ahoj,
v roce 2014 jsem studoval v Písku jednu z nejlepších škol v mém životě. ve druháku jsem si tak nějak přiznal že jsem na kluky a po necelém půl roce jsem si našel kluka. Bylo to v období Vánoc, neskutečně jsem se do něj zamiloval a udělal bych pro něj cokoliv, jenže byl na škole v Plzni a tak jsme se vídali strašně málo. Tak moc mi na něm záleželo, že jsem se vykašlal na školu, můj milovaný kolektiv a sbor učitelů a přestoupil jsem ze dne na den do Plzně na školu. Vetšina lidí mi to rozmlouvala, ale (bohužel) své blízké jsem přesvědčil o věcech, které ani nebyly skutečné, jen abych mohl za ním přestoupit. No stalo se tak. Z prvotních šoků z nové školy nového systému a kolektivu jsem se neprobral doteď, přítel mi zahýbal, lhal a podváděl, až nakonec utekl do Prahy, já zůstal sám opuštěný v Plzni bez svých spolužáků a přátel a stále si tuto velkou chybu vyčítám. A otázka je "jednoduchá"... Jak se přes to přenést?
Toto téma mě trýzní již skoro druhým rokem a nedokážu se s tím vyrovnat, stále si to strašně vyčítám a nejhorší pro mne je, když se mi vybaví všechny vzpomínky, byť jen slyším o městě Písku nebo snad kolem něj projíždím.
Předem vám všem děkuji za odpověď a hlavně za nervy si přečíst tuto "slohovou" práci.
2x
Chápu, že je to těžké, ale je potřeba, abych udělal jednu jedinou věc a to, dát sám sobě odpuštění. Odpustit si to, co si stále vyčítáš. Tím je nutné začít, začni na sobě pracovat. Odpust všem všechno a tím se vysvobodíš od svých trýznivých myšlenek. Až se ti to podaří, spadne z tebe velký balvan, je to potom krásná úleva, ale není to snadné, je to každodenní práce na sobě. Existuje několik technik odpuštění...je to na tobě, aby ses s tím popral.
2x
Pokud stále při tobě stojí rodina, není si co vyčítat. Přiznej jim, že to byla chyba tvýho života a že už budeš při další takové situaci obezřetnější.
2x
Každý z nás udělal nějakou hodně velikou blbost. Třebas takovou, která poškodila někoho, kdo za nic nemohl nebo zapřičinila spoustu nepříjemností a nedorozumění. Velkou ztrátu. Vlastní ztrátu. 
Takový je život. "Jednou jsi dole, jednou nahoře. . . " A je úplně lhostejné, jestli se jedná o ženu nebo muže, malou nebo velkého, který je na holky nebo na kluky. Takový je život. Není hanbou padnout. Je hanbou nevstát. Přestaň přešlapovat na prázdné slámě, v rozlitém mlíku! Nechej toho! Narovnej se, usměj se a jdi dál! Neohlížej se!
2x
Jak píšou ostatní - každý jsme někdy chyboval. Vy máte to štěstí, že jste snad neublížil nikomu jinému, než sobě. Tak prostě dostudujete v Plzni (i když mně se Písek taky líbí víc 
) a se spolužáky a kamarády se nebudete vídat denně, ale čas od času. Aspoň se budete mít nač těšit.
Zkuste to místo vyčítání si brát jako nové zkušenosti - a že je z čeho vybírat.
0x
Všichni v životě děláme chyby, ale málokterá chyba má pouze negativní dopad. Vám přestěhování do Plzně vedle zmíněných negativ jistě přineslo i hodně pěkného.
Vezmete-li si z této chyby (byla to vůbec chyba?) alespoň ponaučení, abyste budoucí kroky důkladněji zvažoval, vytěžíte z ní možná více, než jste ztratil.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.