Zdravím,,,,,co dělat ,když můj dlouhodobý přítel se kterým nemám nic společného jen bydliště- začíná mít problémy z pamětí a myslím,že mu začíná Alzhemier,,jsem z toho zoufalá,,díky za rady ,ale jen takové,které mi něco dají děkuji všem.
4x
Mám kamarádku, její maminka je takto postižená. Kamarádka přestala chodit do práce a pobírá na maminku nějaké peníze a také se jí to započítává do důchodu. Je z toho strašně unavená a to je to její matka. Zrovna včera tady byla a vyprávěla mi jaká je to řehole a práce a sebeovládání. Příznaky této nemoci nemusím vypisovat, to se dá lehce najít, ale myslím si podle Vaší otázky že Vás zajímá něco jiného. S přítelem asi bydlíte ale nežijete jako partneři. Společné bydliště-jinak s ním nemáte nic společného. To píšete a asi Vás zajímá co Vás čeká, když se ukáže že se opravdu jedná o tuto nemoc a máte z toho hrůzu. Tak pokud se Vaše obavy ukáží jako oprávněné, tak to pro Vás nebude vůbec nic lehkého. Jde o neustálou péči. Nemocný neví že má hlad, neví že musí na toaletu, neví že se potom musí umýt, nic si sám neudělá bude na Vás totálně závislý. Nebudete ho moci nechat doma samotného. Ta nemoc se může rychle stupňovat, nebo mít pomalejší průběh, to nikdo dopředu nedokáže určit. V každém případě je to hodně náročné pro toho druhého. Život už není jako před tím. Moje kamarádka má asi pět let do důchodu a už by nesehnala práci ve svém oboru, tak se smířila s tím opatrovnictvím, aby měla plat a započítával se jí důchod. Ale má zažádáno o místo v nějakém ústavu pro tyto nemocné, ono to také není hned a i když je to její matka, tak jí tam umístí. On si tu péči o takto postiženého člověka nikdo nepředstaví, to se musí vidět a zažít. Musíte si rozmyslet v jak silném vztahu s přítelem jste a jestli tohle dokážete. Já bych asi kontaktovala jeho rodinu a poradila se s nima. Pokud teda někoho má. V každém případě to je nelehké rozhodování.
odpověď! suzymon: pěkné - a moc hezky napsané,ale už nemůžu ohodnotit.
Kdo se o takového člověka nestará doma,tak neví o co vlastně jde a jakou zátěž to na jeho psychiku přinese.
Víte já nevím jak to napsat slušně - všechny tyto LDN a domovy důchodců jsou jen žráčem peněz.Pokud tohoto člověka tam umístíte,tak musíte vydělávat dvakrát tolik peněz - na svůj byt a na pobyt jeho.Ono je pěkné že dostává např.4400,-,kč( nejmenší částka ) jako příspěvek na péči,ale čtyřlůžkový pokoj stojí v DD s péčí od dvanácti nahoru - a to tento potřebuje.Proto jsem zůstal doma starám se sám - psychika jde dolů na %,ale o manželku se postarám a nestrádá.Ty příspěvky si samo nechává kdo se stará o tohoto pacienta.Ale pleny jsou zdarma,léky zdarma .Jídlo platí z důchodu.Nebudu sprostej za co ty peníze utrácejí.
Mnd, já vím. Ta moje kamarádka má asi víc peněz na tu maminku, neptala jsem se jí. Naštěstí má svůj baráček a také přítele, který ji občas zastane, když chce třeba jenom za mnou, aby si provětrala hlavu. Ale on nemá k její mamince ten samý vztah, i když je to moc hodný člověk. Ono je to nepředstavitelné, když musíte starému člověku omývat zadek třeba po stolici. A to se musí dělat každý den a několikrát i třeba po močení, ne jednou za čas. Musí se to neustále hlídat a kontrolovat. Prostě ten kdo se o toho dotyčného stará musí myslet za dva lidi a za každého jinak. A to je to nejtěžší a psychicky nejnáročnější. Někteří to srovnávají s péčí o malé dítě, což je chyba. Nedá se to srovnávat s péčí o malé dítě, to dítě vnímá své potřeby a dá je najevo, ale takto postižený člověk ne. Navíc to dítě "rozum bere" a víc a víc s ním můžete komunikovat, ale nemocný rozum ztrácí a je to čím dál horší. Mají světlé chvilky, najednou se o něčem rozpovídají, ale to netrvá dlouho a zase rychle ztratí nit. Je to nesmírně náročné na psychiku toho druhého, protože ten ví, že to nebude lepší nikdy. K péči o takového člověka doma je třeba hodně lásky a schopnosti trvalého sebeobětování. Kdyby to byla nemoc která by se dala vyléčit, tak by to bylo snazší, protože by člověk věděl že to jednou skončí a všechno bude tak jako před tím. Ale v tomto případě je to na doživotí toho postiženého a nikdo neví kolik let to může trvat a jak bude nemoc postupovat.
