Dobrý večer,
potřeboval bych se poradit o vážném problému.
Moje babička 76 let, žije s dědou (81let) v rodinném domku. Jejich syn, se před půl rokem rozvedl a potřeboval nutně bydlení. Nastěhoval se k rodičům do domu, který jednou zdědí. Babička s dědou jsou lidé, kteří extrémně nesnášejí jakékoliv změny. Veškeré věci, které by se měly změnit, prožívají velice negativně a úzkostlivě. Když se dozvěděli, že se k nim chce syn nastěhovat, začali býti nervózní, o ničem jiném prakticky nemluvili. Syn jim neustále říkal, co by chtělo změnit, že v lednici je staré jídlo apod. Prostě docházelo k mezigeneračním názorovým událostem.
Jinak jejich syn (můj strýc) je jinak dobrák, vcelku hodnej chlap. Jednoho dne začala babička z ničeho nic zapomínat běžné věci. Nepamatovala si to, co si vždy nádherně pamatovala. Tento stav se neustále zhoršoval a zhoršoval a vyústilo to do té míry, že babička byla převezena na psychiatrické oddělení do Liberecké nemocnice. Podle mého názoru má babička stařeckou depresi, (neplést z demencí)! z výše uvedených problémů.
Na psychiatrii jí předepsali léky, které nezabírali a pak druhé které zabírali jen částěčně. Po 3 týdnech bylo babičce sděleno, že již déle není možné na oddělení pobývat, a že buď bude umístěna do LDNky a nebo že si jí musíme vzít domů. Vzali jsme si ji samozřejmě domů i když je to na úkor kvality života strýce, který ji má všední dny, tak na úkor mé matky, která jí má na víkendy.
Psychický problém začal cca před 6. měsíci a nyní je stav již téměř neudržitelný. Babička sama nechce jíst ani pít, léky naprosto odmítá, takže jí je doktor vysadil, že stejnak není žádná změna. Navíc od začátku stavu má babička bludné představy a neustále říká, že má šílené dluhy, že jí bouchne plyn a všichni zemřou, děda se nesmí dívat na televizi, že prý to moc žere a samé podobné věci. Nyní to zašlo tak daleko, že se sama nenají ani nenapije. Na všechno má negativní odpověď, nic nechce, nic nepotřebuje, že prý chce jenom umřít ať jí necháme chcípnout. Pořád by spala, když jí nevezmeme ven, tak by celý den byla v křesle a jen zírala do blba. Dokonce se začala občas i počůrávat.
Prostě je úplně apatická a negativistická. Tak mě napadlo nějak jí zahnat ty její chmurné stavy a nálady, ovšem jak? Napadlo mě šílená varianta zkusit jí dát marihuanu, prostě konopí. Ne v cigaretě, ale nějak to třeba namíchat do jídla a zkusit jí to dávat, jestli by potom třeba přestala myslet na ty její věci.
Co myslíte, je to reálné? Já s tím nemám žádné zkušenosti. Nebo Vás napadá jiná věc? Jaká? Rád si nechám poradit. Jen mi neraďte umístění v nějakém zařízení, to odmítá matka, že prý jakmile jí umístí zemře o polovinu času dřív.
Děkuji za jakékoliv rady a omlouvám se za tak dlouhý text.
3x
Já marihuaně strašně fandím, - nikdy jsem jí nekouřila, ale trochu jsem se zajímala o její léčebné účinky a docela i věřím, že jsou za jejím zákazem strategické důvody lékárenského průmyslu..Ale to bych tady vůbec nechtěla rozebírat...
Jestli máte možnost, zkuste to, podle mě není co zkazit.. jen si možnái trochu nastudujte, nebo si nechte poradit, který konkrétní druh by nejvíce pomohl. Kamarádka pěstovala a užívala podle toho, jakou náladu si chtěla vyvolat..
2x
Jsem mladý, ale mám názor, synáček kterému je okolo 50 i více se nastěhuje k rodičům a začne je předělávat v jejich zvyklostech, dle mého názoru pomohl babičce k depresím.
Slušnější synáček bez ohledu na věk pokud by měl svoji místnost, pořídí si ledničku, televizi a další potřebné vybavení svoje, včetně odpočtu el. energie s příspěvkem na vodné, topení a nebude předělávat starý strom a klepat se na to, že to s dědí.
Pokud by zde byl názor i druhé strany, možná ten synáček v pokročilém věku nebude tak moc veliký dobrák.
Máte pravdu v tom, že syn (47) na tom má asi velký podíl. Babička byla vždycky takový nervák, všechno si strašně brala a i z banálních záležitostí byla rozhozená. Ale rozhodně to neudělal úmyslně a už vůbec se neklepe na nějaké dědictví, protože dům, který bude jednou dědit je komplet na předělání, takže nic, co by mohl někdo závidět. On se o oba rodiče stará a má o ně strach, jako by potomci o své rodiče mít měli.
