.
Vim, ze zaměstnavatel muze nařídit prescas. Otazka je jak dlouho predem musi zamestnanec vedet ze ma zustat déle a jestli to staci rict pouze ústně, nebo by to melo být i na papíře.
.
Co si pamatuji z dřívějška vyžadoval jsem, aby nařízení o prescasu bylo písemně (jelikoz narizenych prescasu muze byt jen urcite množství. tak abych mel popřípadě důkazy ). Ted me nekteri lidi přesvědčují ze to uz neni povinnost. Jak to tedy opravdu je?
.
Vsem predem dekuji za odpovědi.
doplněno 14.06.17 07:02: Jen jeste doplním ze se nejedna o par hodin, ale o celou šichtu o víkendu.
2x
Zákoník práce nestanoví, jak dlouho předem má zaměstnavatel zaměstnancům nařídit práci přesčas. Je to i logické, protože potřeba další práce může někdy vyplynout až v průběhu dne.
Pokud jde o přestávky mezi pracovními směnami → ty se týkají pouze naplánovaných pracovních směn v rámci stanovené týdenní pracovní doby (bez práce přesčas).
Podle mne ale o větším množství práce – míním o takovém množství práce, které vydá na další pracovní směnu – ví zaměstnavatel většinou předem. O skutečnosti, že mu dodavatel např. dodá materiál už v pátek večer nebo v sobotu ráno, se podle nedozví těsně před zamýšleným dodáním...
Nařízení práce přesčas nemusí být písemné (zákoník práce nestanoví písemnou formu). Přesto bych v případě, že by byly např. pochybnosti o řádném zaplacení takové práce, žádala písemné nařízení. Případně si můžete takto odpracovanou dobu nechat písemně potvrdit nadřízeným nebo několika kolegy (minimálně dvěma).
0x
Co vám brání, abyste si to potvrzení vyžádal? Případně si ho napsal a nechal nadřízeným potvrdit?
Jinak by snad měl být normálně uveden v docházce, což je také důkaz. Nebo vy si obvykle chodíte o víkendu do práce i bez nařízeného přesčasu?
.
To ze bude prescas uveden v docházce je jedna vec. To ze je nadřízený je druhá.
.
Ano. Chodím i o víkendu dobrovolne do práce. 50% navic za hodinu se mi vyplatí.
" Zákoník práce neobsahuje žádné ustanovení přikazující zaměstnavateli oznámit zaměstnanci práci přesčas. Je tedy zcela v pořádku, když Vám zaměstnavatel pár minut před odchodem ze zaměstnání práci přes čas nařídí. Musí však dodržovat dobu nepřetržitého odpočinku mezi směnami, která činí nejméně 12 hodin. Jestliže Vám zaměstnavatel přikáže práci přes čas a doba odpočinku mezi směnami nečiní 12 hodin, následující doba nepřetržitého odpočinku musí být o počet nesplněných hodin odpočinku prodloužena."
Souhlas ani příkaz zaměstnavatele k práci přesčas nemusí být písemný. Nemusí být dokonce ani výslovný, může být udělen i mlčky. Za nařízenou práci přesčas lze považovat situaci, kdy zaměstnavatel přidělí zaměstnanci takové množství práce a určí takový termín jejího dokončení, že ji není možné provést v rámci stanovené týdenní pracovní doby.
0x
naštěstí tohle řešit nemusím. ve firmě, ve které by mi nařizovali přesčas, bych nepracoval. přesčasy normálně odmítám, pokud nechci, nebo nemohu. je to dané samozřejmě situací a ta ted nahrává zaměstnancům. posílání s přesčasem do háje, je realita
Každý si vybírat nemůže. A nařízený přesčas je - za dodržení ustanovení ZP - plně v kompetenci zaměstnavatele. Odmítnutí by mohlo být posouzeno i jako porušení pracovní kázně.
0x
Je ještě důležité vědět, jak dlouhé máte směny. Pokud děláte 12 hodinové směny, tam už je přesčas nařídit trochu problém. Práce v sobotu je možno nařídit jen ve vyjímečných případech a pořád zde platí 35 hodin nepřetržitého odpočinu v týdnu. Tedy v sobotu od 06:00 do 13:00 hod. . Pod odpolední směně nesplní ani vyjímečné zkrácení na 8 hodin. V normálních firmách se dělá přesčas v týdnu a víkend je prostě tabu.
0x
U nás to probíhalo tak, že začátkem týdne mistr přinesl papír - v sobotu se bude dělat. Kdo chcete, zapište se. Věřte, nebo ne, zájem byl velký. Pokud někdo nechtěl, jeho místo brzy obsadil někdo z jiné linky, kdo se dozvěděl, že ta možnost je. Chtěli jsme si přivydělat a sobota byla dobře placená. Stejně tak, pokud v sobotu jela jiná linka, zájemci od nás chodili a slídili, zda tam jsou volná místa.
Vadila věc opačná. Přijeli jsme občas do práce, nebyly ovšem požadované díly, výroba nejela. Poslali nás domů, bez nároku na mzdu. Lidé platili jízdné zbytečně, zbytečně jeli do práce. Když se toto stalo v krátké době už potřetí, mistra jsme si podali a zlobili se. Situace se potom nezlepšila, ale aspoň nám v podobném případě mistr sehnal náhradní práci a nehnal nás domů. Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.