Suzy,,je to tak,,otázka ---tihle lidé ale nejsou svéprávní,tak nemohou být s jednou osobou doma,
Krásně jste to napsala ,,jeho bratr někam šel a zajel do Polska,,z tama volali ,,on pořád chudák já chci domů.Asi je to u nich v rodině.
jedubabička: Že nechcete aby se o Vás někdo z tomto případě staral někdo z rodiny - moje manželka při otázce psychyatra klidně řekne že vůbec neví kdo jsem a proč tam jsem.Jak si v tomto případě zajistíte aby se rodina vůbec nepostarala? Chcete být odkopnutá do DD bez přátel,rodiny? Ano v tomto případě nemoci Vám to bude jedno,protože si to nebudete uvědomovat,že jste sama.Takže budete jen ležet na lůžku někde v LDN nebo DD a srkat tekutou stravu brčkem a kakat a čůrat pod sebe.Dostanete vývod potravy a příjem potravy do střev - to Vám může být taky jedno,protože si to neuvědomujete.
Já si zase naopak myslím,že pokud to jde,tak o tyto lidi se musí postarat rodina a zajistit jim důstojné dožití.Jestli je to na rok/dva nebo pět není podstatné.Pořád je to člověk.A je jedno jestli matka,manželka,otec apod...Není to pes nebo kočka aby se jim píchla uspávací injekce a poslat je do kafilérie.
Takže jedubabicko: buďte ráda že jste zdravá a tuto nemoc nemáte.a pokud se jednoho rána neprobudíte tak máte vystaráno bez starostí.
doplněno 22.06.17 00:06:
liska: je to Taylor. Při opětovatelské péči jsem z jeho knihy dělal i testy,ale kniha je k ničemu pokud si to ,,neosaháte,, v reálu.Ta kniha je pěkně sepsaná,ale ...
mnd - mám zajištěno, moje rodina ví, že se fyzicky postarat nebude muset, pokud by došlo k podobné situaci. Nesouhlasím s tím, že "Jestli je to na rok/dva nebo pět není podstatné." Uznávám ale, že každý máme právo na svůj pohled.
Jedubabičko - nechtěla byste, aby se o vás staral někdo z rodiny. Ale ono je to pak v životě někdy jinak.
Moje maminka se roky starala o svoji maminku. Byl to mnoho let trvající a velmi vyčerpávající očistec. Maminka tehdy říkala, že by nechtěla něco podobného připravit mně, jediné dceři. Říkala to... Jenže pak přišla mrtvička a mnohé se změnilo. Maminka tehdy velmi vděčně přijala mou péči. A proč by také ne? První měsíce nebyly obzvláš´t náročné. Jenže její zdravotní stav se rychle zhoršoval. A v době, kdy se péče stala velmi náročnou, si už přestala uvědomovat všechny sousvislosti. K nějaké úvaze o tom, že se o ni pečuje, kdo pečuje, jestli je to snadné nebo problematické, se už její mozek jaksi nepropracoval.
Já také říkám, že nechci, aby se o mě moji nejbližší jednou museli starat. I když je velmi pravděpodobné, že se mi toto moje "přání" vyplní, rozhodně nemohu zaručit, že až jednou přijde nějaký zlom, že rychle spolknu nějakou pilulku, abych odešla a nebyla na obtíž.
Tak ještě jednou - nechci a mám zařízeno tak, aby to "jinak" pokud možno být nemuselo. Dokonce i jakousi "zástupnou pilulku" mám.
