Syndrom smutného klauna

Mě jako první napadl Hans Schnier z knížky Klaunovy názory od Heinricha Bölla.

Myslím,že ano.

Vlastimil Brodský sice žádný rádoby klaun nebyl.

Ale napadá mě třeba Miloš Kopecký,který v reálu trpěl těžkými depresemi.Jaroslav Marvan,který prý byl morous a podivín.

Vlasta Burian také nebyl v soukromí žádný veliký smíšek.

Jiří Sovák,jakbysmet.Jindřich Plachta...A další...

jj, syndrom smutného klauna prý souvisí s hormonem Endofirn. Mrkni se na link co to je a k čemu je.

cs.wikipedia.org/...

Úspěch na jevišti dokáže muzikanta, klauna nebo herce přivést do extáze, kdy se tento hormon vyplaví do krve. Problém je, že se vyplaví všechen najednou. Je myslím jasné, co přijde potom. Celá zásoba Endofirnu je spotřebovaná a úspěšní umělci se po úspěšném vystoupení propadají do depresí. Pak se u nich celkem běžně objevuje alkoholismus, drogy, bulimie, anorexie a podobně. O tom by mohl vyprávět jistý Petr Novák, někdejší hudební hvězda a idol všech šestnáctek.

Dobrý den, mně tak připadá náš současný prezident - na veřejnosti žoviální a plný bonmotů, ale doma to bude nemocný člověk, který má (mimo jiné) bolesti v nohou a to náladu nikomu nepřidá. Zdravím!

Syndrom smutnýho klauna je to, že mívá nevysvětlitelné návali smutku jako třeba Louis De Funes nebo náš Jaroslav Marvan. Na veřejnosti srandisti, doma se syndromem.

V současnosti takový Ondřej Sokol. M.

Někdy opravdu je to veselá kopa. V každém okamžiku z něj čiší dynamičnost, sebedůvěra a optimismus. Občas se projeví podráždění, špatná nálada a podivné návaly smutku tedy syndrom smutného klauna.