Babiččiny potíže se mohly projevit i bez této (velké) změny - mohl to být spouštěcí moment, nebo to "přišlo" nezávisle ve stejném čase. Jen si tak říkám - nemohl by syn omezit aktivity typu "co by chtělo změnit, že v lednici je staré jídlo apod."? Mně podobné snahy od mladých taky občas lezou na nervy - a to jsem mladší.
babčo asi vám rozumím co tím chtete říct.Jenže ona ta demence ( alespoň u mé manželky ) přišla náhle a nečekaně.Jsem se vrátil z práce a paní byla vyvrácená v křesle a co měla pod sebou se nebudu rozepisovat.
Mladí - ano přijedou jednou za čtvrt roku,včechno co udělám je špatně a odjedou.Víte co jim říkám? - nepleťte se mi do života,já vám ho taky neřídím - toto je můj život a moje rodina a Vy mi do toho nemáte co kecat. A funguje to.
Nevím jak moc jste mladá,ale asi nemáte moc zkušeností se staráním se o nemocného človíčka.
Myslím to v dobrém,ne abyste si to vyložila zle.
Máloco si vykládám zle (někdy ale špatně, to zas jo 
).
Myslela jsem to tak, že nemusí být člověk zrovna nemocný. Někdy stačí vyšší věk, určité zvyky, stařecká ulpívavost a podobně, aby změny v zaběhnutém způsobu života dotyčného rozhodily, naštvaly nebo rozplakaly - podle povahy. Nastěhování/návrat dospělého dítěte domů je změna jako hrom - a když ještě (byť v dobré vůli!) začne "radit", co by rodiče měli nebo ne, pak to asi není nejlepší způsob soužití. To jsou potom ty uražené myšlenky "já to s nimi myslím dobře a oni se vztekají" proti "nestačí, že se k nám nastěhoval, ještě bude vymýšlet".
1x
Dobrý den. No nevím, ale má-li babička depresi, tak marihuanou ji nevyléčíte. Kdyby ano, tak ji lékaři budou předepisovat. Víte vůbec, že marihuana může způsobovat i rozpad osobnosti? Zkuste znovu ambulantní psychiatrickou léčbu a nové jiné léky na depresi. Ne každé léky pacientovi sednou. Navíc antidepresiva zabírají až po měsíci a vice léčby... Tak by to chtělo vytrvat u jejich užívání a neeee po dvou týdnech říci, že nezabírají.
majsterjoe: co doporučujete místo toho? Máte takového podobně postiženého človíčka doma a staráte se o něj 24 hod denně /365 dnů v roce? Pokud to nemáte a neznáte,tak píšete hlouposti.
mnd. Proč myslíš, že majsterjoe píše hlouposti? Mařenku lidstvo používá k léčebným účelům od nepaměti. Jojo, ale co ti feťáci válející se po ulici, že jo? A nemají to oni náhodou po nějakých chemických antidepresivech, jako je neurol apod? Všechno se má užívat s mírou. I ta mařena 
. Potom když nepomůže, tak neuškodí 
neurol a jiné léky z té skupiny ( xanax třeba) jsou léky na snižování úzkosti, hodně návykové a na jiné bázi než antidepresiva. Nejsou k léčbě deprese určeny .
sebod: jsem to napsal blbě - já nejsem proti mařeně a i když se pohybuji na hraně zákona,tak moje manželka s demencí ji (ne)-používá ale hlavní je že mozek ještě pracuje aspoň trochu.Tu hlavu to už nezachrání,ale fakt to pomáhá aspoň v udržení nějaké stálé pozici nebo jak to napsat.Ty blbečky feťáky co si tím ničí zdraví nějak nechápu a nemám je rád,ale pro léčebné účinky (ne)-používám a jsem rád,že něco takového existuje a manželka žije a aspoň trochu myslí a vzpomene si i na něco z minulosti.
Spousta lidí takového člověka dá do domova důchodců ať se starají jiní.Já jsem si naopak nechall manželku doma a starám se o ni.Ano byla nějaký čas v LDN,potom i v tom D.D.,ale během té doby jsem musel upravit byt pro její pobyt doma.
Toto téma je strašně složitý a každý bude mít jiný názor,ale kdo nepečuje a nestará se o takového člověka tak neví o co se jedná.
Nevím, kde se bere to přesvědčení, že vše co je ,,přírodní" musí být nutně lepší, nebo zdravější, nebo méně závadné.. Když to napíšu ad absurdum, tak třeba azbest je také přírodní minerál (nebo spíš skupina minerálů) a přitom je silně rakovinotvorný.