A ještě drze říkám, že zvířata jsou na tom mnohdy lépe.
jedubabička: tak tu pilulku zkuste aby náhodou neměla po době expirace a byla by bez účinků. - to je sice vtip,ale pokud Vám prdne cévka v mozku a nebudete ani vědět kdo jste,tak si těžko vzpomenete kde tu pilulku máte.Máte pravdu - zvířata jsou na tom lépe a jde je případně uspat navždy.U lidí tohle ze zákona nejde i když by to někdy bylo lepší než je jen nechat trápit a nechat je přežívat.
2x
Zdravím. Bohužel, s Alzheimerem a i Parkinsonem mám zkušenosti. V první fázi je potřeba navštívit obvoďáka. Přítel sám má podezření, nebo jen vy? Já jsem poslala babičku samotnou (s kašlem), ale zavolala jsem obvoďákovi, aby jí udělal testy. Ani to nevěděla. Pak ji poslal na CT mozku. To potvrdí, či vyloučí s naprostou jistotou. Při těchto nemocech jsou změny na mozku. Ida
Pamatuji si z jedné přednášky, že Alzheimer se liší od obyčejného zapomínání tím, že pokud něco zapomenete, tak si to už nikdy nevybavíte.Nikdy. Prostě se to v mozku vymaže.
doplněno 20.06.17 00:39:
Mám zážitek se svou pamětí. Strašně se mi líbil jeden svetr, úžasná modrá. Dlouho jsem se na něj chodila koukat, dlouho jsem se rozhodovala, nebyl nijak levný. Nakonec jsem si ho koupila. A když ho konečně doma ukládám do skříně, tak nevěřím svým očím: On tam už jeden takový, ten samý modrý svetr, byl. To už je nejmíň dvanáct let a já si dodnes nevybavila, jak se to mohlo stát. Dodám, že určitě nemám Alzheimera. Zatím.
liska: píšete hlouposti. I lidé s Áčkem si pamatují.Moje manželka si pamatuje všechno z minula a to je ve třetím stádiu.Nepamatuje si co je nyní za den/rok/kdy se jít umýt a podobné věci.Přestaňte chodit na hloupé přednášky a udělejte si raději rovnou opatrovatelský kurz a začněte cvičit mozek.Pak si třeba nebudete kupovat dva stejné svetry.
Jak jsem slyšela, tak jsem to hodila jako slovo do diskuse. Neříkám, že si nic nepamatují, ale že se jim vymazal nadobro určitý spoj. Četla jsem knížku jedné docela významné australské intelektuálky, poměrně mladé ženy, která popisuje svůj život s Alzheimerem. Jen si zaboha nevzpomenu ani název, ani autorku.Že by...?
liska: To je právě ono - jak jste slyšela ( takže JPP - jedna paní povídala ). Až se o takového člověka budete opravdu starat,tak zjistíte že to prostě nestačí jen jít na nějakou přednášku.S tím postiženým člověkem s Áčkem se musíte naučit žít jeho život a hlavně se musíte naučit o něj postarat a zaopatřit ho a nenechávat nikdy a nikde osamotě.Takhle se starám o manželku 24hod/7 dní v týdnu a i když je to někdy na ,,píp,, tak bych ji už do LDN nebo DD nedal.Každé tři měsíce oba chodíme na psychiatrii ( teda i k jiným doktorům ) - ona jako pacient,já jako ošetřovatel a myslím,že kdyby nebylo něco v pořádku,tak mi manželku odeberou pod ústavní péči.Už u nás doma byla sociálka na kontrolu třikrát ( kvůli příspěvkům ) a u kamarádky ještě ani jednou.Ale aspoň manželka dostavá nyní místo 4000,-Kč 8000,-Kč(vlastně po zvýšení 8800,-Kč)+důchod.Ale to zdraví člověku nevrátí.Ono to není vůbec jednoduché jak si někdo naivně myslí.
Škoda,že si nevzpomenete na název knihy ani na autorku - bych si to přečetl a podělil se potom o skutečnost s tím co by tam bylo napsáno.
