chce to úplně vypnout od práce a nemyslet si, že práce nebo ona sama je pupek světa a bez ní nic fungovat nebude. To je lež jako věž, jelikož když by na tomto světě nebyla, tak ten svět pojede klidně dál i bez ní. Vaše sestřenice by se měla naučit dělat i neplodné, odpočinkové věci - klidná procházka, radost z přírody, radost z maličkostí a drobností, ze kterých se skládá normální život. Nemusí konat jen "velké" věci. Jo a hlavní věc - soustředit se jen na jednu věc. Když film, tak film - a ne zároveň sledování notebooku.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.