Ač jsem mladší ročník, příliš dobré mínění o léčbě konopím nemám, jsem přesvědčená, že to co lidé vyčítají velké ,,farma lobby" se děje ze strany pěstitelů a producentů konopí, s tím, že marihuana nemá žádné zvláštní léčebné účinky, podle toho, co o ni vím.
Nicméně v případě který tu pán popisuje je každá rada drahá, není asi příliš co ztratit a kdyby třeba nic jiného, pravdou je, že marihuana dokáže hodně podpořit chuť k jídlu například, což si myslím, že by vůbec nemuselo být od věci. Nicméně doporučuji opravdu konzultaci s psychiatrem, nebo neurologem, Ti poradí nejlépe a myslím, že není důvod k obavě se jich zeptat i na tuto variantu.
1x
Každá bylinka v určitém množství je prospěšná. Za mě určitě vyzkoušejte. Pokud existuje i malá šance, že by to mohlo babičce pomoci, neváhejte. Najděte si konopné mléko nebo máslo a udělejte ji malinkou porci. Marihuana má špatnou pověst, ale to kvůli médiím a lidem, kteří to kouří pravidelně a na veřejnosti potom vypadají.
Nebo ještě mě napadlo pití třezalky ale to by něsměla brát nějaké léky na úzkost, depresiva atd.
Pokud se rozhodnete pro tuto možnost, dejte nám pak vědět jak to dopadlo. Pokud máte pořád pochybnosti, konzultujte to s lékařem.
V médiích (pár let zpět) proběhla informace o tom, jak si někteří senioři dobrovolně "zlepšovali náladu" právě pomocí marihuany kterou si k tomu účelu sami pěstovali, (požívali jako čaj) a nemohli si ji vynachválit, čili pokud se rozumně užívá a pomáhá proč ne, tam bylo ale jádro pudla v tom, kolik a zda si mohou pro vlastní potřebu pěstovat aby se nedostali do rozporu se zákonem. Jinak i jiné byliny mají příznivé účinky na psychiku a našimi předky byly hojně užívány v podobě většinou čajů apod., takže tudy si myslím může vést také cesta, chce to jen zjistit co a jak.
doplněno 03.07.17 11:43:
Jinak ale, že od jistého vyššího věku (ta hranice je pro každého jiná pro někoho je to 70 pro někoho 80 nebo i víc let) člověk ztrácí "chuť do života" je přirozené a souvisí s životní fází, tzn. dítě má spousty energie orientované zatím ještě "dovnitř" pubescent se "otevírá světu a okolí" v rané dospělosti je energie a chuti do života stále dost ale již pomaloučku neznatelně začíná klesat což se výrazněji projeví cca od středního věku, v pozdní dospělosti a na sklonku stáří je přirozené že opadá chuť na sex, ale koníčky záliby stále přetrvávají ještě později dochází ke ztrátě zájmu i o to a na konec se energie člověka s jejím úbytkem opět uzavírá "dovnitř" člověk se podvědomě "připravuje na odchod" a na konec opouští vše a "odchází". Naše západní společnost je v nerespektování životních fází člověka malinko "dětinská" uměle se prodlužuje "chuť" na aktivity jež dané fázi již neodpovídají resp. "jsou na ústupu" ale to je zcela přirozené. Jako s rostlinou vyroste vykvete přinese semena či plody chvíli pak ještě "vegetí" ale pak sejde uschne a umírá. Samozřejmě u každého jsou tyto "fáze" individuální a nelze srovnávat tzn. jestliže je někdo vitální a plný zájmu o vše ještě v osumdesáti či devadesáti neznamená to, že by někdo nemohl začít "odcházet" již např. v sedumdesáti apod.
0x
0x
Zavolej mi ( klidně i teď ) ale číslo pošlu přes vnitřní poštu.Tady to rozebírat nebudu.Nejsme na FB.
S tím konopím bych nespěchala. Nikdy nevíte, jak bude působit na demencí poškozený mozek. A jaké zanechá stopy. Nemusí platit, že:
0x
Zdravím.
Tady jsem našla velice zajímavou diskuzi na toto téma.
Počtěte si a případně zkuste.Vypadá nadějně
0x
- problém je v tom, že starý a nemocný člověk už prostě nemá chuť žít - jednoduše ho to už nebaví ! - takže nucení do nějakých aktivit ho může akorát tak štvát.
V tomto případě by ta marihuana mohla být docela dobrým řešením - jde ovšem o to, aby babička už neztratila sebeovládání docela a nezačala se ještě i pokakávat. Stáří je prostě na hov... !
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.