Ale Áčko to asi nebude.Já si například vůbec nepamatuji jména.Čísla zase ano.Dělal jsem na dráze ( české dráhy)tranzitéra a chodil kolem nákladních vagónů s vysílačkou a hlásil čísla vozů a dle směru kam se má který vůz poslat.Potom v pivovaru a to se musel každý tehdy sud zapsat ručně do dodacího listu ( tehdy hekťák dnes už KEG) potom jako skladník a vedoucí skladu s motorovýma dílama - ale vždy jsem věděl co vydávám a všechna čísla položek.Ale zeptat se někdo jak se jmenuje můj vedoucí a byl jsem tam v ...Takže tohle není chyba Áčka.To je chyba mozku.Každý máme nějaké + a - .
PS: jenom dodám - doufám že jsem Vás nějak neurazil svojí minulou odpovědí .Jak mi to přijde pod ruku tak to napíšu a odešlu.
Beru to, že diskutujeme. Moje teta zemřela na Alzheimera. Začalo to tím, že ji v březnu potkali na silnici bosou,boty nesla v ruce a šla opačným směrem, než domů..Tedy určitě bylo něco dřív, ale takhle se její nemoc dostala na veřejnost. Tady někdo psal o chemikáliích, jako jedné z příčin. Ona celý život vedla drogerii, a to se dřív ve skladě obchodu míchaly barvy, přelévala ředidla, sypaly louhy, běloby, klíh, přeléval petrolej. Zemřela, protože nakonec neuměla jíst, polknout. Tu knížku jsem měla od někoho půjčenou, nebyla velká. Píše v ní žena, Australanka, vzdělaná, něco jako poslankyně, vytížená prací, sympozii a taky starostmi o dceru. Tu veze do školy a najednou netrefí. Zpočátku to připisuje pracovnímu vytížení. Popisuje obavy, že co když to zase příjde a nebude se orientovat, co když to na ní poznají, myslím, že i bolesti hlavy řeší. Postupně zjišťuje, co to je za nemoc. Je mladá, něco přes 40, tak to u ní nikdo nečeká a ona řeší budoucnost. Myslím, že má ty dcery dvě. Rozhodla se všechno zapisovat, dokud to půjde - proto ta kniha. Závěr si nepamatuji. Zkusím se zeptat v knihovně.
2x
Nemusí to být Alzeimer. Může to být postižená krátkodobá paměť. Člověk si vybavuje vzpomínky z dětství, ale nepamatuje, pro co šel do obchodu. V určitém věku to bývá velice běžné. Je také rozdíl mezi stařeckou demncí a Alzhaimrem. 
Chtělo by to vyšetření buď u psychiatra nebo u neurologa. Zastavit postup.
K té knížce. Zatím jsem o té "svojí", co napsala přímo nemocná žena, nenašla informace. Ale od knihovnice jsem se dozvěděla o něčem podobném. Autor Richard Tailor / možná se to píše jinak/ Život s Alzheimerem.
doplněno 22.06.17 10:48:
To je ona, ta knížka! "Jaká budu umírat". A Tobě XY díky!
babkazov,,jen on neví že zapomíná ,,necítí se na doktora -ani bych ho tam nedostala.Já nemám ani sílu se starat o člověka takového postižení.Mám sama se sebou co dělat,,Zatím to ještě jde,ale bojím se zítřků..Neumím si představit ,že bych nemohla ani jít ven sama jen s ním,bála bych se,že něco doma udělá ..Ještě řídí auto,ale počítám že ne už dlouho ne.Nikoho nemám ,kdo by ho pak pohlídal, nevím...
1x
Podívejte se tady alzheimer.cz/...
Nebo jsou také Alzheimer poradny, najděte si tu, co máte nejblíž.
1x
Pro skutečnou pomoc je potřeba zjistit příčinu potíží. Alzheimer je poškození mozku vyvolané nějakým vnějším vlivem. Velmi často se objevuje při extrémní hladině neurotoxických látek v organizmu. Druhou příčinou může být nedokrvený mozek. Třeba moje babička měla Alzheimera z prášků na spaní. Může být třeba z přebytku fluoru, většinou ještě v kombinaci s hliníkem - obojí neurotoxiny. Pokud nechcete, aby se stav zhoršoval, je bezpodmínečně nutné najít tento zdroj a odstranit ho. Příčinou může být i extrémní nedostatek železa - starší lidé dost často kašlou na životosprávu, živí se často jen pečivem, mléčnými produkty a uzeninami. Když se k tomu přidají nějaké prášky, výsledkem bývá totální překyselení organizmu a žádné železo.
0x
K "mnd" a "liska": Velice si vážím lidí, kteří přes všechny problémy s tím spojené se rozhodli, že se postarají o svého blízkého, který už ztratil soběstačnost. Takoví lidé musí často rezignovat na svůj obvyklý komfort, volný čas, zaměstnání, fyzickou a psychickou pohodu. Ne každý je však schopen to zvládat, v tom případě nezbývá, než se obrátit na sociální služby, až už terénní nebo pobytové. Není to nic zavrženíhodného, je to jen optimální řešení nastalé situace. Neuzávám výroky, že někdo svého příbuzného odkopl nebo odložil do domova pro seniory. To už nejsou žádné chudobince jako před 100 lety, kde lidé v těchto zařízeních strádali. Ve většině těchto zařízení je poskytována kvalitní odborná péče,ať už ze strany zdravotnického personálu, pečovatelek, rehabilitačních pracovnic, ergoterapeutek a pod. Tato péče je pochopitelně finančně náročná, ale rodinu to nemusí nijak zvlášt zatížit. Zákon o sociálních službách stanoví, že po úhradě nákladů za pobyt a stravu musí klientům zůstat alespoň 15% jejich příjmu. Má-li klient nízký důchod, pak se mu sníží úhrada za pobyt a stravu nebo je požádána rodina, aby se na financování podílela. Někdo se podílí, někdo ne - podle svých možností a ochoty.
Ke zmíněné knize - nevím, zda máte na mysli tutéž jako já. Moje kniha se jmenuje Jsem to ještě já, autorkou je Američanka Lisa Genová. Dvacet pět let byla profesorkou na Harvardu. Onemocněla Alheimerovou chorobou, stala se odbornicí na tuto chorobu, píše články pro americkou alzheimerovskou společnost. V knize čtivou formou popisuje svůj život, říká např.: "my pacienti v raných stádií Alzheimerovy choroby, ještě nejsme zcela nezpůsobilí; ještě máme dlouhá období, kdy můžeme normálně fungovat. Na druhou stranu ale míváme období, kdy se nám nedá moc věřit a nedokážeme zvládat, co dřív."
Před časem uvedla TV HBO sérii pořadů o této chorobě, o jejích příčinách a o tom, jak s těmito pacienty jednat. Pořad jsem si nahrál, a s úspěchem jsem jej promítal na svých přednáškách pro pečovatelky v soc. službách.
Mnd jsem pořád já,ale zase jsem přes možný počet odpovědí,tak se zabarvím na zeleno: bruno - Vy píšete,že jste si něco nahrál z nějakého kanálu HBO,ale staráte se osobně o takového člověka? Víte co takový člověk potřebuje z vlastní zkušenosti a ne z nějakého pořadu?
Pravda je taková,že většina těchto DD si vezme celý důchod a + celý příspěvěk na péči - ( na to má nárok,protože se stará o tohoto člověka ).
Místo toho aby se stát postaral postaral o to,že si tohoto člověka vezmete domů a staráte a postaráte se o něj,tak Vám hází jenom klacky pod nohy.Není to jen o penězích,ale i o ostatní péči jako např. zdravotní pomůcky,lázně,léčba,rehabilitace apod.V DD tohle všechno máte,ale v domácí péči si většinu musíte platit sám z příspěvku.
O tyhle mimopracovní věci se v těchto ústavech starají sociální pracovnice,ale doma se s touto osobou o všechno musíte postarat sám.Ale je fakt,že se např. kurz pletení lépe rozpočítá v DD mezi deseti než doma na jednoho.
bruno: asi poslední otázka - máte takto postiženého doma a staráte se o něj nebo jen čerpáte z nějakých pochybných TV kanálů?
Doma se nestarám o postiženého člověka, ale ani nečerpám z pochybných TV kanálů. Polovinu svého profesního života jsem strávil v pobytových zařízeních pro seniory v různých funkcích, od sociálního a technického pracovníka, až po funkci nejvyšší. Navštívil jsem řadu podobných zařízení v naší republice i v mnoha evropských zemích. V rámci sociálního šetření jsem navštívil i domácnosti, ve kterých se o nesoběstačného seniora strarali. Vězte tedy, že o této problematice něco vím. Proto mohu popřít, že pobytová zařízení, která mají řádnou registraci si ponechávají celý důchod klienta. Bylo by to v rozporu se zákonem č. 108/2006 Sb., který stanoví, že po úhradě nákladů na pobyt a stravu musí klientů zůstat nejméně 15% jeho příjmu. Porušit toto ustanovení si žádný ředitel nedovolí.
bruno2: a ještě napište jak je těžké takto postiženého někam dostat.Ono není DD jako DD,ale i tyto jsou rozdělené dle postižení člověka.Ne do každého můžete umístit kohokoliv.Ne každý se umí postarat sám o sebe 24 hod bez pomoci.
např. zdravotní pomůcky,lázně,léčba,rehabilitace apod.V DD tohle všechno máte,ale v domácí péči si většinu musíte platit sám z příspěvku.
Možná se zeptám naivně - ale ten DD to má zadarmo?
jedubabicka musel jsem se přepnout kvůli limitu - manželka má pleny,léky,zdravotní pomůcky zdarma - takže i ten DD to tak má.Že jsem koupil svůj invalidní vozík,chodítko a jiné věci je jen proto aby je měla - a používala je i právě i tom DD a pak jsem si je zase vzal.Takže nepoužívala jejich.Jen si o to musí požádat (teda já jako opatrovatel ) u doktorky a dostane poukazy.Lázně a rehabku si musí doplácet,ale jedeme oba,takže příjemná dovolená.O něco jako jsou pleny,podložky,o léky se jde žádat jednou za tři měsíce k své lékařce a na psychiatrii a o jiné se dává žádost jednou třeba dva roky ( ale to vypisovat nebudu).Parkovací místo před domem musíte obnovovat každý rok a ani to prvotní zřízení taky není zdarma.Všechno ale jde pokud máte dobrou hu*bu a nenecháte se opít rohlíkem jak se říká.Za těch 8 800,-Kč si ani nijak moc vyskakovat nemůžete i když je k tomu ještě přes 11 000,-Kč důchodu manželka a já kolem sedmi a + k tomu ještě chodím na brigádu.Nevím co víte o financování DD,kolik čeho víte o sponzorských darech,co víte o některých pacientech zde umístěných a pracujích zdarma na zeleni a v kuchyni,při zásobování,úklidu a podobných věcech? Ani nevíte kolik jsem tam do DD navozil různé vlny na pletení,jehlic,zbytků látky a jak byli rádi,že mají něco z něčeho dělat.
ještě k tomu DD - když tam manželka byla,tak jsem za ní byl každý den kolem poledne.A to už věděli ty opatrovatelky takže čekali s obědem pro manželku až přijedu a budu ji krmit já,než jsem manželku naučil znovu sedět u stolu aby jedla sama ( jinak jedla v postely s bryndákem ) mezi ostatníma prdícíma ležákama.Začali jsme potom jíst na chodbě u stolu,potom venku na terase,pak jsem si ji bral i ven do normální restaurace na náměstí na jídlo.Co jsem ji neodnaučil a vadí mi to,že si krkne na celou restauraci a dělá jako by nic.Ale ten člověk si to neuvědomuje a u nás už jsou zvyklí a chápou to,že je postižená na mozku.
Ono je to těžké ale dá se to naučit a žít s takto postiženým člověkem.
PS: ještě jsem vlastně neodpověděl na Vaši otázku:Možná se zeptám naivně - ale ten DD to má zadarmo? - Ano spoustu věcí a pomůcek má zdarma,protože je platí zdravotní pojišťovna ( takže z daní Vás všech pracujících ).Z čeho platí DD výlety,hudební vystoupení a jiné aktivity? Ze sponzorských darů a z toho co dostanou na provoz zase od státu.Takže mají DD peníze od státu,sponzorské dary,důchody+příspěvky a pořád mají málo.
Jsem se moc rozepsal.Končím
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.